sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Sophia Space

Společnost Sophia Space získala předběžné financování ve výši 3,5 milionu dolarů na vývoj výpočetních a datových center na oběžné dráze s klíčovými aplikacemi geoprostorové inteligence.

Apophis T-4 Years Workshop

Doporučení nedávno zveřejněná z workshopu Apophis T-4 Years Workshop, který se konal minulý měsíc v Tokiu, vyzývají vědci NASA, aby reagovala na dotazy, které obdržela v  žádosti o informace o tom, jak využít dvojici družic Janus k průzkumu asteroidu Apophis dříve, než v dubnu 2029 proletí kolem Země.

Virgin Galactic

Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.

Články

Raketa SLS se vrátila na startovní rampu

První sestavená raketa SLS (Space Launch System) s lodí Orion pro lunární misi Artemis I se vrátila na startovní rampu 39B na Kennedyho středisku. Tady by měla dokončit poslední významnou zkoušku před svým premiérovým startem, který je plánován na letošní rok. Během května proběhla řada oprav a údržbářských prací – ať už v hale VAB (Vehicle Assembly Building) nebo i na dusíkovém zásobníku. Dubnové pokusy o dokončení zkoušky WDR (Wet Dress Rehearsal), při které se provádí cvičný předstartovní odpočet, byly přerušovány několika výpadky dodávky plynného dusíku z nedalekého zásobníku, ale jejich definitivní zastavení znamenaly až problémy s konektory pro tankování obou stupňů rakety na mobilní vypouštěcí plošině. Zástupci týmu zodpovědného za pozemní systémy i lidé od hlavního dodavatele služeb pro provedení startu (firmy Jacobs) očekávají, že by letové i pozemní systémy mohly být na další pokus o WDR připraveny zhruba dva týdny poté, co raketa dorazí na startovní rampu.

Druhý test zmenšeného motoru budoucích misí Artemis

Inženýři na Marshallově středisku v alabamském Huntsville 1. června úspěšně otestovali zmenšenou verzi (průměr 61 cm) urychlovacího motoru na tuhé pohonné látky. Při testu provedeném v oblasti East Test Area bylo dosaženo tahu 42 tun. Jednalo se o součást programu BOLE (booster obsolescence and life extension), který má za úkol vyšlapat cestu k vylepšenému návrhu urychlovacích motorů nové verze rakety SLS, která by měla mít premiéru při misi Artemis IX. Urychlovací stupně z programu BOLE budou větší a silnější verzí motorů na tuhé pohonné látky, které se dnes používají na raketě SLS. Díky tomu bude nosič schopen vynášet těžší náklady k Měsíci i dál.

Indický rakeťák Kailasavadivoo Sivan (3. díl)

Dnes se potřetí a naposledy vrátíme k osobě K. Sivana, který na začátku roku 2022 předal vedení kosmické agentury ISRO svému nástupci. Během jeho působení u agentury se dostala na mety doposud nejvyšší. Pro mnoho lidí v Indii se odehrál doslova zázrak, protože navést přesně družici k Marsu, a poté ji dokázat usadit i na jeho oběžnou dráhu už je skutečně „vyšší dívčí.“ To vše se navíc stihlo poměrně rychle. Krom štěstí tedy potřebujete skutečné dovednosti a samozřejmě velké odhodlání. Je trochu paradox, že to byl právě nepovedený pokus Číny z roku 2011, co nakonec vedlo ke skutečnému rozhodnutí ISRO postavit vlastní automat, který se pokusí o podobnou věc. Další příležitost měla přijít v roce 2013, a proto nebyl čas zahálet.

Kostra čtvrtého evropského servisního modulu

Základní nosná struktura servisního modulu lodi Orion, která poletí s astronauty k Měsíci, byla nyní dokončena. Přiložený snímek pochází z turínské výrobní haly firmy Thales Alenia Space, ale tam už struktura není – vydala se totiž do čisté místnosti firmy Airbus v Brémách. Tady se inženýři postarají o integraci dalších systémů a také závěrečné testy. Servisní modul bude návratové kabině zajišťovat pohon, dodávky elektrické energie, ale i spotřební látky, které jsou nezbytné k udržení astronautů naživu. Vyfocená struktura tvoří základ, na který se budou připojovat všechny další systémy včetně 11 km kabelů, 33 raketových motorů nebo čtyř nádrží na pohonné látky s celkovým objemem více než 8000 litrů, nádrže na vodu a kyslík, nebo sedmimetrové fotovoltaické panely ve tvaru písmene X, které by dokázaly napájet dvě domácnosti.

Kosmotýdeník 507 (30.5. – 5.6.)

Týden se s týdnem sešel a je tu opět čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal další pilotovaný let suborbitálního nosiče New Shepard, který vynesl opět šest lidí na pár okamžiků nad hranici 100 kilometrů. V dalších tématech se podíváme na čínský pilotovaný let, testování Starship S24, anebo na první snímek Hurvínka na oběžné dráze. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2022_22

Vesmírná technika: Konstrukce a provoz evropských mrazáků MELFI na ISS

Vývoj chladniček/mrazáků MELFI (Minus Eighty Degree Laboratory Freezer for ISS), které se nacházejí na Mezinárodní kosmické stanici, nebyl jednoduchý. Bylo totiž potřeba splnit celou řadu požadavků. Nakonec se to ale podařilo a výsledkem jsou tři exempláře, které představují kritickou podpůrnou infrastrukturu pro mnoho biologických a fyziologických experimentů.

Webbův teleskop

Blíží se zveřejnění prvních snímků z JWST

Teleskop Jamese Webba, společný projekt americké, evropské a kanadské kosmické agentury si vede skvěle a 12. července 2022 budou představeny jeho první barevné vědecké snímky a také spektroskopická data. Poté, co byla největší a nejkomplexnější kosmická observatoř všech dob vypuštěna do kosmického prostoru, čekalo na ni přibližně šest měsíců dlouhé období příprav, než začne vědecká fáze. Teleskop se musel nejprve složitě rozložit, poté se (kromě jiného) zarovnávala zrcadla a kalibrovaly přístroje. Roky vývoje a plánování vedly k pečlivému procesu, na jehož konci spatříme první snímky a neobrazová data. Půjde o demonstraci JWST v plné síle. Agentury chtějí ukázat, že vlajková loď astronomie je připravena ke své vědecké misi, při které bude odhalovat záhady infračerveného vesmíru.

Jupiter (téměř) na dosah

9. dubna provedla sonda Juno svůj 41. průlet nejnižším bodem své dráhy kolem Jupiteru a její kamera JunoCam během této fáze zachytila, co by viděl člověk, který by se na sondě v danou chvíli nacházel. O zpracování dat do snímků a následně i do animované sekvence se postarala amatérka Andrea Luck, jelikož projekt JunoCam cílí právě na zájemce z řad veřejnosti, kteří si chtějí vyzkoušet zpracování skutečných vědeckých dat. Jupiter je s průměrem zhruba 140 000 kilometrů největší planetou Sluneční soustavy. V okamžiku maximálního přiblížení se sonda Jun dostala na vzdálenost pouze 3 300 kilometrů nad vrcholky barevných jupiterových mraků. V té chvíli si to díky zákonům orbitální mechaniky uháněla rychlostí přibližně 210 000 km/h vůči planetě.

Nové skafandry ve spolupráci s komerčními firmami

NASA vybrala firmy Axiom Space a Collins Aerospace, aby vylepšily schopnosti skafandrů pro výstupy do volného prostoru na nízké oběžné dráze i na Měsíci. NASA se rozhodla nakoupit služby, které mají astronautům poskytnou novou generaci skafandrů a souvisejících systémů pro výstupy do volného prostoru pro práci na Mezinárodní kosmické stanici, ale i průzkum měsíčního povrchu v rámci misí Artemis. Počítá se ale také s přípravou na marsovské mise s lidskou posádkou. Rozhodnutí agentury má využít znalosti jejích expertů a spojit je s komerční inovativností, aby bylo možné podpořit pokračování vědecké výzkumu na orbitální laboratoři i dlouhodobou přítomnost lidí na Měsíci v rámci programu Artemis.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.