sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Sophia Space

Společnost Sophia Space získala předběžné financování ve výši 3,5 milionu dolarů na vývoj výpočetních a datových center na oběžné dráze s klíčovými aplikacemi geoprostorové inteligence.

Apophis T-4 Years Workshop

Doporučení nedávno zveřejněná z workshopu Apophis T-4 Years Workshop, který se konal minulý měsíc v Tokiu, vyzývají vědci NASA, aby reagovala na dotazy, které obdržela v  žádosti o informace o tom, jak využít dvojici družic Janus k průzkumu asteroidu Apophis dříve, než v dubnu 2029 proletí kolem Země.

Virgin Galactic

Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.

Landspace

Čínský startup Landspace v sobotu vynesl na oběžnou dráhu šest družic Tianyi. Družice vynesla raketa Zhuque-2E z rampy v testovací oblasti Dongfeng Commercial Space Innovation Test Area v raketovém středisku Jiuquan.

Články

Loď Starliner při svém prvním nepilotovaném příletu k ISS

Kosmotýdeník 509 (13.6. – 19.6.)

Ani jsme se nenadáli a z týdne, který začal teprve nedávno, zbývají jen poslední hodiny. Je tedy nejvyšší čas připomenout si důležité momenty, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Většinu novinek jsme Vám v průběhu týdne přinesli v jednotlivých článcích, ale i přesto bylo novinek tolik, že se na všechny nedostalo. Právě proto je tu Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na snad už definitivní nominaci posádky první pilotované mise kosmické lodi Starliner. Nevynecháme ani novinky spojené se stavbou floridské startovní rampy pro systém Super Heavy – Starship a řekneme si také o tom, jak probíhají finální zkoušky pozorovací režimů Teleskopu Jamese Webba.

ŽIVĚ A ČESKY: Třetí start Falconu za 36 hodin

O tomto víkendu si opravdu dosyta užijeme startů raket Falcon 9. V pátek v 18:09 firma SpaceX vypustila 53 družic v rámci mise Starlink 4-19, v sobotu v 16:19 vynášel jiný Falcon německou armádní družici SARah-1 a v neděli ráno v 6:27 má startovat další raketa Falcon. Tyto tři starty ze tří různých ramp na dvou pobřežích USA tak může dělit jen 36 hodin a 18 minut. Z těchto tří aktuálních startů je kolem tohoto posledního nejvíce otazníků. O jeho realizaci jsme se dozvěděli teprve před několika měsíci a i zbytek je velmi nezvyklý. Bylo potvrzeno, že na palubě bude komunikační družice Globalstar-2 FM15, která váží přibližně 700 kilogramů. Jenže první stupeň po startu z floridské rampy SLC-40 nemá přistávat na pevnině, ale na mořské plošině. To vede ke spekulacím, že by na palubě mohl být i další náklad, který je utajený.

ŽIVĚ A ČESKY: Start z Vandenbergu a přistání na pevninu

Ani ne před čtyřiadvaceti hodinami odstartoval z floridské rampy LC-39A Falcon 9 s družicemi Starlink a nyní tu máme druhý ze tří startů Falconu během tohoto víkendu. Při tomto startu bude z Vandenbergovy základny v Kalifornii vynesena radarová družice SARah-1. Ta se stane první družicí konstelace SARah, kterou budou tvořit tři družice. SARah-1 bude na rozdíl od SARah-2 a 3 vybavena aktivní vysílací anténou, zatímco další dvě družice budou pasivní přijímače. Budou tak zachytávat signál, který vyslala první družice a odrazil se od zemského povrchu. Tím by se mělo docílit vyššího rozlišení, než jaké mohly poskytnout družice SAR-Lupe, které mají družice SARah nahradit. Cena všech tří družic SARah je 800 milionů euro. První stupeň s označením B1071 poletí potřetí a na této misi se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-4. Zajímavé je, že tento stupeň má za sebou celkem dva starty a v obou případech startoval z Vandenbergovy základny na mise NROL-85 a 87 a v obou případech přistával na pevninu. Dnes ho tak čeká třetí start z Kalifornie, třetí přistání na pevninu a jeho třetí

Sonda Wilkinson Microwave Anizotropy Probe.

WMAP, Lyman Page a moderní kosmologie

Intenzivní výzkum reliktního záření, prováděný nejlépe z kosmického prostoru, patří již několik desetiletí do standardní výbavy moderní kosmologie. Proto se od konce 80. let v kosmickém prostoru vystřídaly tři „západní“ sondy. Zatímco však COBE většina lidí zná, jelikož byla první a Planck naopak proto, že z něj pochází nejnovější a nejpřesnější výsledky, americká sonda Wilkinson Microwave Anisotropic Probe (WMAP) stojí trochu v pozadí. A to je opravdu škoda, neboť WMAP je sondou neméně důležitou než COBE nebo Planck a její značný význam pro formování našich současných představ o vesmíru nelze opomenout. Připomeňme si proto dnes tuto důležitou fyzikální laboratoř i jednoho z jejích tvůrců Lymana Page.

ŽIVĚ A ČESKY: První 13. použití prvního stupně

V pátek v 18:08:50 našeho času se zahájí víkend plný startů a našich česky komentovaných přenosů. Během dvou dnů budeme sledovat celkem tři starty Falconu 9. Při prvním startu bude na oběžnou dráhu vypuštěna další várka družic Starlink. Na ten se dnes zaměříme. Celkem by při tomto startu mělo být vyneseno na oběžnou dráhu 53 kusů družic Starlink, z nich každá váží 295 kilogramů. Celková hmotnost nákladu tak je 15 635 kilogramů. Startovat se bude z rampy LC-39A a přistání prvního stupně proběhne na mořskou plošinu A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat 650 kilometrů od místa startu. Co se prvního stupně týče, tak bude použit stupeň se výrobním číslem B1060, který opět posune laťku opakovaného použití o jedno místo do předu. Stupeň B1060 totiž poletí již potřinácté, přičemž jeho poslední let byl 21. 4. na misi Starlink 4-14. Tento start také bude provázet mnoho hezkých čísel. Například se můžeme těšit již na 100. znovupoužití prvního stupně, 50. přistání v řadě, 50. start SpaceX z LC-39A a již zmíněné 13. použití prvního stupně.

Planetka Ryugu (zdroj JAXA)

Prvotní analýza vzorků z planetky Ryugu

Tým zodpovědný za předběžnou analýzu vzorků dovezených na Zemi sondou Hayabusa 2 se momentálně plně věnuje analýzám vzorků, které sonda přivezla z planetky Ryugu. Tento hlavní tým je tvořen šesti dílčími týmy a dvojicí kurátorských institucí fáze 2, (Univerzity v Okayamě a Institutu pro jádrové vzorky v Kochi, který spadá pod Japonské agentury pro výzkum Země moří (JAMSTEC). Desátého června byly v americkém vědeckém časopise Science publikovány nejnovější výsledky, ke kterým dospěl tým zodpovědný za prvotní analytickou fázi. Vzorky z planetky Ryugu prošly měřením chemického a izotopového složení. Analýzy odhalily, že Ryugu je tvořen převážně uhlíkatými chondrity, konkrétně pak uhlíkatými chondrity typu Ivuna alias CI chondrity.

Lucy navštíví i další planetku

V době, kdy sonda Lucy startovala, se hovořilo o tom, že při své jedinečné misi proletí kolem sedmi tzv. trojánů (planetek, které letí před a za Jupiterem) a jednu planetku z Hlavního pásu. To však už neplatí. Ukázalo se, že Polymele, jedna z planetek, kolem kterých Lucy proletí, má menšího kolegu. Vědci objevili malý měsíček planetky Polymele během březnových pozemských pozorování jevu, při kterém Polymele na kratičkou chvilku přešla před hvězdou a na okamžik zastínila její svit. Běžně se totiž planetka v teleskopech jeví jako bod, ovšem při podobném přechodu je možné lépe určit její tvar. Právě proto se vědecký tým sondy Lucy věnoval tomuto pozorování velkou pozornost.

#4 Aktuality o Starship: Zveřejnění výsledků environmentální studie je tu!

Měsíc od posledního dílu Aktualit o Starship utekl jako voda a tak je nejvyšší čas podívat se, co se za poslední měsíc na základně Boca Chica a Floridě událo. Pokud sledujete dění okolo tohoto programu důkladně, určitě Vám neunikla informace o tom, že úřad FAA měl 13. června oznámit výsledky environmentální studie, která vyhodnocovala vliv startů Superheavy Starship na životní prostředí. To se také stalo a dnes se tak podíváme na to, jak dopadlo vyhodnocení této studie, jak pokračují testy Superheavy B7, podíváme se také na prototyp Starship S24, která se vydala na startovní rampu, kde podstoupila testy. Dále nebude chybět ani přehled stavby floridského výrobního areálu a startovní rampy a jak je u tohoto seriálu zvykem, tak zde bude plno krásných obrázků.

Vylepšení stanoviště pro testy motorů RS-25

Na Stennisově středisku došlo k vylepšení kriticky důležitého systému, který je potřebný ke zkouškám raketových motorů RS-25 pro raketu SLS, která bude v rámci programu Artemis vynášet mise k Měsíci. Inženýři z testovacího stanoviště Freda Haiseho dokončili testy vylepšeného systému pro vektorování tahu TVC (thrust vector). Tento systém slouží k naklápění raketového motoru RS-25 během zkoušek. Takzvaný „gimbaling“ označuje pohyb motoru o pár stupňů ve dvou kruhových směrech, jehož účelem je měnit směr působícího tahu zažehnutého motoru, což při ostré misi pomůže raketě SLS „zatáčet“ a korigovat tak dráhu letu. V praxi se používají dva hydraulické pohyblivé prvky, které tlačí a tahají motor, který se má vychýlit o pár stupňů. Provedená vylepšení měla za úkol zrychlit pohyb těchto pohyblivých prvků při návratu nakloněného motoru do základní pozice, při které motor míří kolmo dolů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.