Rocket Lab
Společnost Rocket Lab 11. září oznámila, že podává protest proti rozhodnutí NASA udělit společnosti Blue Origin kontrakt v hodnotě 700 milionů dolarů na vývoj a provoz komunikační družice na oběžné dráze Marsu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Rocket Lab 11. září oznámila, že podává protest proti rozhodnutí NASA udělit společnosti Blue Origin kontrakt v hodnotě 700 milionů dolarů na vývoj a provoz komunikační družice na oběžné dráze Marsu.
Saúdský telekomunikační gigant stc Group nahradil jednu ze dvou malých geostacionárních družic, které si mexická telekomunikační společnost Apco Networks objednala v rámci odložené mise Block 3 společnosti Astranis, uvedl mluvčí výrobce
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) 10. září oznámil výrazné rozšíření svého programu komerčních družicových dat. V rámci tohoto rozšíření uzavřel smlouvu typu IDIQ (indefinite delivery, indefinite quantity) se 14 společnostmi, která umožňuje zadávat jednotlivé zakázky podle aktuální potřeby.
Vedoucí pracovník společnosti SpaceX potvrdil, že příští let rakety Starship ponese její první náklady určené k umístění na oběžnou dráhu. Tím se otevře cesta k vývoji systémů pro přímé připojení zařízení k družicové síti (direct-to-device) a datových center na oběžné dráze.
Dva běloruští občané a litevská společnost, kterou ovládali, byli odsouzeni za podvodné získání finančních prostředků z Evropské unie určených na vývoj přijímačů družicové navigace s vysokou přesností.
Společnost Arianespace 9. září oznámila objednávku na dalších 10 startů rakety Ariane 6, zatímco pokračují jednání o zvýšení frekvence startů této nosné rakety.
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
Co nabízíme
Články

O tom, že budou k Hubbleovu kosmickému teleskopu létat americké raketoplány za účelem údržby, modernizace a oprav, se počítalo již prakticky od začátku projektu. Nakonec se k legendární kosmické observatoři vydalo v průběhu let celkem pět servisních misí. Astronauti v jejich rámci instalovali nové vědecké přístroje, nasadili korekční optiku, ale také měnili fotovoltaické panely a další vnitřní systémy, aby HST mohl úspěšně fungovat i nadále. V současné době se k němu sice žádná další servisní mise nechystá, ale kdo ví, co přinesou další roky. NASA o takové možnosti zatím nezávazně uvažuje.

Jedním z nejatraktivnějších témat astrofyziky jsou černé díry a vše kolem nich. Černé díry přitahují pozornost a prodávají knihy. Proč je zrovna o ně takový zájem? Jednak je to určitě zajímavým názvem, jednak tím, že v sobě obsahují jakési tajemno, což většinu lidí vždy fascinovalo. Navíc v sobě obsahují i jakousi konečnost a osudovost, což také může některé přitahovat. Ať tak či onak, právě černé díry jsou také častým tématem seriózních výzkumů. Kromě menších tzv. hvězdných černých děr se zkoumají i obří supermasivní černé díry, které sídlí v jádrech galaxií. Na jednu takovou studii se dnes podíváme podrobněji.

Starlink není jediná plánovaná megakonstelace, která má zajišťovat přístup k internetu pomocí družic na oběžné dráze. Již za pár hodin nás čeká start rakety Atlas V 501, která na oběžnou dráhu vynese dva prototypy, konkrétně KuiperSat-1 a KuiperSat-2. Ty mají za úkol ověřit funkčnost aktuálně plánovaného designu družic, které se následně stanou součástí konstelace společnosti Amazon, která ji označuje jako Projekt Kuiper. Po ukončení testování KuiperSatu-1 a 2 bude do osmadevadesáti orbitálních rovin a tří orbitálních slupek s výškami 590, 610 a 630 kilometrů během pěti fází vyneseno celkem 3 278 družic. Konstelace bude funkční od chvíle, kdy bude vypuštěno prvních 578 družic. Samozřejmě jak je u nás zvykem, tak i z tohoto startu budeme vysílat česky komentovaný přenos.

Prvních pár měsíců fungování evropského průzkumníka temných složek vesmíru nebylo úplně v pořádku. Teleskop Euclid nejprve hladce dorazil do libračního bodu L2 soustavy Slunce – Země a dokázal nastavit své zrcadlo vstříc vesmíru, aby pořídil své první testovací snímky, které odborníky překvapily vysokou kvalitou. Jenže již brzy začalo být jasné, že observatoř čelila pár nepříjemnostem. Asi nejvíce znepokojující byly problémy spojené se senzorem velmi přesné pointace, který nebyl schopen detekovat své zaměřovací hvězdy. Tato činnost je přitom naprosto základním předpokladem k tomu, aby teleskop mohl být zaměřen na přesně určenou část oblohy.

Dánský astronaut Andreas Mogensen vystoupí 12. října v 16:00 SELČ do volného kosmické prostoru, aby na vnější plášť stanice ISS nainstaloval novou kameru a připravil důležitý vědecký přístroj na budoucí modernizaci. Andreas, který nyní působí jakožto velitel dlouhodobé expedice, se do volného prostoru vydá s americkou kolegyní Loral O’Hara. Poté, co se dostatečně nadýchají čistého kyslíku a provedou cvičení za účelem odstranění dusíku z krve, proběhnou v modulu Quest zkoušky těsnosti a komunikace jejich skafandrů. Následně se dvojice vydá na vnější plášť stanice, aby se do stejného modulu po několika hodinách vrátila. Andreas se během výstupu postará o instalaci nové kamery s vysokým rozlišením, přičemž při této činnosti bude nohama připojen ke staničnímu manipulátoru Canadarm2. Vůbec poprvé při takové příležitosti nebude paži ovládat astronaut z paluby ISS, ale pozemní středisko. Pokud by nastal jakýkoliv problém, bude americká astronautka Jasmin Moghbeli připravena převzít nad manipulátorem kontrolu ze staničního ovládacího stanoviště. Nově instalovaná kamera poskytne pohledy na Zemi s vysokým rozlišením, čímž dojde k výraznému zlepšení oproti současné kameře, která je nainstalována na „spodní“ straně

V předchozím díle jsme probírali vztlakový letoun X-24A. Šlo vlastně o následníka úspěšného SV-5 vyvinutého v dílnách společnosti Martin Marietta. SV-5 byla velmi úspěšná aerodynamická konfigurace, která byla původně použita už v programu X-23 PRIME. Dále pak pokračovalo využití v programu X-24A, který měl za úkol ověřit možnosti pilotovaného letu s přistáním. Vztlakové těleso X-23 ověřilo návrat do atmosféry v rychlostním rozmezí Mach=24 až Mach=2, na které pak navázal kluzák X-24A, který létal do rychlosti M=2. Další otázka, která se začala okolo programu objevovat, byla o použití stroje s takovými parametry. Přece jen parametry a konfigurace dosahované X-24A v kombinaci s X-23 se nejlépe hodily k plnění úkolů, jako vynášení nákladů, lidí a družic na oběžnou dráhu Země. Podobně jako později s raketoplánem. Ale projekt X-24 spadal stále pod program START (Spacecraft Technology and Advanced Reentry Tests) a to znamenalo, že hlavní směr udávalo letectvo. USAF mělo zájem, aby se dokázala zvýšit flexibilita a praktický dolet vztlakového tělesa. Proto se začal rozvíjet další pokračovatel X-24A.

Další start Falconu 9 s další várkou družic Starlink. Tentokrát opět z rampy SLC-40 na Mysu Canaveral na Floridě, odkud by měl Falcon odstartovat ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách. Konkrétně v 04:45 našeho času. 22 družic, které budou vyneseny při tomto startu míří do tzv. páté orbitální slupky, která bude po dokončení obsahovat 2 500 družic. O přistání se první stupeň B1076, který byl zvolen pro tuto misi, pokusí na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat v Atlantiku. Pro tento konkrétní první stupeň se bude jednat o osmý start.

Start americké sondy Psyche je nyní naplánován na 12. října a inženýři nyní zjistili, že při její osmileté expedici s cílem prozkoumat kovovou planetku hrozí přehřívání jejích motorů. Řešení bude jednoduché a přitom účinné – sonda sníží výkon svého pohonného systému. Sondě za 1,2 miliardy dolarů zbývaly pouhé dva týdny do otevření startovního okna, když výsledky zkoušek záložního exempláře korekční trysky na testovacím stanovišti vykázaly teploty vyšší, než byly očekávané. Nejprve se inženýři z Jet Propulsion Laboratory domnívali, že se jedná o izolovaný problém související s testovacím stanovištěm, ale brzy se ukázalo, že se objevený problém týká i motorů instalovaných na Psyche.

Evropská sonda Hera dostala v technologickém středisku ESTEC jeden ze dvou fotovoltaických panelů. Sonda, jejíž velikost přirovnává ESA k dodávce, bude čerpat energii z dvojice fotovoltaických článků, přičemž každý z nich tvoří tři pole. O jejich výrobu se postarala italská firma Leonardo a švýcarská Beyond gravity. Jeden ze dvou pětimetrových panelů byl připojen v rámci provádění „zkoušek studeného vyklápění“, což je manuální rozkládací proces, který má prověřit, že panely sedí správně. Jelikož tyto panely byly navrženy pro fungování v prostředí mikrogravitace, musela je během zkoušky rozkládání podpírat speciální konstrukce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně

Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V

Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden

tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu

Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na

Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.