Muon Space
Výrobce družic Muon Space 12. června oznámil nové financování ve výši 89,5 milionu dolarů na rozšíření výroby a akvizici startupu Starlight Engines zabývajícího se pohony.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Výrobce družic Muon Space 12. června oznámil nové financování ve výši 89,5 milionu dolarů na rozšíření výroby a akvizici startupu Starlight Engines zabývajícího se pohony.
Novozélandská společnost Dawn Aerospace 12. června oznámila, že podepsala závaznou partnerskou smlouvu s Oklahomským úřadem pro rozvoj vesmírného průmyslu (OSIDA) o provozování suborbitálního letounu Aurora Mark 2.
Společnost Logos Space Services získala 50 milionů dolarů na rozvoj technických plánů konstelace o více než 4 000 širokopásmových družicích.
NASA a Axiom Space na neurčito odkládají soukromou misi Ax-4 na Mezinárodní vesmírnou stanici poté, co v části stanice, kde došlo k dlouhodobému úniku vzduchu, zjistily nový únik. Odložení má Roskosmosu poskytnout více času na prostudování nového úniku vzduchu v jednom z oddílů modulu Zvezda.
Kanadský startup Reaction Dynamics dokončuje vývoj a připravuje se na kvalifikaci svého hybridního raketového motoru RE-202 s finanční podporou quebecké vlády a soukromými investicemi.
Společnost Rocket Lab 11. června vynesla radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost iQPS, což je třetí start pro tohoto zákazníka během posledních tří měsíců. Raketa Electron odstartovala ze startovacího komplexu 1, rampy A.
Společnost BAE Systems se spojila s jihokorejským konglomerátem Hanwha Systems, aby prozkoumala využití jejich technologie radaru se syntetickou aperturou (SAR) v Azalea, plánované zpravodajské, sledovací a průzkumné konstelaci.
Články
Dámy a pánové, jste opravdu skvělí. Dnes mi v mailové schránce přistála zpráva od organizátorů, že se náš projekt kosmonautix.cz dostal do finále ankety Křišťálová Lupa 2022 – Ceny českého Internetu. To znamená, že nás Vaše hlasy dostaly do finále této ankety již popáté v řadě. Stejně jako v minulých letech jsme přitom nikoho v rámci nominační fáze k hlasování nevybízeli. Lidé nás tedy do finále v kategorii Zájmové weby nominovali dobrovolně a za to bychom jim chtěli na tomto místě upřímně poděkovat. Stejně jako v minulých letech po postupu do finále zkusíme chytit příležitost za pačesy a požádáme naše čtenáře o hlasy.
Mezi běžnými smrtelníky existuje velmi exkluzivní skupina jedinců, kteří opustili naši rodnou planetu a alespoň na chvíli pobývala nad oficiální hranicí vesmírného prostoru, již tvoří Kármánova linie ve výšce 100 kilometrů. Od roku 1961 do dnešních dnů cestu mimo atmosféru podniklo jen necelých šest stovek mužů a žen. Ovšem i v rámci tohoto exkluzivního klubu se najde ještě užší skupinka těch, kteří v rámci kosmických letů vykonali něco výjimečného. A jedním z takových počinů je extrémně dlouhá délka letu. Jedná se možná o nejdůležitější rekord vůbec, vzhledem k tomu, že lidstvo se (sice pomalu, ale jistě) chystá prostřednictvím několika odvážlivců opustit naši odvěkou kolébku a zamířit k naší sousední planetě – Marsu. Cesta tam a zpět bude trvat velmi dlouho, a proto jsou poznatky ohledně chování lidského organismu v prostředí, ke kterému nebyl původně stvořen, neocenitelné a naprosto klíčové. Zatím jsme v tomto ohledu učinili jen pár opatrných krůčků, přesto má lidstvo díky několika odvážlivcům již alespoň rámcově přehled o tom, co s člověkem udělá roční pobyt na kosmickém plavidle. Nepřetržitý pobyt o trvání jeden rok (tedy celých 365 dní)
Už jen dny nás dělí od chvíle, kdy americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) narazí do planetky Dimorphos. Ta nepředstavuje pro Zemi žádné nebezpečí a není důvod se obávat, že by ji mohla kolize namířit na naši planetu. Cílem experimentu je drobně pozměnit oběžnou dráhu planetky a pomoci vědcům zpřesnit modely, které by se použily k odklonu planetky, která by v budoucnu mohla Zemi ohrožovat. Americká sonda v současné době míří vstříc dvojici gravitačně spojených planetek, které obíhají kolem Slunce. Tato dvojplanetka je známá jako Didymos a menší ze dvou těles označujeme jako Dimorphos. Právě tento měsíček se stane 27. září v 1:14 SELČ prvním terčem praktické zkoušky tzv. kinetického impaktoru.
Americký lander InSight dokázal zachytit seismické vlny vyvolané čtyřmi kameny z vesmíru, které dopadly na Mars v letech 2020 a 2021. Nejenže jde o první detekci takových nárazů pomocí palubního seismometru SEIS od přistání sondy v roce 2018, ale dokonce je to úplně poprvé, kdy byly seismické a akustické vlny z nárazu detekovány na Marsu. Nový článek publikovaný 19. září v časopise Nature Geoscience uvádí, že k dopadům došlo zhruba 85 a 290 kilometrů od oblasti Elysium Planitia, kde se nachází InSight. První s jistotou potvrzený dopad meteoroidu měl ze všech nejdramatičtější let. Do atmosféry Marsu vstoupil 5. září 2021 a ještě v atmosféře se rozpadl na nejméně tři kusy, z nichž každý po sobě zanechal kráter.
Po dlouhých nocích strávených u čekání na start Falconu 9, tu máme vítanou změnu. Čeká nás start rakety Sojuz 2.1a, která vynese k Mezinárodní vesmírné stanici pilotovanou kosmickou loď Sojuz MS-22. Posádku tvoří dva Rusové – Sergej Prokopjev (poletí podruhé), Dmitrij Petelin, který poletí poprvé a Francisco Rubio, který také poletí poprvé. Kosmická loď Sojuz se bude připojovat na dokovací port modulu Rasvět, ke kterému by se měla připojit zhruba jen o dvě a půl hodiny později. Posádka by měla na stanici zůstat 188 dní.
Teleskop Jamese Webba zachytil 5. září své první snímky Marsu. Tato mezinárodní kosmická observatoř, která vznikla ve spolupráci americké, evropské a kanadské kosmické agentury poskytla jedinečný pohled díky své infračervené specializaci. Vědci tak získali data o naší sousední planetě, která vhodně doplní údaje nasbírané dalšími teleskopy, ale i lokálními orbitery, landery a rovery přímo na Marsu. NASA však hned na začátku upozorňuje, že tato data ještě neprošla recenzním řízením. Agentura však nechtěla čekat a pochlubila se předběžnými výsledky už nyní. Webbův teleskop se nachází zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země v libračním centru L2 soustavy Slunce – Země. Odsud má dobrý výhled na pozorovatelný disk Marsu, tedy část povrchu osvětlenou Sluncem, která je otočená k teleskopu. JWST tak mohl zachytit snímky, ale i spektrální měření s spektrálním rozlišením, které je potřebné ke studiu krátce trvajících fenoménů jako jsou prachové bouře, projevy počasí, sezónní změny a podobně během jediného pozorování. Tento proces se provádí v různých částech marsovského dne – přes den, za soumraku i v noci.
Zástupci firmy Axiom Space a turecké vlády podepsali dohodu o dopravě prvního tureckého astronauta na oběžnou dráhu. Jde o součást širších snah o rozšíření tureckého zapojení do kosmonautiky. Stát na pomezí Evropy a Asie by rád vytvořil i národní pilotovaný kosmický program. Zmíněný první astronaut by měl projít tréninkem u Axiom Space, kde se připraví na svou budoucí vědeckou misi. Firma také slibuje, že umožní, aby se v mikrogravitaci mohly provádět turecké experimenty. Americká firma Axiom Space, která v současné době připravuje první komerční kosmickou stanici, navázala za účelem letu tureckého kosmonauta spolupráci s institutem kosmického technologického výzkumu (TÜBİTAK UZAY), který spadá pod křídla turecké kosmické agentury TUA (Türkiye Uzay Ajansı).
Když rover Perseverance na Marsu dorazil do dávné říční delty, začala tím jeho druhá vědecká kampaň. Ta je již v plném proudu a vozítko odebírá vzorky z míst, která vědci určili jako nejlepší pro nalezení důkazů případného dávného mikroskopického života na rudé planetě. Rover již odebral z oblasti vyschlé delty od 7. července čtyři vzorky, takže celkový počet získaných vědecky atraktivních vzorků vzrostl na 12. „K průzkumu jsme si kráter Jezero vybrali, protože jsme se domnívali, že měl nejlepší podmínky k tomu, aby poskytl vědecky perfektní vzorky. A teď víme, že jsme rover skutečně poslali na správné místo,“ říká Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor NASA pro vědu a dodává: „První dvě vědecké kampaně přinesly úžasnou různorodost vzorků, které se dopraví na Zemi v rámci programu Mars Sample Return.“
S tím, jak se NASA dostává stále blíže k návratu lidí na Měsíc, blíží se i historická výprava lidí k Marsu. V rámci obou projektů experti pracují kromě jiného i s myšlenkami nafukovacích obytných modulů. Ty by mohly najít uplatnění jak v lunárních povrchových základnách, tak i u planetoletů mířících k Marsu. Aby bylo jisté, že je tato technologie bezpečná, musí projít sérií zkoušek. Destrukční tlakové testy pomáhají dostat tuto technologii blíže k certifikaci pro pilotované mise. Inženýři díky nim mohou lépe určit, jak modul odolává vnitřnímu tlaku, ale také to, kde leží hranice, kdy už tlak způsobí selhání tkané struktury těla modulu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.