1. července vynesla raketa Falcon 9 do kosmického prostoru evropský teleskop Euclid, který má pomoci vědcům porozumět temné energii a temné hmotě. Teleskop nyní putuje směrem k libračnímu bodu L2 soustavy Slunce – Země, kolem kterého má při své vědecké misi obíhat. Kdo by si však myslel, že se pozemní týmy v řídícím středisku v Darmstadtu během této přeletové fáze nudí a jen sledují, jak roste vzdálenost teleskopu od Země, ten by se mýlil. Evropská kosmická agentura průběžně informuje o všech důležitých krocích, kterými teleskop prošel. Jelikož jsme nyní téměř v polovině cesty, je čas si shrnout dosavadní průběh.

2. července – Míříme k L2
Teleskop přijal pokyn k provedení manévru, který změnou rychlosti o 2,14 m/s úspěšně upravil svou trajektorii. Teleskop tak míří vstříc libračnímu systému L2 systému Slunce – Země, kde už na něj čekají kosmické observatoře Gaia a JWST.

3. července – Kriticky důležitý manévr
Činnosti zahrnuté do procesu LEOP (Launch and Early Operations Phase – fáze startu a časných operací) probíhaly podle plánu i druhý den po startu. Hlavním úkolem bylo provedení prvního manévru, který je citlivý na načasování. Dále se testovaly silové setrvačníky. Pozemní týmy také postupně odškrtávaly jednotlivé položky ze soupisu činností LEOP, aby mohl teleskop přejít do fáze uvádění do provozu.

4. – 8. července – Odmrazování pro čistý výhled
Teleskop Euclid se potřeboval zbavit jakýchkoliv stop vlhkosti, která mohla zmrznout na zrcadlech optické sestavy. Tato námraza by pochopitelně mohla blokovat či pokřivovat jinak dokonalé výhledy na vzdálený vesmír. Za účelem zbavení se vlhkosti byl Euclid nakloněn směrem ke Slunci. S tím, jak sluneční paprsky procházely tubusem teleskopu, došlo ke zvýšení teploty povrchů, což odpařilo případné pozůstatky námrazy. Tato orientace byla udržována po dobu několika dní, aby měla vodní pára čas uniknout do okolního prostoru.

6. července – Vstávej, NISP
Poprvé byl aktivován otočný mechanismus uvnitř přístroje NISP. Inženýři přijali od teleskopu telemetrická data o přesné pozici otočného mechanismu a vydali pokyn k jeho otočení do žádoucí pozice. Teleskop zůstával stále nakloněn ke Slunci, aby sluneční světlo mohlo ohřát tubus, ale nedopadalo na primární zrcadlo (úhel natočení vůči Slunci byl cca 51 – 54 °). Tento proces zajišťuje vypaření případných stop ledu. Teploty a úrovně elektrické energie jsou na normálních hodnotách.

9. července – Vyklopení vysokoziskové antény
Operační tým vydal pokyn k vyklopení vysokozisové antény v pásmu K, která je součástí komunikačního systému pro hlubší vesmír. Tato anténa má sloužit k odesílání více než 100 GB komprimovaných dat denně ze sondy k velkým anténám evropské komunikační sítě Estrack. Euclid bude největším odesilatelem dat (z hlediska přenosové rychlosti okolo 74 Mbps) z translunárního prostoru. Euclid dvoj- až trojnásobně překoná přenosové hodnoty Teleskopu Jamese Webba, který byl až doposud na vrcholu tohoto pořadí. Když byla nyní tato kriticky důležitá operace úspěšně provedena, mohl se Euclid začít chystat na otevření svých očí, tedy aktivování detektorů v ohniskových rovinách dvou palubních vědeckých přístrojů.

11. – 12. července – Vstávej, VIS
Řídící elektronika přístroje VIS byla aktivována (jak hlavní, tak i záložní větve) a řídící tým přijal připravená umělá data, čímž se potvrdilo, že systém funguje. Kromě toho byl poprvé aktivován a úspěšně otestován i mikropohonný systém. Ten je tvořen šesticí redundantních mikrotrysek se stlačeným plynem a jedná se o klíčový prvek k tomu, aby Euclid mohl dosáhnout velmi přesné a stabilní orientace v prostoru a mohl tak dodávat snímky v té nejvyšší kvalitě.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/24912463-1-eng-GB/Euclid_spacecraft.jpg
https://www.esa.int/…/23480327-1-eng-GB/Euclid_spacecraft.gif
https://www.esa.int/…/Euclid_s_trajectory_towards_L2.png