FCC
Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.
Mise k asteroidu Apophis pod vedením Evropy probíhá podle plánu, přičemž v nadcházejících měsících budou v Evropě i Japonsku přijata klíčová rozhodnutí o financování.
Společnosti Blacksky a Iceye začaly spolupráci s specialisty na vizualizaci pomocí umělé inteligence, společnostmi Aechelon Technology a Niantic Spatial, aby vytvořily digitální dvojče Země.
Společnost EchoStar se vzdala svých plánů na vytvoření konstelace družic s přímým vysíláním na nízké oběžné dráze Země. Prodala spektrum společnosti SpaceX a zároveň zrušila zcela novou smlouvu se společností MDA Space.
Auburn University najala Dereka Tourneara, bývalého ředitele Agentury pro vesmírný rozvoj (SDA), do funkce svého prvního ředitele pro vesmírné inovace
Společnosti GHGSat a ExxonMobil Corp. 5. září oznámily partnerství za účelem monitorování a zmírňování emisí metanu pro pobřežní provozy v Severní Americe a Asii.
NASA očekává, že v rámci revidovaného přístupu agentury k přechodu z Mezinárodní vesmírné stanice vynaloží až 1,5 miliardy dolarů na podporu nejméně dvou společností, které budou demonstrovat použití vesmírné stanice s posádkou.
Články
Jak ten čas letí! Člověk má pocit, že Pokec s kosmonautixem začal vycházet před nedávnem a najednou vidí, že tenhle pořad, který vydáváme jednou měsíčně, dospěl ke svému 50. dílu. Pokud tedy budeme vycházet z průměrné délky jednoho dílu kolem dvou hodin, můžeme říct, že naše povídání o kosmonautice na konci dnešního dílu překoná magickou hranici 100 hodin. Náplň tohoto jubilejního dílu ale bude stejná jako obvykle – diváci budou psát své dotazy do chatu a my se na ně budeme snažit co možná nejlépe odpovědět. Pokud tedy budete mít dnes od osmi večer čas a chuť, rádi vás u našeho přenosu uvidíme.
Evropská mise Hera již brzy dostane své oči. Dvojice dokončených a plně otestovaných kamer AFC (Asteroid Framing Camera) dorazilo do sídla firmy OHB v Německu, kde dojde k jejich integraci do modulu užitečného nákladu sondy Hera. Tento přístroj poskytne vůbec první snímky cíle mise, dvojplanetky Didymos, jejíž malý měsíček Dimorphos byl vloni záměrně zasažen americkou sondou DART, která tak změnila jeho oběžnou dráhu. Na prvních snímcích z kamer AFC však bude dojplanetka vypadat jako malý světlý bod, který připomíná hvězdu.
Podle plánu, který platil ještě před čtvrt rokem, měla loď Sojuz MS-23 vyrazit k Mezinárodní kosmické stanici až v polovině března s tříčlennou posádkou. Jenže únik chladicího média z lodi Sojuz MS-22 v polovině prosince tyto plány překopal. Agentura Roskosmos na základě vyšetřování vyhodnotila, že loď Sojuz MS-22 není po nehodě stoprocentně bezpečná pro návrat. Aby se mohli astronauti Sergej Prokopjev, Dmitrij Petelin a Frank Rubio (kteří v ní přiletěli) bezpečně vrátit na Zemi, byl start Sojuzu MS-23 uspíšen o pár týdnů a hlavně loď poletí ke stanici bez posádky. Zmíněná trojice si o půl roku prodlouží svůj pobyt na orbitálním komplexu a vrátí se právě v Sojuzu MS-23. Vše ale začíná úspěšným startem této lodi na raketě Sojuz 2.1a, ke sledování jehož komentovaného přenosu Vás tímto zvu.
Náš nepravidelný seriál, který ukazuje praktické aplikace kosmických technologií v běžném životě, si tentokrát posvítí na systémy, které čistí vzduch, který dýcháme od prachových částic, ale i nebezpečných bakterií, nebo pylových zrnek. Jenže výměna těchto filtrů poté, co se zanesou nečistotami může být časově náročná, drahá a komplikovaná, což platí zejména pro jejich použití v kosmonautice. V kosmických lodích a stanicích musí být filtrovací systémy neustále čištěny. Aby měli astronauti tuto práci snazší, rozhodla se NASA vyvinout technologii označovanou jako Multi-Stage Filtration System (víceúrovňový filtrační systém), který měl za úkol omezit množství výměnných filtrů, které je potřeba dopravit do vesmíru, ale také omezit čas, který astronauti věnují jejich údržbě.
Během necelých dvou měsíců se na dvou ruských kosmických lodích připojených k ISS objevil únik chladicího média. Nejprve začalo chladivo unikat 15. prosince z lodi Sojuz MS-22 a 11. února se stejný scénář opakoval u Progressu MS-21. Zatímco poškozený Sojuz stále u stanice kotví, nákladní loď 18. února orbitální komplex opustila. „Roskosmos dnes uveřejnil snímek Progressu MS-21, který se 18. února odpojil od Mezinárodní kosmické stanice ISS a 11. února byl postižen únikem pracovního média z vnějšího okruhu termoregulačního systému. Na snímku je vidět otvor v servisní sekci o průměru 12 mm,“ popsal včera snímek, který jsme použili jako náhledový pro dnešní článek, Michal Václavík z České kosmické kanceláře a dodal: „Výrobce RKK Energija ani Roskosmos nepřipouštějí výrobní vadu a otvor nebyl zaznamenán na snímcích z výroby, přepravy, startu a příletu k ISS. Dle Roskosmosu je na vině vnější příčina stejně jako v případě Sojuzu MS-22. Státní komise ale pokračuje ve vyšetřování.“
Indické dobývání vesmíru probíhá mimo hlavní proud a do medií, potažmo informačních portálů, se dostává pouze sporadicky. Prostor dostává hlavně USA, Rusko, Čína, či Evropská kosmická agentura, přitom i nejlidnatější země světa má ledacos nabídnout. Raketová věda má v Indii hluboké kořeny a na vlastí kosmický program jsou místní ve velké míře hrdí, protože vědí, že jim kosmonautika pomáhá zlepšovat každodenní život. K nejvýraznějším projektům posledních let patří úsilí vyslat na oběžnou dráhu astronauta ve vlastní režii. V tomto případě astronauty. A právě těmto snahám se bude věnovat tento nový, nepravidelný seriál, který bude shrnovat veškeré dostupné novinky a posun mapující cestu první posádky ze Země do vesmíru. Seriál bude v nepravidelném intervalu vycházet podle množství nových informací a to logicky minimálně do doby skutečného startu. Na začátek bude dobré nahlédnout do historii pilotovaného programu Indie.
NASA dnes oznámila, že na oběžnou dráhu dopraví první izraelský kosmický teleskop ULTRASAT (Ultraviolet Transient Astronomy Satellite). Jak již název napovídá, jedná se o teleskop pracující s ultrafialovým zářením, který bude mít široké zorné pole a zaměří se na sledování krátce trvajících jevů jako jsou výbuchy supernov či splynutí neutronových hvězd. Projekt, za kterým stojí Izraelská kosmická agentura ISA a Weizmanův kosmický institut, by se měl na geostacionární oběžnou dráhu Země dostat začátkem roku 2026. NASA se kromě zajištění nosiče bude podílet i na vědeckém programu mise. „Jsme hrdí, že se můžeme připojit k tomuto programu. Mezinárodní spolupráce nám pomůže porozumět tajemstvím horkých a přechodných jevů,“ říká Mark Clampin, ředitel astrofyzikálního oddělení z ředitelství NASA ve Washingtonu a dodává: „ULTRASAT poskytne globální vědecké komunitě další důležité možnosti k novým pozorováním v nově vznikajícím oboru astrofyziky.“ Široké zorné pole teleskopu umožní rychle objevit a zachytit ultrafialové záření z kosmických zdrojů, které se mění v krátkém časovém období. Vědci zkombinují pozorování těchto krátkodobých jevů z ULTRASATu s informacemi od jiných misí – včetně tech, které se věnují částicovým
Lodě projektu Vostok byly od počátku koncipovány jako dvoudílné. Jednu část měla tvořit návratová kabina, jež měla obsahovat vše důležité pro pobyt pokusných zvířat, kosmonauta nebo špionážní fotoaparatury. Druhým dílkem skládačky pak byl přístrojový úsek. V něm měly být soustředěny komponenty a agregáty nutné pro fungování lodě na oběžné dráze. Zřejmě tím nejdůležitějším, co přístrojový úsek obsahoval, byl brzdicí motor. Bez něj by se loď teoreticky nemohla dostat z oběžné dráhy do atmosféry (byť, jak ještě uvidíme, řešení pro případ selhání motoru se našlo). V prvních náčrtech lodě se přístrojový úsek nacházel vzhledem k návratové kabině vepředu, nakonec se ale dostala do popředí koncepce, která počítala s umístěním přístrojového úseku za kabinou. Velmi přísné požadavky na objem a hmotnost jednotlivých systémů hnaly konstruktéry na hranu tehdejších možností. Jak vzpomínal pozdější kosmonaut Oleg Makarov, který jako mladičký inženýr OKB-1 pracoval právě na projekci přístrojového úseku a rozmístění aparatur v jeho útrobách, nebyla to zdaleka jednoduchá práce a podoba tělesa, které pomáhalo tvořit ikonický vzhled první pilotované lodi světa, se několikrát měnila…
Na přiloženém snímku můžeme vidět evropský teleskop Euclid během poslední zkoušky před jeho startem letos v červenci. Teleskop se během zkoušky nacházel ve speciální místnosti firmy Thales Alenia Space ve francouzském Cannes, kde podstoupil proces ověřování elektromagnetické kompatibility. Ve světě kosmických sond jde o rutinní záležitost. Veškerá elektronika vydává v nějaké formě elektromagnetické vlny, které mohou způsobit rušení jiných zařízení – vzpomeňte si třeba na známé vrnění reproduktorů před příchozím hovorem na blízký mobilní telefon. Interference systémů na kosmické sondě však může mít mnohem závažnější důsledky a proto se vše kontroluje ještě před startem.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Když se řekne „výcvik astronauta“, většina lidí si představí simulátory raketoplánů, trénink v obrovském bazénu nebo jízdu v centrifuze. Realita začíná o něco nenápadněji – organizačními schůzkami, přednáškami
Po velmi nabitém týdnu, který zahrnoval start Super Heavy Starship přišel poněkud klidnější kosmonautický týden, který by se dal označit za normální a kosmicky pracovní. V hlavním
Od posledního dílu našeho seriálu uplynula už opravdu dlouhá doba. Za to se musím omluvit. Každopádně bohužel dřívější frekvence článek seriálu každé dva měsíce je
Tenhle týden se o kosmonautiku zajímalo více lidí, než bývá obvyklé. Nebe nad Texasem totiž rozčísla raketa Super Heavy Starship a provedla další integrovaný test. V Kosmotýdeníku se
Ministr dopravy a na částečný úvazek také úřadující administrátor NASA Sean Duffy plní politické zadání Úřadu pro řízení a rozpočet Bílého domu a od 1. října hodlá postupovat podle
Další prázdninový týden je za námi a proto je čas si shrnout kosmonautické dění. V Kosmotýdeníku to tentokrát bude skoro samý vojenský start, hlavní téma se totiž
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
