Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Články
Kromě známé sítě Deep Space Network (DSN) pro komunikaci se vzdálenými sondami provozuje agentura NASA i méně známou síť Near Space Network (NSN), přes kterou posílají svá data družice nacházející se blíže Zemi. Právě přes její antény putují údaje, které pomáhají vědcům provádět výzkumy a přicházet na často přelomové objevy. Nyní byly do této sítě integrovány celkem čtyři nové antény, které budou moci ještě lépe podporovat vědecké mise. V prosinci 2022 se do stavu ONLINE přepnuly pozemní stanice u aljašského města Fairbanks, na Wallops Island ve Virginii, u chilského Punta Arenas a na norských Špicberkách. Tyto nové antény budou kosmickým misím poskytovat komunikační kapacity v pásmech S-, X- a Ka-. Důvodem vzniku těchto antén byla snaha podpořit mise, které sbírají ohromná množství dat. Když vědci chtějí zlepšovat schopnosti vědeckých přístrojů, musí NASA také pokračovat ve vylepšování komunikačních systémů, které přenáší data z kosmických sond a družic.
Astronomové mají díky kosmickým observatořím vynikající přehled o velice zajímavých dějích v okolí černých děr. Jedním z nich je i koróna v jejich okolí, která dokáže náhle zmizet a zase se objevit. Za jejím zmizením může stát například příliš blízký průlet hvězdy kolem černé díry. Ta hvězdu slapovými silami roztrhá a padající hmota vyčistí okolí horizontu události, čímž zmizí právě zmiňovaná koróna. Pak se černé díře podaří přitáhnout si novou hmotu z akrečního disku v okolí a koróna se opět objeví. Tento jev nyní astronomové pozorovali u jedné z relativně blízkých galaxií pomocí několika přístrojů v kosmu, jako je rentgenová observatoř NuSTAR, detektor NICER na ISS nebo observatoř Neil Gehrels Swift.
Na titulním snímku tohoto článku vidíte fotografii antény, přes kterou budou proudit první podrobné snímky planetky Dimorphos pořízené poté, co její oběžnou dráhu pozměnila plánovaná kolize s americkou sondou DART. Vysokozisková anténa evropské sondy Hera o průměru 1,13 metru si prošla týden trvající testovací kampaní na Compact Antenna Test Range (CATR), což je součást technologického střediska ESTEC v Nizozemí. Kovové stěny testovací komory odcloní zvenčí přicházející rádiové signály, zatímco pěnové hroty na stěnách pohlcují rádiové signály vysílané sondou a zabraňují tak jejich odrazům, čímž napodobují pustou prázdnotu kosmického prostoru. Každý jednotlivý test trval více než deset hodin, pak se anténa pootočila a měření mohla pokračovat – výsledkem je 360° model tvaru šíření signálu.
NASA ve jménu Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) uzavřela se společnosti Northrop Grumman z kalifornského města Azusa dodatek smlouvy na přepracování vývojové jednotky mikrovlnného přístroje ATMS (Advanced Technology Microwave Sounder). Změna smlouvy se týká úpravy fixního poplatku o 13 261 772 USD, což zvýší celkovou hodnotu smlouvy na 579 770 626 USD. Hlavním úkolem tohoto přepracování je, aby se z vývojové jednotky přístroje ATMS pro družice JPSS stal letuschopný vědecký přístroj pro projekt QuickSounder. Ten má podpořit novou architekturu družicových systémů agentury NOAA pro budoucí program družic na nízké oběžné dráze. Projekt QuickSounder rozvíjí agentura NOAA s cílem snížit celkovou úroveň rizika. Agentura díky němu chce vyhodnotit možnosti zjednodušených akvizičních procesů a také užitečnost komerčních malých družic, startovních služeb, samotného provozu misí, ale i posílání dat v družicové síti příští generace meteorologických družic na LEO. Samotný přístroj ATMS je pasivní detektor mikrovln poskytující vysoké prostorové rozlišení údajů o teplotě a vlhkosti atmosféry za všech podmínek, tedy i při zatažené obloze. Meteorologové z americké Národní služby pro počasí NWS tato data používají ve svých počítačových
Mohutná raketa se odlepila od Země 16. listopadu 2022 v 7:44 hodin středoevropského času. O hodinu a půl později už byl Orion na cestě k Měsíci. Po pěti dnech letu byl při blízkém průletu ve vzdálenosti 130 kilometrů od Měsíce zbrzděn zážehem hlavního motoru a 25. listopadu byl dalším motorickým manévrem naveden na vysokou oběžnou dráhu Měsíce. Na ní se dostal až do vzdálenosti 432 200 kilometrů od Země, téměř o sedmdesát tisíc kilometrů dál, než byl samotný Měsíc. I druhá polovina cesty se obešla bez závažnějších problémů. Orion opustil oběžnou dráhu Měsíce 1. prosince a druhý blízký průlet jej 5. prosince navedl zpět k Zemi. Návratová kabina po rekordní misi, při které urazila více než dva a čtvrt milionu kilometrů, bezpečně přistála 11. prosince v 18:40 SEČ do vod Tichého oceánu, západně od Baja California.
Přesně na apríla roku 2022 se dostala spolu s celou řadou dalších družic na palubě rakety Falcon 9 do vesmíru malá družice, která byla sáma osobě tak trochu vtip. Ovšem jen do doby než se šíleně znějící nápad ukázal být skvělou volbou. Družice byla opatřena selfie tyčkou a kamerou s vysokým rozlišením a překvapila parádními snímky, které si přímo říkají o publikaci. Mikro družice MP42 společnosti NanoAvionics je standardizovaná platforma, na kterou si zákazník může dát jaké přístroje uzná za vhodné a to do hmotnosti 79 kg. Společnost má svůj původ v NASA Ames Research Center, kde lze vysledovat původ a touhu po experimentování.
Náš čtyřčlánkový přehled, který nejprve lákal na významné události roku 2023 v bezpilotní a pilotované kosmonautice, aby poté zrekapituloval hlavní události uplynulého roku 2022 v bezpilotní kosmonautice, se dnes uzavře. Posvítíme si totiž na kosmonautiku pilotovanou v roce 2022 a jak už bývá v našich shrnutích pravidlem, zařadíme sem také povídání i kosmických lodích, které sice létají bezpilotně, ale vozí na kosmické stanice zásoby. Bez nich by tedy pilotovaná kosmonautika nemohla existovat. Ani dnes nebudou v článku chybět grafy, které se pokusí stručně a jasně shrnout, nejrůznější porovnání.
Jedním z vrcholů letošního roku bude dubnový start rakety Ariaen 5 s evropskou misí JUICE (JUpiter ICy moons Explorer). Objektem jejího zájmu se stane obří plynný obr, planeta Jupiter, ale i tři největší měsíce, které kolem Jupiteru krouží – oceánské světy Europa, Ganymed a Callisto. Jedním z hlavním úkolů projektu je hledání odpovědi na otázku, zda oceány na těchto měsících někdy mohly skýtat příznivé podmínky pro život. Sonda po osmileté cestě kosmickým prostorem, při které provede gravitační manévry u Země a Venuše, dorazí v roce 2031 k Jupiteru, na jehož oběžnou dráhu vstoupí. JUICE následně provede 35 průletů kolem tří největších měsíců této planety a v závěru své mise se zaměří na měsíc Ganymed, který prozkoumá přímo z jeho oběžné dráhy. Název mise agenturu ESA inspiroval k soutěži, do které se můžete zapojit i Vy.
Na jaře 1960 se dala do pohybu mašinérie letových zkoušek lodí, jejichž jedna varianta měla posléze dopravit na oběžnou dráhu člověka. Překotné tempo vývoje znamenalo, že se mnoho věcí a procesů dělo současně, byrokracie protentokrát v mnoha případech šla stranou a mnohdy se papírově potvrzovalo to, co již dávno existovalo ve fyzické formě. Na konci dubna 1960 kosmodrom, jehož jméno v té době ještě neznělo „Bajkonur“, přivítal první stroj programu Vostok. Zjednodušený exemplář 1KP No1 měl za úkol vyzkoušet funkci základních prvků lodě. Jeho tvůrci chtěli potvrdit své premisy ohledně orientačního systému, telemetrie, radiového spojení, ovládacího systému a v neposlední řadě také brzdicího motoru TDU. Lodě 1KP nebyly vybaveny tepelnými štíty, proto byla letenka pro tento stroj jednosměrná, při vstupu do atmosféry se návratová kabina měla rozpadnout a shořet stejně jako přístrojový úsek, u něhož se s tímto průběhem počítalo pro všechny varianty lodí Vostok. Napětí na kosmodromu bylo hmatatelné – čas běžel a všichni si velmi dobře uvědomovali, že závod se Spojenými státy o vyslání prvního člověka do vesmíru mohl
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Předsedovi senátního výboru pro obchod, vědu a dopravu Tedu Cruzovi se podařilo dostat pozměňovací návrh, jehož detaily jsou uvedeny na konci minulého dílu našeho seriálu, do
Další týden je za námi a kosmonautika opět připravila dávku zajímavých událostí, které si shrneme v aktuálním Kosmotýdeníku. Jako hlavní téma tentokrát poslouží oznámená spolupráce firmy
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
