sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Články

Umělá inteligence pro sběr dat z družic

Když je potřeba dělat na základě neznámých dat rozhodnutí v reálném čase (třeba rozhodování, kudy se vydat na rozcestí, kde jste ještě nebyli), pak jsou současné systémy umělé inteligence a strojového učení se ani zdaleka nevyrovnají lidským dovednostem. Proto se John Moisan z NASA rozhodl vyvinout AI oko, anglický AI Eye (zkráceně A-Eye). Moisan pracuje jako oceánograf na Wallops Flight Facility u Chincoteague ve Virginii a věří, že umělá inteligence bude řídit jeho pohyblivý senzor A-Eye. Při analýze snímků by jeho systém nejen našel známé vzory v nových datech, ale také by umělá inteligence řídila senzor tak, aby pozoroval a objevoval nové objekty nebo biologické procesy.

Měsíc Titan pod drobnohledem (nejen) JWST

V sobotu 5. listopadu se mezinárodní tým vědců s radostí probudil a spatřil první snímky největšího Saturnova měsíce Titanu, které pořídil Webbův teleskop. Hlavní výzkumník Conor Nixon a další členové týmu programu GTO (Guaranteed Time Observation) 1251, který využívá Webb ke zkoumání atmosféry a klimatu Titanu, teď v článku, který zatím neprošel tradičním vědeckým revizním procesem, popisují své první reakce na tato data. Titan je jediný měsíc v celé Sluneční soustavě, který má hustou atmosféru a je to také (kromě Země) jediné kosmické těleso, na kterém jsou řeky, jezera a moře. Narozdíl od naší planety však kapalinu na povrchu netvoří voda, ale uhlovodíky jako metan a etan. Atmosféra měsíce je zakrytá hustou mlhou, která brání viditelnému světlu z kosmického prostoru odrazit se od povrchu.

VV_11_2022

Vesmírné výzvy – listopad 2022

Po několika dlouhých měsících jsme se konečně v listopadu dočkali startu mise Artemis I. Vesmírné výzvy se jí věnují hned v úvodu. Dále se podíváme na výběr nových evropských astronautů, korunovaný i českou radostí. Další reportáže ukáží několik startů, konkrétně USSF-44, lodi Shenzhou 15, družice JPSS-2 a štítu LOFTID, lodi Cygnus NG-18 a lodi Dragon 2 (CRS-26). V listopadu jsme si mohli užít všechny tři typy kosmických vycházek, které jsou v současnosti možné, čínské, ruské i americké. Závěr bude patřit misím Tianzhou 5 a Eutelsat 10B. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

NASA ruší vývoj mise GeoCarb

V pondělí 28. listopadu NASA oznámila, že ukončuje vývoj své mise GeoCarb. Namísto ní chce agentura vypracovat a zavést plán na využití alternativních možností měření a sledování skleníkových plynů. Postupně se totiž začínají objevovat nové možnosti, jak pořizovat klíčová měření skleníkových plynů. V době, kdy NASA uvažovala o misi GeoCarb přitom takové možnosti nebyly k dispozici. Za příklad nám může posloužit vědecký přístroj EMIT, který byl v červenci letošního roku dopraven na Mezinárodní kosmickou stanici, schopný měřit metan.

VIDEO: Statický zážeh 11 motorů Raptor 2

Přípravy na první orbitální let systému Super Heavy Starship na základně Starbase stále probíhají. Včera SpaceX připravila další z testů, které se zaměřily na chování nosné rakety Super Heavy B7, která má při tomto startu nést kosmickou loď Starship 24. Rekord v počtu zažehnutých motorů Raptor 2 (celkem 14) ze 14. listopadu sice tentokrát překonán nebyl, ale i tak stojí za pozornost – zážeh 11 motorů taky nevidíme každý den. Zažehla se tedy přesně jedna třetina motorů, které na Super Heavy B7 jsou. Statický zážeh také prověřil beton pod startovním stolem, který po zmíněném rekordním zážehu dostal zabrat a v dalších dnech bylo vidět, že se na něm pracuje. Dostupné informace naznačují, že by tentokrát nemělo být poškození tak velké, což může být dáno jak menším počtem zažehnutých motorů, ale možná i lépe udělaným podkladem.

„Lunární svítilna“ čeká na start

Start amerického CubeSatu Lunar Flashlight je v tuto chvíli plánován na dnešních 9:39 SEČ. Až raketa Falcon 9 s touto misí odstartuje, vydá se její náklad (ve kterém najdeme i zmíněný CubeSat) na tři měsíce dlouhou cestu k Měsíci. Zvolená nízkoenergetická dráha sice není ani zdaleka tak rychlá, jako profil, po kterém k Měsíci létaly lodě Apollo, nebo nyní Orion. Její výhodou však je velká hospodárnost – dlouhý přeletový čas je vyvážen nízkými nároky na energii potřebnou k vypuštění. Náklad se při své cestě dostane až daleko za Měsíc a poté začne být pomalu ovlivňován gravitací Země i Slunce. I s pomocí gravitačních manévrů nakonec náklad dosáhne cílové dráhy, kde se jeho úkoly rozdělí – lander HAKUTO-R se pokusí přistát, zatímco Lunar Flashlight vstoupí na dráhu kolem Měsíce, kde bude pátrat po stopách vodního ledu na dnech kráterů, kam už miliardy let nedopadly sluneční paprsky.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon vynáší k Měsíci japonský lander

O tom, že nám listopad nabídl mimořádnou porci zajímavých momentů, svědčí i fakt, že jsme pro Vás v tomto měsíci zatím odbavili 14 živě a česky komentovaných přenosů. Pojďme to tedy zaokrouhlit na 15. A věřte mi, že to bude stát za to! Falcon 9 od SpaceX s popáté použitým prvním stupněm, který se pokusí o návrat na pevninu, což je vždy zárukou krásných záběrů. A ani náklad svou atraktivitou nezaostává – japonská firma ispace posílá k Měsíci svůj první lunární lander HAKUTO-R, se kterým se původně počítalo pro výzvu Google Lunar X-Prize. Spolu s ním ale letí i dva malé rovery – desetikilogramový Rashid ze Spojených arabských emirátů a doslova miniaturní japonský rover SORA-Q vážící 250 gramů o průměru 8 cm. Společnost jim bude dělat americký CubeSat Lunar Flashlight, který bude na Měsíci hledat vodní led. Tato zajímavostmi nabitá mise má startovat 30. listopadu v 9:39 SEČ.

ŽIVĚ A ČESKY: Kosmická loď Shenzhou 15 startuje

Díky čínské kosmonautice už Mezinárodní kosmická stanice není jediným trvale obydleným místem na oběžné dráze Země. Ačkoliv dříve byly čínské kosmické stanice obydlené vždy v ohraničených obdobích, nyní se již jednotlivé posádky na kosmické stanici Tiangong střídají. Jelikož stávající posádka z lodi Shenzhou 14 přilétla ke stanici na začátku června letošního roku, pomalu se blíží plánovanému půlročnímu trvání. Je tedy čas tuto posádku vystřídat a na stanici Tiangong poslat tři nové astronauty. Právě to je úkolem kosmické lodi Shenzhou 15, kterou má dnes v 16:08 SEČ z kosmodromu Jiuquan vynést raketa Dlouhý pochod-2F/G.

Sonda Europa Clipper dostala „kola“

Když se v souvislosti s kosmonautikou řekne „kolo“, vybaví se nám třeba marsovská vozítka, která se pomocí kol pohybují po povrchu. Ale mnohé kosmické sondy spoléhají na kola také, ale jedná se o kola značně specifická – silové setrvačníky. S jejich pomocí pak tyto sondy zůstávají orientovány v požadovaném směru. Inženýři a technici z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii nedávno do těla sondy Europa Clipper nainstalovali hned čtyři silové setrvačníky, na které se bude sonda spoléhat během své mise u jupiterova ledového měsíce Europa.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.