sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.
Články
Tento týden byl ve znamení prvního startu celého systému Super Heavy Starship, díky kterému došlo ke startu zatím nejsilnějšího raketového nosiče. My se v Kosmotýdeníku budeme věnovat i dalším zajímavým událostem, které uplynulý týden přinesl v kosmonautice. V hlavním tématu se podíváme na start indické rakety PSLV, která krom dvojice družic vynesla i horní stupeň, který se stal platformou pro další vědecké experimenty. V dalších tématech se můžete těšit na odlet lodi Cygnus NG-18 od Mezinárodní kosmické stanice, anebo dohodu mezi ESA a Axiom o vynesení astronauta. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Návrh velké kosmické observatoře LST (Large Space Telescope) se v průběhu času měnil. Tyto změny byly vynuceny nejen rychlým pokrokem v kosmické technice, nově získanými zkušenostmi, ale také větším množstvím informací o v té době vyvíjeném, kosmickém raketoplánu, který měl být využit jak pro vynášení, tak i údržbu dalekohledu. Počítalo se také s tím, že by raketoplán vozil teleskop na Zemi k pravidelné generální údržbě.
30. dubna letošního roku bude nominální provoz družice Aeolus, první mise určené výhledně k pozorování zemských profilů větru v globálním měřítku, ukončen v rámci příprav na sérii činností, které souvisí se závěrečnou fází celého projektu. Ačkoliv nedávná aktualizace palubního laseru družice Aeolus způsobila, že i v posledních měsících fungoval stejně dobře jako dříve, ubývající zásoby pohonných látek společně s rostoucí sluneční aktivitou znamenají, že se konec mise nezadržitelně blíží. To, že se tato evropská mise dostala takto daleko, je ohromný úspěch. Aeolus totiž svou původní očekávanou tříletou životnost překonal o více než rok a půl.
Evropský teleskop Euclid se vydal na začátek cesty, která jej zavede milion a půl kilometrů od Země, odkud bude studovat záhady temných složek vesmíru. Po zevrubných mechanických a environmentálních zkouškách v prostorách společnosti Thales Alenia Space ve francouzském Cannes se 14. dubna vydal nadměrný náklad vstříc italskému přístavu Savona. Další den už transportní kontejner s teleskopem Euclid vydal na cestu vstříc přístavu nedaleko místa jeho startu na floridském Mysu Canaveral. Pro zajištění optimálních podmínek během přepravy jsou útroby transportního kontejneru vyplněny dusíkem a neustále probíhá sledování vnitřní teploty, tlaku a vlhkosti.
20. dubna 2023 15 hodin, 31 minut a 11 sekund našeho času. Nejsilnější a největší raketa, jakou kdy lidstvo stvořilo, zapaluje své motory a vydává se k obloze. Historický moment, na který jsme čekali několik let. Jak se ale dalo čekat, ani zdaleka nešlo vše podle plánu, a to už od prvních sekund letu, který nakonec skončil aktivací autodestrukčního systému. I přesto se ale jedná o obrovský úspěch. Raketa Super Heavy se dočkala svého vůbec prvního letu a SpaceX tak nasbírala obrovské množství zkušeností a informací o chování celého systému. Každopádně pojďme si teď probrat, jak start vlastně probíhal. Již od úplného začátku, tedy od chvíle, kdy se raketa zvedla ze startovní rampy, jí provázely problémy. V momentě, kdy nám SpaceX v přenosu ukázala infografiku, jsme mohli vidět, že již tři motory Raptor 2 jsou mimo provoz. Nyní ale přichází na řadu domněnky a spekulace. Jedna z nich je, že při startu se nezažehl pouze jeden středový motor a zbylé dva v krajním prstenci se poškodily nárazem do stěny startovního stolu, jelikož mezi stěnou stolu a raketou je opravdu
Možná jste i Vy v posledních hodinách narazili na záběry pořízené včera večer v ulicích ukrajinské metropole, na kterých byl vidět zánik neznámého tělesa v atmosféře. Mnozí lidé si tuto událost nesprávně spojili se zánikem americké vědecké družice RHESSI, u které mělo ve velmi podobném čase dojít k očekávanému zániku v zemské atmosféře. Zpráva se tak začala masivně šířit po internetu navzdory tomu, že se nezakládala na pravdě. V tomto článku si stručně vysvětlíme, proč tato varianta nebyla nikdy možná.
Náš vesmír je nejen podivnější, než jsme si mysleli, ale dokonce ještě výrazně zvláštnější, než jsme se kdy vůbec odvážili představit. Nalezneme v něm celou řadu velmi bizarních objektů, jako jsou kvasary, rádiové galaxie nebo černé díry. V mnoha ohledech nejvíce podivuhodná tělesa, která navíc můžeme najít i poměrně blízko od nás, jsou neutronové hvězdy. O nich jsme se už blíže bavili v jednom z minulých článků. Dnes se však zaměříme na jeden konkrétní nedávný objev.
Dlouho očekávaný první start Super heavy Starship se podle očekávání na první pokus neuskutečnil. Kvůli zamrzlému tlakovému ventilu na Superheavy a lodi, která vplula do zakázané oblasti, byl start zhruba v čase T – devět minut odpískán. SpaceX ale pondělní pokus o start posloužil jako WDR test a odpočet pravděpodobně pokračoval až do času T-10 sekund, jelikož byl aktivován systém FireX. Podle odhadů se během dnešního pokusu o start odpařilo přibližně 140 cisteren pohonných látek a 150 cisteren kapalného dusíku. Kvůli potřebě doplnění tak obrovského množství dusíku, metanu a kyslíku nebylo reálné, aby se start opakoval v úterý. Konkrétně Musk na Twitteru napsal, že se toho během prvního pokusu hodně naučili a pokusí se start opakovat během pár dní. Pro více informací o startu si můžete přečíst tento článek.
Vypuštění japonské rentgenové kosmické observatoře XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission, na náhledovém obrázku) i bezpilotního lunárního landeru SLIM (Small Lander for Investigating Moon) mělo proběhnout letos na jaře pomocí nosné rakety H-2A startující z kosmodromu Tanegašima. Japonská kosmická agentura JAXA však 31. března oznámila, že se jejich společný start posune nejdříve na srpen. Harmonogram startu japonské mise, která má za úkol studovat měsíce Marsu a dopravit vzorky z něj na Zemi, je nyní ve značné nejistotě, jelikož inženýři vyšetřují selhání prvního exempláře japonské nosné rakety H3, ke kterému došlo minulý měsíc.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
