Nové vylepšení evropské komunikační sítě

Španělské stanoviště komunikační sítě agentury ESA nedávno dostalo nové vylepšení. Anténní přívod, který spojuje vlastní fyzickou anténu v pásmu Ka s elektronickým vysílačem a přijímačem signálu, se nyní chladí na -263 °C. To je jen 10 stupňů nad nejnižší možnou teplotou, jaké se dá dosáhnout. Chlazení na kryogenní teploty snižuje úroveň tzv. tepelného šumu, tedy rušení způsobeného okolím, které omezuje citlivost a datovou komunikační rychlost antén. A rozdíl to vůbec není malý! ESA nyní může stahovat o 100 % více vědeckých dat ze stále komplexnějších vědeckých misí,  přičemž u misí do hlubokého vesmíru, jako jsou JUICE a BepiColombo, je to až o 80 % více.

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (32.díl)

Posledních několik dílů jsme se věnovali strojům z devadesátých let, které měly posunout technologie a možnosti vesmírné dopravy. Žádný z programů RLV (Reusable Launch Vehicle) se však nikdy nedostal do „ostrého“ provozu. Jeden skončil zničením, druhý exemplář byl hotov z 85 %, když byl zrušen a třetí zůstal u atmosférických letů v podvěsu nosného letounu. Ve zpětném hodnocení celé této dekády byla zmiňována především jedna základní informace o tom, že samotný vývoj a celý program byly už od začátku příliš optimistické. Následný vývoj událostí prokázal pravdivost této myšlenky. Přesto z tohoto období vzešel jeden stroj, jehož pozdější nástupce se i dnes opakovaně vrací na orbitu, což asi většina lidí třeba vůbec netuší.

ŽIVĚ A ČESKY: Počasí už konečně přeje startu PACE

Úterní start Falconu 9 s družicí PACE byl odvolán kvůli nevhodnému počasí a stejný scénář se opakoval také u středečního pokusu – rozdíl byl pouze v tom, že tentokrát byl odklad oznámen o pár hodin dříve. Vítr by se však již měl podle předpovědí utišit a proto se razantně zvyšuje pravděpodobnost dobrých podmínek pro start. Zatímco první termín měl pravděpodobnost 40 %, druhý 50 %, tentokrát by mohly být podmínky ideální – pravděpodobnost dobrého počasí je 95 %. Při této misi bude zajímavý nejen náklad samotný, ale i skutečnost, že se opět poletí z Floridy na polární dráhu a první stupeň nosiče se vrátí na pevninu.

Collins Aerospace testuje své skafandry

Astronauti, kteří budou v dalších letech pracovat na vnějším plášti západního segmentu Mezinárodní kosmické stanice jsou nyní o krok blíže k novým skafandrům. 6. února totiž společnost Collins Aerospace dokončila sérii zkoušek s označením „Zhodnocení schopností posádky“ (Crew Capability Assessment). Jedná se o jeden z řady milníků, které jsou zaneseny v kontraktu xEVAS (Exploration Extravehicular Activity Services) s agenturou NASA za 97,2 milionů amerických dolarů, který byl firmě Collins Aerospace přidělen v prosinci 2022. Firma připravuje speciální obleky ve spolupráci se společnostmi ILC Dover a Oceaneering. Bývalí astronauti NASA John Olivas a Dan Burbank si oblékli skafandry a na palubě letadla simulujícího letem parabolické dráze nakrátko stav snížené gravitace provedli sérii zkoušek. Oba muži měli kolem sebe personál, který sbíral údaje o chování skafandru.

Nova-C otestuje novou měrku paliva

Na Zemi je snadné změřit, kolik paliva máte v nádrži, protože gravitace přitahuje kapaliny ke dnu nádrže. Oproti tomu určení množství paliva, které se přelévá v nádržích kosmické sondy, je mnohem náročnější. „Vzhledem ke slabé gravitaci se kapalina neusadí u dna nádrže, ale spíše pokryje stěny a může se tak nacházet v zásadě kdekoliv,“ vysvětluje Lauren Ameen, zástupkyně manažera projektové kanceláře pro řízení portfolia kryogenních kapalin na Glennově středisku v Clevelandu a dodala: „Z tohoto důvodu je velmi náročné určit, kolik pohonných látek máte v nádrži k dispozici. Tento údaj je přitom hodně důležitý, abyste mohli maximalizovat dobu trvání Vaší mise a naplánovali, kolik pohonných látek musí být v nádrži před startem.“

Cesta ke štěpným zdrojům energie pro Měsíc

Agentura NASA nyní dokončuje úvodní fázi svého projektu Fission Surface Power, který se zaměřuje na vývoj návrhových konceptů malého štěpného jaderného reaktoru, který by vyráběl elektřinu a dal by se využít v rámci demonstrační mise na Měsíc. Jeho vývoj by zároveň podpořil budoucí návrhy podobných zařízení pro Mars. NASA v roce 2022 udělila tři kontrakty za 5 milionů dolarů, přičemž každý komerční partner dostal za úkol vypracovat prvotní návrh, který obsahuje reaktor, systém pro konverzi energie, systém pro hospodaření s teplem, systém pro správu elektrického výstupu a distribuční systémy. Komerční partneři měli také odhadnout ceny svých projektů, vypracovat časový harmonogram, který by vedl k systému schopnému podporovat po dobu nejméně deseti let lidskou přítomnost na Měsíci.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší družici PACE

Na startovní rampě SLC-40 na Cape Canaveral Space Force Station již stojí raketa Falcon 9, pod jejímž aerodynamickým krytem se ukrývá vědecká družice PACE (Plankton, Aerosol, Cloud and Ocean Ecosystem) od agentury NASA. Tato 1694 kg vážící družice bude sledovat Zemi, konkrétně pak kolonie fytoplanktonu, aerosoly v atmosféře a oblačnost. Jelikož jde o lehkou družici, která míří pouze na nízkou oběžnou dráhu Země, můžeme se těšit na návrat prvního stupně Falconu 9 na pevninskou plochu LZ-1.

Malé kamery prozkoumají interakci landeru s regolitem

Jedna z kamer SCALPSS.

Až bude lunární lander Nova-C od firmy Intuitive Machines klesat k povrchu Měsíce, bude směrem dolů hledět čtveřice maličkých kamer od NASA, které mají za úkol pořizovat snímky odhalující, jak se povrch Měsíce mění vlivem interakce s proudem spalin z raketového motoru. Systém SCALPSS (Stereo Cameras for Lunar Plume-Surface Studies) vznikl na Langley Research Center v městě Hampton, stát Virginia. Výsledkem vývoje je soubor kamer, které jsou umístěny v blízkosti základny landeru a mají pořizovat snímky v průběhu sestupu a po něm. S využitím metody tzv. stereo fotogrammetrie dokáží experti z Langley využít překrývajících se míst na snímcích k tomu, aby vytvořili trojrozměrný model povrchu.

Na ISS se přepisovaly rekordní tabulky

Mezinárodní kosmická stanice byla dnes dopoledne svědkem situace, při které došlo k překonání světového rekordu v délce kumulativního pobytu na oběžné dráze. Až do dneška držel prvenství v této disciplíně ruský kosmonaut Gennadij Padalka s úctyhodným skóre 878 dní, 11 hodin, 29 minut a 48 sekund, které nasbíral během svých pěti kosmických výprav. ŽE jeho rekord vezme za své, se vědělo, už když se vloni v září vydal na oběžnou dráhu Sojuz MS-24. Jeho velitelem byl totiž Oleg Kononěnko, který mířil na svou pátou kosmickou misi. Matematika tedy říkala, že by jej překonání rekordu mohla zbavit pouze mimořádná situace spojená s předčasným návratem na Zemi. K ničemu takovému nakonec nedošlo a dnes v 9:30:08 SEČ se Oleg Kononěnko dostal na první místo v souhrnné délce pobytu na oběžné dráze.

Kosmotýdeník 594 (29.1. – 4.2.)

Dream Chaser

Další týden je za námi a před vámi je tak již tradičně pravidelné týdenní shrnutí událostí kosmonautiky. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na závěrečné testování nového nákladního raketoplánu Dream Chaser, který se už v první polovině roku chystá na první misi k Mezinárodní kosmické stanici a doplní tak dvojici současných amerických nákladních lodí. V dalších tématech se podíváme na odklad návratu mise Axiom-3, pozorování bouřky z paluby ISS či aktuální stav přípravy očekávané mise Europa Clipper. Nepřijdete ani o pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.