NASA
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.
Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.
Články
Sedm dní je pryč a přichází další tradiční přehled těch nejzajímavějších událostí, které se v uplynulém týdnu staly v kosmonautice. Hlavní téma Kosmotýdeníku bude tentokrát souviset se stanicí Gateway. Její první dva moduly PPE a HALO se na výslednou oběžnou dráhu dostanou pomocí pokročilých solárně elektrických motorů, které nyní prochází zkouškami. V dalších tématech se můžete těšit na oslavu výročí jednoho roku od zveřejnění prvních vědeckých snímků dalekohledu Jamese Webba, zrušení mise Janus, či ohlédnutí za startem mise Chandrayaan-3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V minulém díle našeho seriálu jsme se věnovali čtyřem z pěti elementů, které zajišťují sběr informací o orientaci dalekohledu. Nyní si posvítíme i na poslední prvek, který tyto informace sbírá – čekají nás měřicí gyroskopy RSU (Rate Sensing Unit), které jsou po dvojici sdruženy v jednotce RGA (Rate Gyro Assembly). Tyto gyroskopy jsou překvapivě malé a přitom mimořádně přesné. V době svého vzniku se řadily na technologický vrchol.
1. července vynesla raketa Falcon 9 do kosmického prostoru evropský teleskop Euclid, který má pomoci vědcům porozumět temné energii a temné hmotě. Teleskop nyní putuje směrem k libračnímu bodu L2 soustavy Slunce – Země, kolem kterého má při své vědecké misi obíhat. Kdo by si však myslel, že se pozemní týmy v řídícím středisku v Darmstadtu během této přeletové fáze nudí a jen sledují, jak roste vzdálenost teleskopu od Země, ten by se mýlil. Evropská kosmická agentura průběžně informuje o všech důležitých krocích, kterými teleskop prošel. Jelikož jsme nyní téměř v polovině cesty, je čas si shrnout dosavadní průběh.
Falcon 9 měl na misi Starlink 5-15 odstartovat už dnes ráno, ale když v přenosu zaznělo HOLD – HOLD – HOLD, odpočet se zastavil v čase 40 sekund do startu a všem bylo jasné, že se tento den nepoletí. Firma SpaceX zatím neuvedla, co bylo důvodem zastavení odpočtu, ale skutečnost, že se start odložil hned na druhý den značí, že nešlo o nic mimořádně závažného. Start, při kterém dojde k druhému šestnáctému použití prvního stupně bude při něm vyneseno zřejmě posledních 54 družice aktuální 1,5. generace, je tedy momentálně plánován na sobotních 6:15 SELČ.
Minulý týden jsme hovořili o nejzajímavějších konceptech fyzikálních observatoří, které byly navrženy, avšak nikoliv (zatím) schváleny k realizaci. Dnes si naopak představíme některé velmi důležité mise, které otevřely cestu mnoha dalším a pokročilejším kosmickým observatořím. Ty poté mohly jejich výzkum upřesnit, rozšířit či doplnit. Nicméně dnes probírané průkopnické mise už navždy budou mít místo v historii kosmonautiky, neboť právě jimi začalo něco nového.
V pátek nás čekají jen v tří a půl hodinovém rozmezí hned dva starty. Jako první nás čeká start Falconu 9 s poslední várkou starých Starlinků, ovšem se vší úctou k Falconu, mnohem zajímavější start nás čeká v 11:05. Indická raketa LVM-3 se postará o vynesení Chandrayaanu-3. Již třetí průzkumné mise k Měsíci indické agentury ISRO. Začněme prvním startem. Falcon 9 zítra naposledy poletí s družicemi Starlink v1.5. Od dalšího startu se budou nadále vynášet jen družice Starlink v2 Mini a v budoucnu klasické družice v2, které budou moci kvůli rozměrům létat pouze na Starship. Družice v2 Mini jsou o 1,3 metru delší a o 1,4 metru širší než v1.5. Mají také čtyřikrát větší přenosovou kapacitu a jako pohonnou látku již nepoužívají Krypton, ale Argon, který je o tolik levnější, že se SpaceX podařilo tisícinásobně snížit cenu za pohonné médium pro každou družici, než pokud by využívaly xenon a stokrát, pokud by nadále využívaly krypton. S motory na družicích Starlink v2 Mini si navíc SpaceX připsala další prvenství. Stala se první společností, která jako pohonnou látku na
Původní projekt BOMI se začal vlivem požadavků USAF postupně dělit na více paralelních programů, které měly každý svůj účel. Už nebyl upřednostněn koncept nosného delta letoun s raketovým pohonem, který by vynesl do požadované výšky menší raketový bombardér, který by po odpoutání pokračoval samostatně ke svému cíli a poté přistál na některé přátelské základně. Díky technologii raket, bylo nyní vhodnější využít vertikálně startující sestavu rakety jako urychlovače s raketovým bombardérem či průzkumným strojem na vrcholu. Nebyl to jednoduchý úkol a s klidem můžeme prohlásit, že se jednalo o „radikální“ konstrukci, která přinášela mnoho otázek, co se týče zajištění životních podmínek posádky, navigace a ohřevu při návratu do atmosféry.
Ani Starship, ani Vulcan, ani Teran-1, ani New Glenn. První raketou spalující metan, která dosáhla oběžné dráhy, se stala Zhuque-2 (Ču-čchüe-2) od čínské firmy LandSpace. Při svém prvním startu vloni v prosinci sice selhala, ale když dnes ve 3:00 SELČ odstartovala z kosmodromu Jiuquan, už fungovala správně a dosáhla oběžné dráhy. Jelikož šlo o ověřovací let, nenesla na palubě žádnou družici. I tak ale bude navždy zapsána jako první raketa spalující metan, která dosáhla oběžné dráhy.
Poté, co evropská družice Aeolus překonala svou plánovanou životnost na oběžné dráze, ji čeká zánik v zemské atmosféře. V současné době Aeolus každý den ztrácí přibližně 1 kilometr výšky, přičemž tempo jeho sestupu se zrychluje. Pozemní operátoři agentury ESA do tohoto procesu brzy vstoupí a pokusí se navést družici na první asistovaný zánik v historii. O tomto plánu jsme na našem webu psali už v květnu a dnes se na celý proces podíváme podrobněji.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
