sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký rentgenový teleskop pro studium neutronových hvězd přerušil 17. června svá pozorování kvůli závadě na jednom z motorů, které s ním pohybují, aby mohl z paluby ISS sledovat kosmické objekty. Degradace motoru začala ovlivňovat vědecká pozorování.
Slam Corp, fiktivní společnost založená bývalým hráčem MLB Alexem Rodriguezem, žaluje Lynk Global, aby zabránila operátorovi družicového vysílání pro chytré telefony odstoupit od dlouho odkládané fúze.
Konsorcium ukrajinských, severských a východoevropských společností doufá, že získá více než 100 milionů eur na vybudování konstelace více než 70 obrazových družic, které by poskytovaly zpravodajské informace podél ruských hranic.
Společnost York Space Systems vypustila první družici z plánované konstelace pro Agenturu pro rozvoj vesmíru (SDA). Družice Dragoon byla vynesena v rámci mise Transporter-14. Celkově má společnost postavit a vypustit dvanáct družic.
Čínský startup Landspace provedl v pátek statický zážeh v rámci příprav ke startu rakety Zhuque-3 na orbitální dráhu. Devět motorů Tianque-12A spalující metan a kapalný kyslík běželo 45 sekund a byl proveden i test vektorování.
Jared Isaacman 21. června obdržel cenu Wernhera von Brauna od Národní vesmírné společnosti jménem Polaris Dawn, soukromé mise astronautů, které v září 2024 velel. Slavnostní předávání cen proběhlo během Mezinárodní konferenci o rozvoji vesmíru.
ESA na pařížském aerosalonu 18. června oznámila, že podepsala memorandum o porozumění se společnostmi Thales Alenia Space a Blue Origin o studiu letů evropských nákladů a případně astronautů na komerční vesmírnou stanici Orbital Reef.
Články
Kosmická loď Sojuz MS-26 dopravila vloni v září na Mezinárodní kosmickou stanici ruské kosmonauty Alexeje Ovčinina a Ivana Vagnera, se kterými cestoval i Američan Donald Pettit od NASA. Celá trojice strávila na ISS zhruba 220 dní a nyní je již čas se vrátit. Ve 23:57 našeho času by se tak měl Sojuz MS-26 odpojit od staničního modulu Rassvet. Na ISS tak skončí 72. dlouhodobá expedice, jejíž závěrečné fázi velel právě Ovčinin. Ve stejném okamžiku začne 73. dlouhodobá expedice, jejímž velitelem je Takuja Óniši z Japonska. V dnešním článku najdete hned tři přímé přenosy, které na sebe logicky a plynule navazují. V tom prvním, který má začít už ve 20:00, budete svědky loučení posádek a uzavření průlezu mezi Sojuzem a stanicí. Druhý přenos, který začne ve 23:30 bude věnován odpojení Sojuzu od stanice a třetí přenos (začátek ve 2:00) se zaměří na návrat lodi do atmosféry a přistání v kazašské stepi.
Jak jsme si řekli už v článku vydaném předevčírem, v rámci nákladní mise CRS-32 doveze nákladní kosmická loď Dragon 2 na Mezinárodní kosmickou stanici také evropský experiment ACES (Atomic Clock Ensemble in Space). Dnes se proto na tohle zajímavé zařízení, které bude usazeno na vnějším plášti evropského modulu Columbus, podíváme podrobněji. Vytvořením „sítě hodin“ má ACES propojit své vlastní nástroje pro vysoce přesné měření času s nejpřesnějšími hodinami na Zemi, aby bylo možné jejich údaje porovnávat za účelem měření plynutí času.
Sobotní brzké odpoledne by nám měl zpestřit start Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii. Primárním nákladem tajné mise pro Národní průzkumný úřad s označením NROL-145 by měly být družice Starshield. Jedná se o speciálně upravené družice Starlink druhé generace, které jsou pravděpodobně dovybaveny kamerami a dalšími senzory podle potřeb armády. První stupeň se tentokrát pokusí o přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You, která bude čekat v Tichém oceánu.
Evropská mise Biomass má 29. dubna odstartovat z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně a nyní prošla dalším důležitým milníkem. Družice je nyní již uzavřena v ochranném aerodynamickém krytu rakety Vega-C. Biomass, na kterou teď už nevidíme, je tak prakticky připravena na svou cestu na oběžnou dráhu. Po jejím dosažení má tento nejnovější člen projektu Earth Explorer poskytovat cenné informace o zdraví a dynamice lesů na celém světě. Odhalí totiž, jak se lesy mění v průběhu času a především zlepší chápání vědců, jakou roli hrají lesy v globálním uhlíkovém cyklu.
16. dubna v 7:38 místního času (15:38 SELČ) otřásla areálem firmy Northrop Grumman v Promontory (stát Utah) silná exploze. Výbuch zdemoloval jednu budovu v lokalitě, kde se testují raketové motory na tuhé pohonné látky a místní hlásili, že se jim třásla obydlí. Žádné ztráty na životech ani zranění zatím nejsou hlášeny. Příčina výbuchu je prozatím neznámá a není jisté, zda (případně jak) se tato událost odrazí v oboru kosmonautiky. Firma Northrop Grumman sice dodává pomocné motory na tuhé pohonné látky pro rakety Vulcan, Atlas V či SLS, ale kromě toho je také významným hráčem na poli vojenské techniky. V tuto chvíli nejsou k dispozici žádné informace o tom, se kterým odvětvím je spojena aktuální nehoda. Tory Bruno, šéf United Launch Alliance se však již vyjádřil, že podle toho, co se zatím ví, nebyl do nehody zapleten hardware pro jejich rakety.
32. zásobovací mise od firmy SpaceX k Mezinárodní kosmické stanici by měla odstartovat z Kennedyho kosmického střediska 21. dubna okolo 10:00 SELČ. Na palubě bude celá řada zajímavých nákladů včetně experimentu, zda reakce rostlinné DNA v kosmickém prostředí odpovídají lidskému stárnutí a nemocem. Další experiment se zaměří na přesné měření účinků gravitace na čas. Dnes si tyto zajímavé experimenty popíšeme.
Komerční kosmická stanice Orbital Reef od firmy Blue Origin, která vzniká s podporou NASA, nedávno prošla milníkem v podobě testů se zapojením lidí. Tyto zkoušky využívaly jednotlivce i malé skupinky účastníků, kteří prováděli každodenní činnosti v maketách modulů v životní velikosti. Účastníci pak poskytovali zpětnou vazbu při simulaci činností v mikrogravitaci, včetně přenosu nákladu, přenosu odpadků, ukládání a hodnocení pracoviště.
Už jen jednotky dní a desítky milionů kilometrů dělí americkou sondu Lucy od jejího druhého blízkého přiblížení k planetce z hlavního pásu. Tentokrát na ni čeká planetka Donaldjohanson. Chystaný průlet představuje zevrubný nácvik postupů pro hlavní vědeckou fázi mise sondy Lucy, tedy na průlet kolem několika Trojánů, tedy planetek, které sdílejí s Jupiterem oběžnou dráhu kolem Slunce. První planetka, se kterou se sonda Lucy setkala, se jmenovala Dinkinesh. 1. listopadu 2023 ji sonda prozkoumala a objevila i její malý měsíček Selam. Tým tehdy získal zkušenosti, které se mu budou hodit při aktuálním průletu.
12. března se evropská sonda Hera dočkala svého jediného plánovaného gravitačního manévru, když prolétla skoro 5 000 km nad povrchem Marsu, což ji dostalo do vzdálenosti méně než 300 kilometrů od měsíčku Deimos. Během průletu byly aktivní i některé přístroje sondy, takže vědci mohli otestovat jejich fungování. Dnes se podíváme na časosběrné video z kamery AFC (Asteroid Framing Camera), která produkuje snímky s rozlišením 1020 × 1020 pixelů. Původní snímky pořízené ve stupních šedi byly dobarveny na základě dříve pořízených informací o jednotlivých povrchových strukturách.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
