OpenCosmos
Agentura ESA a společnost OpenCosmos formálně podepsali smlouvu na vývoj mise NanoMagSat během ESA Earth Observation Commercialization Forum. Smlouva v hodnotě 34,6 milionů eur pokrývá vývoj, vypuštění a uvedení družic do provozu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Agentura ESA a společnost OpenCosmos formálně podepsali smlouvu na vývoj mise NanoMagSat během ESA Earth Observation Commercialization Forum. Smlouva v hodnotě 34,6 milionů eur pokrývá vývoj, vypuštění a uvedení družic do provozu.
Americké vesmírné síly navýšily společnosti Raytheon smlouvu o 196,7 milionu dolarů pro modernizaci Globálního polohovacího systému nové generace. Operational Control System je kritický upgrade infrastruktury GPS, který je roky pozadu oproti plánu.
Britská pobočka japonské společnosti Astroscale se připravuje na kritické přezkoumání návrhu mise OneWeb de-orbit, při které se pokusí odstranit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země v roce 2026.
Start ruské rakety Sojuz 2.1b, z kosmodromu Pleseck, s družicí Lotos-S byl odložen. Nejbližší termín startu je 3. prosince.
Čína oznámila strategický plán pro zdokonalení svého polohovacího a navigačního systému Beidou do roku 2035. Do roku 2025 je v plánu dokončit klíčový technologický výzkum pro systém Beidou nové generace a kolem roku 2027 vypustit tři testovací družice.
Před šedesáti lety odstartovala mise Mariner 4. Sondu vynesla 28. listopadu 1964 raketa Atlas-Agena D. Marsu dosáhla za 7,5 měsíce a pořídila první blízké snímky planety.
Dnes by měla z kosmodromu Pleseck odstartovat raketa Sojuz 2.1b se zpravodajskou družicí Lotos-S. Zítra by pak z kosmodromu Vostocnyj měla odstartovat raketa Sojuz 2.1a s horním stupněm Fregat a družici Kondor-FKA pro pozorování Země.
Články
Firma SpaceX má dnes v plánu vypustit z floridské rampy SLC-40 další Falcon 9 tentokrát se čtyřiceti družicemi společnosti OneWeb. Ta je od roku 2021 vlastníkem druhé největší družicové konstelace. Každá družice má hmotnost 147 kilogramů a Falcon 9 jich při jednom startu vynese čtyřicet na polární oběžnou dráhu s počáteční výškou 600 kilometrů a sklonem 86,5° vůči rovníku. Díky nízké hmotnosti nákladu bude mít první stupeň dost paliva, aby se mohl pokusit o přistání na pevnině. Použit bude první stupeň s označením B1062, který poletí potřinácté.
Lesy v sobě vážou ohromné množství uhlíku a hrají proto důležitou roli při kompenzaci lidmi vytvořených emisí ze spalování fosilních paliv. Od roku 2015 mohou být tropické pralesy pravidelně pozorovány s bezkonkurenční frekvencí 6 – 12 dní, kterou nabízí evropské družice Sentinel 1 spadající do programu Copernicus. Ve dne i v noci bez ohledu na zakrytí povrchu oblačností, oparem, kouřem či aerosoly, neúnavně sbírají miliony gigabytů, ve kterých je možné nejméně ve dvoutýdenních intervalech sledovat odlesňování a úbytek lesní hmoty.
Společnost Relativity Space dnes čeká velký milník. Na sedmou hodinu večerní našeho času je naplánován start rakety Terran-1. Ta je velmi zajímavá například tím, že je z 85% vytisknutá na 3D tiskárně. Další zajímavostí je, že jako palivo využívá kapalný metan. Pokud se tedy start vydaří, bude Terran-1 první raketou poháněná kyslíkometanovým motorem, která dosáhla oběžné dráhy. Teď pár informací k raketě. Na výšku měří 35 metrů, při tomto prvním startu ale jen 33,5 metru, jelikož nenese žádný náklad, není potřeba aerodynamický kryt, a tak je Terran-1 vybaven pouze aerodynamickou špičkou. V průměru měří první i druhý stupeň shodně 2,3 metru a na oběžnou dráhu s výškou 185 kilometrů je schopen vynést až 1 250 kilogramů. První stupeň je poháněn devíti motory Aeon 1. Jde o motory s otevřeným pracovním cyklem a každý z nich produkuje tah až 100 kN. Jelikož se jedná o první misi, nebude chtít Relativity Space nic podcenit a je tak možné, že bude start odložen. Naštěstí má ale startovní okno tři hodiny.
Po zrušeném letu raketoplánu na misi STS-61-I s indickou účastí v roce 1986 Indická kosmická agentura neměla další zájem o rozvíjení pilotovaného programu. Na mezinárodní scéně dominovala ISS a plány na její vybudování. Indie, jak známo, se tohoto programu neúčastnila a to z pochopitelných důvodů. Pokud odhlédneme od politických záležitostí, tak z technického hlediska prostě Indové neměli co nabídnout. Chyběla silná nosná raketa a také peníze. V tomto ohledu bylo rozhodně co dohánět. Dostupné prostředky byly využity na rozvoj nosných raket a budování infrastruktury, včetně vlastního navigačního systému a komunikačních technologií. Postupně však uzrával čas pokukovat po vyšších metách. Nabízely se planetární mise a logicky také vlastní pilotovaný program. Chyběla ale zatím politická vůle. ISRO ovšem i z mála vytěžilo maximum možného a v zákulisí vyvíjelo technologie potřebné pro pilotovaný program. Dveře mu otevřela mise SRE-1.
Na našem webu rozhodně nebývá zvykem, že bychom informovali o různých crowdfundingových kampaních, ale dnes uděláme výjimku. Rádi bychom Vás totiž upozornili na projekt, v jehož rámci můžete přímo podpořit jedinečnou vzdělávací misi české vědkyně Lucie Ráčkové. Ta totiž byla vybrána k účasti na prestižní International Space University. Tato členka týmu paní profesorky Julie Dobrovolné, který se zabývá fyziologií člověka a kosmickým výzkumem, má ke své studijní výpravě přislíbenou finanční podporu od agentury ESA i od Masarykovy univerzity. V České republice však (narozdíl od jiných států) není žádný program, který by umožnil financovat podobné vzdělávací projekty. Lucie Ráčková se proto rozhodla zkusit oslovit veřejnost. A mimochodem tuto crowdfundingovou akci podporuje i Aleš Svoboda, český člen záložního oddílu astronautů agentury ESA, který s týmem paní profesorky Julie Dobrovolné spolupracuje.
Start druhé lodi 3KA měl být poslední generální zkouškou před letem člověka. Také tento Vostok měl kopírovat naplánovaný program letu s lidskou posádkou, tedy provést jeden oblet Země a přistát v zadané oblasti severovýchodně od Volgogradu. Na palubě měl opět zaujmout místo „Ivan Ivanovič“, antropometrická figurína simulující rozložení hmoty lidského těla. A opět s ním měl na oběžnou dráhu zamířit pejsek umístěný ve speciálním kontejneru, který při přistání zůstával v návratové kabině. Pokud by tento let dopadl ke všeobecné spokojenosti, do dalšího stroje už by se měl posadit člověk. Není divu, že start lodi 3KA No2 byl velmi ostře sledován, tím spíše, že tentokrát již měly všechny systémy bez výjimky odpovídat verzím, které měly zajišťovat pilotovaný let. A pokud mluvíme o velmi ostře sledovaném startu, nejedná se pouze o planou frázi. Na kosmodrom totiž právě kvůli sledování vzletu lodi 3KA No2 dorazili ti, jichž se celé dění dotýkalo zcela bezprostředně. Na vědeckovýzkumný polygon číslo pět měli poprvé zavítat mladí muži, z jejichž středu měl být vybrán ten, jehož start měl
Nespavci se budou dnes v noci moci podívat na start japonské rakety H-3, která bude na oběžnou dráhu vynášet družici ALOS-3. Jak vyplývá ze samotného názvu, jedná se již o třetí družici z řady ALOS. Ty slouží k pozorování Země. Bude sloužit k regionálnímu pozorování, kartografii, monitorování katastrof atd. ALOS-3 nabídne oproti předchůdcům vyšší rozlišení pořízených snímků, které je 0,8 metru a větší výkon. Raketa H-3 je japonská raketa s výškou 57 metrů, průměrem 5,27 metrů a hmotností 422 tun. Na obou stupních jako palivo využívá kapalný vodík a jako okysličovadlo kapalný kyslík.
6. prosince roku 2020 dopravila japonská sonda Hayabusa 2 na Zemi pouzdro se vzorky, které odebrala z povrchu planetky Ryugu. Tyto vzorky nejprve prošly pečlivou katalogizací (kurátorská činnost fáze 1), kterou zajistil Institut kosmických astronautických věd spadající pod agenturu JAXA. Následně byla část vzorků poskytnuta týmu pro prvotní analýzu (který v zásadě tvořilo šest dílčích týmů) a také dalším expertům z Univerzity Okayama a JAMSTEC Kochi Institute, kteří zajišťují kurátorskou činnost fáze 2. Prvotní analýza má za úkol odhalit mnohostranné vlastnosti vzorku prostřednictvím vysoce přesné analýzy. Jednotlivé specializované dílčí týmy jsou určeny k řešení vědeckých cílů mise Hayabusa2. Mezitím mají kurátorské instituty fáze 2 konkrétní specializace, které jsou využívány pro zařazení vzorku na základě komplexní analýzy a k objasnění potenciálu vzorku prostřednictvím měření a analýz odpovídajících vlastnostem přivezených částic. V poslední době vyšly hned dva vědecké články, které se zabývají výsledky dosavadních analýz – v obou případech se jedná o poznatky spojené s organickými látkami. Rozhodli jsme se, že Vám v tomto článku přineseme první z nich přeložený do češtiny, překlad druhého pak na našem webu
Znečištění ovzduší ohrožuje miliony lidí s astmatem a dalšími zdravotními obtížemi. Za účelem řešení tohoto problému připravily NASA a Smithsonian Astrophysical Observatory inovativní přístroj, který má zlepšit možnosti sledování znečištění ovzduší nad Severní Amerikou. Přístroj TEMPO (Tropospheric Emissions: Monitoring of Pollution) je spektrometr pracující v ultrafialové a viditelné části spektra, který bude usazen na komerční telekomunikační družici Intelsat 40e postavené firmou Maxar Technologies. Senzory přístroje TEMPO budou měřit sluneční záření odražené od zemského povrchu, které je rozptylováno povrchem a atmosférou Země. Tímto přesným sledováním bude možné pozorovat spektrální stopy látek, které znečišťují ovzduší – třeba ozonu, nebo oxidu dusičitého.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
U letu prvního trojmístného Voschodu 3KV probíhaly velké zákulisní tahanice a rošády ohledně zařazení civilních kandidátů na soupisku posádek. Animozita mezi vojáky a civily zde vyplula na
Tento týden přišlo na řadu potápění. Díky tomu, že všichni, co se zde účastníme výcviku, máme alespoň základní potápěčskou kvalifikaci (tj. Open Water Diver –
Tento týden přinesl řadu velmi zajímavých okamžiků. Na vrcholu stojí samozřejmě start Super Heavy Starship na šestý integrovaný let. Startoval a hned několikrát i Falcon 9. Startu
Sověti si od počátku věku praktické kosmonautiky velmi dobře hlídali svého úhlavního soka, Spojené státy. V tomto ohledu měli úkol velmi usnadněn faktem, že USA svůj
Třetí týden první části výcviku ESA Astronaut Reserve byl zaměřen především na HBP, neboli Human Behaviour and Performance. Jedná se o důležité dovednosti jako leadership, práce
Další týden je za námi a tak je skvělý čas na to, připomenout si, co v uplynulých sedmi dnech přinesl kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do
Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního
Nastal čas prázdnin a také dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
