Isar Aerospace
Německá společnost Isar Aerospace se připravuje na druhý start své rakety Spectrum, tentokrát s několika družicemina palubě.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německá společnost Isar Aerospace se připravuje na druhý start své rakety Spectrum, tentokrát s několika družicemina palubě.
Čína provedla statický zážeh nové opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12B. Zážeh proběhl v testovací zóně Dongfeng Commercial Space Innovation na kosmodromu Jiuquan.
Čína zveřejnila koordinované dokumenty popisující dvojité mise na okraj sluneční soustavy, což naznačuje, že dlouho studovaný projekt se blíží formálnímu schválení.
Japonský startup zabývající se vývojem nosných raket Interstellar Technologies získal téměř 130 milionů dolarů na pokračování ve vývoji své malé nosné rakety Zero.
Čína provedla svůj třetí a čtvrtý start v roce 2026, kdy rakety Dlouhý pochod 2C a Ceres-1 vynesly alžírskou družici AlSat-3A a družici Tianqi.
TrustPoint, startup se sídlem ve Virginii, který vyvíjí síť navigačních družic na nízké oběžné dráze Země, oznámil, že úspěšně přenesl časové a sledovací signály z pozemní stanice k družici na oběžné dráze.
Společnost Parsons 15. ledna oznámila, že za 375 milionů dolarů získala společnost Altamira Technologies. Cílem tohoto kroku je rozšířit její schopnosti v oblasti analýzy vesmírných dat a zpravodajských misí.
Náš eshop
Články
Ve vesmírném středisku optiky společnosti OHB v německém Oberpfaffenhofenu začaly práce na integraci kamer do teleskopu Plato. Jedna kamera po druhé budou připojovány na optickou lavici teleskopu, tedy na povrch, který zajistí, že všechny kamery budou mířit stejným směrem. Nyní se Evropská kosmická agentura pochlubila snímkem, který zachycuje první z 26 kamer po úspěšné integraci. Plato bude disponovat celkem 24 klasickými a dvěma „rychlými“ kamerami, které budou pozorovat více než 100 000 hvězd a přitom mají pátrat po planetách, které kolem nich krouží. Mise využije k charakterizaci exoplanet tzv. tranzitní metodu. Když planeta přejde z pohledu teleskopu přes disk své hvězdy, dojde k poklesu jasu zastíněné hvězdy. Rozborem tohoto zastínění se mohou vědci dozvědět o velikosti, hmotnosti a hustotě planety.
V tomto seriálu si postupně představujeme jednotlivé položky nákladu, které do kosmického prostoru vezme první letový exemplář nové evropské rakety Ariane 6. Jako důkaz všestrannosti nového nosiče byla vybrána široká paleta zajímavých nákladů, které představují řadu unikátních studentských i vědeckých projektů. Doposud jsme si nejčastěji ukazovali CubeSaty, tentokrát to však bude náklad trochu odlišný. Je to sice družice ve tvaru krychle, ale délka hrany je poněkud nestandardní. Navíc není cílem test nějaké jednotlivosti, ale rovnou několika zajímavých technologií. Dojde na internet věcí, který bude pomáhat v ochraně ohrožených zvířat! A v plánu je i testování technologií pro servisní mise k družicím na oběžné dráze. Pojďme společně prozkoumat německou družici OOV-Cube.
Dnes se opět podíváme na projekt, jehož praktické uplatnění se nedá očekávat v blízké budoucnosti, ale přesto ukrývá určitý potenciál, který si zaslouží bližší prozkoumání. Právě proto jej NASA vybrala k hlubšímu rozpracování v rámci programu NIAC, který má za úkol finančně podporovat rozvoj technologií, které zatím nemají možnost realizace. Tímto dílem také zakončíme představení projektů, které byly v roce 2024 podpořeny v rámci Fáze 1. Ale žádný strach, náš seriál tím nekončí. Příští díl se bude věnovat prvnímu projektu, které byly letos podpořeny v rámci Fáze 2. Ale teď už k představení projektu s bezkonkurečně nejdelším názvem ze všech.
Analýza dat z radaru sondy Magellan ukázala, že počátkem 90. let došlo na Venuši k erupcím dvou vulkánů. Toto zjištění tak doplňuje loňský objev jiného aktivního vulkánu, k čemuž byla také využita data ze sondy Magellan. Přímý geologický důkaz nedávné sopečné činnosti na Venuši tak byl nyní objeven podruhé v historii. Vědci z Itálie analyzovali data z mise Magellan, aby odhalili povrchové změny naznačující vznik nových hornin z proudů lávy, které jsou spojeny se sopkami, které byly aktivní v době, kdy zmíněná sonda kroužila kolem planety. Sonda Magellan, kterou spravovala kalifornská JPL, zmapovala mezi roky 1990 a 1992 celých 98% povrchu planety. Snímky povrchu Venuše, které tato mise vytvořila, dodnes nebyly překonány z hlediska podrobnosti.
Fanoušci sci-fi filmů a knih znají fantastické příběhy, ve kterých jejich hrdinové žijí a pracují na kosmických stanicích či v lodích, které disponují umělou gravitací. V praxi však tato metoda nebyla využívána, ale to se může už brzy změnit. Generální ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher, a výkonný ředitel společnosti Vast, Max Haot, podepsali 6. června na Kosmickém dni na mezinárodní berlínské letecko-kosmické show memorandum o porozumění pro budoucí kosmickou stanicí firmy Vast. Tato společnost totiž připravuje komerční kosmické stanice s umělou gravitací, která umožní nákladům i posádkám zažít různé úrovně – nejen tradiční mikrogravitaci, ale i lunární úroveň. Jejich jednomodulová stanice Haven-1 má na nízkou oběžnou dráhu Země vyrazit nejdříve v srpnu 2025.
Některé týdny jsou kosmonautikou obzvláště napěchované a to byl příklad i toho, který právě končí. V pravidelném týdenním souhrnu těch nejzajímavějších informací, tak bylo rozhodně z čeho vybírat. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát zaměřeno na čínskou lunární misi Chang’e 6, jejíž vzletový modul se na oběžné dráze úspěšně setkal s orbitálním modulem, kterému předal vzorky z povrchu. Budeme se samozřejmě věnovat také první pilotované misi lodi Starliner a vynechat nelze ani čtvrtý integrovaný let sestavy Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Agentura NASA se rozhodla podpořit deset studií, které mají prověřit, jak realizovat levnější a také rychlejší metody dopravy vzorků z Marsu Na Zemi v rámci programu MSR. V rámci těchto snah NASA udělí kontrakty na fixní částku až do 1,5 milionu dolarů, které budou využity na vytvoření devadesátidenní studie pro sedm předkladatelů z oboru. Kromě toho vytváří své vlastní studie i střediska NASA – třeba JPL v Kalifornii nebo Johns Hopkins’ Applied Physics Laboratory. Po dokončení NASA zhodnotí všechny studie a zváží možné úpravy či vylepšení architektury programu MSR.
O teleskopu Euclid, prvotřídní vědecké kosmické observatoři Evropské kosmické agentury v poslední době slýcháme docela často. Bohužel ale ne vždy v úplně pozitivním smyslu. Observatoř potkalo od startu několik technických problémů, které vědcům a inženýrům přidělaly několik vrásek na čele. Nicméně u všech se snad už podařilo najít uspokojivé řešení, a tak se tu dnes můžeme společně setkat u článku o pěti nových krásných vědeckých snímcích nového dalekohledu.
Po měsíce trvajících pečlivých zkouškách, které ověřovaly, že nový evropský přístroj Sentinel-5 bude dodávat špičková data o kvalitě ovzduší po celém světě, mohl být tento instrument přepraven do Francie, kde se firma Airbus postará o jeho usazení na první meteodružici MetOp Second Generation, která má startovat v roce 2025. Úkolem mise Sentinelu-5 bude měřit distribuci aerosolů a stopových plynů v atmosféře. Jde například o ozon, oxid dusičitý, oxid siřičitý, formaldehyd, glyoxal, oxid uhelnatý, či metan. Tyto plyny ovlivňují nejen vzduch, který dýcháme, ale také zemské klima. Sentinel-5 přitom vychází z vysoce úspěšné mise družice Sentinel-P (P jako precursor, tedy předchůdce), která od svého startu v roce 2017 dodala mnoho cenných informací o kvalitě vzduchu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V létě 2025 se NASA navenek tvářila, že program lunární orbitální kosmické stanice Gateway neexistuje. V posledních měsících vzala agentura program na milost. V prosinci
Tento týden to byl kosmonautický nášup s dvojitým přidáním. Dočkali jsme se hned tří neúspěšných startů, úspěšného návratu předčasně ukončené mise Crew-11 anebo (též úspěšného) převozu
Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou
Popis dokončených příprav Orionu končil v minulém dílu zakrytováním kosmické lodi v budově LASF ochranným krytem dne 10. září. Po dokončení funkčních testů a po kontrolách těsnosti krytu
Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější,
Do konce roku zbývá jen pár dní, ale i přes sváteční období se v kosmonautice stále dějí zajímavé věci. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
