Isar Aerospace
Německá společnost Isar Aerospace se připravuje na druhý start své rakety Spectrum, tentokrát s několika družicemina palubě.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německá společnost Isar Aerospace se připravuje na druhý start své rakety Spectrum, tentokrát s několika družicemina palubě.
Čína provedla statický zážeh nové opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12B. Zážeh proběhl v testovací zóně Dongfeng Commercial Space Innovation na kosmodromu Jiuquan.
Čína zveřejnila koordinované dokumenty popisující dvojité mise na okraj sluneční soustavy, což naznačuje, že dlouho studovaný projekt se blíží formálnímu schválení.
Japonský startup zabývající se vývojem nosných raket Interstellar Technologies získal téměř 130 milionů dolarů na pokračování ve vývoji své malé nosné rakety Zero.
Čína provedla svůj třetí a čtvrtý start v roce 2026, kdy rakety Dlouhý pochod 2C a Ceres-1 vynesly alžírskou družici AlSat-3A a družici Tianqi.
TrustPoint, startup se sídlem ve Virginii, který vyvíjí síť navigačních družic na nízké oběžné dráze Země, oznámil, že úspěšně přenesl časové a sledovací signály z pozemní stanice k družici na oběžné dráze.
Společnost Parsons 15. ledna oznámila, že za 375 milionů dolarů získala společnost Altamira Technologies. Cílem tohoto kroku je rozšířit její schopnosti v oblasti analýzy vesmírných dat a zpravodajských misí.
Náš eshop
Články
V minulém dílu našeho seriálu TOP 5 jsme si probrali nejlepší objevy Comptonovy gama observatoře, vrcholné sondy věnující se gama astronomii. Jen těžko bychom ale mohli udělat TOP 5 věnované astronomickým observatořím bez tématu exoplanet, které se nám objevuje vždy a všude a doprovází snad všechny seriály. Není divu, jde o jedno z nejzajímavějších a nejaktuálnějších témat současného výzkumu. Přestože se exoplanetám věnovala už celá řada astronomických observatoří, nutno konstatovat, že prozatím zdaleka největší stopu zanechala americká sonda Kepler, které se dnes budeme věnovat a představíme si její nejdůležitější objevy.
Asi největší kosmonautickou událost má v červenci na svědomí Evropa. Jedná se o premiérový start dlouho očekávané rakety Ariane 6. Dále uvidíte reportáž o problémech Falconu 9, přesun centrálního stupně druhé SLS, zrušení mise VIPER a starty misí ALOS-4, TürkSat 6A a USSF-51. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Kosmické agentury pokračují ve vývoji nafukovacích tepelných štítů, které by podle nich mohly být nejen klíčové pro budoucí mise k Marsu, ale mohou také otevřít cestu k plně znovupoužitelným raketám, či dopravě velkých nákladů na Zemi. Už od začátku kosmické éry lidstva jsou pevné aerodynamické konstrukce základem pro bezpečný návrat osob i nákladu do atmosféry pomocí padáků a motorického brždění. Tato metoda je však limitována tvarem aerodynamického krytu nosných raket. Rozměry tak nemohou být v současné době větší než čtyři až pět metrů.
Příběh pilotované testovací mise kosmické lodě Starliner, která měla u ISS strávit jen pár dní, ale už u orbitálního komplexu pobývá skoro dva měsíce, se možná blíží ke svému rozuzlení. Experti z firmy Boeing i kosmické agentury NASA totiž o víkendu (27. a 28. července) dokončili zkoušky týkající se orientačních raketových motorů, které jsou umístěny na servisním modulu kosmické lodě Starliner. Termín návratu této lodi s dvoučlennou posádkou sice zatím ještě určen nebyl, ale ukončení testů je velmi důležitým krokem, aby mohl být tento termín vybrán.
Americká lunární sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) dokázala hned dvakrát vypálit laserový puls k japonskému landeru SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) na povrchu Měsíce. Oba laserové pulsy zasáhly koutový odražeč o velikosti sušenky a k LRO se tak signál mohl vrátit. 24. května sonda LRO při dvou po sobě následujících obězích prolétávala cca 71 kilometrů nad landerem SLIM. Této příležitosti využila k tomu, aby zkusila s pomocí svého laserového výškoměru zasáhnout lander SLIM. O něco podobného se sonda LRO pokusila již osmkrát, ale teprve až nyní se laserový puls odrazil od koutového odražeče na japonském landeru.
Inženýři na Johnsonově středisku nyní využívají zkoušky, aby optimalizovali komunikační vybavení pro stanici Gateway, která má (kromě jiného) podpořit průzkum Měsíce v rámci programu Artemis. První kosmická stanice na oběžné dráze Měsíce poslouží průzkumu hlubšího vesmíru, ale bude také výchozím stanovištěm pro průzkum Měsíce. Gateway pomůže NASA a jejím mezinárodním partnerům vybudovat zázemí pro udržitelnou přítomnost lidí u Měsíce, kde se budou chystat na další velký skok – pilotovanou výpravu k Marsu. Vysokoziskové antény budou důležitou součástí komunikačního a sledovacího systému stanice Gateway, které propojují činnosti probíhající daleko od sebe – informace tak budou putovat z jižního pólu Měsíce na Gateway kroužící kolem Měsíce k Zemi a zase zpět.
Start evropské rakety Ariane 6 představoval důležitý milník evropské kosmonautiky. Evropa má opět přístup do kosmického prostoru. My si postupně představujeme jednotlivé položky nesmírně pestrého nákladu, který při tomto letu dostala Ariane 6 do kosmického prostoru. Tentokrát naším tématem bude družicový deployer. Jeden jsme si už představili v jednom z předchozích dílů, ale i tento stojí za pozornost. Opět se jedná o originální přístup firmy, která jej vyrobila, a opět se tu setkáváme s pokusem o inspiraci mladé generace. Tentokrát stopu na tomto kosmickém zařízení zanechaly vůbec nejmladší děti. Nejmladšímu dokonce byl jen jeden rok! A všichni jsou z jednoho města. Pojďte s námi prozkoumat deployer RAMI.
Společnost United Launch Aliance plánuje na 30. července stý start pro armádu Spojených států. Mimo jiné se bude jednat také o poslední armádní misi pro rakety Atlas V. Ta od tohoto startu bude létat pouze ve dvou konfiguracích. N22 s kosmickou lodí Starliner nebo 551, tedy ta, co poletí i při zítřejší misi – 5 urychlovacích stupňů, jeden motor na stupni Centaur a aerodynamický kryt o průměru 5 metrů. Jelikož se pod Aerodynamickým krytem nachází armádní družice, nevíme o ní téměř nic. Pouze to, že bude vynesena na geosynchronní oběžnou dráhu.
Před cca dvěma měsíci vypuštěná evropsko-japonská družice EarthCARE již dříve na Zemi poslala data pocházející ze dvou ze čtyř palubních vědeckých přístrojů. Nedávno se podařilo také poslat první snímky z jejího multispektrálního snímače, který zachycuje různé typy mraků i jejich teploty po celém světě. Tento přístroj má přidat cenný kontext pro data pořízená ostatními přístroji na EarthCARE. Družice je vybavena špičkovými instrumenty – radarem k profilování mraků, atmosférickým lidarem, širokopásmovým radiometrem a multispektrálním snímačem. Díky nim může EarthCARE souběžně provádět široké spektrum různých měření. Získaná data mají pomoci porozumět tomu, jak mraky a aerosoly odrážejí přicházející energii ze Slunce zpět do kosmického prostoru a jak zachytávají odcházející infračervené záření.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden to byl kosmonautický nášup s dvojitým přidáním. Dočkali jsme se hned tří neúspěšných startů, úspěšného návratu předčasně ukončené mise Crew-11 anebo (též úspěšného) převozu
Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou
Popis dokončených příprav Orionu končil v minulém dílu zakrytováním kosmické lodi v budově LASF ochranným krytem dne 10. září. Po dokončení funkčních testů a po kontrolách těsnosti krytu
Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější,
Do konce roku zbývá jen pár dní, ale i přes sváteční období se v kosmonautice stále dějí zajímavé věci. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat
Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
