Katalyst Space
NASA upravila provoz astrofyzikální kosmické družice Swift na klesající oběžné dráze, aby získala více času pro misi společnosti Katalyst Space, která se letos pokusí zvýšit její oběžnou dráhu.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
NASA upravila provoz astrofyzikální kosmické družice Swift na klesající oběžné dráze, aby získala více času pro misi společnosti Katalyst Space, která se letos pokusí zvýšit její oběžnou dráhu.
Italská společnost Argotec oficiálně otevřela své první zařízení na výrobu družic v Americe. Připojila se tak k dalším zahraničním firmám zabývajících se vesmírným průmyslem.
Návrh rozpočtu americké administrativy na fiskální rok 2027 požaduje prudké navýšení vojenských výdajů USA, včetně značně velkého navýšení výdajů pro americké vesmírné síly.
Čínská obchodní společnost Sustain Space provedla na oběžné dráze demonstraci flexibilního robotického ramene, což představuje pokrok směrem k možnostem servisu družic, doplňování paliva a odstraňování trosek.
Společnost Vantor, komerční poskytovatel zpravodajských informací, získala od Národní geoprostorové zpravodajské agentury (National Geospatial-Intelligence Agency) kontrakt v hodnotě 2,3 milionu dolarů na poskytování zpravodajských informací o vesmírných objektech na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Aspect Aerospace, odštěpný podnik Univerzity Jižní Alabamy, získala 2,4 milionu dolarů na vývoj družic o velikosti plošných spojů, které by mohly být v rojích vyslány z vesmíru na velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO) za účelem monitorování vesmírného prostředí.
Čínská firma CAS Space v pondělí úspěšně dosáhla oběžné dráhy prvním startem své nosné rakety Kinetica-2, mezi jejímž užitečným zatížením byl i prototyp nákladní kosmické lodi.
Náš eshop
Články
Agentura NASA nedávno zahájila zhodnocení prvních letových dat a snímků z mise PTD-4 (Pathfinder Technology Demonstrator-4). Zmíněné zhodnocení potvrdilo správnou kontrolu všech palubních systémů včetně palubní elektroniky, či systémů užitečného nákladu – například malého fotoaparátu se širokým zorným polem. Právě snímek z nej, který byl pořízen krátce po startu, jsme použili jako titulní obrázek tohoto článku. Zmíněný fotoaparát bude fotit i samotnou technologickou demonstraci v rámci této mise.
Mise pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO jsou ze své podstaty obestřeny otazníky a nejistotou. V některých případech je však identita nákladu odhalitelná snáze. Právě takový případ nás čeká i nyní v podobě mise NROL-167, na kterou vyrazí Falcon 9. Nákladem jsou s velkou pravděpodobností další družice pro zpravodajskou síť Starshield. Ty jsou příbuzné civilním družicím Starlink, ale liší se od nich neupřesněnými zpravodajskými senzory. Tento start budete mít možnost sledovat s českým komentářem.
Představte si nedalekou budoucnost, ve které budou služby jako navigace, video-konference, či sdílení souborů fungovat na Měsíci stejně hladce jako jsme zvyklí ze Země. Právě takovou vizi má projekt Moonlight od ESA, který se má stát první evropskou vyhrazenou družicovou sítí zaměřenou na lunární komunikační a navigační služby. V dalších dvou dekádách má být k Měsíci vypraveno zhruba 400 misí – ať už komerčních, či od státních agentur. Program Moonlight tak představuje významný krok k udržitelnému lunárnímu průzkumu a rozvoji lunární ekonomiky.
NASA představila plnorozměrový prototyp šesti teleskopů, které v příštím desetiletí umožní detekovat gravitační vlny v kosmickém prostoru. Toto vlnění časoprostoru je způsobeno slučováním černých děr i dalšími kosmickými zdroji. Projekt observatoře LISA (Laser Interferometer Space Antenna) vede Evropská kosmická agentura ve spolupráci s NASA. Cílem projektu je detekovat gravitační vlny díky laserům, s jejichž pomocí se bude extrémně přesně (s přesností na pikometry, tedy bilióntiny metru) měřit vzdálenost mezi třemi sondami. Každá strana tohoto rovnostranného trojúhelníku bude měřit na délku 2,5 milionu kilometrů.
Výzkumníci se domnívají, že by roztátá voda pod krustou marsovského ledu mohla podporovat mikrobiální život. Hned na začátek je ale nutné připomenout, že zatím nemáme k dispozici žádné důkazy o tom, že by na Marsu byl skutečně objeven život. Ovšem nová studie expertů NASA zmiňuje možnost, že by potenciální mikroorganismy mohly najít vhodné podmínky téměř na povrchu planety.
Odborníci z kosmických agentur NASA a ESA i z Thales Alenia Space se letos v létě vydali do Turína, kam zamířili také astronauti Luca Parmitano a Stan Love. Jejich společným úkolem bylo provést soubor testů stanice Gateway, která za pár let začne vyrůstat na oběžné dráze kolem Měsíce. Skupina prováděla takzvané zkoušky lidského faktoru v maketě modulu Lunar I-Hab, což bude jeden ze čtyř modulů stanice, ve kterých budou astronauti žít, provádět vědecký výzkum a připravovat se na výpravy k jižnímu pólu Měsíce. Tyto zkoušky jsou důležitým krokem na cestě k vynesení tohoto modulu, jelikož pomáhají zpřesnit design modulu za účelem co nejvyššího pohodlí a bezpečnosti posádky.
Okamžikem, kdy se kosmická loď (nebo vlastně jakýkoli stroj či mechanismus) převtělí z náčrtu na papíru nebo obrazovce počítače do reálného hmatatelného objektu, její evoluce ani zdaleka nekončí. Loď je postupně oživována a testována všemi myslitelnými způsoby. Výjimkou nebyl ani Voschod, jenže testovači v jeho případě stáli před titánským úkolem: vejít se do doslova šibeničních časových termínů. Od oficiálního posvěcení programu po první start s lidmi na palubě mělo uběhnout sotva půl roku. Je jasné, že v takové situaci se každá hodina zpoždění velmi neblaze projeví na skutečném termínu letu. A aby toho nebylo málo, Voschod měl pro sovětskou kosmonautiku přinášet v několika ohledech zcela nová řešení, s nimiž bylo jen málo zkušeností, pakliže vůbec nějaké byly. Největším žroutem času a nervů všech zainteresovaných se ukázaly být dva systémy: systém zajištění životních podmínek a přistávací systém. První z nich měl nakonec na svědomí velmi omezené možnosti stran délky letu a druhý pak zavinil ztrátu nenahraditelného artefaktu, který by dnes byl chloubou jakéhokoli světového muzea kosmonautiky…
Snímkovací spektrometr na palubě družice Tanager-1 od Carbon Mapper Coalition identifikoval úniky metanu a oxidu uhličitého jak v USA, tak i v dalších státech. Data z přístroje navrženého v JPL prezentovala nezisková organizace Carbon Mapper. Za pozornost stály především výrony metanu v Pákistánu a Texasu, ale i výron oxidu uhličitého v Jižní Africe. Údaje pomohou dosáhnout cíle organizace Carbon Mapper, která chce v globálním měřítku identifikovat a měřit bodové zdroje skleníkových plynů.
Fotoaparát navržený pro práci na Měsíci se stal součástí vybavení astronautů během nejnovějšího geologického výcviku astronautů PANGAEA na španělském ostrově Lanzarote, který organizovala evropská kosmická agentura. Inženýři, vědci a astronauti testovali zařízení HULC (Handheld Universal Lunar Camera), aby zlepšili jeho design pro chystané výpravy programu Artemis na povrch Měsíce. Mezinárodní tým expertů prozkoumával nové možnosti aparátu, který budou astronauti používat během mise Artemis II – například teleobjektivy, nastavení blesku, případně okulár.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru,
Tento týden se zapsal do dějin kosmonautiky. Odstartovala mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vyslala lidskou posádku mimo nízkou oběžnou dráhu Země. I Kosmotýdeníku
Druhý týden byl zaměřený hlavně na pochopení infrastruktury, procesů a nástrojů, které stojí za každodenním provozem ISS. Méně „hands-on“, víc systémové pochopení toho, jak celý ekosystém
Týden překotných změn. Tak by se dalo označit posledních sedm dní. Americká iniciativa Ignition překopala základy nejen programu Artemis. Kosmotýdeník se však bude věnovat i dalším
Přechod z nosné rakety SLS verze Block 1 (ICPS) na Block 1B (EUS) pro plánované lety Orionu při misích Artemis IV a Artemis V k lunární
Začal další milník na cestě astronautským výcvikem. První týden třetí (závěrečné) části základního tréninku v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem byl ve znamení zdravotních prohlídek,
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich
Budoucností lidstva je expanze do vzdálenějších částí vesmíru. To však sebou přináší řadu překážek, ať jde o energetické nároky, problémy s pohonem, radiačním prostředím, délkou letu a další. Přednášku si připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je
Patrně již každý z vás slyšel o společnosti Blue Origin a jejím zakladateli Jeffu Bezosovi. Firma byla založena v roce 2000 a od té doby dokázala mnohé. Patrně každý z Vás zná suborbitální raketu New Sheppard, kterou firma využívá v rámci komerční kosmonautiky. Řadu let také vyvíjela
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
