NASA
Členové vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů zamítli navrhovaný rozpočet NASA na fiskální rok 2027 kvůli rozsáhlým škrtům. Administrátor agentury argumentoval tím, že by se dalo udělat více s menšími náklady.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Členové vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů zamítli navrhovaný rozpočet NASA na fiskální rok 2027 kvůli rozsáhlým škrtům. Administrátor agentury argumentoval tím, že by se dalo udělat více s menšími náklady.
Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command), akviziční složka amerických vesmírných sil (USA), udělila společnosti SpaceX kontrakt v hodnotě 57 milionů dolarů na demonstraci komunikace mezi družicemi pomocí Link-182, což je standard rádiového datového spojení, který vesmírné síly přijaly pro svou síť pro přenos dat MILNET.
Federální komunikační komise (FCC) se rozhodla omezit práva stávajících operátorů na spektrum mobilních družicových služeb a zamítla tak nabídky společností SpaceX a dalších na přístup k frekvencím, které jsou stále více ceněny pro připojení přímo k zařízení (D2D).
Americké vesmírné síly udělily zakázky firmám Leidos a MapLarge, které se zabývají analýzou dat, na podporu toho, co armáda nazývá řízením bitev a velením, řízením procesu porozumění tomu, co se děje na oběžné dráze, rozhodování o tom, co to znamená, a řízení reakce.
Společnost AST SpaceMobile získala povolení poskytovat ve Spojených státech širokopásmové služby přímého připojení k chytrým telefonům s až 248 družicemi.
Společnost Atmos Space Cargo získala 25,7 milionu eur na provedení série misí s návratovým zařízením Phoenix 2, dále pak na práci na větší družici.
Společnost Boeing se snaží více sladit své družicové operace s dceřinou společností Millennium Space Systems, aby konkurovala nové generaci nízkonákladových dodavatelů.
Náš eshop
Články
Americká sonda mířící k Jupiterovu měsíci Europa pracuje bez zaváhání a už za tři měsíce na ni bude čekat gravitační manévr. Sonda, která odstartovala 14. října je již od Země vzdálená zhruba 20 milionů kilometrů. Dva vědecké přístroje již mají rozložený hardware. Raketa Falcon Heavy od SpaceX vynesla sondu EuropaClipper mimo vliv zemské gravitace a nyní se od Slunce sonda vzdaluje od rychlostí zhruba 35 km/s. Europa Clipper je největší sonda, jakou kdy NASA vypustila na meziplanetární misi. Čeká na ni cesta dlouhá 2,9 miliardy kilometrů a k Jupiteru dorazí v roce 2030. O rok později pak zahájí sérii 49 průletů kolem Europy, kterou bude studovat svým širokým souborem přístrojů. Získané informace řeknou vědcům, zda tento ledový měsíc a jeho podpovrchový oceán mají podmínky potřebné k rozvoji života.
Tuto technicky i vědecky zajímavou misi tvoří dvojice družic, které budou kroužit kolem Země po eliptické dráze. Jejich úkoly zahrnují měření množství energie, kterou naše planeta přijímá od Slunce, a také let ve formaci za účelem vytvoření umělého zatmění Slunce. To umožní pozorování jeho slabé koróny, což bývá jinak možné pouze během úplných zatmění. O vynesení obou družic na silně protáhlou dráhu kolem Země se postará indická raketa PSLV-XL, která odstartuje z kosmodromu Šríharikota. Start je zatím naplánován na 4. prosince v 11:38 našeho času. Ačkoliv jsme původně plánovali živě a česky komentovaný přenos této zajímavé mise, museli jsme jej bohužel odvolat kvůli pracovním povinnostem všech kolegů, kteří přenosy zajišťují. V článku proto najdete odkaz na originální přímý přenos indické kosmické agentury ISRO.
Březen 1965 byl na Bajkonuru velmi rušný. Sedmého startoval „Kosmos-59“, ve skutečnosti rozvědná družice řady Zenit-4. Ta byla využita jako nouzový demonstrátor vlastností kabiny s přírubou přechodové komory při průletu atmosférou poté, co dedikovaný stroj „Kosmos-57“ vinou pozemní obsluhy skončil explozí přímo na oběžné dráze. Ukázalo se, že jediným důsledkem přítomnosti kulaté příruby je rotace v rozmezí 40° až 100°/s, což bylo naprosto pohodlně v limitech, které by měl lidský organismus zvládnout. Pouhých pět dní poté, 12. března, pak proběhl start sondy k Měsíci. Automatická stanice Je-6 No9 měla provést měkké přistání na povrchu našeho přirozeného souputníka. Bohužel se však nedostala ani z prozatímní oběžné dráhy kolem Země. Čtvrtý stupeň, který měl stroj vyvázat ze zemské orbity a nasměrovat jej k Měsíci, se díky závadě v elektrickém systému nezažehnul. Sestava dostala nicneříkající název „Kosmos-60“ a zanikla v atmosféře pět dní po svém vzletu. Start lunární sondy z pozorovacího stanoviště na kosmodromu sledovali i kosmonauti. Podívaná byla mírně zkalena počasím, kdy oblaka nacucaná deštěm klesla skoro až k raketě stojící na rampě, i tak to však
Ani v listopadu nás SpaceX neochudilo o testovací start své největší sestavy SuperHeavy/Starship, tentokrát s označením IFT-6. Dále se podíváme na celkem rušný provoz v pilotované kosmonautice, nejprve na přípravu rakety SLS na misi Artemis II, potom na návrat rekordní mise Shenzhou 18, následovat budou starty zásobovacích lodí Progress MS-29, Dragon 2 (CRS-31) a Tianzhou 8. Nevynecháme ani starty družic, konkrétně se v listopadu vydaly do kosmu KoreaSat 6A, GSAT-N2, NROL-126 a Optus-X. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírnou techniku a Vesmírné zprávy nyní najdete nově na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Najdete je také na internetové televizi Fameplay. Třikrát v týdnu vycházejí pořady s názvem Vesmírné zprávy a v pátek pořad Vesmírná technika. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci
Pátý týden byl věnován především historii vesmírného programu a roli dalších evropských institucí, které se kromě Evropské kosmické agentury samotně podílí na výzkumu vesmíru. Česko má v historii kosmického programu a letů s lidskou posádkou nezastupitelné místo díky letu Vladimíra Remka na Saljut 6. To byla na tehdejší dobu velmi vyspělá orbitální stanice kombinující úspěšné konstrukční prvky předchozích Saljutů. Let Sojuz 28, díky kterému jsme se tak stali teprve třetí zemí světa, jež vyslala svého občana do vesmíru, tak byl součástí jedné z přednášek. Další lekce zahrnovaly počátky kosmického programu v USA a Sovětském svazu, programy Mercury, Gemini, Apollo a Space Shuttle, ale i Almaz, Saljut, Mir, a také výstavbu a provoz Mezinárodní kosmické stanice.
Agentura NASA, společně s Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA), vybrala Johns Hopkin’s University Applied Physics Laboratory v Laurelu ve státě Maryland, aby zkonstruovala supratermální iontové senzory pro projekt Lagrange 1 Series, který je součástí programu NOAA Space Weather Next. Tato smlouva s pevně stanovenými náklady má hodnotu přibližně 20,5 milionu dolarů a zahrnuje vývoj dvou přístrojů Suprathermal Ion Sensor. Předpokládaná doba plnění této smlouvy je do 31. ledna 2034. Práce budou probíhat v zařízení příjemce v Marylandu, v Goddardově středisku v Greenbeltu (Maryland) a v Kennedyho středisku na Floridě.
Další týden je za námi a my pro vás máme připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. V Kosmotýdeníku je tentokrát hlavním tématem start čínské rakety CZ-12, která odstartovala vůbec poprvé a rovnou z nové rampy. Nosič testuje některé technologie pro pilotované výpravy k Měsíci a má být páteří budování čínských družicových konstelací. V dalších tématech se můžete těšit na problémy s přípravou americké mise k Venuši, přesun japonského lunárního landeru na Floridu, či zánik družice Planetum-1. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Kabelové svazky pro kosmické mise – to je doména brněnské firmy G. L. Electronic. Jejich kabely tak létají kosmickým prostorem už na několika evropských sondách. Aktuálně zdejší experti pracují na kabelových svazcích pro evropskou družici ROSE-L, která bude vybavena skládací radarovou anténou. Bude ji tvořit pět panelů o celkové ploše 40 metrů čtverečních a brněnská firma má na starost kabeláž na těchto panelech – včetně kabelů mezi jednotlivými panely. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v listopadu letošního roku. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
Evropská kosmická agentura (ESA) nedávno zahájila novou éru v oblasti kosmických letů tím, že poprvé ve své historii přizvala ke spolupráci kandidáty s fyzickým postižením. Tento ambiciózní krok, pojmenovaný „Parastronaut Feasibility Project“, představuje zásadní milník v kosmickém výzkumu a ukazuje snahu rozšířit hranice možností vesmírných misí. ESA se tímto krokem snaží nejen rozšířit spektrum astronautů, ale také vytvořit precedens pro budoucí inkluzi v dalších oblastech vědy a techniky.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Čtvrtý týden třetí fáze základního astronautského výcviku v EAC byl zaměřený hlavně na operační základy pilotované mise a úvod do nového bloku věnovaného astronomii, astrofyzice a vědám o Zemi.
Zakončení mise Artemis II. To byla hlavní událost, která provázela právě končící týden. V sobotu v 02:07 SELČ úspěšně přistála posádka výpravy, která obletěla Měsíc. My si
Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru,
Tento týden se zapsal do dějin kosmonautiky. Odstartovala mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vyslala lidskou posádku mimo nízkou oběžnou dráhu Země. I Kosmotýdeníku
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
