sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.
Čína vybere konečné místo přistání pro misi Tianwen-3, jejímž cílem je přivézt vzorky z Marsu na Zemi, ještě před koncem letošního roku. Mezitím pokračuje vývoj a výroba hardwaru pro tuto misi.
Společnost Katalyst Space dokončuje provoz družic, která měla původně zvýšit oběžnou dráhu vesmírného teleskopu NASA, ale nakonec se stala technologickou demonstrací pro servisování družic na oběžné dráze.
Americké Vesmírné síly zahajují práce na nové architektuře pozemního řídicího systému pro budoucí družicovou konstelaci GPS. Přitom využívají zkušenosti z programu OCX v hodnotě 6,27 miliardy dolarů, který Pentagon začátkem tohoto roku zrušil po 15 letech vývoje.
Kosmické zařízení společnosti Rocket Lab využilo optický přístroj vyvinutý Lawrence Livermore National Laboratory ke sledování jiné družice během cvičení amerických Vesmírných sil, které testovalo, jak rychle lze vypustit družici a následně ji využít ke kontrole objektů na oběžné dráze.
Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.
Články
Opportunity, Sol 947. Po dvadsaťjeden mesiacoch strávených na planine Meridiany Opportunity zastala na okraji kráteru Victoria. Na ceste strávila 632 Solov. Nebolo to však len otáčanie kolesami. Našla totiž množstvo zaujímavých artefaktov ktoré svedčili o dávnej prítomnosti vody v oblasti. Nánosy v kráteroch Eagle a Endurance odhalili minulosť Marsu a Opportunity ju čítala vrstvu po vrstve, podobne ako vy teraz tento článok. Všetky úžasné objavy a terabajty vedeckých dát však neznamenali nič v porovnaní s tým, čo Opportunity koncom Septembra 2006 uvidela.
Ruská zásobovací loď Progress při posledních startech ukazuje, že umí být pěkný rychlík. Zatímco dříve jí cesta od startu k připojení na stanici zabrala kolem dvou dnů, v poslední době se k ISS připojuje během pouhých šesti hodin. Naposledy nám to ruská loď ukázala v pondělí 11. února. Start se uskutečnil v 15:41 našeho času a už ve 21:30 hlásila NASA TV úspěšné připojení k ruskému modulu Pirs. Jak je vůbec možné, že dříve trval přílet skoro osmkrát delší dobu než je tomu teď?
Roger Boisjoly byl v šoku. Jako jeden ze zástupců firmy Morton Thiokol, výrobce SRB, seděl v konferenční místnosti a nechtěl věřit vlastním uším. Zítra má startovat Challenger, jenže na rampě je mráz. Ale zástupci NASA jeho a ostatní lidi od Thiokolu přesvědčují, aby podepsali souhlas se startem. Telekonference se začínala protahovat a mezi zúčastněnými narůstalo napětí. Pracovníci NASA poukazovali na napjaté termíny dalších startů- nemohou si dovolit čekat. Jenže Boisjoly, jeho kolega Arnie Thompson a dokonce i viceprezident Thiokolu Bob Lund věděli o Achillově patě SRB. Gumové těsnění, zvané O-ring, které bylo umístěno ve spojích mezi segmenty motoru, mohlo být v důsledku chladu částečně nefunkční.
Přiznejme si to upřímně – kosmonautika se hemží spoustou pojmů a zkratek, které jsou pro veřejnost značně nesrozumitelné a těžko pochopitelné. Nemůžeme se tedy divit, že začínající zájemci o kosmonautiku mají z těchto termínů hlavu jako pátrací balón. V dnešním článku se proto pokusím vysvětlit alespoň jednu část kosmonautiky. Věnovat se budeme základním prvkům kosmonautiky, tedy oběžným drahám. Řekneme si jak se dělí, jak se od sebe liší a přidáme i pár zajímavostí.
V novém Kosmotýdeníku se podíváme na první letošní start rakety Ariane 5 a na to, jak bude probíhat letošní rok na kosmodromu ve Francouzké Guyaně. Ariane 5 vynesla dva satelity, Amazonas 3 a Azerspace/Africasat 1a. Vše proběhlo bez problémů a za několik dní budou satelity uvedeny do provozu. Dále se podíváme na test motorů rakety Antares, která by měla příští měsíc startovat na svoji první zkušební cestu do vesmíru. Později by měla vynášet zásobovací lodě k Mezinárodní vesmírné stanici. Nakonec si připomeneme vrtání na Marsu, které má za sebou rover Curiosity.
Toto je pokračovanie dielu, ktorý vyšiel pred mesiacom. Dnes sa budem venovať hlavne projektom miniraketoplánov, ktoré sa z nejakých dôvodov zrušili. Väčšinou z dôvodu nedostatku peňazí alebo technickej náročnosti. Pozrieme sa do Ruska aj do Ameriky. A rozhodne nezabudneme ani na „starý kontinent“. Pretože aj v Európe boli snahy o vytvorenie vlastného okrídleného prostriedku, ktorý by bol schopný cesty do vesmíru a zase späť. A ako sa dočítame v článku, tieto myšlienky žijú ďalej.
Jules Verne, Johannes Kepler, Edoardo Amaldi, Albert Einstein, Georges Lemaître – to jsou jména, pod kterými odstartovaly (a ještě odstartují) k Mezinárodní vesmírné stanici evropské zásobovací lodě ATV. Jedná se o největší zásobní lodě, které ke stanici létají, proto se jim také přezdívá kosmické náklaďáky. Evropa jejich vývojem strávila několik let, sestavila a proškolila výrobní týmy a dala vzniknout sofistikovaným výrobním linkám. Byla by proto škoda tento nadějný program po pěti misích ukončit. Momentálně se nezdá, že by k ISS měla zamířit další loď ATV, přesto je jasné, že tenhle projekt nezemře. Jen se promění.
Na kosmodromu Vandenberg v Kalifornii se na svou misi STS-62A připravovala posádka raketoplánu Discovery. Měl to být první start raketoplánu z tohoto kosmodromu, jehož využití skýtalo nové možnosti. Vzhledem ke svému umístění byl vhodný pro starty na polární dráhy, díky čemuž si ruce mnuli hlavně vojáci. Znamenalo to totiž, že raketoplány svým pozorovacím vybavením pokryjí kompletní povrch Země. Poprvé se měl odsud shuttle vznést 15. července 1986. Dnes astronauti měli na programu návštěvu jedné z laboratoří, kde byly připravovány některé z experimentů, který s sebou povezou na orbit. Teď ale svůj tréning o pár minut odložili, seděli kolem televize, sledovali jeden ze zpravodajských kanálů a čekali na start sedmičky svých kolegů, pro které nadešel jejich velký den.
Ve dvacátém díle Kosmotýdeníku se podíváme na Íránský vesmírný program a na vyslání opičího astronauta na sub-orbitální dráhu. Dále si představíme systém COSPAS-SARSAT, který se zabývá vyhledáváním lidí při záchranných operacích. Do dnešního dne zachránil mezinárodní systém více než 31 tisíc lidských životů. A na konec uctíme památku astronautů, kteří zahynuli na palubě kosmické lodi Apollo a na palubě raketoplánů Columbia a Challenger.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na
Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma
Další týden přinesl další nadílku zajímavých kosmoantických událostí. V Kosmotýdeníku se jako hlavnímu tématu věnujeme pokusům o záchranu záchranné mise družice Link. Družice Link je unikátní rychle
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
