V říjnu minulého roku se na blogu objevil článek Vesmírná ZOO o připravované ruské kosmické lodi s biologickými experimenty na palubě i mimo ni. Tehdy ještě nebylo známo přesné datum startu, ani mnohé podrobnosti o misi.

V současné chvíli je tomu již  jinak. Mise je úspěšně za námi. I když ne všechny biologické experimenty dopadly dobře, přesto na vědce čekají cenné vzorky, které budou mít bezesporu vliv i na budoucí podobu zajištění životních podmínek misí s lidskou posádkou. O tom však již blíže v článku.

Předstartovní přípravy

V červnu 2012 bylo definitivně rozhodnuto, že start Bionu-M se definitivně posune na duben 2013. Bylo tedy více času na testování lodi a jednotlivých přístrojů na palubě. Raketa Sojuz 2.1a a kosmická loď Bion-M se přesunuly z výrobního závodu v Samaře na Bajkonur v únoru 2013.

Díky opoždění projektu se podařilo získat lepší vzorky laboratorních myší. Ústav biomedicínských problémů Ruské akademie věd, který za vědeckou částí projektu stojí, navázal spolupráci s Lomonosovým institutem mitoinženýringu. Díky tomu získal geneticky čisté myši bez patogenů (specific pathogen free). Je tak možné zjistit jakoukoliv změnu v jejich genomu, která se může projevit během kosmického letu.

V březnu 2013 už v Ústavu biomedicínských problémů dávali dohromady finální posádky. To bylo důležité zejména u pískomilů mongolských, kteří žijí v uzavřených skupinách. Pracovalo se tak s šesti jejich skupinami, ve kterých nebylo možné měnit jednotlivé členy. Kritéria pro výběr skupiny byla stejně přísná jako při posuzování lidských kosmonautů. Všichni savci byli očipováni a gekonům byl připevněn na krk identifikační kroužek.

12.dubna dorazili vědci na Bajkonur a začala finální fáze příprav, konkrétně měření, vážení a hlavně umisťování jednotlivých živočichů do kójí, které jim pro další týdny budou domovem. U myší došlo k drobnému incidentu, kdy se v jedné skupince mezi sebou dva samci poprali. Pro celou skupinku to znamenalo stop. Do kóje tak nastoupila jejich záložní posádka.

Celý harmonogram přípravy startu byl poměrně napnutý. Naplánován byl na pouhých na 20 hodin. V těch se muselo stihnout zakomponování jednotlivých segmentů s živočichy do vnitřku kabiny, uzavření lodi, umístění pod ochranný kryt, připojení k raketě, vývoz rakety na rampu a samotný start.

Složení posádky tedy bylo následující: 8 mongolských pískomilů, 45 myší, 15 gekonů, asi 20 hlemýždů a několik akvarijních rybek cichlid (Vrubozubcovití). K tomu sladkovodní korýši, řasy, hmyz, vodní rostliny, semena a bakterie. Na palubě budou probíhat i některé biotechnologické experimenty jako například růst proteinových krystalů.

Start, průběh letu a přistání

 Jak hovoří oficiální zpráva: „Ruská vědecká kosmická loď Bion-M číslo 1 byla vypuštěna 19. dubna 2013 ve 12 hodin SELČ (i všechny ostatní časy jsou pro přehlednost uvedeny ve středoevropském letním času) ze startovacího komplexu 31 na kosmodromu Bajkonur. Ve 12:09 byla loď úspěšně navedena na oběžnou dráhu 575 km a oddělena od třetího stupně rakety Sojuz-2.1a. Rozevřely se sluneční panely. Ve 14:00 došlo k rozsvícení světel a zvířata byla poprvé nakrmena.

Mezi 4 až 35 oběhem lodi se pomocí pyropatron odpojilo 6 Cubesatů připevněných na jejím povrchu. Byly to: ruský AIST (АИСТ), německé BeeSat-2, ВееSаt-З a SOMP, americký DOVE-2 a jihokorejský G.O.D. Sat.

Po třiceti dnech nastal čas návratu do lůna Země. 19.května se ve 4:31 zažehly brzdící motory, po necelé minutě se loď rozdělila na jednotlivé části a vstoupila do zemské atmosféry. V 5:01 proběhlo úspěšné otevření hlavního padáku a 5:09 dosednutí rychlostí asi 3 m/s na pole u obce Buranovo asi 100 km severovýchodně od Orenburgu. Na místo ihned dorazily záchranné týmy Roskosmosu ve vrtulnících Mi-8 a evakuačních vozidlech, dále dva místní záchranné sbory a vědecký tým Ruské akademie věd.

První výsledky

Vědci v čele s vedoucím experimentu Bion-M Vladimirem Syčevem postavili stan jako provizorní laboratoř pro základní kontrolu zdravotního stavu pasažérů z lodi. S úmrtím některých tvorů se počítalo.  Škoda, že dost velkou část z nich zapříčinily technické závady ve dvou sekcích. Jinak mohl celý experiment dopadnout ještě výrazně lépe.

Selhání některých systémů zařízení Kontur-BM a jeho následné vypnutí zapříčinilo smrt všech osmi pískomilů, kteří v něm byli ubytovaní. Ryby, korýši a vodní šneci se taktéž nedočkali konce mise. V akváriích experimentu OMEGAHAB se našly pouze prázdné schránky šneků. Vodní rostliny růžkatce (Ceratophyllum) vykazovaly vybělení listů z nedostatku světla. Rozborem telemetrických dat se přišlo na to, že dvanáctý den mise se snížily v akváriu koncentrace kyslíku. Přestalo zřejmě fungovat osvětlení akvária. Rostliny a bohatě zastoupená řasa Krásnoočko (Euglena) již nedodávaly kyslík pro vodní živočichy. Navíc Krásnoočko přešlo z fotosyntézy na organickou stravu, což ukazuje jeho skvělou adaptaci v komplikovaných podmínkách.  Němečtí vědci Markus Braun a Peter Sickinger díky tomu už neprozkoumají těla umrlích ryb a dalších vodních tvorů z OMEGAHABu. Rozbor modelu chování osadníků akvária za běžného provozu naštěstí bude možné zkoumat díky datovým a video záznamům.

Ke zvířecím obětem ještě můžeme přičíst 39 ze 45 myší. Ty má na svědomí další závada v systému zajištění potravy plus další faktory. Naproti tomu gekoni přežili pobyt v kosmu poměrně úspěšně, zřejmě se u nich projevila blahodárně schopnost držet se a pohybovat po jakémkoliv povrchu, díky čemuž se u nich nestavil stres ze stavu beztíže. Další zvířata včetně hlemýžďů měsíc trvající let přežila. Byla proto zkontrolována po zdravotní stránce a v pohodlnějším přepravním boxu, než který nabízel Bion, se vydala na palubách Antonovů do Moskvy.  Tam se jich po pouhých jedenácti hodinách od přistání ujaly mezinárodní týmy vědců.

Jak už bylo řečeno i v minulém článku, chystá se pokračování biologických experimentů na oběžné dráze, tentokrát pod názvem Bion-M2. Známá formulace říká:“Ne dříve než v roce 2017.“ Loď by se tentokrát mohla podívat na jednou tak vysokou oběžnou dráhu, kde kosmické záření působí o něco více. Celé pokračování ale závisí na přidělení financí. Už tento projekt byl ze strany státního rozpočtu silně podfinancován. Z 8 miliónů rublů potřebných na realizaci vědecké části mise, přistály na kontech ústavu pouhé dva. Zbytek se naštěstí sešel ze soukromých darů lidí a organizací, kterým není věda v Rusku lhostejná.

Videa projektu Bion-M si můžete prohlédnout zde, video z předstartovní přípravy Bionu-M zde, video z přistání zde

Zdroje informací:
http://biosputnik.imbp.ru/
http://novosti-kosmonavtiki.ru/
http://www.federalspace.ru/
http://cs.wikipedia.org/
http://www.kosmonaut.cz/

Zdroje obrázků:
http://spacebiosciences.arc.nasa.gov/media/BionM1MissionLogo_0.jpg
http://www.federalspace.ru/img_popup.php?img_url=/img/news/2013_04_19_IMG_6010b.JPG
http://biosputnik.imbp.ru/download/pic4/Bion_M1_058.jpg
http://biosputnik.imbp.ru/download/pic5/Bion-M1_return_008.jpg
http://biosputnik.imbp.ru/download/pic2/Omega007.jpg
http://biosputnik.imbp.ru/download/pic4/Bion_M1_082.jpg