NASA
Několik amerických senátorů žádá rozpočtové orgány o navýšení financování robotického průzkumu Marsu, které provádí NASA, protože se obává vážných a nevratných škod, pokud by financování nebylo obnoveno.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Několik amerických senátorů žádá rozpočtové orgány o navýšení financování robotického průzkumu Marsu, které provádí NASA, protože se obává vážných a nevratných škod, pokud by financování nebylo obnoveno.
Společnost Seraphim Space vytvořila globální poradní radu složenou z lídrů v oboru, politice a investicích, která bude informovat o dlouhodobé vesmírné strategii v době, kdy geopolitický a technologický pokrok rychle mění toto odvětví.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency), vytvořená za účelem rychlého vybudování sítě družic na nízké oběžné dráze Země pro armádu, se chystá být začleněna do širší reorganizace akvizičních kanceláří Vesmírných sil.
Čína úspešne vypustila raketu Kinetica-1 dňa 14.4.2026 o 6:03 hod. SELČ s ôsmymi družicami Jilin Gaofen-07 slúžiacich na DPZ z kozmódromu JSLC.
Národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office), agentura odpovědná za americké špionážní družice, hledá nové partnery pro urychlení zavádění nejmodernějších zpravodajských, sledovacích a průzkumných systémů.
Americké vesmírné síly rozhodly vést závěrečná jednání o pronájmu kosmického startovacího komplexu (SLC)-14, na základně Vandenberg Space Force Base, společnosti Blue Origin, která zde plánuje starty rakety New Glenn.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala kanadského provozovatele družic Kepler Communications, aby vedl misi s hostovaným nákladem, jejímž cílem bude otestovat interoperabilitu terminálů pro HydRON, družici optické reléové sítě agentury ESA.
Náš eshop
Články
Raketové motory žily, alespoň co se Valentina Gluška týče, jakoby vlastním životem. Zatímco jeden motor pracoval téměř bezchybně, jiný kus po několika milisekundách vybuchoval a měnil okolí testovací stolice a své vlastní naleštěné a delikátní vnitřnosti v kusy kovu, zralé pro šrotiště. Motory z jedné série měly být identické, ale to prostě nebylo možné. Mikroskopické odchylky při výrobě měly zásadní vliv na funkci agregátu. A navíc- první série motorů pracovaly přinejlepším 2-3 sekundy. Nejlepší motor z další desítky po implementaci vylepšení a po zpřísnění kontroly práce fungoval závratných 15 sekund. Pořád to ale bylo málo. Musíme postavit další sérii motorů, pak další sérii, a ještě další, časem se určitě propracujeme k časům přes 100 sekund. A tak obyvatelé moskevského předměstí Chimki mohli téměř každý den poslouchat ohlušující šum a sledovat oblaka dýmu, vycházející z věží testovacích stolic v areálu OKB-456. Příznačně pro tehdejší léta byl celý komplex umístěn uprostřed běžné zástavby rychle expandujícího předměstí na severozápadním okraji Moskvy. Až po několika letech se podařilo navrhnout testovací stendy s uzavřeným odvodem spalin. I tak je ale závod
Po letní prázdninové pauze se náš blog vrací zpět k pravidelnému vydávání pondělního seriálu o Evropské kosmické agentuře. V minulých dílech jsme popsali nejdůležitější a nejúspěšnější mise, jaké Evropa uskutečnila na poli vesmírného výzkumu v minulosti. S tímto dílem však přicházejí nejen projekty současné, ale také plánované, které se pod taktovkou Evropské kosmické agentury uskuteční v blízké budoucnosti. A nejen to! Pohodlně se tedy usaďte a začtěte se do tohoto článku, který odstartuje druhou část seriálu o agentuře ESA. Dnešní článek popisuje úspěšnou sérii technologických demonstrátorů v oblasti autonomního výzkumu a monitorování životního prostředí i blízkého vesmíru. Řeč tedy bude o družicích Proba.
Vážení čtenáři, je až neuvěřitelné, jak čas letí. Dnes se o tom znovu na vlastní kůži všichni přesvědčíme. Cítím, jako kdyby to bylo včera, když na našem, tehdy ještě zbrusu novém, blogu vyšel první článek. Blog začal fungovat 1. září 2012 a to neznamená nic jiného, než že dnes slavíme jeho první narozeniny. Dnešní článek se tedy pokusí shrnout dosavadních 365 dní z pohledu tohoto webu. Přineseme Vám i několik zajímavých statistik a navíc vyhlásíme i redaktora roku!
Tentokrát se týden s týdnem nesešel a kosmotýdeník vychází výjimečně v sobotu, protože zítra je pro náš blog významný den a chystá se speciální článek. Dnes vám tedy kosmotýdeník přináší to nejdůležitější, co přineslo posledních šest dní v oblasti kosmonautiky. Podíváme se na start nejsilnější evropské rakety Ariane 5 a také na start nejsilnější rakety současnosti Delty IV. Heavy. Třetí zpráva se bude týkat nezdařeného pokusu o start nové japonské rakety Epsilon.
Titan je zatím jediným dalším tělesem kromě Země, na kterém probíhá koloběh kapaliny. Obíhající kapalinou není však voda, nýbrž kapalné uhlovodíky, které tvoří jezera. Z nich se kapalina dostává do atmosféry. Nakonec zkondenzuje a spadne ve formě deště zpět na povrch. Tam pak může kromě doplnění hladiny stávajících jezer vytvořit jezera nová nebo se drobnější proudy mohou nakonec stéci do řek. O jejich objevu jsme vás informovali v prosinci 2012. Se vsakováním to mají však uhlovodíky velmi obtížné, neboť pod povrchem se nachází ledová krusta. Ta je již tvořena skutečně vodním ledem, který má při teplotě -180°C panující na Titanu tvrdost srovnatelnou s mnohými známými pozemskými nerosty. A led je tím činitelem, který nedávno zamotal hlavy vědcům.
Rozmýšľali ste už niekedy nad tým, koľko kríz už kozmické programy všetkých krajín museli prekonať? Veľa z nich bolo spôsobených chybami. Tie sa môžu líšiť. Buď sú technického charakteru, súčasťou rakety alebo sondy sa stane nejaká chybne vyrobená časť. To sa stalo napríklad pri nešťastnom lete Apollo 13. Prípadne niekto pri inštalácii poškodí bezchybnú súčiastku. Také niečo sa pravdepodobne stalo pred pár rokmi pri montáži ruskej rakety Proton. Doplatili na to tri družice navigačného systému Glonass. Tretím typom chýb sú chyby programové. Sled príkazov, ktorý poslal do pekla napríklad sondy Phobos, zle napísaná pristávacia sekvencia. Všetko sú to veľmi delikátne systémy. Lander si sám musí vybrať miesto pristátia, správne dávkovať energiu, vypnúť motory v správnej chvíli. Nakoniec je tu ešte jedna skupina chýb. Také, pri ktorých sa nám až krúti hlava. Primitívne zlyhania, ktoré často stoja aj niekoľko miliónov dolárov. Presne o takomto pochybení bude dnešný článok zo seriálu o marsovských sondách. Dnes už môžeme len hádať, čo by sa stalo s družicou Mars Climate
Do kosmu se vydal až jako poslední ze série takzvaných Velkých observatoří, ale zato v opravdu velkém stylu – nechal za sebou všechny své konkurenty a stal se největším infračerveným teleskopem v historii. Ano, řeč není o ničem jiném, než o Spitzerově vesmírném dalekohledu, který před pár dny oslavil úctyhodných deset let ve vesmíru. Dnešní článek by měl tohle období zrekapitulovat a také připomenout největší objevy, kterých jsme se díky tomuto teleskopu dočkali.
Inženýři a konstruktéři, kteří těsně po válce pracovali v Sovětském svazu (a nejen tam) na vývoji raketových motorů na kapalná paliva, byli zvláštním živočišným druhem. V oněch pionýrských dobách téměř neexistovala literatura, schémata, zažité postupy, na které by se mohli odvolat. Vše vlastně začínalo skoro od začátku. Hlavní vývojovou metodou byl systém „pokus- omyl“. A tady přicházela na řadu technická intuice. Mezi konstruktéry byli tací, kterým občas stačil pohled na schéma motoru, či jeho součásti, a okamžitě věděli, že to bude fungovat. Nebo také nebude. Často však docházelo i k překvapivým poruchám, požárům, nebo dokonce explozím testovaných agregátů. Aby generalita neměla obavy, konstruktéři nahrazovali ve svých hlášeních slovo „exploze“ za nenápadnější „narušení spalovací komory“. Sovětský svaz se v oblasti vývoje raket rozhodl jít jinou cestou, než západoevropské státy. Ty vsadily na týmy německých specialistů, které jim s koncem války padly do rukou. Sověti ale takovou výhodu neměli- z jejich bojových jednotek měli Němci panickou hrůzu a raději se vzdávali do rukou vojáků USA, Anglie nebo Francie. Proto byli sovětští inženýři nuceni spoléhat
Tak nějak by mohl (velmi zjednodušeně) vypadat příkaz, který již brzy vyšlou pozemní týmy na nízkou oběžnou dráhu Země, kde od roku 2009 obíhá americký teleskop WISE. Jeho základní i prodloužená mise už skončily, ale nyní se zdá, že by se tento satelit mohl znovu probudit k pomyslnému životu. Jeho novým úkolem má být hledání blízkozemních asteroidů, což je velmi aktuální téma, které pozitivně vnímá především veřejnost. WISE, jak již její název Wide-field Infrared Survey Explorer napovídá, je teleskopem pracujícím v infračerveném spektru. V dnešním článku bude řeč jak o jeho dosavadní historii, tak i o blízké budoucnosti, která na satelit zřejmě čeká.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Čtvrtý týden třetí fáze základního astronautského výcviku v EAC byl zaměřený hlavně na operační základy pilotované mise a úvod do nového bloku věnovaného astronomii, astrofyzice a vědám o Zemi.
Zakončení mise Artemis II. To byla hlavní událost, která provázela právě končící týden. V sobotu v 02:07 SELČ úspěšně přistála posádka výpravy, která obletěla Měsíc. My si
Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru,
Tento týden se zapsal do dějin kosmonautiky. Odstartovala mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vyslala lidskou posádku mimo nízkou oběžnou dráhu Země. I Kosmotýdeníku
Druhý týden byl zaměřený hlavně na pochopení infrastruktury, procesů a nástrojů, které stojí za každodenním provozem ISS. Méně „hands-on“, víc systémové pochopení toho, jak celý ekosystém
Týden překotných změn. Tak by se dalo označit posledních sedm dní. Americká iniciativa Ignition překopala základy nejen programu Artemis. Kosmotýdeník se však bude věnovat i dalším
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich
Budoucností lidstva je expanze do vzdálenějších částí vesmíru. To však sebou přináší řadu překážek, ať jde o energetické nároky, problémy s pohonem, radiačním prostředím, délkou letu a další. Přednášku si připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je
Patrně již každý z vás slyšel o společnosti Blue Origin a jejím zakladateli Jeffu Bezosovi. Firma byla založena v roce 2000 a od té doby dokázala mnohé. Patrně každý z Vás zná suborbitální raketu New Sheppard, kterou firma využívá v rámci komerční kosmonautiky. Řadu let také vyvíjela
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
