NASA
Několik amerických senátorů žádá rozpočtové orgány o navýšení financování robotického průzkumu Marsu, které provádí NASA, protože se obává vážných a nevratných škod, pokud by financování nebylo obnoveno.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Několik amerických senátorů žádá rozpočtové orgány o navýšení financování robotického průzkumu Marsu, které provádí NASA, protože se obává vážných a nevratných škod, pokud by financování nebylo obnoveno.
Společnost Seraphim Space vytvořila globální poradní radu složenou z lídrů v oboru, politice a investicích, která bude informovat o dlouhodobé vesmírné strategii v době, kdy geopolitický a technologický pokrok rychle mění toto odvětví.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency), vytvořená za účelem rychlého vybudování sítě družic na nízké oběžné dráze Země pro armádu, se chystá být začleněna do širší reorganizace akvizičních kanceláří Vesmírných sil.
Čína úspešne vypustila raketu Kinetica-1 dňa 14.4.2026 o 6:03 hod. SELČ s ôsmymi družicami Jilin Gaofen-07 slúžiacich na DPZ z kozmódromu JSLC.
Národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office), agentura odpovědná za americké špionážní družice, hledá nové partnery pro urychlení zavádění nejmodernějších zpravodajských, sledovacích a průzkumných systémů.
Americké vesmírné síly rozhodly vést závěrečná jednání o pronájmu kosmického startovacího komplexu (SLC)-14, na základně Vandenberg Space Force Base, společnosti Blue Origin, která zde plánuje starty rakety New Glenn.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala kanadského provozovatele družic Kepler Communications, aby vedl misi s hostovaným nákladem, jejímž cílem bude otestovat interoperabilitu terminálů pro HydRON, družici optické reléové sítě agentury ESA.
Náš eshop
Články
V minulých dieloch seriálu Sondy na Marse ste sa mohli dočítať o neúspešných sondách, ktoré z rozličných dôvodov skončili na smetisku dejín. Aj dnes bude reč o automate, ktorý svoju cestu zakončil trochu skôr, než bolo plánované. NASA vypustila tretieho januára 1999 malý 290 kilogramový robotický pristávací modul, ktorý mal za úlohu skúmať južný pól Marsu. Ľudia sa tak mali konečne dostať na jednu z tých bielych polárnych čiapočiek, ktoré dlhé storočia fascinovali astronómov. Ambiciózny americký pokus o dosiahnutie povrchu červenej planéty zastrešoval projekt Mars Surveyor ’98.
Mexický telekomunikační satelit Morelos 3 vynese v roce 2015 na oběžnou dráhu americká raketa Atlas V. Zpráva je to poněkud neočekávaná, protože tento nosič se pro komerční starty v posledních letech nepoužívá. Zákazníci povětšinou raději zaplatí za vynesení Evropské kosmické agentuře, Rusům, nebo nově SpaceX. Pro Atlas V, který je hlavní raketou pro vynášení vědeckých a také armádních družic se tedy jedná o cenné vítězství nad konkurencí.
V říjnu 1957 se změnil svět jediným otočením klíče a stiskem tlačítka. Do temné oblohy se zvedl sloup ohně, na jehož vrcholu stoupala semjorka . Pod kuželem jejího aerodynamického krytu se skrývala první umělá družice světa. Pípání Sputniku-1 se stalo startovním výstřelem, ohlašujícím nový závod- závod o vesmír. Když o necelé čtyři roky později modifikovaná semjorka nesla k nebi Jurije Gagarina, aby z něj po právu učinila novodobého hrdinu, vpřed ji hnaly stejné motory jako Sputnik a předtím vojenské verze této balistické rakety- motory Valentina Petroviče Gluška. “Pohonný systém se tradičně nazývá srdcem stroje. (…) Jako velitel Vostoku Vám srdečně děkuji za dokonalé motory a jejich příslušenství. (…)“ , napsal Gluškovi Jurij Gagarin. Ale ani Gagarin, ani široká veřejnost neměla zdání, že v zákulisí sovětské kosmonautiky to začíná v navenek harmonickém prostředí hlavních konstruktérů vřít. Let na oběžnou dráhu byl jen prvním krokem. Pohledy se začínaly obracet k Měsíci, možná k Marsu. A zasvěcení věděli, že tyto cíle budou vyžadovat zcela nové přístupy, metody a technologie. A právě technologie budou kamenem úrazu ve vztahu
Pokrok všech významných kosmických agentur světa přicházel postupně. Nejdříve přišly cesty na oběžnou dráhu, poté pokusy o dobývání Měsíce a vzápětí první meziplanetární cesty k Marsu či Venuši. Toho jsme mohli být svědky v šedesátých letech, kdy si takto probojovávali své cesty USA a Sovětský svaz. Dnes můžeme to samé sledovat v podání Číny či Indie. Indie už zkoumala Měsíc z jeho oběžné dráhy pomocí sondy Chandrayaan-1 a letos na podzim chystá start své první sondy k Marsu, která ponese jméno Mangalyaan. Obdobně Čína už kroužila kolem Měsíce se svými průzkumníky Chang’e 1 a Chang’e 2. Na letošní rok chystá start a následné přistání s velkou sondou Chang’e 3 a v příštích pěti letech plánuje toto přistání zopakovat a snad i dopravit vzorky zpět na Zemi. Ve stejném časovém horizontu by také Čínani rádi poslali své sondy k Marsu a asteroidům. Evropa však kráčí výrazně odlišnou cestou. Nejdříve dosáhla rekordně blízkého průletu kolem Halleyovy komety se sondou Giotto, poté se jí dokonce podařilo doposud nejvzdálenější přistání lidského výtvoru v historii, tj. přistání sondy Huygens na Saturnově měsíci Titanu, a nakonec
51. vydání kosmotýdeníku je pro vás opět tradičně připraveno k nedělnímu obědu. Jako vždy se zde dočtete o třech nejzajímavějších událostech uplynulého týdne, které přinesla kosmonautika. Dnes se můžete těšit na start sondy LADEE na nosiči Minotaur V., což je rozhodně nejzajímavější událost celého týdne. Dále se budeme věnovat dalšímu raketovému testu suborbitálního raketoplánu SS2 a dnešní vydání uzavřeme zprávou o odletu japonské zásobovací lodě Kounotori 4. Přeji příjemné čtení.
Už samotná konstrukce roveru, který by splňoval podmínky k získání ceny Google Lunar X Prize, je poměrně obtížnou záležitostí a velkou technologickou výzvou. Ovšem postavit si kromě toho i svou raketu, která poslouží nejen k vynesení sondy k Měsíci, ale zároveň umožní týmu rozjezd komerčních aktivit na poli suborbitálních turistických letů, případně vynášení družic na nízkou oběžnou dráhu a dál, to už vyžaduje velkou odvahu, pevné odhodlání, tým šikovných lidí a a v neposlední řadě hodně finančních prostředků. Uvidíme, zda rumunský tým ARCA všechny potřebné dispozice pro své velké plány má.
Rusko chce uzemnit americké rakety, které vynášejí družice GPS, meziplanetární sondy nebo budoucí pilotované lodě. V minulých dnech se objevila informace, že Bezpečnostní rada Ruska (opakovaně) zvažuje zapovědět dodávky raketových motorů RD-180 do USA. Tento motor je přitom srdcem rakety Atlas V, která zase tvoří páteř americké nosné kapacity; počítají s ní dokonce i dvě ze tří vyvíjených komerčních pilotovaných lodí (kabina CST-100 od firmy Boeing a miniraketoplán Dream Chaser od Sierra Nevada Corp.).
Mezinárodní vesmírná stanice – momentálně jediný nonstop obydlený objekt ve vesmíru a zároveň i největší lidský výtvor mimo povrch Země. V jejích útrobách vedle sebe žije a pracuje šest astronautů, kteří mají své dny pečlivě rozplánované. Mají na starosti jak nejrůznější vědecké experimenty, tak i běžnou rutinu, která souvisí s provozem stanice. Musí procvičovat své svaly, ale najdou si čas i na oslavu státních svátků. Pro alespoň krátký pohled do jejich povinností jsme pro Vás připravili dnešní článek.
Pokud všechno půjde podle plánu, otře si sedmého září hodně lidí pot z čela. Hlavně se to týká pracovníků společnosti Orbital Sciences Corporation. Není se co divit – ke startu se chystá doposud neozkoušená raketa Minotaur V. V její prospěch hraje to, že společnost OSC není na poli konstrukcí nosných raket žádným nováčkem. Ale znáte to – každý start neozkoušeného nosiče je o trochu větší adrenalin než obvykle. Nikdo neví, zda byly dosavadní zkoušky dostatečné – vše se ukáže až při ostrém startu.V dnešním článku proto rozebereme stavbu rakety Minotaur V.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Čtvrtý týden třetí fáze základního astronautského výcviku v EAC byl zaměřený hlavně na operační základy pilotované mise a úvod do nového bloku věnovaného astronomii, astrofyzice a vědám o Zemi.
Zakončení mise Artemis II. To byla hlavní událost, která provázela právě končící týden. V sobotu v 02:07 SELČ úspěšně přistála posádka výpravy, která obletěla Měsíc. My si
Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru,
Tento týden se zapsal do dějin kosmonautiky. Odstartovala mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vyslala lidskou posádku mimo nízkou oběžnou dráhu Země. I Kosmotýdeníku
Druhý týden byl zaměřený hlavně na pochopení infrastruktury, procesů a nástrojů, které stojí za každodenním provozem ISS. Méně „hands-on“, víc systémové pochopení toho, jak celý ekosystém
Týden překotných změn. Tak by se dalo označit posledních sedm dní. Americká iniciativa Ignition překopala základy nejen programu Artemis. Kosmotýdeník se však bude věnovat i dalším
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich
Budoucností lidstva je expanze do vzdálenějších částí vesmíru. To však sebou přináší řadu překážek, ať jde o energetické nároky, problémy s pohonem, radiačním prostředím, délkou letu a další. Přednášku si připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je
Patrně již každý z vás slyšel o společnosti Blue Origin a jejím zakladateli Jeffu Bezosovi. Firma byla založena v roce 2000 a od té doby dokázala mnohé. Patrně každý z Vás zná suborbitální raketu New Sheppard, kterou firma využívá v rámci komerční kosmonautiky. Řadu let také vyvíjela
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
