Štart družice Tianlian-2 05
Čína úspešne vypustila dňa 27.4.2025 o 17:54 hod. SELČ komunikačnú družicu Tianlian-2 05 pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 27.4.2025 o 17:54 hod. SELČ komunikačnú družicu Tianlian-2 05 pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
Vedení Boeingu uvedlo, že společnost dělá pokroky ve snižování nákladů na své komerční vesmírné lodi CST-100 Starliner. Společnost nabídla několik podrobností o technických pracích na přípravě lodi na další let.
Společnost Katalyst Space Technologies získala společnost Atomos Space. Katalyst se sídlem v Arizoně dokončil v březnu akvizici společnosti Atomos se sídlem v Coloradu za nezveřejněnou částku.
Německý startup pro řízení vesmírného provozu Okapi:Orbits získal 13 milionů eur v počátečním kole financování. Finance pomohou rozšířit produktové portfolio a mezinárodní tým společnosti.
Německý družicový operátor OroraTech otevřel své americké ústředí v Denveru v Coloradu. Kancelář bude centrálním centrem pro propojení amerických záchranných služeb, poskytovatelů veřejných služeb a vládních agentur s její platformou pro mapování a analýzu lesních požárů.
NASA ruší pronájem kanceláří pobočky Goddard Space Flight Center v budově Kolumbijské univerzity v New Yorku. Tyto kanceláře hostí Goddardův institut pro vesmírná studia (GISS), součást Goddardovy divize vědy o Zemi.
Science Applications International Corp. (SAIC) získala od Agentury pro rozvoj vesmíru kontrakt v hodnotě 55 milionů dolarů. V rámci programu bude sloužit jako programový integrátor pro konstelaci satelitů SDA na nízké oběžné dráze Země.
Články
V květnu 2024 vypuštěná družice EarthCARE se pomalu blíží ke konci své fáze uvádění do provozu. Dalším důležitým krokem na této cestě bude zveřejnění prvních dat o mracích a aerosolech, které se očekává začátkem příštího roku. Mezitím se mezinárodnímu týmu vědců podařilo najít inovativní způsob aplikace umělé inteligence na družicová data pro vytváření 3D profilů mraků. To je zpráva zejména pro ty, kteří netrpělivě čekají na data z EarthCARE, aby mohli pokročit ve vědě o klimatu.
Teleskop Jamese Webba má na svém seznamu sledovaných objektů také planetky. Tým expertů pod vedením výzkumníků z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge využil Webbových pozorování vzdálených hvězd k odhalení populace malých planetek – tak malých, že menší ještě astronomové neviděli kroužit kolem Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Těchto 138 nově objevených planetek má rozměry v rozmezí od ekvivalentu autobusu až po ekvivalent stadionu. Objekty těchto rozměrů nejsou v hlavním pásu pozorovatelné pomocí pozemských observatoří. Znalost, kolik planetek hlavního pásu je v různých velikostních kategoriích, může vědcům prozradit něco o tom, jak se planetky v průběhu věků měnily vlivem kolizí. Tento proces souvisí s tím, jak některá tělesa v historii unikla z hlavního pásu, ale i s tím, jak některé kamínky končí na Zemi v podobě meteoritů. Článek prezentující tento výzkum byl publikován 9. prosince v časopise Nature.
Ani tuto předvánoční neděli nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku jsme se tentokrát zaměřili na to, jak se ULA připravuje na třetí let rakety Vulcan a zda získá certifikaci pro zakázky národní obrany i přesto, že druhá mise zaznamenala anomálii během letu. V dalších tématech nás čeká změna jízdního řádu budování komerční stanice Axiom, dále také třetí zakázka pro lunární lander Blue Ghost a samozřejmě nevynecháme ani start české družice LASARsat. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Kdo se rozhodl dnes (v sobotu 21. prosince) ráno sledovat start Falconu 9 se čtveřicí malých telekomunikačních družic určených pro geostacionární dráhu, musel být zklamán. Termín startu se nejprve dvakrát posunul a když už jsme se konečně dopracovali k samotné startovní sekvenci, byla z neznámého důvodu zastavena v době náběhu motorů. Důvod zastavení odpočtu jsme se doposud nedozvěděli, ale SpaceX oznámila, že se o start pokusí hned druhý den, tedy 22. prosince. Založili jsme tedy nový přenos a věříme, že to dopadne lépe. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 22. prosince v 6:00 SEČ Místo startu: Rampa SLC-40, Cape Canaveral Space Force Station, Florida Raketa: Falcon 9 (s posedmnácté použitým prvním stupněm B1077) Primární náklad: Čtyři telekomunikační družice Hmotnost nákladu: Cca 1600 kg Doručovací oběžná dráha: GTO (Přechodová ke dráze geostacionární) Osud prvního stupně: Pokusí se o přistání na mořské ploše ASOG. Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 5:45 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu. EDIT 22. prosince 4:55 Dnes se nepoletí.
V sobotu 21. prosince je v plánu start Falconu 9 na misi Bandwagon-2. Jde o sdílenou misi podobnou těm z programu Transporter, ovšem s rozdílem, že mise z programu Bandwagon míří na dráhu s nižším sklonem vůči rovníku, typicky kolem 45°. O to zajímavější je fakt, že se nebude startovat z Floridy, ale z Kalifornie, odkud jsou lety na tuto dráhu mnohem komplikovanější než z Floridy. Ovšem pro české diváky bude Bandwagon-2 pravděpodobně nejzajímavější díky třinácté české družici umístěné v deployeru firmy ExoLaunch.
Nová studie naznačuje, jak a proč se měsíc Io stal vulkanicky nejaktivnějším tělesem ve Sluneční soustavě. Vědci zapojení do americké mise Juno totiž zjistili, že tamní vulkány jsou zřejmě napájeny z vlastních zásobníků magmatu spíše než z globálního magmatického oceánu. Tento objev by mohl vyřešit 44 let starou záhadu o podpovrchovém původu výrazných geologických útvarů měsíce Io. Vědecký článek o zdrojích vulkanismu na Io byl vydán 12. prosince v časopise Nature. Jeho výsledky byly prezentovány během tiskové konference na každoročním setkání Americké geofyzikální unie ve Washingtonu, což je největší americké setkání vědců věnujících se Zemi i dalším kosmickým objektům.
Americká společnost Astranis se snaží stavět malé geostacionární družice. Zatímco běžně se hmotnost takových družic pohybuje mezi 3 a 7 tunami, přičemž se dají najít menší i větší extrémy, tak u Astranis se hmotnost počítá na stovky kilogramů. Při aktuální misi Astranis Block 2 mají být vyneseny celkem čtyři geostacionární družice, ovšem jejich celková hmotnost je pouze 1600 kilogramů. Chybět nebude ani pokus o přistání prvního stupně rakety na mořskou plošinu. Pokud Vás tedy neodradí relativně brzký termín startu ve 4:39, budeme se na Vás těšit u našeho komentovaného přenosu. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 21. prosince ve 4:39 SEČ Místo startu: Rampa SLC-40, Cape Canaveral Space Force Station, Florida Raketa: Falcon 9 (s posedmnácté použitým prvním stupněm B1077) Primární náklad: Čtyři telekomunikační družice Hmotnost nákladu: Cca 1600 kg Doručovací oběžná dráha: GTO (Přechodová ke dráze geostacionární) Osud prvního stupně: Pokusí se o přistání na mořské ploše ASOG. Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 4:25 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu,
V rámci programu Artemis se mají na Měsíc vydat astronauti, kteří budou žít, pracovat a provádět vědecký výzkum v okolí jižního lunárního pólu, přičemž mají využívat skafandry či rovery nové generace. Díky tomu by měli prozkoumat větší část lunárního povrchu než kdy dříve. Nedávno agentura NASA oznámila, že na Johnsonově středisku v Houstonu dokončila první kolo zkoušek tří komerčně vyvíjených vozítek LTV (Lunar Terrain Vehicle) od firem Intuitive Machines, Lunar Outpost a Venturi Astrolab. V rámci rok trvající studie realizovatelnosti měla každá firma dodat do konce září na Johnsonovo středisko statickou maketu svého vozidla. V říjnu tak mohly začít zkoušky, jejichž poslední část skončila v prosinci ve zkušebním zařízení ARGOS (Active Response Gravity Offload System). Gravitace na povrchu Měsíce je pouze šestinová oproti tomu, co zažíváme na Zemi, takže pro napodobení těchto podmínek nabízí ARGOS prostředí, které umožňuje odlehčit různé objekty na požadované úrovně simulované gravitace. Tým exprtů z NASA prováděl zkoušky, při kterých se američtí astronauti společně s inženýry věnovali stanoveným úkolům, manévrům a nácvikům mimořádných situací na každém
Dnes v 16:10 SEČ by měl na Mezinárodní kosmické stanici začít ruský výstup VKD-63 z přechodové komory modulu Poisk. „Alexej Ovčinin obleče skafandr Orlan MKS č. 5 s červenými rozlišovacími pruhy a Ivan Vagner Orlan MKS č. 4 s modrými rozlišovacími pruhy,“ uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře a dodal: „Hlavním úkolem dvojice bude instalace spektrometru SPIN-CH1-MVN a bloku jeho obslužné elektroniky vně modulu MLM-U Nauka. V průběhu výstupu plánovaném na 6 hodin a 43 minut budou také práce na modulech Zvezda a Poisk.“
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.