Štart družice ChinaSat3B
Čína úspešne vypustila dňa 20.5.2025 o 13:50 SELČ telekomunikačnú družicu ChinaSat3B pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 20.5.2025 o 13:50 SELČ telekomunikačnú družicu ChinaSat3B pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Společnost Sophia Space získala předběžné financování ve výši 3,5 milionu dolarů na vývoj výpočetních a datových center na oběžné dráze s klíčovými aplikacemi geoprostorové inteligence.
Japonský institut pro průkopníky vesmíru Q-shu (iQPS) plánuje do konce roku 2026 vypustit osm dalších družic s radarem se syntetickou aperturou (SAR).
Doporučení nedávno zveřejněná z workshopu Apophis T-4 Years Workshop, který se konal minulý měsíc v Tokiu, vyzývají vědci NASA, aby reagovala na dotazy, které obdržela v žádosti o informace o tom, jak využít dvojici družic Janus k průzkumu asteroidu Apophis dříve, než v dubnu 2029 proletí kolem Země.
SI Imaging Services nabízí pronájem družic pro snímkování s vysokým rozlišením. Pronájem družice SpaceEye-T dává zákazníkům úplnou kontrolu nad provozem družice.
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.
Články
Ačkoliv se to skoro nezdá, tak dnes je to přesně rok od chvíle, kdy evropský modul Philae dosedl jako první lidmi vyrobený stroj na povrch jádra komety. při této příležitosti vzniklo video, které ukazuje, jak přesně přistání probíhalo. Až doposud totiž jakákoliv vizualizace založená rekonstrukci skutečných dat chyběla a věděli jsme jen, že došlo k několika odrazům. Nyní můžeme konečně vidět, jaké odrazy potkaly lander během zhruba dvouhodinové fáze mezi prvním kontaktem s lokalitou Agilkia a uvíznutím v oblasti Abydos.
Nová americká superraketa má v těchto dnech zhruba tři roky do startu – s misí označovanou jako EM-1 se počítá na listopad roku 2018. Do té doby je ale potřeba udělat ještě mnoho věcí. Od záchranného systému, přes loď Orion až po samotnou raketu SLS. Dílů je mnoho, zkoušek a úkolů ještě více, proto jsme se rozhodli sepsat tento článek, který se pokusí shrnout plány a termíny jednotlivých úkonů, které povedou k tomu, že Space Launch System poprvé zaburácí a dopraví nepilotovaný Orion k Měsíci.
Kosmonautika neustále přináší zajímavé momenty a pořád je na co se těšit. Do konce roku 2015 nám zbývá ještě měsíc a půl, ale už je pomalu na čase, abychom začali své zraky obracet k roku nadcházejícímu. Čeká nás mnoho zajímavých momentů. Proto jsme dnes na našem webu spustili anketu, která je zaměřená právě na události, kterých bychom se měli dočkat v příštím roce. Abychom Vám rozhodování alespoň trochu usnadnili, dáváme Vám možnost udělit svůj hlas rovnou třem projektům.
Bývalá planeta Pluto nás neustále udivuje svou rozmanitostí, kterou nám zprostředkovává sonda New Horizons. Sonda proletěla okolo Pluta a jeho měsíců už 14. července. Fotky a zejména vědecká data z arzenálu svých palubních přístrojů bude zasílat ještě dlouho. Ostatně má na to dost času. Další cíl, objekt 2014 MU69, ji čeká až 1. ledna 2019. Na pondělní tiskové konferenci představili vědci z tohoto projektu nové objevy a hypotézy. Mimo jiné nás čekalo odhalení pravděpodobných ledových vulkánů na jižní polokouli této trpasličí planety.
Před zhruba šesti týdny jsme Vás informovali o průběhu stavby obslužné věže, která vyrůstá vedle rampy 41 na floridském kosmodromu. Úkolem této věže bude umožnit astronautům nastoupit do útrob lodi Starliner. V těchto dnech již dostala hlavní část věže svou finální podobu, což pěkně zachycuje přiložené časosběrné video. Pozornost pracovníků se nyní zaměřuje na vrchol samotné věže, kde bude umístěna čistá bílá místnost, kterou známe třeba z éry raketoplánů. Tato místnost bude umístěna na konci výklopného ramene, které technici sestavují na staveništi v Oak Hill. Během příštího roku by se měla celá konstrukce připojit k věži.
Naprostá většina komplikací a nepříjemností, souvisejících se zdravotním stavem kosmických cestovatelů se obejde bez vážných následků, byť jsou mnohdy tyto problémy nepříjemné. Vlastně je až s podivem, že ze tří stovek pilotovaných letů, které dosud proběhly, se jen v jednotkách případů odehrála skutečně vážná dramata se zdravotním podtextem. Poměrně specifickou kategorií jsou také výstupy do vesmíru, jež jsou z podstaty riskantní pro ty, kteří je vykonávají. Nezapomínejme, že tito odvážlivci se pohybují v prostředí, které je nám naprosto cizí a jsou obklopeni technikou, jejíž selhání jim může v jediném okamžiku přivodit těžký úraz, či smrt. V tomto ohledu nesmí být zanedbána žádná maličkost a na každém, byť sebemenším detailu záleží. Tuto zkušenost jsme však nezískali zadarmo – než jsme pochopili alespoň základní zákonitosti pohybu a práce ve volném prostoru, stálo to několik odvážlivců málem život…
Pokud náš web čtete pár měsíců, pak asi víme, že se Vám snažíme každý měsíc přinášet velmi zajímavá videa ze série StationLIFE, která vychází na YouTube kanálu Johnsonova kosmického střediska, které spadá pod NASA. Ani tentokrát neuděláme výjimku. Dnešní díl bude trochu speciální a dozvíme se z něj, jaký význam mají dva termíny, které se kolem ISS často skloňují – prvním z nich je vědecká spolupráce mezi národy a druhým pak širší zapojování soukromého sektoru – nejen do samotného zásobování stanice – to je jen špička ledovce. Tohle video krásně ukazuje, jak je ISS doslova živým organismem, na kterém má nezastupitelné místo každý dílčí faktor.
Možná se u budoucích landerů pro Mars dočkáme nasazení metanu, tedy paliva, které americká agentura zatím ještě nikdy nepoužila na žádném kosmickém stroji. Na Marshallově středisku je v těchto týdnech k vidění výrazně modrý plamen šlehající z trysky – právě barva prozrazuje poměrně netypické palivo – nejjednodušší z uhlovodíků – metan. Právě zde totiž probíhají zkoušky motorů, které sází na spalování molekuly s jedním atomem uhlíku a čtyřmi atomy vodíku.
Dnes Vás seznámíme se šikovnou internetovou stránkou, která není složitá, nic na ní nemusíte nastavovat, jen se kocháte. Ano, jak z názvu článku poznáváte, řeč bude o sondě Rosetta, konkrétně pak o stránce Rosetta NOW. Na ní vidíte počítačem generovaný obrázek aktuální polohy sondy vůči kometě jako kdybyste byli 30 metrů za Rosettou a 7,5 na stranu od jejího středu. Pod obrázkem vidíte informace o vzdálenosti sondy od komety, Země i Slunce a aktuální čas. Ještě zajímavější je ale možnost pomocí šipek hýbat s časem a posouvat se buďto dozadu (až do 20. ledna 2014, kdy se Rosetta probrala z hibernace, nebo do budoucnosti. Tady ale nemůžete jít výrazně dopředu, protože plány na příští dráhy se průběžně připravují a upravují.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.