Štart družice ChinaSat3B
Čína úspešne vypustila dňa 20.5.2025 o 13:50 SELČ telekomunikačnú družicu ChinaSat3B pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 20.5.2025 o 13:50 SELČ telekomunikačnú družicu ChinaSat3B pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Společnost Sophia Space získala předběžné financování ve výši 3,5 milionu dolarů na vývoj výpočetních a datových center na oběžné dráze s klíčovými aplikacemi geoprostorové inteligence.
Japonský institut pro průkopníky vesmíru Q-shu (iQPS) plánuje do konce roku 2026 vypustit osm dalších družic s radarem se syntetickou aperturou (SAR).
Doporučení nedávno zveřejněná z workshopu Apophis T-4 Years Workshop, který se konal minulý měsíc v Tokiu, vyzývají vědci NASA, aby reagovala na dotazy, které obdržela v žádosti o informace o tom, jak využít dvojici družic Janus k průzkumu asteroidu Apophis dříve, než v dubnu 2029 proletí kolem Země.
SI Imaging Services nabízí pronájem družic pro snímkování s vysokým rozlišením. Pronájem družice SpaceEye-T dává zákazníkům úplnou kontrolu nad provozem družice.
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.
Články
Loňská mise EFT-1 ukázala, že nová americká loď Orion splňuje všechny základní požadavky pro další vývoj – jednou z klíčových podmínek byl úspěšně fungující systém tepelné ochrany. Na základě dat naměřených během mise technici průběžně upravují řešení kosmické lodi, aby co nejlépe ochránili posádku uvnitř. Je totiž potřeba počítat s tím, že mise EFT-1 trvala jen pár hodin a loď se dostala jen pár tisíc kilometrů od naší planety. Všechny další mise ale budou trvat mnohem déle a Orion zamíří do vzdálenějších končin.
To, co vidíte nalevo od tohoto odstavce není abstraktní umění. Podívejte se na obrázek podrobněji (kliknutím jej zvětšíte) a jistě poznáte, že se právě díváte na raketu SLS. Jde o počítačovou simulaci aerodynamických sil, které budou na nosič působit v době odhození postranních urychlovacích motorů na tuhá paliva. Barvy odpovídají různým tlakům v rázové vlně okolo rakety. Největší tlaky jsou okolo špičky rakety, ale jak je vidět, tak i separační motorky na urychlovacích motorech musí inženýři brát v potaz.
Je to už více než 8 měsíců od chvíle, kdy jsme na našem webu vydali čtvrtý a zatím poslední díl seriálu Ve stopách Zvídavosti. Nedávná anketa nám ale ukázala, že máte tento nepravidelný seriál opravdu rádi a proto jsme se rozhodli, že Vám jej budeme přinášet častěji. Dnes se tak můžete těšit na dvacet fotografií, které na Marsu pořídilo vozítko Curiosity – největší a nejdokonalejší vědecká laboratoř, jakou jsme kdy dostali na Mars. Jelikož náš seriál postupuje ve snímcích chronologicky, začneme nyní tam, kde jsme minule skončili, tedy v prosinci roku 2013.
Tak tohle je opravdu bomba! Společná evropsko-ruská mise ExoMars 2018 je už tak dost zajímavá, ale nyní bude ještě zajímavější – minimálně pro Českou republiku. Dočkáme se totiž českého přístroje na povrchu Marsu. Konkrétně pak na přistávací plošině, která dopraví na povrch Rudé planety evropský rover. Velkou událost popsal na našem diskusním fóru Michal Václavík z České kosmické kanceláře: „Jedním z šesti vybraných přístrojů je vlnový analyzátor WAM pro měření změn magnetického pole, jehož návrh předložil tým českých vědců. WAM umožní zkoumat elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv kosmického počasí.“
Zásobovací lety k Mezinárodní vesmírné stanici jsou k většinou k raketám i pozemnímu personálu hodně tvrdé. Startovací okno bývá okamžité – zkrátka a dobře – raketa musí odstartovat v jediný, přesně daný okamžik. Některé nosiče disponují maximálně párminutovým startovacím oknem, ale o delších rezervách si mohou nechat jen zdát. Ovšem tohle se již brzy změní – Atlas V bude při dvou zásobovacích misích k ISS disponovat doslova přepychovým startovním oknem, které bude trvat celou půlhodinu. Navíc pokud by se start v jeden den nepodařil, další možnost bude následovat ještě během několika dalších dní.
Mezinárodní vesmírná stanice zaznamenala v pátek mimořádnou událost, když došlo ke zkratu v jedné z osmi napájecích jednotek. Tato situace neznamená pro stanici žádné bezprostřední ohrožení, avšak dá se předpokládat, že oprava si vyžádá vycházku do vnějšku stanice, kde bude muset být provedena oprava, podobně jako v roce 2014. Momentálně ale na stanici není náhradní díl a nejbližší zásobovací loď již byla zakonzervována a nemůže na ni být naložen. Nejbližší příležitost k dopravení na stanici tak poskytne nejspíš až loď Dragon společnosti SpaceX, jejíž start je v plánu začátkem příštího roku.
Ruská raketa Sojuz 2-1B včera v 7:34 našeho času vynesla na oběžnou dráhu první družici systému Tundra, nebo též EKS. Ten slouží k takzvané včasné výstraze, tedy k varování před blížící se nepřátelskou vojenskou raketou. Sojuz po startu z kosmodromu Pleseck zamířil na jihovýchod a po devíti a půl minutách se dostal ke slovu horní stupeň Fregat-M, na který čekala několikahodinová služba. Družice totiž bude umístěna na dráze s dobou oběhu 24 hodin, ale nepůjde o klasickou geostacionární dráhu – její dráha totiž bude vůči rovníku výrazně skloněná.
Před pár týdny jsme Vás informovali, že technici společnosti Lockheed Martin ve výrobní hale v New Orleans začali svařovat přetlakovou kabinu lodi Orion, která se v roce 2018 vydá k Měsíci. Celkem je pro sestavení kabiny potřeba sedm svarů, přičemž dnes již chybí pouze dva. Technici totiž právě dokončili spojování tří panelů, které tvoří kónickou sekci kabiny. Již brzy tak bude tato základní kostra Orionu dokončena. Pak ji čeká cesta na Kennedyho středisko, kde se podrobí kompletnímu dokončení.
Jestliže vyzvete libovolného jedince, aby namaloval kosmonauta, můžete si být téměř jisti, že fyziognomie nakreslené postavy bude bezpečně skryta za konturami pracovního oděvu, zvaného skafandr. Zatímco mnozí zájemci o kosmonautiku se zabývají i těmi nejtitěrnějšími detaily konstrukce kosmických lodí, modulů a stanic, není výjimkou, že právě skafandry jsou přehlíženým detailem. Onen detail ale v sobě skrývá hodně fascinujících konstrukčních řešení a nezřídka má také neméně fascinující historii. V žádném případě se nejedná pouze o jakýsi „vzduchotěsný vak ve tvaru lidské postavy“. U jednodušších verzí je poslední bariérou mezi tělem a vakuem v případě, že jeho velký bráška v podobě samotné kosmické lodi selže, u složitějších typů se jedná o samostatnou miniaturní kosmickou loď, která je schopna udržet člověka naživu v neuvěřitelně drsných podmínkách a navrch je schopna zajistit i jeho práceschopnost. Jak vlastně vypadaly skafandry, které psaly historii? V tomto seriálu se postupně pokusíme „probrat“ šatník kosmonautů a astronautů tak, jak se v průběhu dobývání vesmíru vyvíjel.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.