ESA
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
Pentagon výrazně zvyšuje výdaje na umělou inteligenci pro vojenské operace a zvyšuje strop smluv pro systém Maven Smart od společnosti Palantir Technologies na téměř 1,3 miliardy dolarů do roku 2029.
Společnost Dawn Aerospace 22. května oznámila, že začala přijímat objednávky na bezpilotní kosmický letoun Aurora, který je schopný vynést šest kilogramů užitečného zatížení na suborbitálních letech.
Federální úřad pro letectví (FAA) 22. května oznámil, že schválil další let sestavy Super Heavy/Starship. Úřad uvedl, že provedl komplexní bezpečnostní přezkum nehody letu č.8 a dospěl k závěru, že společnost SpaceX uspokojivě odstranila příčiny nehody.
Americké vesmírné síly a Národní agentura pro geoprostorové zpravodajství (NGA) podepsaly 21. května memorandum o dohodě, jehož cílem je vyjasnit jejich role při poskytování vesmírných zpravodajských informací vojenským velitelům.
Společnost Blue Origin zveřejnila nové podrobnosti o vývoji cislunární transportní kosmické lodi, která bude přepravovat palivo z oběžné dráhy Země na oběžnou dráhu Měsíce pro přistávací modul Blue Moon Mk2.
Na jednání vlády byl se změnou schválen návrh ministra dopravy na financování mise Aleše Svobody na ISS. Detaily připravujeme.
Články
V roce 1969 začali konstruktéři z kanceláře CKBEM pracovat na trupech stanic, jež přebrali ze zpožděného programu Almaz. „Osvojené“ trupy měli přetvořit v DOS, tedy „Dlouhodobé orbitální stanice“. Trupy byly celkem čtyři a v letech 1971-1973 už byly tři z nich pod názvem Saljut vypuštěny na orbit. Zatímco vojenský program Almaz se mezitím dokázal vzpamatovat a zajistit alespoň jeden úspěšný pobyt posádky na palubě vojenské stanice (pro zmatení zahraničních pozorovatelů též vypuštěné pod názvem Saljut), jeho civilní protějšek na úspěch teprve čekal. V roce 1971 sice na palubě prvního DOSu posádka pobývala tři týdny, při návratu však vinou dekomprese návratového modulu transportní lodi přišla o život. Takováto mise se přes splněný program práce na stanici úspěchem nazvat nedá. V roce 1974 zbýval konstrukční kanceláři CKBEM poslední trup převzatý z výrobní linky konkurenční CKBM na konci minulé dekády. Do stanice DOS-4 vkládali její konstruktéři velké naděje, přestože bylo stále více jasné, že využití stanic podobného typu je velmi omezené…
Vědecký přístroj SAGE III (Stratospheric Aerosol and Gas Experiment III) provedl 17. března své první pozorování. Vstoupil tak do nové úrovně testování na svém pracovišti vně ISS. Podle vyjádření Joe Gasbarreho, což je projektový manažer tohoto experimentu jsou první nasbíraná data čistá a pozorování slunečního světla procházejícího skrz atmosféru bylo úspěšné. Takzvaná solární okultace je princip, při kterém přístroj sleduje sluneční paprsky procházející skrz atmosféru. Jejich analýzou pak určuje podmínky, přes které světlo přecházelo.
Už od počátku svého pobytu na ISS je francouzský astronaut Thomas Pesquet velice aktivním fotografem a své výtvory navíc publikuje na sociálních sítích spolu s osobními komentáři u každé fotografie. Nejinak tomu bylo v uplynulém týdnu, a proto na Vás dnes čeká další porce fotografií z nízké oběžné dráhy Země. Dnes se podíváme na pyramidy, které Thomas tak dlouho marně hledal, a dozvíme se, jak je to s hledáním Velké čínské zdi. Dále uvidíme neuvěřitelné geometrické obrazce a samozřejmě nebude chybět odlet Dragonu od ISS. Nechť se Vám článek líbí!
Pokud jste četli dnešní Kosmotýdeník,pak už víte, že se dopoledne od ISS podle plánu oddělila soukromá loď Dragon. V tomto krátkém článku se podíváme na zakončení příběhu, který se začal psát 19. února. Právě tehdy se totiž Dragon vydal na svou cestu k ISS. Mise lodi Dragon schovaná pod zkratkou CRS-10 skončila dnes odpoledne v 15:45 našeho času, když Dragon měkce přistál do vln Pacifiku. V útrobách ukrýval přesně 1 652 kilogramů nákladu.
Start Falconu 9, japonské rakety H-IIA, nebo americké rakety Delta IV. To byly velké události, které formovaly dění v kosmonautice v uplynulém týdnu. My se v pravidelném Kosmotýdeníku zaměříme i na další události, které by rozhodně neměly zapadnout. Například na jeden originální způsob vynášení nákladů pomocí raketového balónu. Podíváme se i na jeden končící satelit, který ač byl pouze technologickým demonstrátorem, sloužil dlouhá léta jako cenný zdroj vědeckých dat. Nevynecháme ani další dění ve vesmíru a pravidelné rubriky snímku a videa týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Když předevčírem odstartovala z Floridy raketa Falcon 9 s družicí EchoStar 23, bylo jasné, že se blíží něco velkého. V harmonogramu startů je totiž další položkou družice SES-10, která má jako první v historii startovat na již jednou letěném prvním stupni orbitální rakety (konkrétně ten z mise CRS-8). Obecně se čekalo, že ke startu dojde někdy na začátku dubna, jelikož EchoStar startoval 16. března a rozestup mezi dvěma starty bývá v ideálním případě dva a půl týdne. V posledních hodinách se ale stále častěji objevují důvěryhodné informace, které naznačují, že by k této toužebně očekávané události mohlo dojít už 27. března.
Každý den se tu setkáváme s děním v kosmonautice a máme ji tak díky internetu na dosah. Jsme zahrnováni úžasnými snímky z Mezinárodní vesmírné stanice a kdykoli si můžeme pustit přímý přenos z její paluby. Žijeme prostě v úžasné době. Tentokrát si ale nebudeme ukazovat další snímky z kosmu, ale podíváme se na ISS na vlastní oči. Tedy pokud budeme chtít. Bude to prostě takové oddychové partyzánské okénko do praktické kosmonautiky od milovníka okukování oblohy na kosmonautickém portálu. Nicméně věříme, že se nyní necháte unést do tajuplného světa pozorování stanice v prchavých okamžicích, kdy neutíká ze zorného pole dalekohledu naháněného za ní. A za odměnu si prozradíme i to, jak ji pohodlně pozorovat dalekohledem nepohyblivým a ještě u toho pořídit dechberoucí snímek. Chybět nebudou i tipy, jak na to i bez nákladného vybavení.
Dnes ráno ve 2:20 našeho času odstartovala japonská raketa H-IIA, která na oběžnou dráhu ve výšce 500 kilometrů vynesla armádní sledovací satelit IGS Radar-5. Kolem mise není k dispozici mnoho informací, ale spekuluje se o tom, že družice má sledovat přesuny severokorejských a čínských armádních jednotek. Japonská váda sice neupřesnila schopnosti satelitu, ale použití radaru naznačuje, že by mohl dosáhnout rozlišení 1 metr. Jedná se již o šestý japonský průzkumný satelit s radarem. Kromě toho Japonci disponují také optickými družicemi, které pořizují kvalitnější snímky, ale jen za dobrých světelných a meteorologických podmínek. Mohlo by se zdát, že vypuštění aktuálního satelitu souvisí s událostmi na Korejském poloostrově, ale start této družice byl plánován již několik let dopředu. Zajímavou shodou okolností ale Japonci odstartovali jen pár desítek hodin před Američany. V neděli krátce po půlnoci totiž svou armádní družici vypustí i Spojené státy a v tomto článku můžete start sledovat živě.
V březnu dosahuje ledová pokrývka arktických moří největší rozlohy, ale letos je ledu méně, než je obvyklé. „Schází“ plocha, která je srovnatelná s rozlohou Texasu a Nového Mexika, nebo pro Evropany Francie a Německa dohromady. V tomto případě hrají při výzkumu velkou roli satelity, které odhalují, jak velké plochy oceánské hladiny pokrývá led. V tomto směru nás již brzy čeká velká změna – vědci se už teď těší na nasazení družice Ice, Cloud and land Elevation Satellite-2, což se zkracuje na ICESat-2. Ta by měla pomáhat měřit mořské ledovce i ve třetím rozměru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
