Starliner
V prohlášení ze 6. června NASA uvedla, že stále studuje možnosti pro další let Starlineru, který se očekává nejdříve začátkem roku 2026. To zahrnuje i to, zda bude tento další let s posádkou nebo bez posádky.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V prohlášení ze 6. června NASA uvedla, že stále studuje možnosti pro další let Starlineru, který se očekává nejdříve začátkem roku 2026. To zahrnuje i to, zda bude tento další let s posádkou nebo bez posádky.
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se švédskou leteckou a kosmickou firmou Saab o vývoji produktů pro bojovou inteligenci využívajících družicová data, včetně nové technologie navigace založené na snímcích terénu od společnosti Maxar.
Dne 5. května 2025 oznámila společnost Interlune – startup se sídlem v Seattlu – novou dohodu s americkým ministerstvem energetiky (DOE) o tom, že do roku 2029 dodá na Zemi helium-3 získané z Měsíce.
Evropa do konce června zveřejní návrh zákona, který má přepracovat regulaci vesmírných služeb a zavést jednotná pravidla pro společnosti působící na evropském trhu nebo prodávající na evropském trhu.
Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.
Společnost Hydrosat 5. června oznámila plány na sběr termálních infračervených snímků pomocí druhé družice VanZyl-2, která bude vypuštěna koncem tohoto měsíce na palubě sdílené lodi SpaceX Transporter-14.
Články
„Vrátila jsem se z dovolené a jsem připravena na dva týdny výcviku na své domovské základně – v Evropském středisku astronautů v německém Kolíně nad Rýnem. Tento týden je zaměřen na evropskou vesmírnou laboratoř neboli modul Columbus. Nebudu vám ale povídat o vědeckých experimentech, které v Columbu probíhají, o těch si povíme jindy. Naše výuka se totiž zaměřuje na samotné systémy Columba od systému termoregulace přes zásobování energií až po datový management.
„Po tom, co jsem v minulém týdnu pracovala na množství nových experimentů, jsem ve čtvrtek strávila většinu svého dne při logistických operacích. Většinou jsem vybalovala ty gigantické vaky, o kterých jsem minule zmiňovala, že jsme je vyložili z Dragonu a dočasně uskladnili na stanici, zatímco jsme se starali o urgentní vědecké experimenty. Nikdy nedokážete říct, kolik času vám zabere vybalit vak na základě toho, že se jen podíváte, kolik věcí obsahuje. I vybalení malého množství předmětů může zabrat mnoho času, pokud mají být uloženy na místa, které jsou tak trochu výzvou. Řekněme například, že musíte vytáhnout a otočit celou skříň, abyste se dostali do skladovací přihrádky, která je umístěna na zadní zakulacené části skříně, tedy na té části, která přiléhá k válcovitému trupu modulu.
Před pár dny jsme si připomněli čtvrtstoletí existence Hubbleova teleskopu, stroje, který nepopsatelně posunul možnosti astronomie. Jenže vývoj jde dopředu a technologie rychle stárnou. Proto se i famózní Hubble dočká nástupce, který bude minimálně o jednu třídu lepší. Bude jím dalekohled Jamese Webba, který by se měl do vesmíru podívat v roce 2018. I přesto, že do startu zbývá ještě dost času, tak už několik let probíhají přípravy. Před pár dny si mohla NASA z dlouhého seznamu dílčích kroků odškrtnout další položku – Do Goddardova střediska dorazila i poslední zásilka segmentů, ze kterých se bude skládat primární zrcadlo teleskopu s průměrem 6,5 metru.
Právě uplynulý týden se vám opět pokusí shrnout Kosmotýdeník. Zaměříme se hlavně na nečekané selhání zásobovací lodi Progress M-27M. V našem hledáčku se však ocitne i mnoho jiných zajímavých kosmických událostí, na které byl tento týden poměrně bohatý. Podíváme se na úspěšný start turkmenského satelitu v režii společnosti SpaceX. Poodhalíme roušku tajemství kolem záhadné společnosti Blue Origin a nevynecháme ani návštěvu Marsu, nebo planety Merkur. Přejeme příjemné čtení a příjemně prožitou neděli.
O tom, že Rusko ztratilo svou zásobovací loď Progress M-27M jsme již psali v tomto a tomto speciálním článku. Zatím jsme měli k dispozici jen velmi omezené množství materiálu – prakticky pouze videozáznam z kamery na palubě poškozené lodi. Posádka ISS ale dostala za úkol pokusit se Progress vyfotit. Ruská loď ale obíhá několik desítek kilometrů pod dráhou ISS, takže bylo od začátku jasné, že žádné velké detaily vidět nebudou. Surové fotky zachytily na první pohled jen černou plochu s nenápadnou světlou tečkou uprostřed. Když se ale fotek ujali softwaroví odborníci, vznikla animace, kterou jako kvalitní sice označit nemůžeme, ale i přesto je na ní vidět, jak Progress rotuje.
Na šestého května naplánovala společnost SpaceX velmi důležitou zkoušku své nové lodi Dragon V2. Jelikož NASA požaduje, aby lodě, které budou po roce 2017 vozit na ISS americké astronauty, byly ve všech fázích letu bezpečné, je potřeba ověřit, zda by Dragon dokázal vlastními silami odletět od nebezpečné rakety, která sedí na rampě. Zkouška záchranného systému nese označení Pad Abort test a pro Dragon je velmi důležitý – otevírá totiž dveře k další, pokročilejší zkoušce, kterou by firma ráda provedla ještě letos. V našem dnešním článku se celé záležitosti podíváme detailně na kloub.
O evropské sondě Roseta, která od 6. srpna loňského roku krouží kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko se poslední dobou moc nemluví. Kosmický aparát dělá vědu a pozoruje rostoucí aktivitu jádra. Fanoušci kosmonautiky tak mají čas na zpracování doposud nasbíraných informací a fotek. Třeba na planetary.org se objevily působivé obrázky složené z fotek kamer NavCam – jak během přibližování, tak i z doby, kdy už Rosetta byla u komety. Připomeňme si, jak vypadaly první fotky, kdy byla cílová kometa velká jen několik obrazových bodů. Projděme společně celou evolucí, která ukazuje, jak se postupně objevovaly další a další detaily.
Jsou firmy, nebo kosmické agentury, které jsou o svých budoucích plánech velmi sdílné a fanoušci kosmonautiky mají díky častým zprávám velmi dobrý přehled o tom, kam společnost směřuje, co kdy chystá a tak dále. Potom existuje druhá, menší skupina, u které je třeba i několik měsíců ticho po pěšině. Člověk by skoro mohl mít pocit, že firma nic nedělá. Ale to platí jen do chvíle, než se na internetu objeví zpráva o dosaženém pokroku. Pak se firma opět stáhne do mlčenlivé ulity a fanoušci opět netrpělivě čekají, kdy vypustí novou informaci. Vzorným příkladem takového přístupu je společnost Blue Origin, kterou založil Jeff Bezos.
Pokud jste se třeba během úterý na našem blogu začetli do článku o Jacku Schmittovi, možná jste na chvíli zalitovali, že jsou časy Apolla pryč. Vzrušující doba, kdy kosmonautika coby nové odvětví lidské činnosti konala převratné kroky jako na běžícím pásu a každý z nich s sebou nesl zhmotněnou budoucnost, je už bohužel minulostí. Od sedmdesátých let jsme se v oblasti pilotovaných letů nedostali dál, než na nízký orbit, přes všechny naděje a sliby nejrůznějších činitelů a politiků. Přednost dostává údajné řešení problémů zde, na Zemi. Abych byl upřímný, nezdá se mi, že by problémy ubývaly – spíše naopak. Přesto, nebo možná právě proto, kosmonautika ve srovnání třeba s vojenskými rozpočty živoří na kraji zájmu. Je pro mě těžko pochopitelné, že vojenský rozpočet USA z roku 2011 by zaplatil veškeré projekty za celou dobu existence NASA. Zkrátka, priority politiků (a bohužel i velké části voličů) jsou jinde, než ve vesmíru. Proto nám zejména v oblasti pilotovaného programu nezbývá, než se dívat zpět do minulosti a alespoň zprostředkovaně prožívat heroické chvíle, kdy jsme chodili
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
