sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Interference s družicovými signály Global Positioning System se podle nové zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia stala rutinním rysem vojenských konfliktů na Blízkém východě, ve východní Evropě a v částech Asie. Zjištění signalizují rostoucí rizika pro komerční i vojenské aktéry na oběžné dráze.
Společnost Axiom 25. dubna oznámila, že povýšila Tejpaula Bhatiu na pozici generálního ředitele. Nahradí Kama Ghaffariana, spoluzakladatele a výkonného předsedu společnosti.
Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) oznámil výsledky posledního kola mezinárodních žádostí o zapůjčení lunárních vzorků z mise Chang’e-5 v Šanghaji během konference u příležitosti 10. ročníku čínského vesmírného dne. Součástí akce byla slavnostní ukázka vzoru lunární smlouvy o půjčce.
Americké vesmírné síly udělily zakázku ve výši 77,5 milionu dolarů společnosti Astrotech Space Operations na zvýšení kapacity zpracování družic na základně Vandenberg Space Force Base v Kalifornii. Jedná se o investice do pozemní infrastruktury.
Čína úspešne vypustila dňa 27.4.2025 o 17:54 hod. SELČ komunikačnú družicu Tianlian-2 05 pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
Vedení Boeingu uvedlo, že společnost dělá pokroky ve snižování nákladů na své komerční vesmírné lodi CST-100 Starliner. Společnost nabídla několik podrobností o technických pracích na přípravě lodi na další let.
Společnost Katalyst Space Technologies získala společnost Atomos Space. Katalyst se sídlem v Arizoně dokončil v březnu akvizici společnosti Atomos se sídlem v Coloradu za nezveřejněnou částku.
Články
Pokud všechno vyjde podle plánu, měla by zítra v 17:17 SEČ odstartovat z mysu Canaveral raketa Atlas V s navigační družicí systému GPS. Konkrétně jde o exemplář označovaný jako GPS 2F-11, jedná se tedy o 11. model z výrobní řady 2F. Satelit zamíří na střední oběžnou dráhu do výšky 20 180 kilometrů. Start Vám zítra zprostředkujeme formou článku s přímým přenosem. Dnes ale přichází fotočlánek, který dokomentuje, jak vypadá družice před definitivním sklapnutím dvou polovin aerodynamického krytu, nebo jak probíhá transport celé sestavy na startovní rampu. Fotky jsou dnes mimořádně povedené – jejich autor si dal evidentně záležet na tom, aby našel originální místa pro focení.
Americká sonda Dawn už je ve vesmíru více než 8 let a nyní stojí před závěrečnou fází její bohaté mise. S pomocí zážehů motoru začala sonda pomalu klesat na finální oběžnou dráhu kolem trpasličí planety Ceres. Díky tomu získá mnohem detailnější snímky povrchu, ze kterých budou vědci (a především pak geologové) moci vyčíst mnoho zajímavých informací – například o zatím stále tajemných bílých skvrnách, které všechny zaujaly už na začátku roku, kdy Dawn k trpasličí planetě přilétla.
Dva američtí astronauti mají před sebou výstup do volného prostoru, který by měl trvat šest hodin a 30 minut. Začátek výstupu je v plánu ve 13:10 SEČ. Přenos NASA TV začíná ve 12:45. Scott Kelly a Kjell Lindgren mají dnes spíše údržbářské úkoly. Čeká na ně třeba instalace tepelné izolace na experiment AMS, který hledá ve vesmíru temnou hmotu, promažou klouby staničnímu manipulátoru Canadarm2 a kromě jiného natáhnou i kabely, které budou nutné pro dokonalé obsloužení soukromých lodí, které budou na stanici za pár let vozit posádku. V našem dnenším článku máte možnost celý výstup sledovat živě pomocí vloženého přehrávače NASA TV.
Na začátku září jsme na našem blogu vydali článek, který se věnoval oznámení firmy SpaceX o návratu jejích nosičů do služby. Hovořilo se tam o tom, že první raketa Falcon po červnové havárii odstartuje na začátku listopadu. Jelikož se tento termín blíží, je na čase aktualizovat tyto informace a podívat se, kolika startů této soukromé firmy bychom se měli do konce roku dočkat. Už nyní je jasné, že na začátku září avizované 4 starty se nepodaří stihnout téměř s naprostou jistotou.
Je to pěkná náhoda – zítra, tedy 28. října slaví Česká republika významný svátek. Mnoho milionů kilometrů od našeho státu i od naší planety dojde také ke sváteční události – americká sonda Cassini vykoná dosud nejhlubší zanoření do výtrysků (48 km nad povrchem), které se objevují nad jižním pólem ledového měsíce Enceladus. Ten by podle dosavadních zjištění mohl mít podmínky umožňující vznik jednoduchých forem života. Když se Cassini stavěla, nikdo nečekal, že bude jednou plnit takové úkoly. Palubní přístroje nikdy nebyly konstruovány na to, aby hledaly život a proto to od nich nemůžeme čekat.
Přetížení dosahuje vrcholu. Nosič je již téměř prázdný, motory ždímají poslední kapky paliva a sestava zrychluje stále více. Odvážlivci na palubě odpočítávají sekundy… A pak náhle přetížení během jediného okamžiku ustupuje a místo něj je tady stav beztíže. Člověk má nejprve pocit, že ovládací a kontrolní panel jej udeří do obličeje, ale hned vzápětí se dostavuje pocit, jakoby začal dlouhý pád. A on vlastně dlouhý pád začal – dlouhý pád první kosmickou rychlostí okolo Země. Výsledek mnohaletého snažení, nesčetných zkoušek, vítězství, zklamání, hodin beznaděje a vyčerpání. Náhle je vše minulé zapomenuto – jsme konečně ve vesmíru! Zdálo by se, že v kabině kosmické lodi nečíhá na její obyvatele moc zdravotních komplikací – vždyť jsou v dokonale uzavřeném prostředí s neustále sledovanými parametry složení atmosféry, desítkami filtrů, senzorů a indikátorů. Navíc před letem byli kosmonauti několik měsíců pod bedlivým dohledem lékařů, ti by určitě na případné zdravotní zádrhele přišli! No, možná to je do značné míry tak, jak se váženému čtenáři snaží úvod tohoto dílu miniseriálu podsunout, nicméně výjimky z pravidla se
Letos 3. prosince by se měla do vesmíru vydat čtvrtá zásobovací loď Cygnus. Bude to více než rok poté, co cesta minulé lodi skončila v plamenech jen pár desítek metrů nad startovní rampou. O prosincový start se postará osvědčená raketa Atlas V, která dočasně nahradí nosiče Antares, které momentálně prochází přestavbou na nový typ motorů. Technici již začali plnit útroby lodi prvními zásobami. Tento proces bude pokračovat během příštího měsíce, až se nakonec bude v útrobách lodi ukrývat tři a půl tuny nákladu.
Náš nepravidelný seriál Cesty za kosmonautikou se opět vrací s novým dílem. Cílem tohoto seriálu je informovat čtenáře o zajímavých místech spojených s kosmonautikou a dát jim tip na výlet. Zakládáme si na tom, že do tohoto seriálu řadíme pouze místa, která autoři osobně navštívili. Jen tak můžeme čtenářům dokonale zprostředkovat osobní dojmy z místa. Dnes se trochu netradičně zaměříme rovnou na muzea dvě. Řeč bude o technickém muzeu v německém Sinsheimu a o technickém muzeu v nedalekém Speyeru. Připravte se proto na velmi dlouhé povídání, které Vás ale, jak doufáme, bude bavit.
Možná Vás to už také napadlo – vozítko Curiosity disponuje vrtákem pro odběr vzorků v hloubce několika centimetrů pod povrchem kamenů. Jak ale tento systém funguje? Je to obdoba běžné vrtačky? Video z YouTube kanálu SmarterEveryDay nám ukáže, jak pracuje nejen samotná vrtačka, ale i to, jaká je další cesta odvrtaného materiálu. A pozor – podíváme se do JPL, kde si hýčkají technologický demonstrátor roveru, na kterém např. zkouší nové programy, než je pošlou na Curiosity. Tohle zařízení se oficiálně jmenuje VSTB (Vehicle System Test Bed, ale pracovníci mu říkají „Maggie“ – Markétka.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
