křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Haven-2

Společnost Vast Space odhalila návrh vesmírné stanice. Společnost nastínila své plány pro stanici Haven-2 při zahájení Mezinárodního astronautického kongresu. Záměrem společnosti je soutěžit o druhou fázi programu NASA Commercial Low Earth Orbit Destinations.

Artemis Accords

Estonsko podepsalo dohody Artemis Accords. Stala se tak 45. zemí, která dohody podepsala.

FAA vydala licenci pro IFT-5

Úřad FAA vydal v 18:40 našeho času modifikovanou startovní licenci pro pátý start systému Super Heavy Starship.

FAA povoluje návrat Falconů do služby

Federální letecký úřad (FAA) oznámil, že přezkoumal a schválil výsledky vyšetřování SpaceX zaměřené na chybu při deorbiančím zážehu druhého stupně Falconu 9 při misi Crew 9. Rakety Falcon se tak mohou vrátit do služby.

Tactical Surveillance, Reconnaissance and Tracking

Program Tactical Surveillance, Reconnaissance and Tracking (TacSRT) US Space Force poskytuje družicové snímky a analýzu dat na podporu nouzových operací na jihovýchodě Spojených států po hurikánu Helene.

Mise Emirates

Vesmírná agentura Spojených arabských emirátů (UAESA) oznámila 10. října, že vybrala společnost Mitsubishi Heavy Industries, aby v prvním čtvrtletí roku 2028 vynesla misi Emirates k pásu asteroidů (EMA) na raketě H3.

Federace komerčních vesmírných letů

Federace komerčních vesmírných letů (CSF) oznámila, že se jejím nejnovějším členem stala společnost Aetherflux. Společnost Aetherflux se připojuje k CSF, aby pomohla lépe komunikovat s Kongresem a výkonnými pobočkami.

Aetherflux

Společnost Aetherflux oznámila plány vyvinout a vynést konstelaci družic na LEO, které budou shromažďovat sluneční energii a přenášet ji na Zemi pomocí infračervených laserů. Společnost plánuje tuto technologii demonstrovat na malé družici roku 2026.

SpaceX

SpaceX obdržela 15denní zvláštní dočasné oprávnění (STA) k poskytování připojení zákazníkům T-Mobile na Floridě, kteří mohou přijít o mobilní služby kvůli hurikánu Milton. SpaceX povolila základní textové služby na telefonech T-Mobile.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dawn zahájila finální sestup

Americká sonda Dawn už je ve vesmíru více než 8 let a nyní stojí před závěrečnou fází její bohaté mise. S pomocí zážehů motoru začala sonda pomalu klesat na finální oběžnou dráhu kolem trpasličí planety Ceres. Díky tomu získá mnohem detailnější snímky povrchu, ze kterých budou vědci (a především pak geologové) moci vyčíst mnoho zajímavých informací – například o zatím stále tajemných bílých skvrnách, které všechny zaujaly už na začátku roku, kdy Dawn k trpasličí planetě přilétla.

Ještě před pár dny kroužila americká sonda ve výšce 1470 kilometrů (HAMO – High Altitude Mapping Orbit), ale 23. října zažehla svůj iontový motor proti směru letu a tím zahájila sestup na dráhu ve výšce pouhých 380 kilometrů.

Název snímkovací fázeVýška oběžné dráhy (km)Doba oběhuRozlišení (m/pixel)
RC31350015 dní1300
Survey44003,1 dne410
HAMO145019 hodin140
LAMO3755,5 hodiny35

Sestup ale pochopitelně nebude okamžitý. Iontový motor sice dokáže velké věci, ale potřebuje na ně čas – pro tento sestup to bude lehce přes sedm týdnů. Někdy v polovině prosince tedy přijde konečně fáze označovaná jako LAMO, tedy low altitude mapping orbit. Tým zodpovídající za sondu Dawn počítá s tím, že snímkování na nízké oběžné dráze potrvá nejméně 90 dní, což obnáší na 400 oběhů kolem trpasličí planety.

Dawn je na polární oběžné dráze. Ceres se kolem své osy otočí za 9,1 hodiny. Díky přirozené precesi, tak sonda na nízké oběžné dráze zmapuje celý povrch trpasličí planety.
Dawn je na polární oběžné dráze. Ceres se kolem své osy otočí za 9,1 hodiny. Díky přirozené precesi, tak sonda na nízké oběžné dráze zmapuje celý povrch trpasličí planety.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Mise má zajištěné financování do června, ale ještě předtím zřejmě dojde k jiné komplikaci – Dawn by měla v průběhu jara vyčerpat zásoby v nádržích s hydrazinem. Ale to je ještě daleko. Dawn bude na nízké oběžné dráze používat především svůj detektor gama záření a neutronů. Díky těmto datům bychom měli získat představu o tom, jaké prvky se nachází v nejsvrchnější vrstvě trpasličí planety – cca. do jednoho metru pod povrchem.

Mozaika kráteru Occator a jeho okolí složená z fotek ze sondy Dawn z výšky 1470 kilometrů. Kráter Occator má průměr 90 kilometrů a je 4 kilometry hluboký. Bílé skvrny se na většině fotek zdají přeexponované, ale zde se jedná o složeninu dvou typů snímků. Jeden používá krátkou expozici pro zachycení detailů skvrn, druhý má normální expozici pro snímání okolního terénu.
Mozaika kráteru Occator a jeho okolí složená z fotek ze sondy Dawn z výšky 1470 kilometrů. Kráter Occator má průměr 90 kilometrů a je 4 kilometry hluboký. Bílé skvrny se na většině fotek zdají přeexponované, ale zde se jedná o složeninu dvou typů snímků. Jeden používá krátkou expozici pro zachycení detailů skvrn, druhý má normální expozici pro snímání okolního terénu.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Právě data o chemickém složení budou klíčová pro ověření, jakého původu vlastně jsou jasné body na povrchu Ceres. Momentálně jsou nejčastěji skloňovány dvě možnosti – bílé skvrny především v kráteru Occator mohou být tvořeny buďto solí, nebo vodním ledem. Zatímco dříve byl preferovanou možností právě led, poslední hypotézy ukazují na sůl. Naznačují to například měření odrazivosti povrchu. Obě možnosti by ale ukazovaly, že Ceres byla nějakým způsobem geologicky aktivní v ještě relativně nedávné geologické minulosti.

Jak už ukazovala přehledná tabulka na začátku článku, na nízké oběžné dráze bude Dawn schopná pořizovat snímky s rozlišením 35 metrů/pixel, můžeme se tedy těšit na mimořádně detailní a ostré snímky, které se nedají srovnat s ničím, co jsme z Ceres zatím viděli. Fotky budou 4x detailnější, než z nedávno opuštěné vysoké oběžné dráhy HAMO ve výšce 1470 kilometrů. Sestup zatím probíhá podle plánu – v pondělí 26. října byla průměrná výška sondy 1345 kilometrů.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://www9.pcmag.com/media/images/384683-dawn-spacecraft.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/LAMOorbit_21-1024×768.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/pia19996.png

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
34 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Petr M.
Petr M.
8 let před

Jenom drobnost, jistě se najdou i lidé, kteří přijdou na tyto stránky poprvé a neví vše o vesmíru a kosmonautice.
Teprve v 5. odstavci se dozví, kolem které planety vlastně ta sonda létá, ale i tak se nedozví, co je ta planeta zač. Takže po přečtení super článku skončí na Google.
Šlo by tyto drobnosti v článcích aspoň jednou větou vždy oživit?

edemski
edemski
8 let před
Odpověď  Petr M.

Ale no tak… I kdyby to v článku nebylo vůbec, tak jsou dole „Šítky“ a taky podobné články. A příště planetKy 😉

edemski
edemski
8 let před
Odpověď  edemski

Edit: a nebo pěkně celým: trpasličí planety

Spytihněv
Spytihněv
8 let před
Odpověď  Petr M.

Myslím, že servis kosmonautixu je více než solidní, tak trocha osobní iniciativy a pátrání nikomu určitě neuškodí. Zvlášť když se třeba v tomto případě jedná skutečně o zcela triviální vyhledání jinde a nic komplikovaného.

Petr M.
Petr M.
8 let před
Odpověď  Spytihněv

To nepochybně. Nicméně když Vám v autoservisu, kde Vám spraví celé auto řeknou, že ty vadné žárovky si máte vyměnit sám, protože je to přeci triviální věc, tak taky nebudete nadšený.
Ja sám si ty informace klidně dohledám. Ostatně jako pravidelný poctivý čtenář je vím, moje poznámka měla pokrýt ty, kteří sem zavítají poprvé a očekávají komplexní článek a ne, že si detaily půjdou najít na Google, na forum apod.
Redakci děkuji 😉

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Petr M.

Chceme přinášet kompletní články, proto děkujeme za upozornění. 😉

Tomáš Kohout
Tomáš Kohout
8 let před
Odpověď  Petr M.

Dlouho jsme se rozhodovali, zda máme vždy na konci článku dávat odstavec, který stručně vysvětlí k jakému tématu a pod jakou misi článek spadá, podobně jako to má web NASA.

Byl by to pokaždé stejný zkopírovaný odstavec a proto jsme nakonec tuto myšlenku nerealizovali. Domníváme jsme se, že stačí, když jsou pod článkem štítky, související články a hlavně odkaz „Více se o tomto tématu dočtete zde »“, který vede na začátek vlákna na fóru, kde jsou právě základní informace o misi, včetně jména cílového objektu a jeho zařazení.

BTW, jméno objektu se objevuje hned v popisu prvního obrázku.

Peter
Peter
8 let před
Odpověď  Petr M.

Presne moj pripad 🙂 Citam, citam a zistujem ze vobec netusim kde vlastne ta sonda lieta 🙂 Idem si doplnit zaklady.

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Peter

Doplněno. 😉
Víte, možná to bude znít divně, ale jsem opravdu rád, že se tady ta připomínka objevila. Jsme rádi za zpětnou vazbu a těší nás, že nám čtenáři dávají vědět, co by chtěli vylepšit. Zároveň mám radost (opravdu, bez ironie), že se tyto připomínky týkají detailů. Ukazuje to totiž, že jsme všechny základní věci vychytali a teď se už jen ladí detaily. 🙂
Proto pokud budete mít ještě někdy nějakou připomínku, neváhejte se ozvat. 😉

Peter
Peter
8 let před
Odpověď  Dušan Majer

Ja som zacal vas web citat len nedavno, od polovice jula tohto roku 😉 Dovtedy som o kozmonautiku vobec nezavadil, ale vdaka mnozstvu clankov v mainstreamovych mediach pred polovicou jula som zistil, ze ma to vlastne celkom zaujima a nasiel som i tento skvely web. Samozrejme mam obrovske medzery v zakladnych veciach, takze kazde pripomenutie takychto drobnosti je pre mna plus. Vdaka za skvelu pracu!

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Peter

Velmi nás těší, že Vás kosmonautika zaujala a že se k nám rád vracíte. Pokud byste kdykoliv potřeboval cokoliv doplnit, neváhejte se ozvat, velmi rádi doplníme chybějící detaily. Na začátečníky rozhodně nechceme zapomínat, vždyť všichni jsme v téhle pozici jednou byli. 😉

miro macko
miro macko
8 let před
Odpověď  Petr M.

Naopak, ja to oceňujem, že sa tu dozviem relevantné a čerstvé informácie a nemusím v článkoch preskakovať všeobecne známe skutočnosti a keď niečo neviem, tak si to za pár sekúnd zgooglim.
Práve to mi vadí na klasickej žurnalistike, že článku sú ponafukované zbytočnou vatou. Ak napríklad dnes niekto objaví nejaký nový fakt o Titaniku, tak o danom fakte bude prvá veta, v lepšom prípade odstavec, potom bude nasledovať 2-3 odstavce kde postavili Titanik, kedy vyplával na prvú plavbu, a detaily z toho ako sa potápal. A na záver bude jeden krátky odtsvec kde ešte možno niečo spomenú o tom novom objave.

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  miro macko

Vidíte, to je moc krásný příklad toho, jak těžké je zavděčit se všem. Snažíme se balancovat mezi dvěma extrémy. Snažíme se přinášet informace, které laika neodradí a odborníka neunudí. Upřímně říkám, že v některých případech je hodně těžké tuhle tenkou hranici najít. 🙂

Spytihněv
Spytihněv
8 let před

V souvislosti s misí se ještě zmiňují dvě nižší dráhy. BLAMO a SLAMO. S tím, že se nepoužijí. Ta nejnižší by možná mohla být „Small Low-Altitude Mapping Orbit“, ale u BLAMO mě nějak nic nenapadá.

edemski
edemski
8 let před
Odpověď  Spytihněv

Bellow LAMO

edemski
edemski
8 let před
Odpověď  Spytihněv

Super LAMO

Spytihněv
Spytihněv
8 let před
Odpověď  edemski

Jo to bude ono. Díky. Je sice jisté, že Dawn si dříve či později fází BLAMO i SLAMO projde, ale to už bude asi jen její soukromá věc 🙂

edemski
edemski
8 let před
Odpověď  Spytihněv

😀 A poslední v češtině: DLANO (DopadLA, NO)

Samo
Samo
8 let před
Odpověď  Spytihněv

DLANO = Drop Low And No Orbit toto zvládla moja angličtina 😀

Vojta
Vojta
8 let před
Odpověď  Spytihněv

Jestli ji nechají ve výšce 375 km, tak si na DLANO budeme muset počkat pěkných pár let. Možná spíš stovek let, než ji postupně srazí sluneční vítr. Pokud ji mezitím nevyzvedne nějaký kosmický archeolog a nedá do muzea.

gg
gg
8 let před
Odpověď  Spytihněv

„A poslední v češtině: DLANO (DopadLA, NO)“

Tak to by se taky SLAMO dalo reinterpretovat jako „SLAM’O“. 😉

Lukáš Skrbek
Lukáš Skrbek
8 let před

Dobrý den, děkuji za kvalitní články a vše co pro popularizaci kosmonautiky děláte. Mám jen jednu připomínku, (možná by to stálo i za samostatný článek). Když píšete o rozlišení fotek, (např. v tomto článku 35m na pixel)… I přes to že vím co je 35metrů i co je pixel nemám představu jak je objekt na fotce velký, resp. jak by vypadal takový pohled na Zemi. Moc by se mi líbilo vidět fotografii něčeho co znám s tímto rozlišením a ze srovnatelné vzdálenosti, např. Alpy, Himaláje nebo celý kontinent… Při publikování fotek Pluta kde bylo rozlišení tuším 1,3km na pixel byl pojem o velikosti ještě více abstraktní… Jinak ještě jednou díky…

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Lukáš Skrbek

Dobrý den, díky za komentář. Na samostatný článek to asi nebude (ale nikdy neříkej nikdy), nicméně rád Vám to vysvětlím v komentáři.
S těmi km/px máte pravdu. Už i NASA u některých článků (hlavně u Pluta) přechází na nový systém, kdy říká, jaké nejmenší útvary se na fotce dají rozlišit. To vychází z teorie, že abychom mohli rozeznat nějaký artefakt, musí mít alespoň dva obrazové body. Nový systém je tedy pro představu čtenářů jednodušší, ale trochu doplácí na to, že celé roky se vše uvádělo v m/px a čtenáři jsou pak zmateni, protože se ptají, kdy tedy dorazí ty nejdetailnější fotky.
Ale Váš příspěvek mne zaujal a tak jsem si zkusil pomocí map od Googlu nafotit Prahu a její okolí ve třech rozlišeních – 35 m/pixel (dráha LAMO), 140 m/pixel (HAMO) a 1,3 km/pixel (od Pluta). Tady jsou výsledky. Všechny obrázky jsou stejně velké (1656 x 807 obrazových bodů)

LAMO – 35 m/pixel (zachycená oblast 57,96 km x 28,245 km)
HAMO – 140 m/pixel (zachycená oblast 231,84 km x 112,980 km)
Fotka od Pluta – rozlišení 1,3 km/pixel (2152,8 x 1049 km)

Doufám, že Vám tato malá ukázka pomohla alespoň trochu se zorientovat v tom, jak detailní snímky to jsou a jak se to vlastně s tím rozlišením má. Pokud by Vás ještě cokoliv zajímalo, ozvěte se, rádi odpovíme. 😉

bozner
bozner
8 let před
Odpověď  Dušan Majer

Děkuji za názorný příklad, člověk si hned udělá představu o rozlišení fotek. Tak to na Plutu jsou ty útvary pěkně velké když na naší Zemi jsou Alpy tak malé.

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  bozner

Rádo se stalo. Na Plutu je potřeba navíc počítat s deformací koule, která je mnohem menší než naše země, ale to jsou detaily.

Lukáš Skrbek
Lukáš Skrbek
8 let před
Odpověď  Dušan Majer

Děkuji, za názornou ukázku, jinak řečeno kdyby na Plutu byla „nějaká“ Praha tak si ji zřejmě ani nevšimneme, zato kdyby na Ceres byl Karlův most tak ho jistě odhalíme.. 🙂 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Lukáš Skrbek

A což teprve na kometě 67P 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Lukáš Skrbek

Tak jsem si schválně zkusil nasimulovat detailnost výše postované fotky z komety 67P a tady je výsledek. Rozlišení 11 cm/pixel – Karlův most u Křížovnického náměstí. Google mapy už tak detailní snímky nemají, musel jsem tedy čerpat z mapy.cz. Obrázek má opět rozlišení 1656 x 807 pixelů a snímkovaná oblast má rozměry 182 x 88 metrů.

Spytihněv
Spytihněv
8 let před
Odpověď  Lukáš Skrbek

Paráda 🙂 To je konečně jasný důlaz, že po kometě 67P se žádní turisté nepohybují, protože bychom je museli odhalit.

Spytihněv
Spytihněv
8 let před
Odpověď  Lukáš Skrbek

Možná by mohl být dobrý příklad pro představu i tohle. Rosetta velmi detailně vyfotila z výšky 6 km oblast o velikosti 228×228 metrů. Stín samotné sondy v dolní části má asi 50×20 metrů (takže jako plavecký bazén). A jedná se o rozlišení 11 centimetrů na pixel.

http://blogs.esa.int/rosetta/files/2015/03/ESA_Rosetta_OSIRISnac_20150214T12.39.20-1024×1024.jpg

Spytihněv
Spytihněv
8 let před

Když tedy Dawn na jaře vyčerpá zásoby hydrazinu, bude možno k udržování orientace využívat xenonu v iontových motorech? Alespoň jako nouzovou možnost?

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Spytihněv

Možná se o to pokusí, ale asi to nebude nic extra.

gg
gg
8 let před
Odpověď  Spytihněv

Mám pocit, že to používali už v těch přeletových fázích ke snížení spotřeby hydrazinu – ty motory jsou výkyvné, takže se pomocí nich dá jemně orientovat ve dvou osách. Bez toho by pravděpodobně již teď byli bez hydrazinu. 😉 Navíc je to prostě pomalé, je to dobré na dlouhodobou stabilizaci, ale asi už ne na rychlejší reorientaci sondy kvůli snímkování apod.

Spytihněv
Spytihněv
8 let před
Odpověď  gg

Je to tak. Třeba před gravitačním manévrem u Marsu proběhla korekce pomocí iontového motoru. Změna rychlosti 0,6 m/s. Jen pro představu o účinnosti iontového motoru: aby došlo ke zrychlení o 30 m/s, musí pracovat celé čtyři dny a spotřebuje asi kilogram xenonu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.