Orbital Reef
ESA na pařížském aerosalonu 18. června oznámila, že podepsala memorandum o porozumění se společnostmi Thales Alenia Space a Blue Origin o studiu letů evropských nákladů a případně astronautů na komerční vesmírnou stanici Orbital Reef.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
ESA na pařížském aerosalonu 18. června oznámila, že podepsala memorandum o porozumění se společnostmi Thales Alenia Space a Blue Origin o studiu letů evropských nákladů a případně astronautů na komerční vesmírnou stanici Orbital Reef.
Čína v pátek vypustila komunikační družici ChinaSat-9C, která má nahradit 17 let starou družici ChinaSat-9. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod-3B ze startovního komplexu Xichang v jihozápadní Číně.
United Launch Alliance pilotně testuje ranou verzi chatbota s umělou inteligencí od OpenAI, který je kompatibilní s vládními standardy. Jedná se o jedno z prvních nasazení této technologie určené speciálně pro dodavatele v oblasti obrany, kteří nakládají s citlivými daty.
Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se startupem zabývajícím se radarovým zobrazováním Array Labs o zajištění kapacity pro svou konstelaci, která má být vypuštěna v roce 2026.
Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.
Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.
Články
V tomto roce by se měla k Měsíci vydat čínská sonda, která by na něm měla přistát, odebrat vzorky a návratová část by je měla dopravit na Zemi. Pokud se to povede, bude to další důležitý krok v čínském měsíčním programu. Proto je dobré si jej připomenout. Čína zahájila svůj vesmírný program první etapou, která měla ověřit její schopnosti dopravit výzkumné aparáty k Měsíci, umístit je na oběžnou dráhu a získat detailní fotografie měsíčního povrchu a informace o jeho charakteristikách. Sondy Čchang-e 1 a Čchang-e 2 (Chang’e) pořídily velké množství 3D fotografií a dramaticky zpřesnily znalosti topografie Měsíce. Tato etapa proběhla v letech 2007 až 2011 a byla součásti návratu lidstva k Měsíci, které se zúčastnilo několik států. Podrobněji je to popsáno v článku z minulého roku.
Když koncem května dorazila k Mezinárodní kosmické stanici japonská zásobovací loď HTV-9, dovezla sem 6,3 tuny nákladu. Kromě jídla, vědeckých experimentů, nových akumulátorů či systémů k provozu stanice, byla na palubě také skříň velikostí srovnatelná s lednicí, kterou na základě dohody vyrobily evropské firmy pro Evropskou kosmickou agenturu. Jedná se o druhou generaci přístrojové skříně European Drawer Rack 2 (EDR-2), která bude umístěna v evropském laboratorním modulu Columbus. Jakmile dojde k jejímu umístění, poskytne ještě více možností k provádění vědy na palubě stanice.
Pohled na blesk, který za bouře prořízne oblohu a propojí oblaka se zemí, někoho fascinuje a jiného zase děsí. Vědci se však na celý jev dívají mnohem podrobněji. Většina této energické aktivity se odehrává vysoko nad povrchem v horních vrstvách zemské atmosféry. V této velké výšce blesky vytváří krátké výrony gama záření, které se řadí mezi nejenergičtější přirozeně se vyskytující jevy na naší planetě. Vědci nedávno začali tyto výboje označované jako TGF (terrestrial gamma-ray flash) měřit pomocí senzorů umístěných na Mezinárodní kosmické stanici. Tento výzkum pomáhá odhalit mechanismy stojící za vznikem výbojů, kterým říkáme blesky.
O tom, že na novozélandském poloostrově Mahia provozuje společnost RocketLab svou první a zatím jedinou aktivně využívanou startovní rampu už asi všichni čtenáři vědí. Žádnou novinkou jistě není ani skutečnost, že druhá rampa pro rakety Electron vyrostla na východním pobřeží v USA ve Virginii a premiérového startu by se mohla dočkat ještě letos. Firma RocketLab se ale nechce zastavit u dvou ramp a buduje i třetí exemplář. Ten vzniká na Novém Zélandu v těsné blízkosti první rampy. Až bude rampa s označením Launch Complex 1 Pad B dokončena, umožní firmě eliminovat čas potřebný k přípravě místa startu na další misi. Dva starty tak bude možné provést s rozestupem v řádu hodin.
20. února 1999 oslavil Mir své 13. narozeniny – přesně před tolika lety byl totiž vypuštěn základní blok stanice. K tomuto výročí měl komplex a také jeho obyvatelé dostat dárek: ke startu se chystala vskutku mezinárodní posádka složená z Rusa, Francouze a Slováka, přičemž dva prvně jmenovaní měli na stanici zůstat coby část nové směny. Slovák měl zase po několika dnech doprovodit dosavadního velitele stanice domů. A stávající palubní inženýr si měl pobyt na Miru prodloužit a figurovat také v nadcházející expedici. Slunce bylo ještě schováno za obzorem, když se z velké budovy, kterou na Bajkonuru nazývají „ploščadka 254“ vynořily tři shrbené postavy ve skafandrech. Po nezbytném hlášení Státní komisi trojice nasedla do autobusu a byla převezena na „ploščadku 1“, což pro změnu není nic jiného, než slavná Gagarinská rampa. Tam kosmonauty opět čekalo několik oficiálních úkonů a pak už mohli nastoupit do výtahu a nechat se vyvézt ke špici rakety, kde na ně čekal jejich stroj – Sojuz TM-29. Paprsky slunce začaly zdráhavě osvětlovat rampu, když se tři muži usadili v návratové kabině
Když 26. prosince loňského roku vzlétla z kosmodromu Pleseck raketa Rokot se třemi družicemi Goněc-M a družicí BLITS-M, bylo jasné, že končí éra této rakety. Ukrajina, na které se vyrábí část dílů pro tyto nosiče, totiž jejich vývoz do Ruska zakázala. Netrvalo to dlouho a objevily se informace, že se Rusové této malé rakety nevzdají a připraví raketu Rokot 2, která by měla všechny palubní systémy vyrobené v Rusku. Nyní se věci evidentně dávají do pohybu, protože ministerstvo obrany již podepsalo dohodu s Chruničevovým výrobním střediskem. Oproti původním plánům se ale mění název – místo Rokotu 2 se má jednat o Rokot-M.
9. května letošního roku zahájila americká sonda Parker Solar Probe svou zatím nejdelší vědeckou pozorovací kampaň. Sonda v té době již měla za sebou čtyři průlety nejnižším bodem dráhy kolem Slunce a 9. května před svým pátým průletem aktivovala své přístroje 100 milionů kilometrů od Slunce, tedy o 62 milionů kilometrů dále než dříve. Čtyři soubory přístrojů na její palubě budou sbírat data nepřetržitě až do 28. června, což je výrazně delší období než běžná 11 dní dlouhá měřicí okna.
26. května provedla sonda OSIRIS-REx nízký průlet nad lokalitou Osprey, která se nachází na planetce Bennu. Během tohoto průletu probíhala důkladná měření této oblasti z malé výšky, aby bylo možné ji podrobně zmapovat. Hlavní slovo měla kamera PolyCam, která zvládla vytvořit 347 snímků. Ty se po odeslání na Zemi použily k vytvoření mimořádně podrobné mozaiky, která v originálním rozlišení (20 237 × 12 066 pixelů a 202 MB!) nabízí unikátní detaily – jeden pixel odpovídá pouhým 5 milimetrům!
Máme tady další nedělní poledne a s ním vychází tradiční přehled událostí v kosmonautice za uplynulých sedm dní. V dnešním Kosmotýdeníku se vypravíme opravdu daleko, když společně s Hubbleovým kosmickým dalekohledem nahlédneme nejdál, kam až jsme kdy viděli. Společně s tímto pohledem posuneme vznik galaxií zase o kousek do minulosti. V dalších tématech nás čeká například další součástka nového ruského metanového motoru, anebo ohlédnutí za významnými momenty mise Crew Dragonu při druhé demonstrační misi. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
