křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

krátké zprávy

mPower Technology

Startup mPower Technology oznámil 3. října smlouvu s Airbus Netherlands BV na poskytování solárních modulů pro více než 200 družic. Na základě smlouvy bude společnost mPower dodávat Airbusu solární moduly DragonSCALES pro družice MDA Aurora.

Charter Space

Startup Charter Space zahájil beta testování svých vesmírných systémů a softwarové platformy pro správu programů. Platforma s názvem Ubik je navržena tak, aby pomáhala inženýrským týmům řídit a provádět vesmírné programy během jejich životního cyklu.

Ghost

Společnost Sierra Space oznámila 3. října, že si zajistila podporu od Výzkumné laboratoře vzdušných sil USA (AFRL) k rozvoji svého návrhu Ghost. Ghost má být schopen zůstat na oběžné dráze až pět let.

Návrhy teleskopů

NASA oznámila 3. října, že vybrala dva návrhy na rentgenové a infračervené vesmírné teleskopy pro další posouzení v rámci nové řady misí, které agentura nazývá Probe Explorers. Každý návrh obdrží 5 milionů dolarů na jednoroční studie.

Cert-2

United Launch Alliance je připravena na druhý zkušební start rakety Vulcan Centaur. Start je plánován na 4. října.

Orbit Aerospace

Společnost Orbit Aerospace získala kontrakt AFWERX v hodnotě 1,8 milionu dolarů na využití umělé inteligence k detekci a řízení anomálií během hypersonického letu při návratu svých zařízení do atmosféry.

PAM mise k ISS

Společnosti vyvíjející komerční vesmírné stanice chtějí, aby NASA nabídla více příležitostí k letům s prekurzorovými misemi na Mezinárodní vesmírnou stanici. K dnešnímu dni letěly tři tzv. mise PAM, všechny provedla společnost Axiom Space.

Anduril Industries a Apex

Společnost pro obranné technologie Anduril Industries si vybrala Apex, start-up zabývající se výrobou družic, aby poskytl malé družicové tahače pro plánované vojenské vesmírné mise Anduril Industries.

Momentus

Společnosti Momentus zabývající se kosmickou přepravou hrozí, že její akcie budou během několika dnů staženy z burzy Nasdaq kvůli nízké ceně akcií a dalším problémům. Společnost se delší dobu potýká s finančními problémy.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Připravuje se další etapa čínského dobývání Měsíce

V tomto roce by se měla k Měsíci vydat čínská sonda, která by na něm měla přistát, odebrat vzorky a návratová část by je měla dopravit na Zemi. Pokud se to povede, bude to další důležitý krok v čínském měsíčním programu. Proto je dobré si jej připomenout. Čína zahájila svůj vesmírný program první etapou, která měla ověřit její schopnosti dopravit výzkumné aparáty k Měsíci, umístit je na oběžnou dráhu a získat detailní fotografie měsíčního povrchu a informace o jeho charakteristikách. Sondy Čchang-e 1 a Čchang-e 2 (Chang’e) pořídily velké množství 3D fotografií a dramaticky zpřesnily znalosti topografie Měsíce. Tato etapa proběhla v letech 2007 až 2011 a byla součásti návratu lidstva k Měsíci, které se zúčastnilo několik států. Podrobněji je to popsáno v článku z minulého roku.

Nefritový králík 2 z pohledu přistávacího modulu
Nefritový králík 2 z pohledu přistávacího modulu
zdroj CNSA/CLEP

Druhá etapa čínského měsíčního programu

Také druhá etapa byla extrémně úspěšná. Jejím úkolem bylo zajistit přistání na měsíčním povrchu a vysazení měsíčního vozítka s názvem „Nefritový králík“. Právě topografické studie mísí v první etapě poskytly potřebná data pro výběr míst přistání. Dne 14. prosince 2013 přistál na přivrácené straně Měsíce v Moři dešťů přistávací modul Čchang-e 3. Ten měl hmotnost 1200 kg a vozítko pak 135 kg, jeho výška byla 1,5 m. Jeho sekundárním cílem bylo i ověření technologií pro budoucí přistávací modul, který by byl schopen nasbírat vzorky a odeslat je k Zemi. Životnost přistávacího modulu i vozítka překonala všechna očekávání. Pomáhá k tomu využití radionuklidových tepelných zdrojů, které zajistí tepelnou pohodu zařízení. Elektrickou energii dodávají pouze fotovoltaické panely. Zařízení se tak na dva týdny měsíční noci musí ukládat ke spánku.

Stopy Nefritového králíka 2 na povrchu odvrácené strany Měsíce
Stopy Nefritového králíka 2 na povrchu odvrácené strany Měsíce
Zdroj: CNSA

Sonda Čchang-e 4, která byla záložní k té předchozí, pak přistála 3. ledna 2019 na odvrácené straně Měsíce, což se do té doby nikomu nepodařilo. Přenos dat zajišťuje telekomunikační sonda Queqiao, která sedí v Lagrangeově bodu L2 (podrobněji zde).

Tuto sondu nabídla Čína k volnému využití i pro případné další mise na odvrácenou stranu Měsíce. Přistávací modul pracuje v oblasti u jižního pólu, konkrétně v kráteru Von Kármán v pánvi South Pole – Atkien. Původně mělo vozítko vydržet dva měsíce, ovšem nyní už je na povrchu Měsíce více než 17 měsíců.

Nové snímky z Čchang-e 4 s vysokým rozlišením publikované v lednu 2020
Nové snímky z Čchang-e 4 s vysokým rozlišením publikované v lednu 2020
Zdroj: CNSA

Modul provádí astronomická měření v oblasti rádiových vln s nízkými frekvencemi a studuje prostředí v blízkosti měsíčního povrchu. K tomu slouží i detekce neutronů a neutrálních atomů. Na přípravě vědeckých přístrojů i programu mise se podílely i Německo, Švédsko, Nizozemí a Saudská Arábie.

Místo přistání a cesta Nefritového králíka v průběhu radarových měření analyzovaných v článku Chunlai Li et al, Science Advances, Vol. 6, No. 9, 26 February 2020
Místo přistání a cesta Nefritového králíka v průběhu radarových měření analyzovaných v článku Chunlai Li et al, Science Advances, Vol. 6, No. 9, 26 February 2020
Zdroj: zmíněný článek

Vozítko Nefritový králík 2 studuje na své pouti morfologii a složení měsíčního povrchu. Nyní už realizují 18 měsíční den svého pobytu na Měsíci. Nefritový králík už urazil téměř 500 m a dostal se zhruba 300 m od přistávacího modulu. Po cestě studoval měsíční kameny, měsíční půdu a několik malých impaktních kráterů. Vozítko má radar, který umožňuje studovat měsíční materiál v podpovrchových vrstvách až do hloubky 40 m. Spektrometrická měření s využitím infračerveného zobrazovacího spektrometru umožnila třeba potvrdit, že měsíční plášť má vysoký obsah olivínu.

K výročí prvního roku práce sondy na povrchu odvrácené strany Měsíce a po publikaci prvních článků otevřela Čína vědecká data pro širokou mezinárodní komunitu. Připomeňme, že i data z předchozích měsíčních misí byla nabídnuta světové vědecké komunitě.

Podpovrchové oblasti v místě přistání sondy Čchang-e 4 lze rozdělit na tři vrstvy. Nejvýše je regolit, pak vrstva hrubšího materiálu s jednotlivými kameny a pod ní střídající se oblasti hrubšího a jemnějšího materiálu.
Podpovrchové oblasti v místě přistání sondy Čchang-e 4 lze rozdělit na tři vrstvy. Nejvýše je regolit, pak vrstva hrubšího materiálu s jednotlivými kameny a pod ní střídající se oblasti hrubšího a jemnějšího materiálu.
Zdroj: Chunlai Li et al, Science Advances, Vol. 6, No. 9, 26 February 2020

Jako velmi pěkný příklad získaných výsledků je práce publikovaná v únoru tohoto roku společně čínskými a italskými vědci, která využívá právě radar vozítka Nefritový králík 2. Ukazuje se, že v daném místě je velmi velká tloušťka regolitu, která dosahuje hodnoty okolo 12 m. Pod ní je mezi 12 až 24 m vrstva hrubšího materiálu s jednotlivými kameny. Ještě níž je pak až do dosahu radaru, což je zhruba 40 m, vrstva, kde se střídají vrstvičky hrubšího a jemnějšího materiálu.

Jde o jednu z řady prací, které ukazují, jak projekt Čchang-e 4 přispívá k našemu poznání polárních oblastí odvrácené strany Měsíce a zároveň dláždí cestu k třetí etapě čínského měsíčního dobrodružství.

Třetí etapa čínského měsíčního programu

Třetí etapa je zaměřena na dopravu vzorků z Měsíce na Zemi a komplexní geologické studie zajímavých míst na jeho povrchu. Závislý je na dostatečně silné raketě, která je schopna vynést a poslat na dráhu k Měsíci dostatečně těžkou sondu. Touto raketou je Dlouhý pochod 5. Na nízkou oběžnou dráhu dokáže tento nosič vynést 25 tun. Je tak srovnatelný s raketami Delta IV Heavy, Falcon 9 nebo Proton-M. První její testovací start se uskutečnil v listopadu 2016. Neobešel se bez problémů. Nosič s družicí se dostal na jinou oběžnou dráhu. Tu se pak následně podařilo upravit, takže byl let zhodnocen jako úspěšný. Při druhém letu v červenci 2017 však selhal motor a start byl neúspěšný. Příprava rakety, u které bylo nutné odstranit příčiny selhání a zajistit spolehlivost, se tak zdržela. Až koncem prosince 2019 se tak uskutečnil třetí start této rakety. Byl úspěšný a vynesl do vesmíru telekomunikační družici Š‘-ťien 20. Tím se otevřela cesta i k uskutečnění prvního startu této etapy. Potvrdil to i první úspěšný start nové verze této rakety Dlouhý pochod 5B, který proběhl 5. května 2020 a vynesl na oběžnou dráhu první bezpilotní exemplář nové kosmické lodi určené pro pilotované lety. Takže i přes dvě selhání jiných verzí raket Dlouhý pochod, byl to typ Dlouhý pochod 7a v březnu a Dlouhý pochod 3B v dubnu 2020, se snad dva plánované starty rakety Dlouhý pochod 5 určené k vynesení sond do vzdálenějšího vesmíru uskuteční. Připomenu, že kromě sondy k Měsíci by měla tato raketa vynést v červenci i čínskou sondu k Marsu Tchien-wen-1 (Tianwen-1).

Místo budoucího přistání sondy Čchang-e 5 na snímku z Apolla 15
Místo budoucího přistání sondy Čchang-e 5 na snímku z Apolla 15
Zdroj: NASA

Vše je pro start v druhé polovině tohoto roku připraveno i proto, že úspěšný test návratového pouzdra proběhl už v roce 2014 při letu Čchang-e 5T. Při něm se potvrdilo, že pouzdro vydrží náročné podmínky průletu atmosférou i v situaci, kdy do ní vstoupí s velmi vysokou rychlostí při návratu od Měsíce.

Připravovaná sonda Čchang-e 5 by měla přistát v severní části Oceánu bouří v oblasti, kde je osamocený komplex lunárních dómů Mons Rümker. Jde o největší komplex takových útvarů, který zaujímá plochu o průměru 70 km a obsahuje celkově okolo 30 dómů. Jde o vulkanické útvary, které jsou z hlediska měsíční historie relativně mladé, mladší než dvě miliardy let. Jedná se tak o geologicky velmi zajímavé místo, a to je i důvod jeho výběru. Navíc bylo dosud jen velmi málo prozkoumané. Přípravný tým sondy vypracoval velmi podrobnou studii geologie těchto míst. Využíval fotografický, spektroskopický i topografický materiál získaný ze sond na oběžné dráze okolo Měsíce.

Podařilo se vybrat řadu atraktivních útvarů, které by mohly poskytnout velmi zajímavé vzorky. Nejzajímavější se zdají být mladé lávové bazalty z tohoto měsíčního moře, které budou hlavní prioritou. Velice pečlivý rozbor možných míst přistání, jejich geologických vlastností a potenciálního vědeckého přínosu byl publikován již v roce 2018 v článku Y. Q. Quina a dalších, „Geology and Scientific Significance of the Rümker Region in Northern Oceanus Procellarum: China’s Chang’E-5 Landing Region“.

Místo navrhované pro přistání sondy, ve středu v dolní části je Mons Rümker. Navrhované místo A by umožnilo získat mořský lávový materiál a zároveň jde o relativně hladký povrch, umožňující bezpečné přistání.
Místo navrhované pro přistání sondy, ve středu v dolní části je Mons Rümker. Navrhované místo A by umožnilo získat mořský lávový materiál a zároveň jde o relativně hladký povrch, umožňující bezpečné přistání.
Zdroj: Y. Q. Qian et al./AGU100

Po podrobné analýze byla vybrána tři potenciální místa přistání, která jsou na fotografii označena jako A, B a C. Místo A je v mladém moří. Je velmi vhodné pro zkoumání délky trvání pozdní fáze měsíčního vulkanismu. Určení přesného stáří hornin, které při něm vznikaly. Studovaly by se procesy vedoucí ke zvýšení koncentrací thoria a jeho role v tomto vulkanismu i průběh a role následných impaktů.

Lávové dómy v oblasti Mons Rümker
Lávové dómy v oblasti Mons Rümker
Zdroj: Y. Q. Qian et al./AGU100

Místo B je přímo v samotném Mons Rümker. Zde by bylo možné získat poznatky o původu měsíčních dómů, vlastnosti zdrojů magmatu a délce vulkanismu v této oblasti. A také by bylo možné poznat časový průběh následných impaktů.

Místo C je křemičitý dóm. Zde by se zkoumaly horniny tohoto typu měsíčních útvarů, zdroje magmatu a jejich vývoj i role koncentrace thoria v těchto procesech.

Zatím se jako nejnadějnější místo jeví varianta A. Zde by bylo možné získat velmi mladé lávové horniny. Výhodou je nejen vědecká atraktivita, ale také hladký a nekomplikovaný terén s minimálním rizikem při přistávání. S největší pravděpodobností by tak měla sonda přistát zde. Po nasbírání dostatečného množství vzorků by pak vyslala návratové pouzdro zpět k Zemi.

Závěr

Úspěšný start rakety Dlouhý pochod 5 koncem roku 2019 otevřel cestu i k nové měsíční misi
Úspěšný start rakety Dlouhý pochod 5 koncem roku 2019 otevřel cestu i k nové měsíční misi
Zdroj: CASC

V druhé polovině roku by se konečně měla uskutečnit čínská mise Čchang-e 5, která odebere vzorky z povrchu Měsíce a dopraví je na Zemi. Optimismus vůči úspěšné realizaci vzbuzuje i velmi spolehlivé fungování přistávacího modulu a vozítka sondy Čchang-e 4, které už jsou na Měsíci více než 17 měsíčních dnů. Zároveň proběhlo několik úspěšných startů nosné rakety Dlouhý pochod 5, která sondu Čchang-e 5 vynese do vesmírného prostoru.

Pokud se mise zahajující třetí etapu čínského měsíčního programu povede, půjde o klíčový krok k cestě k etapě čtvrté a vybudování automatické měsíční základny, a nakonec i k tomu hlavnímu cíli, kterým je bezesporu přistání a práce čínských kosmonautů na povrchu Měsíce.

Doplnění – přesnější informace o průběhu letu Čchang-e 5 a odběru vzorků

Sonda Čchang-e 5 bude ze čtyř částí, servisního modulu, návratového pouzdra, které nebudou přistávat na Měsíci a dvou přistávajících částí, kterými bude přistávací modul a přepravní zařízení, které odebere vzorek a dopraví ho na oběžnou dráhu okolo Měsíce.
Sonda Čchang-e 5 bude ze čtyř částí, servisního modulu, návratového pouzdra, které nebudou přistávat na Měsíci a dvou přistávajících částí, kterými bude přistávací modul a přepravní zařízení, které odebere vzorek a dopraví ho na oběžnou dráhu okolo Měsíce.
Zdroj: CAST/Spaceflight101

 Na základě diskuze a otázek čtenářů bych připojil ještě upřesnění o způsobu odběru vzorků i samotného letu. Celý systém bude obsahovat čtyři části. Servisní modul, návratové pouzdro a ze dvou komponent složenou přistávací část, která bude obsahovat přistávací modul a zařízení pro odběr vzorku a jejich dopravu na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Nebude nakonec obsahovat vozítko

Samotné odběrové zařízení bude obsahovat robotické rameno, které má na konci lopatku pro sběr vzorků a systém pro jejich zpracování využívající vibrační a další separační metody, které umožňují získat několik oddělených vzorků tak, aby se vzájemně nepromíchaly (nekontaminovaly). Přistávací část také obsahuje vrtací a penetrační mechanismus. Ten umožní získat více vzorků ve formě celistvého jádra až do zmíněné hloubky 2 m. Jádra budou v trubici, která umožní jejich bezpečnou dopravu bez poškození během letu i přistání.

Dá se očekávat, že bude snaha veškeré odběrové a vrtací práce uskutečnit během měsíčního slunečného dne, aby se vyloučilo možné poškození přistávacího modulu během extrémního chladu v průběhu měsíční noci. Podrobnější popis je zde.

Schéma přistávacího modulu s částí, která zajistí přepravu vzorku na měsíční orbitu a podrobněji ukázaným odběrovým zařízením
Schéma přistávacího modulu s částí, která zajistí přepravu vzorku na měsíční orbitu a podrobněji ukázaným odběrovým zařízením
Zdroj: Harbin Institute of Technology

Přednáška o současném návratu člověka na Měsíc a k cestě k měsíční základně.

Psáno pro servery Kosmonautix a Osel.

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
23 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Vaclav
Vaclav
4 let před

Scénář kopíruje odběr a návrat vzorků z Marsu.

Radim Pretsch
Radim Pretsch
4 let před

Půjde v případě Čchang-e 5 o statickou sondu s ramenem pro odběr vzorků nebo bude vybavena roverem?

Libor Lukačovič
Libor Lukačovič
4 let před
Odpověď  Radim Pretsch

Sonda Chang´e 5 nebude mať rover.

Vladimir Wagner
Vladimir Wagner
4 let před

Nemáte náhodou nějaký dobrý odkaz, kde by bylo odběrové zařízení popsáno. Tedy, jak se chtějí dostat do potřebné hloubky a z jaké vzdálenosti budou moci odebírat? A jaké techniky využijí? Díky.

racek
racek
4 let před

V originálu článku p. Wagnera na OSEL.cz se uvádí cituji „bude zhruba 3860 kg, se bude zase skládat ze čtyř částí. Orbitální modul zůstane na dráze okolo Měsíce. Přistávací modul bude obsahovat i malé vozítko a návratovou část. Systém bude schopen nasbírat až 2 kg vzorků z míst i 2 m pod povrchem. Ty se umístí na návratovou část, která odstartuje na oběžnou dráhu okolo Měsíce.“ Možná tam bylo dodatečně přidáno v rámci využití nosnosti dopravního systému. nebo se jedná o nepřesnost podkladů. Takže uvidíme.

Vladimir Wagner
Vladimir Wagner
4 let před
Odpověď  racek

Našel jsem různé informace. Takže nevím přesně, jestli vozítko na palubě bude. . V každém případě, podle toho, co vím, pokud tam bude, bude podobné předchozím a nebude schopné odebírat vzorky. Ale přesně nevím. I proto jsem prosil pana Lukačoviče o nějaký odkaz s podrobnějším popisem odběrného zařízení.

Vladimir Wagner
Vladimir Wagner
4 let před
Odpověď  racek

Takže, zde je podrobný popis a je jasné, že odběr bude pouze v místě přistání a i jak bude uskutečněn: https://spaceflight101.com/change/change-5/

Radim Pretsch
Radim Pretsch
4 let před
Odpověď  Vladimir Wagner

Děkuji za doplnění a vyčerpávající odpověď

Libor Lukačovič
Libor Lukačovič
4 let před
Odpověď  Vladimir Wagner

Takže som to nestihol… 🙂

racek
racek
4 let před
Odpověď  Vladimir Wagner

Díky za vysvětlení. Mise sama je velmi náročná a těším se na ní.

Hawk
Hawk
4 let před

Jestli se jim podari vystavba automaticke zakladny na Mesici 3D tiskem, jak se planuje, tak to bude poprve co v pripade velkych projektu cinska kosmicka agentura predehne NASA , protoze jako prvni budou mit stalou zakladnu na Mesici.Ta, pokud vim, soucasti programu Artemis neni.

Libor Lukačovič
Libor Lukačovič
4 let před
Odpověď  Hawk

Samozrejme, že v takých časových horizontoch sa môže zmeniť všetko, ale Čína plánuje moduly základne na Mesiaci ako klasické.

Vladimir Wagner
Vladimir Wagner
4 let před

Pokud chce Čína základnu opravdu postavit do konce dvacátých let (tedy alespoň základní část), tak i podle mě bude muset (a plánuje) využít dominantně klasické postupy. Ten 3D tisk se bude „jen“ snažit intenzivně rozvíjet a testovat, aby ho mohla co nejvíce využívat v budoucnu.

Hawk
Hawk
4 let před

Prave ze ne:

„China plans moon base built from 3D printed material after far-side success“
https://www.firstpost.com/tech/science/china-plans-moon-base-built-from-3d-printed-material-after-far-side-success-5904631.html

Libor Lukačovič
Libor Lukačovič
4 let před
Odpověď  Hawk

Informácie v odkaze sú pre mňa nové.
Každopádne si myslím, že to nebude celkom tak – experimentálne sa to možno bude skúšať ale p. Wagner to popísal dobre.
A podľa mňa je vôbec otázne, či takýto typ modulov sa bude používať všeobecne. Teda aspoň na začiatku.

Vaclav
Vaclav
4 let před

Sběr vzorků z okolí landeru zařízením umístěným na landeru je velmi omezen dosahem a rozsahem odběrného zařízení. To samozřejmě omezuje i výběr a posouvá jej do oblasti náhodnosti.
Vědecká kvalita bude nízká a nedá se vůbec srovnat s odběrem jaký může provádět mobilní robot s to vůbec pomíjím selekci astronauty. To se týká ovšem jen povrchového odběru, u hloubkových vzorků místo odběru prakticky nehraje roli.

Dušan Majer
Dušan Majer
4 let před
Odpověď  Vaclav

Zase se snažíte dehonestovat přínosy nějakých kosmických misí? Každým takovým příspěvkem si pod sebou řežete větev. Myslíte si, že vám ten ban jednou nedám, když vidím, že si z mých doporučení neberete nic k srdci?

zvejkal
zvejkal
4 let před
Odpověď  Dušan Majer

Dusan, prosim vas, uz ho zablokujte.
Z 10 prispevkov da jeden dobry, ostatne su velmi zakerne.
Dlho dlho som ho tu trpel a snazil sa brat tolerantne, ale ten uzivatel nemoze byt ok. Zastavme hlupost.
Dakujem.
P. Macura

Hawk
Hawk
4 let před
Odpověď  zvejkal

Ja si treba nemyslim, a pisi to opakovane, ze co pise Lojza nebo Vaclav je tolik za hranou, a uprimne nejaka lehka provokace odborneho razu neni v diskusi tolik na skodu. Dokocne se obcas od Vaclava z jeho obcas offtopic prispevku dozvim neco noveho,co mi uteklo, o kosmonautiku se zajimam, hlavne o pilotovanou,ale je to jeden z mych konicku, neni to na 100%.

Na druhou stranu zcela respektuju pravo admina a majitele webu rozhodnout si koho pusti k sobe na navstevu. Za timto webem je spoustu prace autora , jeho tymu, a spousta casu/odrikani,a pokud ma jeho autor dojem, ze mu nekdo skodi, ma podle meho nazoru plne pravo ho odmitnout/blouknout. Do bytu si tez nepoustite na navstevu nekoho, kdo na vas pusobi neprijemne.

Dušan Majer
Dušan Majer
4 let před
Odpověď  Hawk

Snažíme se prosazovat přístup, že ban je u nás vždy až ta poslední možnost. Dlouhodobě prosazujeme spíše domluvu a varování, ale u některých lidí je to házení hrachu na zeď. U tohoto pána je největší problém v tom, že prezentuje své domněnky jako jasná fakta. A v tom je zakopaný pes. Nezasvěcený člověk nepozná, že to, co píše, jsou jen z prstu vyccuané domněnky. Formálně to působí fundovaně, ale v reálu je to jen směs nepodložených a často i velmi zcestných dedukcí.

Kolisko
Kolisko
4 let před
Odpověď  zvejkal

Já bych za sebe prosil o shovívavost. Aloisovy / Václavovy příspěvky jsou sice většinou bludy a výkřiky do tmy, ale někdy odstartují (pro mě) zajímavou diskusi – příkladem budiž parádní komentář pana Wagnera.

Vladimir Wagner
Vladimir Wagner
4 let před
Odpověď  Vaclav

Nejde o náhodnost, jak jsem ukázal, je výběru místa přistání věnována velká péče. A opravdu nebude jejich vědecká kvalita nízká. To říkám z přímé zkušenosti člověka, na jehož pracovišti se analyzovaly vzorky z Měsíce jak z výprav Apolla tak i ruských Lun. A obojí vzorky se doplňovaly a ty z Lun opravdu nebyly vědecky bezcenné. I Američané o ně měli zájem. Měli sice řádově větší hmotnosti, ale ty vzorky z Lun byly prostě odjinud a mohly jejich znalosti doplnit. Jinak o tom, jak se měsíční vzorky u nás studovaly, jsem psal zde: https://www.osel.cz/4547-zkoumani-vzorku-z-mesice-u-nas.html
Je pochopitelné, že vozítko, které by sbíralo vzorky z okolí, by bylo lepší. Ovšem taková mise je náročnější technicky i finančně, potřebuje větší hmotnost a je větší riziko a požadovanou spolehlivost zařízení. Ještě lepší by pochopitelně byl výsadek kosmonautů. Ovšem tato mise je první stupínek, který k těm dalším má připravit půdu. A Číňané ukazují, že mají na to, aby nakonec dospěli i k těm dalším stupňům. Ale správně to dělají krok za krokem.

Libor Lukačovič
Libor Lukačovič
4 let před
Odpověď  Vladimir Wagner

Zhrnul by som tak ako ste to napísali v poslednej vete vašeho príspevku…

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.