Štart družíc Tianqi
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.
Čínský startup Landspace v sobotu vynesl na oběžnou dráhu šest družic Tianyi. Družice vynesla raketa Zhuque-2E z rampy v testovací oblasti Dongfeng Commercial Space Innovation Test Area v raketovém středisku Jiuquan.
National Geospatial-Intelligence Agency (NGA) se připravuje na otevření svého nového kampusu „NGA West“ severně od centra St. Louis koncem září. Toto otevření je vyvrcholením téměř desetiletého úsilí o modernizaci působnosti agentury na Středozápadě.
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Články
Dlouho předtím, než v roce 1974 odstartovala na orbit stanice Saljut 4, si její konstruktéři uvědomovali, že stanice tohoto typu jsou slepou uličkou. Stejně jako kolegové (či spíše konkurenti) z Čelomějovy kanceláře CKBM si palčivě uvědomovali limity, na něž provoz dosavadních stanic narážel. Životnost systémů byla často vyšší, než doba, po kterou stanice působila ve vesmíru. Důvod, proč Saljuty létaly s pilotovanými posádkami po relativně krátkou dobu, byl jednoznačný: pohonné látky. Omezená zásoba paliva a okysličovadla pro hlavní i orientační motorky byla určující pro životnost stroje, jehož stavba a provoz stály stovky milionů rublů. Bylo třeba vyvinout způsob, jak zásoby paliva doplňovat přímo na orbitální dráze. Projekt stanice nové generace byl v kanceláři CKBEM rozpracován v roce 1973 a v květnu 1974 byla zahájena její stavba. Začala se rodit stanice, jež byla pionýrem mnohých postupů, které jsou používány dodnes. Více plnohodnotných stykovacích uzlů, doplňování paliva a okysličovadla, návštěvnické posádky, výměna transportních lodí, doplňování nových modulů ke stanici a koneckonců i internacionální lety – u počátku toho všeho stála stanice DOS-5, známá pod oficiálním označením
Sergej Ryžikov, Robert Kimbrough a Andrej Borisenko v době vzniku tohoto článku odpočítávají poslední hodiny pobytu ve stavu mikrogravitace. Dnes přišel čas ukončit 171 dní dlouhý pobyt na stanici a vrátit se domů. Kosmonauti startovali na svou kosmickou misi vloni 19. října a po dvou dnech se spojili s ISS – ve vesmíru tedy stráví dohromady 173 dní. Náš článek vychází v jedenáct hodin dopoledne a už za hodinu začne vysílání NASA TV, která pokryje závěrečnou fázi návratu. Pokud tedy máte zájem sledovat živě celé dění, nabízíme Vám v článku integrovaný přehrávač NASA TV i plánované časy.
Vítáme naše čtenáře v dalším pracovním týdnu a především u kulatého dvacátého dílu seriálu, který je tvořen výhradně fotografiemi francouzského astronauta Thomase Pesqueta a jeho vlastními komentáři, které pro Vás překládáme do českého jazyka. Jak sám Thomas Pesquet podotkl, před svou misí na ISS se focení nikdy nevěnoval. Na oběžné dráze je to ale pro něj velká zábava a je to vidět nejen na velkém množství fotografií, kterými nás zásobuje, ale také na jejich vzrůstající kvalitě. Zastavme se tedy na pár minut a pokochejme se snímky ISS a naší planety z výšky čtyř stovek kilometrů.
Jediná trvale obydlená kosmická stanice, kterou má lidstvo k dispozici je současně unikátní vědeckou laboratoří, která nemá konkurenci. Technická životnost je sice až do roku 2032, ale Mezinárodní vesmírná stanice má zatím schválené setrvání do roku 2024. Politická životnost se ale dá prodloužit. Velmi dobrým znamením je zpráva čelních představitelů dvou největších agentur, které se na stavbě ISS podílely – NASA a Roskosmos se nebrání tomu, aby se provoz ISS prodloužil o další čtyři roky do roku 2028. Signál je to určitě pozitivní, ale čeká nás ještě běh na dlouhou trať.
Je tu nedělní poledne a tudíž nastává ideální čas pro týdenní souhrn nejzajímavějších událostí, které nám přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na rošádu v nosičích pro dva italské satelity, které podmínily start lovce exoplanet evropského satelitu CHEOPS a také náklad první mise Red Dragonu v roce 2020. V dalších tématech prověříme, jak probíhalo balení nákladní lodi Cygnus, také jak se zabalila posádka odlétající z ISS a podíváme se i na další zprávy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Moderní technika nám přináší stále propracovanější audiovizuální zážitky. Ještě před pár lety bylo HD video považováno za zázrak, časem se přidal i vyšší počet snímků za sekundu a nyní se na světlo derou i tzv. 360° videa, na kterých se můžete s pomocí myši rozhlížet po celé scéně. Kosmické firmy a agentury nástup tohoto trendu zachytily a proto se tato panoramatická videa začínají množit. Jedno z nejpovedenějších představili animátoři společnosti United Launch Alliance. Motivem je ukázka průběhu letu lodi Starliner – od předstartovních příprav, přes start až po přílet k ISS. Rozhodli jsme se tedy, že Vám tohle povedené video ukážeme, abyste mohli i Vy získat pocit, že jste v lodi Starliner – stačí držet levé tlačítko myši a pohybovat s ní.
Napříč několika našimi články ale také v komentářích pod nimi jste se již mohli setkat s krátkými zmínkami o další vývojové verzi rakety Falcon 9 americké firmy SpaceX. Už od začátku SpaceX vyvíjí Falcon 9 postupně během provozu a jednotlivá vylepšení aplikuje v průběhu let. Tento způsob má řadu finančních i technologických výhod, avšak na druhou stranu může být v určitých směrech trochu riskantní. Není tajemstvím, že již brzy do provozu vstoupí poslední plánovaná vývojová verze rakety označovaná jako Block 5. Podle dostupných informací by tato finální varianta rakety měla být ve výrobě právě v těchto dnech. Je tedy na čase naše čtenáře seznámit s chystanými změnami a vylepšeními.
Zatímco na konci března proběhl už pátý průlet sondy Juno v těsné blízkosti plynného obra, my se právě nyní kocháme snímky, které byly zpracovány ze čtvrtého průletu. A nezůstane jen u snímků, tentokrát tu máme pro vás i video, jak to asi vidí sonda během průletu a to už je opravdu nádhera. Snímky se však nerodí snadno, snad proto i ono zpoždění skoro dvou měsíců. Není to jako se snímky z Voyageru, Cassini, nebo Galilea. Kamera má velké zorné pole a je tak odlišná od toho, jak vypadají barevné kamery běžných sond. Výsledné obrázky jsou nakonec kromě vědecké studnice pokladů i neuvěřitelně nádherným výtvarným dílem, jaké dokáže stvořit snad jen příroda.
Když už nastane nějaká nepříjemnost, je potřeba podívat se na její důsledky a zkusit je maximálně využít pro něco dobrého. Když třeba ruská kosmická agentura kvůli nedostatku práce pro své kosmonauty zredukovalo jejich počet ze tří na dva, znamenalo to, že ob jeden Sojuz bude jedno křeslo volné. To je pochopitelně nepříjemné, protože místa v kosmických lodích jsou drahá a nahrazovat člověka nákladem je v tomto případě docela přepych. Kosmické agentury tedy hledaly cesty, jak této situace maximálně využít. Výsledkem bylo, že volná místa v Sojuzech MS-06 a MS-08 obsadí Joe Acabá a Rick Arnold, ačkoliv se dříve hovořilo o Shannon Walker. Do Sojuzu MS-04, který startuje už za 14 dní se ale další astronaut dostat nedá. Ale to se bavíme o startu, nikoliv o přistání.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
