sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

EchoStar

Společnost EchoStar objednala další geostacionární družici pro své televizní vysílání Dish Network. Objednávka přichází v období, kdy společnost signalizuje možnost podání návrhu na ochranu před bankrotem.

NanoAvionics 2

Jihokorejský státem podporovaný Institut pro základní vědy (IBS) objednal první z pěti cubesatů, které budou studovat Venuši z nízké oběžné dráhy Země, u litevské společnosti NanoAvionics 2. Vypuštění je plánováno na příští rok.

BAE Systems

Americké vesmírné síly udělily společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 1,2 miliardy dolarů na 10 družic pro varování před střelami (MWT) na střední oběžné dráze Země.

Články

Nová high-tech loď ArianeGroup dokončena

Zatímco realizace částečně znovupoužitelné rakety z Evropy je zatím v nedohlednu, tak v podstatě bez většího zpoždění se podařilo postavit moderní nákladní loď Canopée (Baldachýn) určenou nejen pro přepravu dílů pro rakety Ariane 6 na kosmodrom v Kourou. Z toho lze usoudit, že v lodním stavitelství „kosmonautické konstanty“ neplatí. Lépe řečeno stavby lodí lze realizovat bez větších odkladů, a není to vždy jen otázkou složitosti. No, nerad bych zacházel do zbytečných detailů. Podstatné je, že Canopée je připravena na transport částí první rakety Ariane 6 a dalších nákladů z Evropy. Právě tam totiž začíná jejich cesta končící ve vesmíru. Nová loď rozhodně nevznikla jako rozmar Evropské kosmické agentury. Měla by zaručit snížení nákladů a věřte, že i v této oblasti je stále prostor pro inovace.

Umělecká představa planetky Chariklo

Kosmotýdeník 541 (22.1. – 29.1)

Další týden utekl jako voda a pro vás je připraveno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky za uplynulý týden. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na zajímavé pozorování, které prováděl dalekohled Jamese Webba a bylo při něm sledováno zajímavé malé těleso s dvojicí prstenců – ve Sluneční soustavě poměrně nevídaný objekt. Podíváme se také na první letošní japonský start, či další let vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Starlink

ŽIVĚ A ČESKY: Vandenberg, Falcon a Starlink

V dnešním tradičně krátkém předstartovním článku, se zaměříme na další start Falconu 9 s další várkou družic Starlink. Ovšem, tentokrát bude tento start zpestřený tím, že pod aerodynamickým krytem se nebudou ukrývat jen Starlinky, ale i sekundární náklad, v podobě orbitálního tahače D-Orbit ION SCV009. A jelikož se jedná o misi mířící do druhé orbitální slupky, která má sklon vůči rovníku 70°, tak start proběhne z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii. O přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You se pokusí první stupeň s výrobním číslem B1071, který poletí posedmé. Náš přenos spustíme klasicky zhruba patnáct minut před startem tedy okolo 17:30.

VT_2023_04

Vesmírná technika: Vstřikování pohonných látek do motoru RD-170 a jeho spuštění

V minulém díle jsme si popsali cestu pohonných látek (kapalného kyslíku a leteckého petroleje) motorem RD-170. Dospěli jsme až ke vstřikovací hlavici. Právě tam dnes začneme a podrobně si popíšeme celou kriticky důležitou součást tohoto motoru – od vstřikovací hlavy a vstřikovačů, přes spalovací komoru až po trysku. Kromě toho se budeme věnovat i popisu nastartování tohoto raketového motoru.

Pulsary a kosmický výzkum

Jen málokdo dnes nezná neutronové hvězdy. Ještě před sto lety ovšem vědci ani netušili, že existují samotné neutrony, natožpak hvězdy z nich složené. První takové objekty našli astronomové až v 60. letech minulého století a rozpoutali tím hotovou tsunami. Od té doby probíhá nesmírně intenzivní výzkum neutronových hvězd a jejich jednotlivých typů. O těchto objektech jsme získali spoustu znalostí a zjistili jsme, že jsou ještě mnohem podivnější, než jsme se vůbec odvážili doufat. Dnes si některé z již dlouho známých informací, ale i nových objevů o neutronových hvězdách představíme více dopodrobna. Začít ale musíme u toho, jak fyzikové objevili částice zvané neutrony.

Pokec s kosmonautixem – Leden 2023

Ani v novém roce 2023 neopustíme staré dobré tradice. A pokud něco funguje 4 roky, tak to už za tradici považovat můžeme. Pokec s kosmonautixem totiž poprvé vyšel v lednu 2019 a už tehdy se jednalo o poslední pátek v měsíci. Také dnes se proto od osmi hodin večer sejdeme u přímého přenosu, ke kterému jste samozřejmě všichni zváni – ba co víc, bez Vás by tento formát nemohl existovat. Podstatou Pokecu s kosmonautixem je totiž naše odpovídání na dotazy Vás, diváků. Pokud tedy máte nějaký dotaz ohledně kosmonautiky, nebo chodu našeho portálu, stačí jej napsat do chatu. Už se na vás všechny moc těšíme.

DRACO (Demonstration Rocket for Agile Cislunar Operations)

Američané oživují vize jaderného pohonu

Kosmická agentura NASA společně s Agenturou ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA = Defense Advanced Research Projects Agency) oznámily 24. ledna spolupráci, která má vést k demonstraci jaderného motoru v kosmickém prostoru. Jeho realizace by měla významně usnadnit pilotovanou výpravu k Marsu pod taktovkou NASA. Obě státní organizace se mají věnovat projektu, který dostal označení DRACO (Demonstration Rocket for Agile Cislunar Operations). Tato nevratná dohoda, která má být přínosem pro obě agentury, popisuje role, odpovědnosti a postupy, jejichž cílem je urychlit vývoj a koncentrovat úsilí na potřebné aspekty.

Příprava motoru servisního modulu Orionu pro Artemis II

V budově Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku mají technici plné ruce práce s evropským servisním modulem, který bude vyslán s pilotovanou kosmickou lodí Orion na misi Artemis II. V rámci pokračujících prací byl servisní modul 13. ledna přesunut na zvedací stanoviště. Právě tady mají technici dobrý přístup ke spodní části servisního modulu, což bylo nezbytné k dalšímu kroku – instalaci trysky hlavního motoru, který dříve létal na raketoplánu jako součást systému OMS. K této instalaci došlo 16. ledna. Servisní modul obstarává pro loď Orion schopnost manévrování v kosmickém prostoru, ale zajišťuje i dodávky elektrické energie, či komodit nezbytných pro systém podpory života astronautů.

Day of Remembrance

Den vzpomínek na ty, kteří se nevrátili

Poslední čtvrtek v měsíci lednu NASA každoročně pořádá Day of Remembrance, Den vzpomínek. Tedy připomínku posádek kosmických lodí, které neměly to štěstí se vrátit domů. Všechny tři největší americké tragédie v oblasti pilotovaných letů se staly v rozpětí několika dní na přelomu ledna a února. V pátek 27. ledna 1967 uhořela trojice astronautů v lodi Apollo 204 (později překřtěné na Apollo 1). V úterý 28. ledna 1986 byl v 73. sekundě letu nad Floridou zničený raketoplán Challenger se sedmi astronauty na palubě. A nakonec v sobotu 1. února 2003 shořel během přistávacího manévru raketoplán Columbia. Opět se sedmičlennou posádkou.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.