sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Eutelsat

Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.

W-4

Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.

Ocula

Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.

Starship S36

Během připrav na statický zážeh kosmické lodi Starship S36, společnosti SpaceX, došlo k mohutné explozi a zničení S36. Zatím není jasné, jak velké škody vznikly na testovacím zařízení a jeho okolí.

Články

Z Opportunity je maratonec!

Americké vozítko Opportunity to dokázalo! Stroj, který měl původně fungovat pouze tři měsíce už pracuje více než jedenáct let. Díky tomu mohl tento šestikolový stroj ujet rekordní vzdálenost, se kterou se nemůže měřit žádný jiný lidský výtvor. V těchto dnech navíc přišel další jubilejní milník – Opportunity překonala na svém virtuálním odometru hodnotu 42 195 metrů, což je oficiální hranice maratonu. Vozítko se v té době pohybovalo v lokalitě, která dostala pojmenování Marathon Valley. Přejme téhle mimořádné sondě ještě mnoho dalších úspěšných kilometrů.

Charles Duke

Cesty za kosmonautikou – Charles Duke

V rámci nepravidelného seriálu “Cesty za kosmonautikou“ vás seznamujeme se zajímavými destinacemi, které mohou potěšit srdce a oko fanouška kosmonautiky. Dnes ovšem učiníme malou výjimku – na rozdíl od předchozích dílů, které popisovaly místa a výstavy, které jsou vesměs přístupné stále nebo se opakují v periodických intervalech, dnes čtenářům přinášíme minireportáž z události jedinečné a pohříchu raritní. Dnešní díl Cest za kosmonautikou proto nebude ve svém závěru obsahovat žádné informace ohledně vstupného, místa konání ani zajímavostí v okolí. Přesto máme za to, že onu událost nemohl náš portál přejít beze zmínky…

AKTUALIZOVÁNO: Start další navigační družice

Dnes v 19:36 našeho času by měla z floridského kosmodromu odstartovat raketa Delta IV M+ (4,2). Pod jejím aerodynamickým krytem se ukrývá americká navigační družice pro systém GPS. Jelikož jde o devátého zástupce z řady označované jako 2F, je kompletní název satelitu GPS-2F 9. Raketa Delta by měla dopravit náklad na oběžnou dráhu ve výšce 20 459 kilometrů, která bude skloněná vůči rovníku o 55°. Předpověď počasí je zatím příznivá – meteorologové očekávají na 90% dobré podmínky. V našem dnešním článku jste měli možnost sledovat celý start živě. Nyní jsme přehrávač s živým přenosem nahradili záznamem startu.

Porovnání raketových motorů

Dostat se na oběžnou dráhu není zrovna snadné. K dopravení cenného nákladu do vesmíru, je potřeba vyvinout obrovskou sílu, tím správným směrem. Stovky součástek nesmí zklamat. Dojde k prudkému nárůstu teploty a tlaku. Vyšlehnou spaliny a prudká chemická reakce, pohne mnoha set kilovým kolosem vzhůru. tohle vše má na svědomí raketový motor. Jedna z nejdůležitějších součástí rakety. Za dlouhou dobu, po kterou lidstvo nakukuje nad zemskou atmosféru, jich ovšem vzniklo mnoho. Proto Vám přinášíme dnešní článek, kde jsou ty nejznámější z nich seřazené vedle sebe.

Fotky Marsu od indické sondy

Kolem Marsu momentálně krouží tři robotičtí průzkumníci z USA, jeden z Evropy a jeden z Indie. Právě poslední jmenovaná, sonda Mangalyaan, je mezi ostatními tak trochu Popelkou, protože se do povědomí internetové veřejnosti moc nedostane. Byla by ale škoda tyto fotky opomíjet, proto Vám dnes přinášíme nejnovější várku fotek právě od indické sondy MOM. Indové nezveřejňují pouze samotné fotky – vždy k nim doplní i popisek – my Vám je přeložili do češtiny, takže se jejich krásou může kochat i ten, kdo není v cizích jazycích příliš kovaný.

Konec mise STS-51L

Vesmírné osudy 99. díl – Story Musgrave

28. ledna 1986 seděl Story v kanceláři šéfastronauta Johna Younga a spolu s ostatními sledoval na televizní obrazovce přípravy startu mise STS-51-L. Po dvou misích, které absolvoval, se dokázal dobře vžít do pocitů těch, kteří nyní seděli v křeslech orbiteru Challenger a čekali na okamžik, kdy se vydají do nadoblačných výšin. 73 sekund po startu se v houstonské kanceláři rozhostilo ohromené ticho, přerušované pouze nevěřícným šepotem a tichými vzlyky. Story pak jako první vyslovil nahlas to, co ostatní v koutku duše věděli: že sedm kolegů, kamarádů, přátel, už není mezi živými. Po nějaké době se osazenstvo rozešlo, aby každý mohl o samotě strávit tu odpornou realitu, fakt, že program Space Shuttle si právě vyžádal sedm životů a že nic už nebude stejné, jako dříve. Věk nevinnosti raketoplánů právě skončil. Přede všemi nyní stály dlouhé měsíce, možná roky, kdy padne mnoho otázek, které budou bolet a mnoho odpovědí, které padnou drtivou vahou na každého jednotlivce v řadách NASA a kontraktorů. Story navenek držel své emoce na uzdě a teprve až když byl o samotě, začaly po jeho

Vzpomínky na výcvik

Posilování na oběžné dráze

„Můj dnešní den začal ranní hodinou tělocviku na přístroji ARED. Zkratka ARED znamená Advanced Resistive Exercise Machine (pokročilý odporový cvičební stroj, pozn. redakce). Na ISS už je několik let a členové posádek dlouhodobých expedic díky němu zaznamenaly obrovský rozdíl v efektivitě rezistentních cvičení majících za úkol zpomalit řídnutí kostí. Astronauti na ISS mají cvičení na AREDu zahrnuto v každodenním harmonogramu a mají také určeno, na které kritické partie se mají v každém cvičení zaměřit.

Deník astronautky Speciál

Boj proti následkům stavu beztíže

„Dnes na mě čeká opakování ruských protiopatření. Pod pojmem protiopatření máme ve světě ISS na mysli všechno to, co děláme za účelem minimalizace efektu oslabení svalů, kostí a kardiovaskulárního systému ve stavu beztíže. Co se týče rodiny protiopatření, jednoznačným vítězem trofeje o nejbizarnější kousek vybavení, je pro mě Chibis-M. S ničím takovým jsem se doposud ještě nesetkala!

Volný přístup k fotkám SpaceX

Už jen samotná informace o tom, že firma SpaceX založila svůj profil na populárním serveru Flickr, který je určený pro ukládání fotografií, by byla potěšující. Stačí jen letmý pohled a hned je jasné, že se tu ukrývají velmi povedené snímky všeho, co souvisí s provozem SpaceX. Ale ještě zajímavější je, že všechny snímky na tomto profilu jsou od 18. března pod licencí Creative Commons s atributem 2.0 Generic. Tohle odborné konstatování asi málokomu něco řekne, ale znamená to, že tyto fotky jsou k dispozici všem lidem pro jakékoliv využití včetně komerčního! Jediné, co je potřeba, je uvést zdroj. SpaceX se tak přidává na stranu, kde je třeba NASA. Za tento krok patří americké firmě velký palec nahoru a nyní malá ochutnávka tří fotek ze zmíněného profilu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.