Boeing
Boeing získal kontrakt v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na výstavbu družic ESS, které jsou ústředním bodem amerického jaderného velení, řízení a komunikace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Boeing získal kontrakt v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na výstavbu družic ESS, které jsou ústředním bodem amerického jaderného velení, řízení a komunikace.
Americké vesmírné síly zrušily soutěž mezi společnostmi Boeing a Northrop Grumman na stavbu nové třídy komunikačních družic odolných proti rušení. Zrušený program, známý jako Protected Tactical Satellite Communication-Resilient (PTS-R), byl spuštěn v roce 2020.
Americké letectvo odložilo návrh na výstavbu dvou raketových přistávacích ploch na atolu Johnston, odlehlém ostrově ve střední části Tichého oceánu. Důvodem jsou obavy o životní prostředí. Dne 5. července o tom informoval americký vojenský deník Stars and Stripes.
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.
Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Články
V počátcích letů do vesmíru se velmoci předbíhaly ve velikosti a síle svých raket. Zato v současnosti je trend spíše opačný. Nejvyužívanější rakety patří do střední třídy a ekonomicky zajímavé začínají být i malé kosmické nosiče s kapacitou do cca 1 tuny na nízkou oběžnou dráhu, protože družice této váhové kategorie zažívají doslova boom, který má na svědomí hned několik faktorů, ale asi největším z nich je samozřejmě cena a tedy i dostupnost. Prakticky to znamená, že již dnes jsou větší univerzity schopny vyrobit si vlastní družici a díky tomu roste poptávka po vhodných nosičích, jejíž počet logicky stále stoupá. Provozovatelé malých družic byli přitom ještě do nedávna odkázáni na sdílené a drahé starty na větších nosičích. Jenže situace se mění a v budoucnu bychom mohli být svědky více startů za rok malých nosičů, než těch velkých. Že tato myšlenka není žádná utopie, ukazuje i nová raketa Alpha společnosti Firefly Aerospace.
Nová ruská kosmická loď známá dříve jako Federace a dnes jako Orel by měla v roce 2021 dostat finanční podporu. Roskosmos pro ni plánuje osm miliard rublů (necelé 3 mld Kč, nebo 116 mil EUR). Podle dostupných informací se zdá, že Rusové nejprve postaví dva testovací exempláře. První kus by měl jakýmsi prototypem, který pomůže v roce 2023 vyzkoušet kompatibilitu s raketami Angara A5 a Jenisej. Druhý exemplář má být dokončen v roce 2028 a měl by už představovat plně použitelnou loď pro letové zkoušky i ostré mise. Podle všeho se zdá, že v srpnu až září 2023 by mohl prototyp lodi letět na raketě Angara A5. O rok později má následovat nepilotovaný test a v roce 2025 má Orel dopravit kosmonauty na ISS. Těžkotonážní raketa Jenisej by mohla letět v roce 2028, o rok později má prý zamířit k Měsíci a v roce 2030 by měla umožnit ruským kosmonautům přistát na lunárním povrchu.
Přelom roku už je dávno za námi stejně jako všelijaké sumarizace roku předchozího a výhledy na rok aktuální. Přesto se pojďme ještě jednou pozastavit a poohlédnout zpět. Je načase, abychom se v našem pravidelném seriálu StatistiX zaměřili na rok 2019 z pohledu společnosti SpaceX – současného světového lídra na komerčním trhu vynášení nákladu do kosmu a průkopníka na poli kosmických technologií. V minulém roce se toho, jak už tomu u SpaceX bývá zvykem, událo velmi mnoho. Na jednu stranu firma sice uskutečnila výrazně méně startů svých raket, než v letech minulých, na stranu druhou však překročila celou řadu významných milníků od první mise vůbec první soukromé lodi pro posádku na světě, přes první komerční start nejsilnější rakety současnosti, první let prototypu meziplanetární lodi, první úspěšnou záchranu aerodynamického krytu rakety a jeho opakované použití, až po počátek budování největší družicové megakonstelace, která nemá obdoby. Těch nej, poprvé a dalších superlativů je až neuvěřitelně mnoho. Pojďme se tedy na počínání SpaceX v roce 2019 podívat souhrnným pohledem faktů, čísel a grafů.
Když vloni 18. října vystoupily do volného prostoru americké astronautky Christina Koch a Jessica Meir, byla toho plná média – v celé historii kosmonautiky se totiž vůbec poprvé vydaly do volného prostoru dvě ženy. Astronautkám tehdy dokonce ještě během výstupu volal prezident Donald Trump. Ve středu se tyhle dvě astronautky, mimochodem údajně nejlepší kamarádky, vydají do volného prostoru znovu. Jejich úkolem bude pokračovat v práci, kterou na podzim loňského roku začaly. Zhruba šest a půl hodiny dlouhá kosmická procházka bude ve znamení výměny starých nikl-vodíkových akumulátorů za nové lithium-iontové.
Na začátku roku 1997 bylo stanici poměrně horko. Její dráha byla v té době totiž orientována tak, že téměř nevstupovala do zemského stínu. Jinak však život na palubě plynul relativně klidně. Nový rok oslavila posádka tím, že si mohla o hodinku přispat, nicméně to byl jediný ústupek pracovnímu plánu. Korzun a Kaleri se na začátku roku zabývali demontáží bloků systému Kurs z modulu Kristall (pro potřeby testování s raketoplány měl Kurs fungovat pouze v pasivním režimu). Sejmuté bloky měly putovat zpět na Zem a měly být použity v některém z příštích Progressů nebo Sojuzů. Po rozpadu SSSR se výrobní závod Chartron v Kyjevě ocitl na území samostatné Ukrajiny a ta si za Kurs nechávala platit div ne zlatem. Rusové počítali s tím, že po dobu trvání projektu Shuttle-Mir budou Kursy dopravovány raketoplány zpět na Zem a recyklovány. Zatímco se Valerij a Alexandr mořili s rozpojováním elektroniky, John Blaha pracoval zejména s malým skleníkem, kde se měly čile k světu výhonky pšenice. Už na podzim kosmonauti „sklidili úrodu“ a hned semena ze sklizených klásků znovu zasadili. Nyní měla být
Před pár dny jsme Vás informovali o tom, že NASA oficiálně přezvala od firmy Boeing první dokončený exemplář centrálního stupně rakety SLS. Psali jsme, že transport tohoto letového exempláře z Michoud Assembly Facility na Stennisovo středisko obstará transportní člun Pegasus. Dnes Vám přinášíme další pokračování tohoto příběhu – člun, který dříve transportoval externí nádrže raketoplánu, totiž doplul na testovací středisko v americkém státě Mississippi. Administrátor NASA, Jim Bridenstine o této události informoval na svém Twitteru a připojil i dvě fotografie, které přikládáme do článku.
O tom, že je fajn, když má kosmická loď pro posádku záchranný systém, asi není potřeba dlouze spekulovat. A pro příklad ani nemusíme chodit do vzdálené minulosti – stačí si vzpomenout na 11. října 2018 a start rakety Sojuz FG s kosmickou lodí Sojuz MS-10. Nick Hague a Alexej Ovčinin se zachránili jen díky tomu, že záchranný systém jejich lodi zafungoval správně. I loď Crew Dragon, kterou připravuje SpaceX, tedy musí disponovat prostředkem, který by v případě nestandardní situace odnesl kabinu s lidmi pryč od nebezpečné rakety. 18. ledna bychom se měli dočkat zkoušky tohoto systému za letu – půjde tedy o takzvaný In-Flight Abort Test, zkráceně IFA.
Majestátní raketa Delta IV Heavy, která bude mít za úkol vynést utajenou misi NROL-44 pro Národní průzkumný úřad NRO (National Reconnaissance Office) úspěšně 10. ledna prošla předstartovní simulací, což je důležitý milník na cestě ke startu. Šlo o zkoušku označovanou jako WDR (Wet Dress Rehearsal), v rámci které se otestovaly všechny činnosti, které se budou dělat i v den startu. Všechno začalo tím, že se na startovní rampě 37 floridského kosmodromu dala do pohybu mobilní obslužná věž. Následně operátoři připravili všechny systémy rampy i rakety na zahájení tankování.
Máme za sebou první kompletní týden roku 2020 a rozhodně nemůžeme říct, že bychom se nudili. A pokud pochybujete, můžete si přečíst aktuální Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na Floridu, kde se začala sestavovat nosná raketa pro evropskou vědeckou misi s českým podílem. A v dalších kratších tématech se kromě Floridy podíváme i do Texasu, do Pacifiku, do Francouzské Guyany, či na středisko Michoud Assembly Facility. Chybět nebudou ani tradiční rubriky, ve kterých pro Vás shrneme všechny články, které jsme v tomto týdnu vydali, ukážeme Vám snímek a video týdne, aby byla naše pravidelná každotýdenní rekapitulace kosmonautických událostí opravdu kompletní.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
