Interstellar Technologies
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Články
Původně mělo ke startu Falconu 9 na tuto misi dojít koncem června, ale objevená závada na jednom motoru Merlin na prvním stupni způsobila odklad až na začátek července. Pokud se tedy nic nepokazí, měli bychom se ve středu v 17:59 SELČ dočkat startu z rampy 39A. Čeká nás použití prvního stupně, který má za sebou již čtyři starty a i tentokrát se pokusí o přistání. Nákladem je 57 družic pro síť Starlink, se kterými poletí i dvě družice Black Sky Global určené ke snímkování Země. Pokud tedy budete mít čas a chuť, přijměte naše pozvání ke sledování našeho komentovaného přenosu.
Izraelská vláda společně s firmou Israel Aerospace Industries provedly v pondělí předem neoznámený start průzkumné družice Ofek 16. K jejímu vynesení na nízkou oběžnou dráhu použili nosnou raketu Šavit 2. Ofek 16 je malá družice určená ke snímkování a měla by izraelskému ministerstvu obrany poskytovat snímky s vysokým rozlišením. Samotné jméno Ofek (אופק) je hebrejský výraz pro horizont a používá se pro všechny izraelské armádní družice bez ohledu na jejich úkoly – řadí se sem tedy družice demonstrační, ale i optické-snímkovací či radarové.
Vědecký výzkum na Mezinárodní kosmické stanici nezadržitelně pádí vpřed a je tedy čas si představit, na čem astronauti pracovali v pondělí 6. července. Jako obvykle nepůjde o soupis všech činností, pouze o výběr nejzajímavějších momentů. Jako již tradičně si ukážeme nejen samotnou vědeckou činnost astronautů, ale i všechny dalších aktivity, které jsou potřeba k udržování ISS v chodu. V současné době totiž má posádka na starost přípravu na odlet kosmické lodi Progress.
Bez ohledu na to, zda se Energiji podaří získat peníze na další etapu pilotovaného letu Miru, probíhaly přípravy, které počítaly jak s variantou, že se peníze podaří sehnat a bude možné k Miru poslat další expedici, tak s variantou, že se žádná expedice konat nebude a Mir bude v roce 2000 sveden z orbity. První varianta vyžadovala jeden nový Progress a jeden Sojuz, smutnější alternativa počítala pouze se startem Progressu. Stavba a příprava nákladních a transportních lodí trvá dlouhé měsíce a proto i konkrétní lodě, se kterými se pro rok 2000 počítalo, musely být zhotoveny v předstihu. V říjnu 1999 byly oba dva stroje dohotoveny a přepraveny na Bajkonur k testům. Na konci prosince byl Sojuz na Bajkonuru zakonzervován, protože jeho start závisel jak na plnění finanční stránky smlouvy mezi Energijí a Gold & Appel (která byla ke cti posledně zmiňované společnosti do puntíku dodržena), tak na úspěšném startu Progressu a jeho připojení k Miru. Sluší se ovšem dodat, že Progress s továrním číslem 250 nebyl běžným strojem, jaké dosud k Miru létaly. Jednalo se o novou generaci legendárního náklaďáku s označením Progress
Evropský experiment ERSA (ESA Radiation Sensors Array) bude po umístění na stanici Gateway sledovat radiaci a díky tomu přinese vědcům cenné informace. Půjde o nejdále od Země umístěný evropský experiment související s pilotovanými misemi. V řecké mytologii byla Ersa, dcera Dia a Selene, bohyní rosy a jejím nevlastním bratrem byl Hermes. Tyto mytologické souvislosti na experiment ERSA docela dobře sedí. HERMES je totiž zkratka projektu s názvem Heliophysics Environmental and Radiation Measurement Experiment Suite. Tento projekt vede NASA a má pracovat na stejné misi. ERSA tak doplní americký program Artemis zaměřený na návrat lidí na povrch Měsíce.
Mnoho vyspělých kosmických agentur v posledních letech obrací svou pozornost k Měsíci a Evropa nechce zůstat pozadu – naopak. ESA by ráda hrála na povrchu našeho souputníka významnou roli. Evropský lunární lander by to měl umožnit – má být navržen tak, aby umožnil různé typy misí s různými náklady. Celý projekt je nyní ve fázi intenzivních studií a pokud bude schválen, přejde rovnou do režimu plnohodnotného kosmického projektu. Na loňském zasedání ministrů členských zemí Space 19+ byly ke studiím schváleny dvě varianty nákladu – doručení logistických zásob pro pilotované mise na povrchu Měsíce a samostatná evropská vědecká mise na povrchu Měsíce, která může být spojena s dopravou vzorků na Zemi. Pro naše pravidelné čtenáře není tento projekt nový – už vloni jsme vydali článek o evropském lunárním landeru Heracles. ESA zřejmě toto jméno opustila, neboť nově tento projekt označuje pouze jako European lander.
Další týden je za námi a přinesl zase pěknou porci událostí kosmonautiky. Pojďme se nyní za tímto týdnem ohlédnout v Kosmotýdeníku. Hlavním tématem bude tentokrát diskutabilní nákup Velké Británie, která zakoupila bankrotující společnost OneWeb a která má s touto konstelací poněkud nejasné plány. Budeme se věnovat také jednomu pěknému snímku od Curiosity na Marsu, anebo naopak možnosti, jak své jméno na Mars poslat. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Lidé trpící triskaidekafobií mají po včerejšku další „důkaz“ nebezpečnosti čísla 13. Právě při třináctém letu rakety Electron přišla její havárie. Technicky vzato byla neúspěšná i první mise, ale tam nešlo o chybu rakety – ta tehdy pracovala dobře, pouze byla zničena po chybě pozemního vybavení. Při zatím posledním startu to ale bylo jinak. Nosič odstartoval z novozélandské rampy ve 23:19 našeho času a během práce horního stupně došlo k zatím blíže neupřesněné závadě, takže raketa nedosáhla rychlosti potřebné k usazení na oběžné dráze. Firma Rocket Lab zatím pouze oznámila neúspěch a omluvila se zákazníkům. Bližší detaily prý oznámí, až budou sami vědět více.
Netradičně o jeden den dopředu posunula firma Rocket Lab svůj start rakety Electron. Toho bychom se tak mohli dočkat už v noci na neděli. Okno se otevře ve 23:13 a zůstane otevřené do nedělních 0:03 našeho času. Start má proběhnout z jediné aktuálně provozuschopné rampy na Novém Zélandu a ani tentokrát firma nepřišla s nudným názvem mise. Ta nese pojmenování Pics Or It Didn’t Happen, což je fráze často používaná v diskusích na internetu, kterou můžeme volně přeložit jako: „Jestli nemáš fotku, tak se to nestalo“. Většinou se tato fráze používá jako reakce na příspěvek, který popisuje nějaký neobvyklý zážitek.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
