sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Články

Vizualizace teleskopu Euclid

Euclid čelí technickým problémům

Teleskop Euclid, který připravuje Evropská kosmická agentura ve spolupráci s NASA, má hodně smělý úkol – pozorovat miliardy vzdálených a slabě svítících galaxií. Díky těmto pozorováním má pomoci lépe pochopit podstatu temné energie a temné hmoty. Z technologického hlediska jde o poměrně náročnou misi a takové většinou při realizaci čelí mnoha problémům – požadavky definované potřebami mise jsou často na hranici současných možností techniky. Mise Euclid se s tím nyní potýká na vlastní kůži. Problémy se objevily hned na několika frontách.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - Největší lidský výtvor mimo zemský povrch.

Další únik na ISS – nebyl nebezpečný, jen nepříjemný

Ačkoliv máme všichni v paměti situaci z konce loňských prázdnin, kdy z orbitálního modulu lodi Sojuz MS-09 unikal vzduch, aktuální únik rozhodně není nebezpečný. Netýká se ani vzduchu, ale vody. Celých jedenáct litrů této kapaliny uniklo do útrob stanice během prací, které jsou nezbytné k budoucí instalaci systému manipulace s močí UTS (Urine Transfer System). Tato událost je svým významem nesrovnatelně menší než v případě vzpomínaného otvoru v Sojuzu, ale jedná se o krásnou ukázku toho, že život na ISS rozhodně není snadný. Stále je potřeba být ve střehu a očekávat nečekané.

ŽIVĚ: Start první Ariane v letošním roce

Čína, Spojené státy, Indie i Japonsko už mají za sebou první start roku 2019 a dnes by se k nim měla přidat i Evropa. Firma Arianespace totiž na kosmodromu v Kourou připravuje start své nejsilnější rakety Ariane 5. Startovní okno trvá 61 minut a otevře se ve 22:01 SEČ. Pokud půjde všechno podle plánu, tak úkol rakety skončí přesně 42 minut a 26 sekund po startu. Jak už to bývá u Ariane 5 obvyklé, do vesmíru vynese dvě telekomunikační družice – jedna pokryje Evropu, Jižní Afriku a Střední Východ, zatímco druhá bude umístěna nad 48. poledníkem východní délky.

Posádka EO-7: (zleva) Manakov, Strekalov

Svět nad planetou (17. díl)

Na Gennadije Manakova a Gennadije Strekalova čekalo v rámci sedmé dlouhodobé expedice velké množství úkolů. Krom tradiční výzkumné práce bylo v plánu provést i poměrně velký objem údržbářských prací a oprav. Přestože se díky čerstvému přírůstku v podobě modulu Kristall mohlo zdát, že stanice je celkově relativně mladá, základní blok už měl za sebou téměř celou prodlouženou dobu životnosti, jež byla v roce 1989 papírově zvýšena ze tří na pět let. Věk základního bloku se pomalu začínal projevovat a i na veřejnosti se objevovaly hlasy o tom, že kosmonauti místo vědy stále více času věnují údržbě. V případě Manakova a Strekalova tomu tak do značné míry skutečně bylo. Nejednalo se však o operativní údržbu, ale o plánované úkony, které „omladí“ základní blok, zjistí jeho reálný stav a alespoň trochu ulehčí život dalším posádkám. Významnou část údržbářské práce měli kosmonauti vykonat v rámci tří plánovaných výstupů do volného prostoru a celkově měli „Vulkani“, jak zněl volací znak této posádky, předat svým nástupcům stanici v lepším stavu, než ji sami přebírali. Ovšem když dojde na tak závažnou a komplikovanou věc, jako

První zážeh motoru Raptor

To je fofr! Včera jsme v Kosmotýdeníku psali o tom, že na texaskou základnu McGregor dorazil první exemplář výrazně přepracovaného motoru Raptor, který byl usazen na testovací stanoviště a dnes už tu máme jeho první zážeh. Když byly ve střední Evropě tři hodiny ráno, zaslechli lidé v okolí základny zhruba dvě sekundy dlouhé burácení. Nevěděli však, co je jeho původcem. Vždyť na základně McGregor probíhají statické zážehy samotných motorů Merlin i celých prvních stupňů raket Falcon před jejich odesláním na kosmodrom. Tyto zážehy však trvají déle, což byla určitá indicie. Když zakrátko Elon Musk na svém Twitteru zveřejnil videa, bylo jasno – kyslíkometanový motor Raptor o sobě dal poprvé výrazně vědět.

Síť snímkovacích družic poletí na čínských raketách

Společnost Satellogic se dohodla se zástupci čínského kosmického programu na vynesení devadesáti komerčních družic pro sledování Země. Ty mají letět na pěti nebo šesti raketách z rodiny Dlouhý pochod. Pro čínské nosiče se jedná o jeden z historicky největších úspěchů na globálním trhu s raketami. Firma Satellogic zatím vypustila osm družic, ale podle plánu, který oznámila 15. ledna společně s čínskou korporací China Great Wall Industry Corp. bude tento počet více než zdesetinásoben. Za celých dvacet let od vstupu čínských raket na globální trh nepřišla větší jednorázová zakázka.

Roskosmos zrušil dohodu na stavbu rampy raket Angara

Nová rodina ruských raket čelí dalšímu problému – tentokrát je spojen se stavbou startovní rampy na kosmodromu Vostočnyj. Absence této rampy představuje pro ruské naděje na návrat na komerční trh nosičů významnou překážku. Státní korporace Roskosmos totiž zrušila dohodu s firmou PSO Kazaň, která měla stavbu zajistit. Kontrakt na vývoj druhé fáze nového kosmodromu obsahující i rampu pro rakety Angara byl přitom po mnoha odkladech podepsán vloni na podzim. Zástupce premiéra, Jurij Borisov, který má v ruské vládě na starosti kosmický a obranný program, oznámil tuto novinku 23. ledna po schůzce s premiérem Dmitrijem Medveděvem, kde se řešily finanční problémy Roskosmosu. Medveděv zmínil právě Vostočnyj jako příklad špatného managementu. Pouze pět z devatenácti zařízení byly na Vostočném oficiálně dokončeny v rámci první fáze před uzávěrkou. Setkání za zavřenými dveřmi skončilo vystoupením Borisova před novináře. Zástupce premiéra oznámil, že zrušení kontraktu na rampu raket Angara přinese nejméně půlroční zpoždění, ve výsledku by se celkové dokončení mohlo odložit i o dva roky.

Kosmotýdeník 333 (28.1. – 3.2.)

Máme za sebou další týden – ještě nedávno jsme slavili nový rok a teď už jsme se rozloučili s jeho prvním měsícem. Leden nám přinesl slušnou porci událostí a zdá se, že únor nás vydechnout nenechá. Kosmotýdeník je opět naplněn aktuálními informacemi, na které se v průběhu týdne na našem webu nedostalo. Těšit se můžete na žhavé novinky kolem radikálně upravených motorů Raptor, jejichž první exemplář dorazil na testovací stanoviště firmy SpaceX, ale řeč bude i o instalaci větrného krytu na Marsu, nebo o přípravách prvního letošního evropského startu.

Anne McClain mezi moduly Harmony a Destiny - na fotce vidíme senzor umístěný na čele. Ten slouží k měření cirkadiánních rytmů.

Výzkum na ISS – Biologické hodiny a hoření ve vesmíru

Posádka na ISS provádí desítky různých vědeckých experimentů, které si připomínáme v rámci nepravidelného seriálu Věda na ISS. V dnešním díle se podíváme na ukončení dvou vědeckých experimentů, které souvisí s biologií. Kromě toho přijde řeč i na lehce nevědecké, ale zato technicky zajímavé téma – natáčení zkušeností s virtuální realitou. Do vědeckého prostředí se zase naplno vrátíme údržbou zařízení pro studium hoření ve vesmíru. Posádka kromě vědy neustále udržuje stanici v dobrém stavu, takže se zmíníme i o údržbě systémů podpory života.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.