sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Apex 1.0

V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.

Přistávací modul Veněry už ČR nezasáhne

Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.

Sierra Space

Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.

Čína

Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.

Rheinmetall

Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.

Články

TOP 5: Evropské stopy na misi Apollo 11

Pokud máme zmínit podíl nějaké evropské země či národnosti na misi Apollo 11, nejspíše nás jako první napadne účast německých raketových odborníků. Wernher von Braun a více než stovka dalších specialistů z Německa se podílela (nejen) na vývoji raket rodiny Saturn. Ovšem evropských stop najdeme na této historické misi mnohem více…

Update návrhu Starship

Mike Wall uveřejnil před několika dny na Space.com úvahu o možné (již několikáté) změně jména meziplanetární lodi společnosti SpaceX. Její současné jméno známe asi všichni – Starship. Elon Musk slíbil, že nejnovější změny v její navrhované konstrukci odhalí po prvním neupoutaném poskočení testovacího Starhopperu, možná v polovině srpna. Starhopper v Boca Chica v jižním Texasu, s jediným motorem Raptor, dosud opustil své stanoviště 3x – 2x upoutaný v dubnu t.r. a 25. července, kdy poskočil do výše cca 20 m a do vzdálenosti asi 10 m. Nyní se čeká už jen na poslední skok – spíše už vzlet – do výše 200 m.

Sojuz MS-13 několik desítek minut před startem

Cesty za kosmonautikou: Bajkonur (2/2)

Už jste někdy měli pocit, že jste se ocitli v příliš hezkém snu, který musí každou chvíli skončit? Pokud jste fanoušky kosmonautiky a pobýváte ve městě Bajkonur, je to zážitek sám o sobě. Ovšem pokud máte možnost zavítat do místní školy, která nese jméno Vladimira Čeloměje, tento pocit nabude exponenciálně na síle. Původně jsme se s bratrem divili, proč máme jet do školy, ale v zájmu udržování dobrých vztahů s místními bez odmlouvání nasedáme do auta a jedeme s ostatními. Na chodbě se nás ujímá sympatický učitel a vede nás do učebny plné modelů, převážně raketových. Po několikaminutovém diskurzu o historii školy a jejím fungování nás zve, abychom si prohlédli výstavku suvenýrů na katedře a v případě zájmu si nějakou maličkost koupili. „Tak odtud vítr vane,“ říkám si. Malá vzájemná výpomoc mezi školou a Ljubov. To ještě netuším, jak moc daleko jsem od pravdy. Učitel nás následně dělí na ruskojazyčnou skupinu, kam se s bratrem začleňujeme, a anglicky mluvící skupinu, kterou si přebírá jeho kolega. Následně je naše skupinka vedena po schodech do prvního patra a tam

ŽIVĚ: Nejtěžší varianta Atlasu V vynáší armádní družici

Raketa Atlas V má různé konfigurace. Mezi nimi najdeme lehké, střední i těžké. Vůbec nejsilnější současná konfigurace se označuje jako 551. První pětka znamená průměr aerodynamického krytu v metrech, druhá pětka značí počet urychlovacích motorů na tuhá paliva a jednička odkazuje na jednomotorový horní stupeň. Tahle verze nestartuje moc často, ale už zítra bychom ji měli vidět v akci. Na geostacionární dráhu má totiž dopravit pokročilou armádní komunikační družici AEHF-5 (Advanced Extremely High Frequency).

Rus, Ital a Američan přiletěli na ISS

Stalo se milou tradicí, že každý pilotovaný start k ISS doprovází náš článek, ve kterém se seznámíme s posádkou. V případě Sojuzu MS-13 sice článek vychází později, ale tradice zůstává zachována. Osobně si myslím, že podobné články mají dvojí význam – jednak díky nim máme možnost lépe poznat astronauty, pochopit, co formovalo jejich životní osudy a také můžeme vidět, kolik práce je to stálo – třeba jen při pohledu na množství vystudovaných škol se leckomu zatají dech. Astronauti jsou zkrátka a dobře špičkoví odborníci a to samé platí i o trojici, která přiletěla v Sojuzu MS-13. Zároveň může tato posádka sloužit jako učebnicová ukázka mezinárodnosti ISS – tvoří ji totiž zástupci hned tří států – velitel lodi je z Ruska, první palubní inženýr z Itálie, druhý z USA.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 skládá reparát s družicí Amos

Družice Amos 17, kterou má Falcon 9 vynést už zítra po půlnoci, má nahradit družici Amos 6, která byla zničena při explozi Falconu 9 v září 2016 – SpaceX proto aktuální misi poskytne zákazníkovi zdarma. Startovní okno se otevírá v 0:52 a trvá 88 minut, leč meteorologové slibují jen čtyřicetiprocentní pravděpodobnost dobrého počasí. První stupeň nosné rakety čeká již třetí mise, která bude i jeho poslední – s přistáním se totiž nepočítá. Ale mohli bychom se dočkat pokusu o záchranu aerodynamického krytu. Přijměte tedy naše pozvání ke komentovanému přenosu.

Norman Thagard

Svět nad planetou (43. díl)

Generální zkouška setkání amerického raketoplánu s ruskou stanicí Mir dopadla úspěšně a až příště Shuttle ke stanici přiletí, nebude se vznášet několik metrů od stykovacího uzlu, ale připojí se ke stanici se vším všudy. Do té doby ale měl proběhnout další důležitý milník programu Shuttle-Mir. Pro zamýšlenou orbitální stanici Američanům chybělo jedno důležité know-how: dlouhodobý pobyt ve vesmíru. Nejdelší americký let zaznamenala na přelomu let 1973-74 na orbitální stanici Skylab trojice Carr-Pogue-Gibson, přičemž počítadlo dní strávených v beztíži se zastavilo na hodnotě 84. Od té doby se američtí astronauti vydávali za brány atmosféry pouze na několik dní, maximálně pak přibližně na dva týdny. Zatímco lety raketoplánů, respektive činnost posádek, by se dala přirovnat ke sprintu, kdy každá minuta byla přesně naplánována a nacvičena, orbitální stanice byla zcela jiným oříškem. Lety trvající až půl roku nebylo možné předem přesně „nalinkovat“, bylo třeba uvolnit striktní pravidla a přizpůsobit náplň a tempo práce zcela jiným podmínkám. Velmi jasně si to všichni zainteresovaní uvědomili právě u zmíněné rekordní poslední mise na

Stavba družice Blagovest.

Proton vynese poslední družici systému Blagovest

Při své třetí letošní misi má raketa Proton vynést čtvrtý a poslední prvek armádní družicové komunikační sítě Blagovest, která funguje na geostacionární dráze. Ke startu by mělo podle aktuálních údajů dojít 6. srpna brzy ráno. Start této družice zažil docela dost odkladů. Ještě před rokem (v srpnu 2018) se start plánoval na první čtvrtletí 2019, a pak přišel odklad na 17. května. V březnu letošního roku byl start přesunut na 24. nebo 25. května, ale v polovině dubna se start posunul na 16. července. Zatím poslední přesun přišel koncem června, kdy byl jako datum startu určen aktuálně platný 6. srpen.

Vizualizace rampy 39A s dodatečnou rampou pro testovací lodě Starship.

SpaceX dělá jasné kroky k testům Starship na 39A

O tom, že by firma SpaceX mohla použít floridskou rampu 39A ke zkouškám inovativního systému Starship, jsme na našem webu psali již v květnu. Nyní se zdá, že to SpaceX myslí vážně, protože si na celou akci nechala zpracovat posudek vlivu na životní prostředí. Z něj se dá vyčíst mnoho zajímavých informací o tom, jak si to vlastně Muskova firma představuje. Zájemci, kteří se nebojí opravdu velkého množství anglického textu, mají k dispozici originální dokument s rozsahem 250 stran.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.