Astroscale
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se švédskou leteckou a kosmickou firmou Saab o vývoji produktů pro bojovou inteligenci využívajících družicová data, včetně nové technologie navigace založené na snímcích terénu od společnosti Maxar.
Dne 5. května 2025 oznámila společnost Interlune – startup se sídlem v Seattlu – novou dohodu s americkým ministerstvem energetiky (DOE) o tom, že do roku 2029 dodá na Zemi helium-3 získané z Měsíce.
Evropa do konce června zveřejní návrh zákona, který má přepracovat regulaci vesmírných služeb a zavést jednotná pravidla pro společnosti působící na evropském trhu nebo prodávající na evropském trhu.
Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.
Společnost Hydrosat 5. června oznámila plány na sběr termálních infračervených snímků pomocí druhé družice VanZyl-2, která bude vypuštěna koncem tohoto měsíce na palubě sdílené lodi SpaceX Transporter-14.
Předseda senátního obchodního výboru představil návrh na přidání 10 miliard dolarů do zákona o rozpočtovém sladění, který by vykompenzoval změny v programech NASA pro pilotované vesmírné lety a průzkumné programy v návrhu rozpočtu administrativy.
Články
Včera proběhlo zasedání NAC (NASA Advisory Council) Human Exploration and Operations (HEO) Committee, kde Bill Gerstenmaier z NASA prezentoval aktuálně platný časový harmonogram očekávaného plnění milníků, které jsou nutné pro nasazení soukromých pilotovaných lodí od SpaceX a Boeingu do služby.
Na pozadí přípravy posádek pro Skylab probíhala i příprava stanice samotné. Jak už bylo v prvním díle seriálu řečeno, na základě stupňů S-IVB byly konstruovány dva exempláře, označované jako Skylab A a Skylab B. Se Skylabem B bylo počítáno jako se záložním kusem a v případě neúspěchu kusu „A“ by mohl být dostavěn, dovybaven a poslán na orbit coby druhý pokus. Zda by tomu tak bylo i v reálu, to dnes těžko zjistíme. Je sice faktem, že v jednu chvíli k podobným úvahám nebylo daleko, ale původní exemplář Skylabu nakonec své potíže po startu dokázal s pomocí astronautů překonat. Druhý exemplář ještě předtím figuroval mimo jiné v zajímavém návrhu firmy McDonnel Douglas, která v roce 1972 navrhovala v rámci společného projektu se Sovětským svazem spojení Skylabu B a sovětského Saljutu. V případě, že by Skylab do společného projektu se Sověty zahrnut nebyl, existoval návrh, podle kterého by byly některé konstrukční části Skylabu B vynechány a naopak by k němu přibyl ještě jeden transformovaný stupeň S-IVB. Ani tato idea s názvem „Advanced Skylab“ se nakonec nedočkala zmotnění a Skylab B zůstal na
Takzvané analogové studie jsou velmi oblíbenou metodou, jak v pozemských podmínkách jednoduše ověřit technologie nutné pro kosmické lety. Již tradiční akcí je projekt NEEMO, při kterém tráví několik specialistů zhruba dva týdny v podmořské laboratoři u břehů Floridy. Mezi odborníky letos najdeme i Matthiase Maurera z ESA, ale i americké astronauty – Megan McArthur (STS-125) a Reida Wisemana (Sojuz TMA-13M). Mise NEEMO každý rok probíhají jak v útrobách podmořské stanice, která svou odlehlostí simuluje kosmickou loď, tak i mimo ni. V minulých letech se třeba při výstupech mimo laboratoř simulovala práce s asteroidem.
V nedávném článku jsme si představili vědecké experimenty, které na ISS dopravila zásobovací loď Dragon. Na konci článku jsme zmínili, že nejdůležitější části nákladu, tedy adaptéru IDA budeme věnovat samostatný článek. A protože se sliby mají plnit, přinášíme Vám avizované představení tohoto klíčového prvku pro další vývoj stanice. Díky tomuto nenápadnému prstenci se k ISS budou připojovat soukromé pilotované lodě Crew Dragon od SpaceX a Starliner od společnosti Boeing. Dnes se seznámíme s konstrukcí tohoto adaptéru a nastíníme si i jeho komplikovanou cestu na stanici.
Už na začátku loňského roku jsme Vás informovali o tom, že firma SpaceX chce vstoupit na trh výrobců telekomunikačních družic. Jejich letka by mohla obsahovat až 4000 malých satelitů, které by kolem Země kroužily po nižších drahách, než je dráha geostacionární. Díky jejich velkému počtu by bylo možné dosáhnout větších objemů přenášených dat, což by kompenzovalo jejich menší výkon oproti větším satelitům. Tyto malé družice se mají vyrábět sériově, což sníží náklady na jejich výrobu. Ještě než se s touto produkcí začne, je potřeba celý systém otestovat. K tomu poslouží dvojice zkušebních družic MicroSat-1a a MicroSat-1b. Jak na našem fóru poznamenal uživatel Mirek Pospíšil, firma SpaceX získala v pátek 22. července od Federal Communications Commission povolení pro komunikaci na radiových vlnách jak mezi testovacími satelity, tak i mezi družicí a pozemním střediskem.
Další týden je za námi a pokud si užíváte léta, mohlo se stát, že jste nestihli zachytit všechny události, které se v kosmonautice staly. Ale to vůbec nevadí. I pro tyto účely je tu náš seriál Kosmotýdeník, který Vám přehledně zrekapituluje všechno, co byste měli vědět. Hlavní prostor bude věnován pátému úspěšnému přistání prvního stupně rakety Falcon 9, ale podíváme se i na snažení společnosti Copenhagen Suborbitals, která o víkendu zkoušela svou raketu Nexø I. Čeká nás toho ale ještě více – v krátkých zprávách se podíváme na pokroky při přípravě na novou éru americké kosmonautiky a nahlédneme i pod pokličku plánů firmy SpaceX.
Pokud sledujete kosmonautiku, zřejmě Vám neutekly informace o dánské společnosti Copenhagen Suborbitals. Ta se proslavila především tím, že se snaží ke kosmonautice přistupovat jednodušším stylem s maximálním zapojením běžně dostupných technologií. Dnes nás čeká start jejich rakety Nexø I, která má odstartovat z plovoucí odpalovací rampy. Nosič o délce 5,6 metru spaluje kapalného pohonné látky a firma počítá s tím, že dosáhne výšky 5 – 6 kilometrů. O záchranu hardwaru se postarají padáky. V tomto článku máte možnost celý start sledovat živě.
Většina lidí chce strávit letní měsíce hezky v teple a přeje si pokud možno nebe bez mráčku, které zajistí vysoké teploty. Satelity si ale vybírat nemohou. Kupříkladu evropská družice Sentinel 2B bude právě během léta vystavena mrazivým podmínkám, které ověří, jak bude fungovat při své hlavní vědecké fázi. V rámci evropského programu Copernicus jsme se dočkali několika úspěchů – na oběžné dráze již krouží dva zástupci rodiny Sentinel 1, jeden zástupce Sentinel 2 a jeden zástupce Sentinel 3. Pokud nepočítáme satelit Sentinel 5P, který je jen mezistupněm mezi odkazem družice Envisat a Sentinel 5, pak příští družicí, která se podívá do vesmíru bude právě Sentinel 2B – druhý zástupce rodiny Setinel 2.
Vozítko Curiosity, které brázdí již téměř 4 roky povrch Marsu, se dočkalo softwarového vylepšení, které mu umožňuje provádět autonomní průzkum cílů pomocí laserového spektrometru ChemCam. Pozemní operátoři sice stále většinu cílů stále vybírají sami, ale vozítko samotné si za týden zvolí několik objektů, u kterých dálkově prozkoumá jejich složení. Nový autonomní režim nemá za úkol nahradit člověka, jeho úkolem je přinést nové možnosti, které vhodně doplní už tak dost široké možnosti tohoto roveru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
