sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Latitude

Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.

O3b mPower

Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.

Atomic-6

Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.

LeoLabs

Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

Články

Posádka EO-6: Solovjov (vpravo), Balandin

Svět nad planetou (15. díl)

Původní posádka páté expedice začala původně trénovat scénář mise, kdy budou k Miru připojeny dva doplňkové moduly – 77KSD (Kvant-2) a 77KST. Posouvání jejich startu směrem doprava a posléze přenos startu modulu 77KST až do roku 1990 však znamenalo, že se Viktorenkovi a Serebrovovi uprázdnil v letovém programu prostor, jenž byl promptně zaplněn vědeckými experimenty. Jenže kosmonauti chvílemi připomínali příslovečné myšky v kolečku – hnáni neúprosným časovým plánem sotva stíhali plnit daný program. Aby ušetřili čas, natáhli v interiéru stanice provazy, pomocí nichž se dokázali přesouvat rychleji, než pouhým poletováním. I tak ale citelně chyběly fixační body pro nohy v místech, kde byly experimenty prováděny. Podle svých slov oba muži navíc trávili až 80 % času sestavováním a uklízením aparatury, na provádění samotné vědecké práce tak padlo pouhých 20 % pracovní doby. Navíc měli kosmonauti zákaz vyhazovat vaky s odpadem skrze malou přechodovou komůrku v základním bloku a ke konci jejich pobytu se v interiéru stanice nahromadilo několik desítek vaků, které Viktorenko a Serebrov ukládali, kde se jen dalo. Přes veškeré nepohodlí se mohli pochlubit některými skvělými

Nástupní rameno do lodi Crew Dragon, které bylo k lodi poprvé cvičně přiblíženo.

Crew Dragon čelí odkladu

Nepilotovaný testovací let soukromé lodi Crew Dragon bude bezesporu velkou událostí, která přitahuje mimořádnou pozornost. Již od začátku bylo jasné, že v zájmu bezpečnosti a opatrnosti bude docházet k mnoha odkladům, aby měly všechny zainteresované strany maximální jistotu v novou, zatím v ostrém provozu netestovanou loď. Celou situaci navíc ještě zkomplikoval americký federální shutdown, vinou kterého je provoz federálních agentur omezen jen na nezbytné udržovací činnosti. Nemůžeme se tedy divit nové neoficiální informaci, že se očekávaná mise DM-1 odsouvá o týden – nejdříve na 16. února.

Nová tajná družice je na nezvyklé dráze

Tajný náklad patřící národnímu průzkumnému úřadu NRO (National Reconnaissance Office) se v sobotu večer vydal díky raketě Delta IV Heavy do vzduchu. Z kalifornského kosmodromu se ale podle všeho dostal na dráhu, kterou můžeme označit za neobvyklou. V dosavadní letce amerických tajných družic je vpravdě unikátní a zatím žádná tajná družice ji nevyužívala. To vzbuzuje četné spekulace o tom, zda byly předešlé domněnky o určení nákladu správné. Je totiž docela dobře možné, že se do vesmíru dostal zástupce úplně nové řady družic, který na nic nenavazuje.

ANKETA: Pět nejdůležitějších momentů roku 2018

Minulý rok byl mimořádný – ať se na to díváme z hlediska počtu startů, nebo z hlediska množství zajímavých událostí. Za dvanáct měsíců jsme zažili takové množství silných a unikátních, že se z toho až tají dech. Ale co považujete za nejzajímavější právě Vy, naši čtenáři? Na to nám odpoví anketa, kterou jsme dnes před polednem spustili. Těmito anketami nám navíc poskytujete cennou zpětnou vazbu, díky které můžeme vidět, co Vás baví a která témata rádi čtete. Možnosti, které získají hlasů málo jsou pak pro nás také přínosné – dávají nám najevo, že bychom se na dané události měli detailněji zaměřit, protože o nich třeba lidé ještě vůbec neslyšeli.

Kosmotýdeník 331 (14.1. – 20.1.)

Tento týden byl v kosmonautice klidnější, ale přesto jsme viděli například start Delta IV Heavy, což za bezvýznamnou událost prohlásit nemůžeme. Kosmotýdeník však shrne i tak celkem zajímavými informacemi napěchovaný týden. Začneme výletem do Japonska, kde místní raketa Epsilon vynesla sedm malých družici, mezi kterými byl i jeden český vědecký přístroj. V dalších tématech se podíváme na příchod lunární noci u sondy Chang’e 4, nebo příprava na statický zážeh centrálního stupně Falconu Heavy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Tajné „dvojče“ Hubblea na těžké raketě

Druhá nejsilnější raketa současnosti, Delta IV Heavy od United Launch Alliance měla na tajnou misi NROL-71 vyrazit už na začátku loňského prosince, ale potkalo ji hned několik odkladů – většinou kvůli počasí. 20. prosince se odpočet dostal jen pár minut před start, ale další pokračování zastavila bezpečnostní čidla, která zaznamenala zvýšené koncentrace vodíku v okolí rakety. Trvalo skoro měsíc, než došlo na další pokus o start. Počasí dává 70% pravděpodobnost dobrých podmínek, proto Vás zveme k našemu komentovanému přenosu.

Evropský software pro pohyb po Marsu

Než se nějaká sonda pošle do vesmíru, musí se důkladně prověřit. Nejde přitom jen o hardware, ale i o programové vybavení. Rover pro blížící se a toužebně očekávanou misi ExoMars 2020 bude vybaven navigačním softwarem, který byl před nedávnem vyzkoušen v praxi. Skutečné vozítko bude brázdit rozmanité povrchy marsovské lokality Oxia Planum, kde bude vrtat až do hloubky dvou metrů pod povrch, aby mohlo pátrat po stopách dávného života, které se mohly uchovat pod dostatečně silnou vrstvou materiálu. Aby si vozítko poradilo s náročnými podmínkami marsovského povrchu, bude vybaveno pokročilým programem pro vizuálně založenou navigaci.

Výzkum na ISS – Oční tlak i výměna elektroniky

Od vydání zatím posledního dílu našeho nepravidelného miniseriálu uplynulo skoro půl roku. Dnes se ale opět podíváme na palubu Mezinárodní vesmírné stanice, abychom nahlédli pod ruce trojici astronautů, kteří zde tráví svou půlroční misi. V jejím rámci na ně čekají desítky nejrůznějších experimentů z mnoha vědeckých oborů. Včera, tedy 17. ledna se třeba zaměřili na výzkum změn tlaků v hlavě a očích, což jsou věci, které člověka ve vesmíru trápí docela často. Ale kromě vědy přišel čas i na údržbu vědeckých přístrojů a systémů podpory života.

ISRO založila Centrum pilotovaných vesmírných letů

Gaganyaan, tak je nazvaný Indický vesmírný program pilotovaných letů. Indian Space Research Organisation (ISRO) byla ministerským předsedou Naréndrou Dámodardásem Módím loni v létě uložen úkol – vyslat 2-3 „syny či dcery Indie“ na sedmidenní let do kosmu (na orbitu ve výšce 400 km) před rokem 2022, kdy bude Indie slavit 75. výročí nezávislosti. Předseda ISRO Kailasavadivoo Sivan 12. ledna 2019 oznámil založení Centra pilotovaných vesmírných letů (Human Space Flight Centre), představil jeho nově jmenovaného ředitele, kterým bude Unnikrishnan Nair a zároveň novinářům sdělil, že byli vybráni i zástupci ředitele – jedním z nich je R. Hutton, který povede projekt Gagayaan. Dosavadní malá kancelář pilotovaných vesmírných letů v ústředí ISRO v Antariksh Bhavan (vedená „raketovou ženou“ V. R. Lalithambikou) zůstává a bude se věnovat koordinaci všech prací související s pilotovanými lety. Ve vlastním centru bude postupně zaměstnáno 800 až 900 pracovníků.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.