Rheinmetall
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.
Společnost IonQ, která se zabývá kvantovými výpočty a sídlí v Marylandu, 7. května oznámila, že dosáhla dohody o akvizici společnosti Capella Space. Akvizice posouvá plán společnosti IonQ na vytvoření první vesmírné sítě pro distribuci kvantových klíčů (QKD) na světě.
JPL 7. května oznámila, že Laurie Leshin odstoupí z funkce ředitele JPL s účinností od 1. června. V oznámení byly pro toto rozhodnutí uvedeny pouze osobní důvody a memorandum pro zaměstnance JPL od Thomase Rosenbauma, prezidenta Kalifornského technologického institutu, který řídí JPL jménem NASA.
Americké vesmírné síly udělily softwarové společnosti SciTec z New Jersey kontrakt v hodnotě 259 milionů dolarů na další vývoj pozemního systému určeného pro vojenské družice včasného varování.
Články
Po měsících zkoušek na „falešné“ sondě JUICE se týmy z řídícího střediska agentury ESA v německém Darmstadtu spojily se skutečným hardwarem. Vůbec poprvé tak inženýři kontaktovali sondu, která sedí pod aerodynamickým krytem Ariane 5, aby provedli zkoušku síťového odpočtu. V rámci této zkoušky řídící centrum spojilo různé partnery a prvky mise pro závěrečný plně integrovaný test před startem. Včera tak do střediska kosmických operací ESA proudily signály z JUICE prostřednictvím kabelů, které budou odpojeny v okamžiku před startem, s čímž asistovali partneři mise Airbus a Arianespace.
Poslední díl seriálu Aktuality o Starship vyšel na našem webu už 16. ledna. Od té doby se toho hodně událo a je tak nejvyšší čas si dění zrekapitulovat. Událostí, které je potřeba probrat, je opravdu hodně. V lednu jsme se dočkali vůbec prvního WDR testu celé sestavy, kapalným metanem a kapalným kyslíkem byly naplněny nádrže Superheavy i Starship a nejen to. Byla tím odzkoušena celá sekvence odpočtu, která skončila aktivací systému FireX pod startovním stolem. V únoru se zaměříme na další velký milník, kterým byl statický zážeh všech třiatřiceti motorů na Superheavy. Dále se podíváme na práci kolem dodělávání startovní rampy, a nakonec se konečně dozvíte odpověď na otázku, kterou si všichni klademe už dva roky a tou je, kdy se dočkáme prvního orbitálního testu Superheavy Starship. Jelikož nám chybí pokrýt dění za téměř čtyři měsíce místo jednoho, doporučuji, abyste si vyhradili trochu více času. Nyní už ale opravdu nebudu nic zdržovat a můžeme začít.
Zítra ráno nás čeká start Falconu 9 s telekomunikační družicí Intelsat 40e. Za výrobu družice na platformě SSL-1300 je zodpovědná firma Maxar. Zajímavost je, že NASA uzavřela s firmou Maxar dohodu, že na jedné z komerčních družic bude umístěn přístroj TEMPO. Ten je určen především pro měření aerosolů, oxidu siřičitého, ozónu a dalších plynů v atmosféře nad Spojenými státy, Kanadou a Mexikem. Družice bude umístěna nad 91° západní délky, díky čemuž bude mít skvělý výhled na zmíněné oblasti. První stupeň, který poletí po čtvrté, se pokusí o přistání na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat v Atlantiku.
Nosná raketa Saturn I se nezapsala do historie tak významně jako její nástupce Saturn IB nebo dokonce největší člen rodiny, Saturn V. Své místo (nejen) v programu Apollo ovšem má. Už proto, že svým pozdějším (a slavnějším) nástupcům vydláždila cestu. Do dnešních dnů se dochovaly pouze dvě rakety Saturn I, obě jsou v Hunstville a dělí je od sebe jen pár kilometrů. Tento text velmi volně navazuje na články Saturn IB, který se definitivně loučí publikovaný (Kosmonautix, pátek 3. února 2023) a Saturn IB, který se podařilo (zatím) zachránit (Kosmonatix, 27. února 2023). Saturn I je z celé rodiny raket Saturn nejméně známý a nejvíce přehlížený. Přitom šlo nejen o prvního „rodinného příslušníka“, ale i první americký kosmický nosič vyvinutý pouze k civilním účelům. Jeho historie je přitom složitá a propletená a kdo by se jí chtěl zabývat opravdu podrobně, nechť vezme do ruky vynikající knihu Davida Bakera pojmenovanou výstižně Saturn I/IB rocket.
Počet obyvatel Mezinárodní kosmické stanice ISS se zítra sníží ze sedmi na čtyři. Tento stav však potrvá pouze pár desítek minut a poté se opět zmíněný počet vrátí na běžnou hodnotu. Zítra v dopoledních hodinách nás totiž čeká přeparkování lodi Sojuz MS-23 z modulu Poisk na modul Pričal. Do ruské lodi usedne tříčlenná posádka, která se v ní bude letos v září vracet na Zemi, tedy Sergej Prokopjev, Dmitrij Petelin a Frank Rubio. Kompletní posádka musí být na palubě své lodi z prostého důvodu – pokud by po odpojení od stanice došlo k jakémukoliv problému a Sojuz se nemohl připojit zpět, přišli by členové jeho posádky o záchrannou loď, do které by se uchýlili v případě problémů.
Na přelomu února a března byly do kabiny Orionu pro misi Artemis II nainstalovány zbývající boxy avioniky, demontované z Orionu z mise Artemis I. Tím byl splněn milník, který představoval velkou časovou nejistotu. Před půl rokem jsme zmínili zprávu Úřadu vládní odpovědnosti GAO, podle níž bude NASA kvůli opětovnému použití avioniky a následujícím integračním aktivitám potřebovat mezi oběma starty minimálně 27 měsíců času. V minulém dílu jsme napsali, že představitelé NASA stále věří, že by mohl existovat prostor pro urychlení časové osy, aby vedla ke startu v roce 2024. Díky včasnému dokončení instalace avioniky mohli zástupci NASA na telekonferenci 7. března sdělit, že stále sledují časovou osu vedoucí ke startovní připravenosti v listopadu 2024. Nastal čas na jmenování posádky….
Vloni na podzim vybraní noví evropští kandidáti na kosmonauty dorazili 3. dubna do střediska přípravy astronautů v německém Kolíně nad Rýnem, aby zahájili svůj 12 měsíců trvající základní výcvik. Pětičlenná skupina (Sophie Adenot, Pablo Álvarez Fernández, Rosemary Coogan, Raphaël Liégeois a Marco Sieber) byla společně s dvanácti záložními astronauty vybrána z více než 22 500 zájemců, kteří pocházeli ze všech členských států ESA. Kandidáti na kosmonauty nyní budou trénováni na nejvyšší úroveň standardů, aby se řádně připravili na své budoucí kosmické mise. Během základního tréninku je čekají školení zaměřená na vše, co souvisí s kosmickým průzkumem, technickými i vědeckými obory, kosmickými systémy a jejich provozem, ale i s výstupy do volného kosmického prostoru a chybět nebude ani nácvik přežití v divočině.
Je pozoruhodné, jak tenká je v dnešní době hranice mezi anonymitou a světovým věhlasem. V mnoha případech ji dotyčný člověk překročí během několika málo týdnů. Jsou ale i případy, kdy se tvář a jméno zapíší do kolektivního podvědomí během několika dní, mnohdy i jen několik hodin stačí k tomu, aby se stal předmětem debat, úcty a leckdy i nepokrytého zbožšťování i v tom nejzapadlejším koutě světa. Takovou moc mají dnešní média v čele se sítí internet. Nic takového jako internet bychom na začátku šedesátých let minulého století pochopitelně najít nemohli, nicméně masmédia měla v té době podobnou sílu, jako je tomu dnes. Vše, co se okolo budoucích kosmonautů dělo, bylo podrobně zaznamenáváno na filmové pásy, aby v případě úspěchu mohly být sestříhány dokumentární filmy pro úzké obecenstvo z řad „věrchušky“, tedy vedení SSSR a zainteresovaných pracovníků. Učesané verze filmů bez záběrů, jež by mohly odhalovat státní a vojenská tajemství, jakým byla například podoba lodi Vostok, pak byly připraveny pro veřejnost. Velitel oddílu kosmonautů Nikolaj Kamanin se postaral o to, aby kameramani byli vždy přítomni a neustále zaznamenávali ty nejdůležitější
Program Artemis, který má vrátit člověka na povrch Měsíce a umožnit jeho dlouhodobou přítomnost na Měsíci, vloni začal úspěšnou testovací bezpilotní misí Artemis I. Nyní tedy přichází čas udělat další velký krok, kterým bude pilotovaná testovací mise Artemis II. V jejím rámci se čtyřčlenná posádka (tři zástupci NASA a jeden zástupce kanadské agentury CSA) vydají k Měsíci, který lidé opustili před více než 50 lety. Právě dnes (3. dubna) má přijít oficiální oznámení posádky, která se této výjimečné mise zúčastní. NASA TV má naplánovaný začátek přenosu na 17:00 SELČ a v tomto článku najdete vložený přehrávač tohoto přenosu. V dalších dnech vyjde na našem webu podrobnější představení nominované čtveřice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
