sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.
Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.
Čína dňa 14.5.2025 o 6:12 hod. SELČ úspešne vypustila dvanásť technologických družíc konštelácie ADA pomocou rakety CZ-2D z kozmodrómu JSLC.
Společnost AST SpaceMobile plánuje od července vypouštět družice pro svou konstelaci širokopásmového připojení přímo do chytrých telefonů každý jeden až dva měsíce. Cílem je spustit beta verzi služeb pro AT&T a Verizon ve Spojených státech do konce roku.
Americký senát 13. května potvrdil Troye Meinka jako 27. ministra letectví. Meink naposledy působil jako zástupce ředitele Národního průzkumného úřadu (NRO), nastupuje do úřadu v okamžiku, kdy letectvo i vesmírné síly procházejí ambiciózními modernizačními programy.
Články
Svět fyziky zasáhla 22. ledna letošního roku nesmírně smutná zpráva. Ve věku 90 let nás navždy opustil vynikající americký kosmolog, astronom a fyzik Arno Allan Penzias, držitel Nobelovy ceny pro rok 1978. Jeho výzkum byl mimořádně důležitý z hlediska fyzik, avšak velmi ovlivnil i kosmonautiku. V zásadě to byl totiž právě Penzias, kdo umožnil existenci sond COBE, WMAP, Planck nebo budoucí LiteBIRD. Proto se domnívám, že je zcela na místě si tohoto jednoho z nejvýznačnějších kosmologů 20. století připomenout i na našem webu.
30. ledna byla nákladní kosmická loď Cygnus dopravena na oběžnou dráhu raketou Falcon 9, poslední lednový den strávila prováděním manévrů, které ji mají donést k Mezinárodní kosmické stanici. 1. února okolo 12:20 našeho času by mohla být tato loď zachycena staničním manipulátorem Canadarm 2, aby mohlo dojít k jejímu připojení k ISS. Proces zachycení si nechceme nechat ujít a proto Vás zveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Vůbec poprvé se u Měsíce podařilo vyslat z americké sondy laserový puls, který zasáhl zařízení o velikosti sušenky na indickém landeru Vikram, který pobývá na povrchu Měsíce. Tento úspěšný experiment otevírá dveře k novému stylu přesné lokalizace cílů na povrchu Měsíce. 12. prosince 2023 ve 21:00 SEČ zamířila americká sonda LRO svůj laserový výškoměr směrem k landeru Vikram, který pobývá u kráteru Manzinus v širším okolí jižního pólu Měsíce. Obě tělesa v okamžiku vyslání signálu dělilo zhruba 100 kilometrů. Poté, co sonda LRO zachytila světlo, které se odrazilo od amerického koutového odražeče na Vikramu, odborníci z NASA věděli, že jejich metoda konečně funguje.
Jak bohužel všichni víme, tak válka na Ukrajině se promítla do všech oborů a to i do kosmonautiky. Raketa Antares 230+, která dlouhá léta sloužila k vynášení kosmických lodí Cygnus, je nyní kvůli zlikvidování výrobních závodů právě na území Ukrajiny vyřazena z provozu. Ve vývoji již je její nástupce a to Antares 300, do jejíhož prvního startu ovšem chybí minimálně rok. Jelikož je třeba stále pokračovat ve vynášení lodí Cygnus, které dopravují zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici, podepsala firma Northrop Grumman kontrakt se SpaceX na vynesení tří lodí Cygnus na Falconu 9 a právě dnes má proběhnout první start.
Větrem ošlehané hromádky prachu a nebo vrstvy ledu? Evropská sonda Mars Express se vrátila k jednomu z nejzáhadnějších útvarů na Marsu, aby objasnila jeho složení. Získané poznatky naznačují, že by se několik kilometrů pod povrchem mohly táhnout vrstvy vodního ledu. Šlo by o největší množství vody, jaké kdy bylo nalezeno v této části planety. Před 15 lety studovala sonda Mars Express oblast označovanou jako MFF (Medusae Fossae Formation) a odhalila zde docela masivní ložiska až do hloubky 2,5 kilometru. T těchto prvotních pozorování nebylo jasné, čím jsou tato ložiska tvořena, ovšem aktuální průzkum nyní přinesl odpověď.
V programu Artemis chce agentura NASA přistát s astronauty na Měsíci už při misi Artemis III, čímž položí základ pro budoucí dlouhodobou přítomnost lidí na Měsíci. Až lidé vykonají první kroky v okolí jižního pólu Měsíce, budou mít na sobě skafandry vyvinuté firmou Axiom Space. Od chvíle, kdy NASA vybrala tuto firmu, aby dodala skafandry a související systémy pro misi Artemis III, se Axiom Space daří pokračovat ve vývoji a testování těchto speciálních obleků. Na konci roku 2023 zástupci agentury NASA a firmy Axiom Space oblékli skafandry nové generace, aby je mohli otestovat na Johnsonově středisku v Houstonu. Tady pak provedli celou řadu zkoušek pohyblivosti při činnostech, které budou astronauti provádět při výstupech na lunární povrch – jde třeba o sehnutí se za účelem odběru vzorků s využitím speciálních geologických nástrojů.
12. ledna proběhla na základně Starbase v jižním Texasu prezentace Elona Muska, kde shrnul úspěchy SpaceX v roce 2023. O tom, že jich nebylo málo svědčí i to, že jen samotná přednáška má bez dotazů délku 59 minut. V prezentaci jsme se dozvěděli spoustu zajímavých statistik a nových informací, nejen o Super Heavy Starship, ale i Falconu, Dragonu, nebo Starlinku. V tomto článku tak najdete všechny podstatné informace, které jsme se v Muskově prezentaci dozvěděli.
Posledním přístrojem Hubbleova kosmického dalekohledu, který jsme si ještě nestihli podrobně popsat, byl spektrograf STIS. Jde o nejdéle pracující vědecký přístroj na palubě HST. Nainstalován sem byl už v roce 1997 a i když měl namále a musela jej zachránit poslední servisní mise, funguje dodnes, tedy více než čtvrt století poté, co byl do teleskopu usazen. Jde o velmi univerzální přístroj, který nabízí 15 spektroskopických a a 16 zobrazovacích režimů.
Další týden pomalu, ale jistě mizí nezadržitelně v dáli, ale stále ještě z něj pár hodin zbývá. Čas nedělního oběda s sebou již skoro pošestisté přináší další díl našeho nejstaršího seriálu. V hlavním tématu dnešního vydání Kosmotýdeníku si povíme o tom, že dny nejdéle existující mise Evropské kosmické agentury, jsou již sečteny. Kromě toho se můžete těšit také na informace o suborbitálním letu SpaceShipTwo s posádkou, nebo o odkladu startu Falconu 9 s nákladní lodí Cygnus. Nevynecháme ani informace týkající se instalace lanovek na rampě LC-39B pro program Artemis, které by v případě problémů umožnily evakuaci horních pater přístupové věže.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
