křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Tranche 1 Transport Layer A)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Open Cosmos

Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.

Pentagon

Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.

EchoStar

Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.

Milton Windler

Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.

Esrange

Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Europa Clipper zvládla pobyt v kosmickém simulátoru

Celá řada testů připravila sondu Europa Clipper na její cestu do systému planety Jupiter, kde prozkoumá ledový měsíc Europa a jeho podpovrchový oceán. Už za méně než půl roku se Europa Clipper vydá na cestu dlouhou 2,6 miliardy kilometrů k Europě. Nebude to ale vůbec lehká cesta. Na sondu čeká celá řada extrémů – od intenzivních vibrací při startu rakety, přes intenzivní žár a mráz v kosmickém prostoru až po drsnou radiaci u Jupiteru. Sonda nedávno prošla sérií náročných zkoušek na Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii, které měly prověřit, že je připravena na tyto nelehké výzvy.

Takzvané environmentální zkoušky představují soubor testů, které simulují podmínky, kterým bude sonda čelit. Během zkoušek je sonda vystavena chvění, mrazu, vakuu, elektromagnetickým polím atd. „Šlo o poslední zkoušky, které měly odhalit nějaké závady,“ říká Jordan Evans, projektový manažer mise a dodává: „Naši inženýři provedli dobře naplánovanou a náročnou sérii zkoušek, které důkladně prověřily systémy. Zjistili jsme, že sonda si dokáže poradit s prostředími, která na ni čekají po startu. Systém si vedl velmi dobře a fungoval podle očekávání.“

Tělo sondy Europa Clipper ve vakuové komoře, kde proběhly její termálně-vakuové testy.
Tělo sondy Europa Clipper ve vakuové komoře, kde proběhly její termálně-vakuové testy.
Zdroj: https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/

Nejnovější environmentální test Europa Clipperu byl také tím nejnáročnějším – ke svému provedení totiž vyžadoval celých 16 dní. Tato sonda je největší, jakou kdy zatím NASA postavila pro meziplanetární misi a jedna z největších, jaké se měly vejít do historické termálně vakuové komory na JPL, která má rozměry 25 × 8 metrů. Tzv. 25-foot Space Simulator je komora, která umí ve svých útrobách vytvořit téměř dokonalé vakuum napodobující kosmické prostředí.

Ve stejnou chvíli inženýři vystavili testovaný objekt vysokým teplotám, kterým bude Europa Clipper čelit při osvětlení Sluncem v době, kdy se bude pohybovat v blízkosti Země. O ohřívání se staraly výkonné lampy, jejichž světlo se odrazilo od masivního zrcadla na stropě komory. K simulaci cesty dále od Slunce byly lampy ztlumeny a do trubic ve stěnách komory byl napuštěn kapalný dusík. Tím se stěny ochladily na teploty napodobující kosmický prostor. Tým poté sledoval, zda se sonda dokáže sama ohřát, přičemž ke sledování teploty sloužilo přibližně 500 senzorů, které musely být předtím pečlivě a po jednom manuálně připojen na tělo sondy.

Termálně-vakuové zkoušky představovaly vrchol fáze environmentálního testování, ve které bychom našli celou řadu testů. Ověřovalo se v ní třeba, že elektrické a magnetické díly, ze kterých je sonda tvořena, se nebudou navzájem rušit. Sonda také prošla vibračními, rázovými a akustickými zkouškami. Při vibračních testech byla rozechvěna ve všech směrech tak, jak by se měla třást při startu na raketě Falcon Heavy při startu. Rázové testování obnášelo pyrotechniku, která napodobovala rázy vznikající při separaci sondy od nosné rakety. A akustické zkoušky měly prověřit, že Europa Clipper dokáže odolat hluku při startu, protože burácení rakety je tak hlasité, že by nedostatečně odolnou sondu mohlo poškodit.

V lednu podstoupila sonda Europa Clipper elektromagnetické zkoušky.
V lednu podstoupila sonda Europa Clipper elektromagnetické zkoušky.
Zdroj: https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/

„Stále ještě zbývá dost práce, ale jsme na správné cestě ke startu v souladu s časovým plánem,“ říká Evans a dodává: „Skutečnost, že tyto testy proběhly natolik úspěšně, je mimořádně pozitivní a umožňuje nám spát trochu klidněji.“ V průběhu jara bude sonda přepravena na Kennedyho středisko na Floridě. Tam se týmy inženýrů a techniků postarají o závěrečné přípravy, které povedou ke startu zatím plánovanému na 10. října. Po startu se sonda vydá k Marsu, kolem kterého se prosmýkne v únoru 2025. V jeho gravitačním poli využije hybnosti planety a provede gravitační manévr. Odsud se tato sonda s fotovoltaickými panely vydá zpět k Zemi, kde na ni bude v prosinci 2026 čekat další gravitační manévr.

Následně Europa Clipper zamíří do vnější Sluneční soustavy a k Jupiteru dorazí v roce 2030. Sonda vstoupí na dráhu kolem tohoto plynného obra, aby mohla 49× proletět kolem Europy, přičemž se k jejímu povrchu přiblíží až na 25 kilometrů! Její soubor vědeckých přístrojů tak bude moci sbírat cenná data o tomto zajímavém světě. Vědci se již těší na to, co jim tyto údaje prozradí o vodě v útrobách tohoto měsíce.

Přeloženo z:
https://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/E1a-PIA26065-Clipper-horizontal-16.jpg
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/1-PIA26064-Clipper-vertical-in-TVAC.jpg
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/1-PIA26061-Europa-Clipper-in-tent.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.