Urban Sky
Urban Sky, společnost, která vyvinula přenosné stratosférické balóny pro zobrazování a další aplikace obvykle prováděné družicemi, získala 30 milionů dolarů na rozšíření své práce.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Urban Sky, společnost, která vyvinula přenosné stratosférické balóny pro zobrazování a další aplikace obvykle prováděné družicemi, získala 30 milionů dolarů na rozšíření své práce.
Dodavatel optických a infračervených senzorů Geost podal žalobu na porušení smlouvy ve výši 17,1 milionu dolarů proti Sierra Space. Žaloba uvádí, že společnost porušila dohodu o použití senzorů Geost v rámci programu U.S. Space Force.
Defence Innovation Unit ministerstva obrany zkoumá, jak by bylo možné použít vesmírnou loď Starship společnosti SpaceX k podpoře širší architektury doplňování paliva ve vesmíru.
Spojené arabské emiráty, zastoupené Mohammed Bin Rashid Space Center, si vybraly společnost Thales Alenia Space ke stavbě modulu přechodové komory pro stanici Gateway. Společnost ani vesmírné středisko nezveřejnily podmínky obchodu.
Letecký výrobce Boeing a výrobce satelitních antén ThinKom Solutions úspěšně předvedli širokopásmovou družicovou komunikační technologii zaměřenou na vojenská letadla.
Společnost Atmos Space Cargo 5. února oznámila, že získala kladné hodnocení užitečného zatížení od Federálního úřadu pro letectví jako součást licenčního procesu pro její kapsli Phoenix, která má být vypuštěna v dubnu při sdílené misi Bandwagon-3 společnosti SpaceX.
Japonský operátor SKY Perfect JSAT uvedl 5. února, že bude vlastnit družice Pelican s optickým snímkováním s vysokým rozlišením poskytované společností Planet v rámci americké entity nazvané JSAT Beyond Innovation.
Články
Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.
Japonská kosmická agentura JAXA včera s potěšením konstatovala, že její lunární lander SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) byl 25. prosince v 8:51 SEČ úspěšně naveden na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Lander obíhá Měsíc po eliptické polární dráze, přičemž jeden oběh mu trvá zhruba 6,4 hodin. V nejbližším bodě se lander přibližuje k povrchu na 600 kilometrů, v nejvzdálenějším bodě je pak 4 000 kilometrů daleko. Dosavadní průběh mise je normální a všechny palubní systémy na lander SLIM fungují podle očekávání.
Kosmická observatoř Einstein Probe od Čínské akademie věd je připravena na svůj start v lednu 2024. Na své palubě ponese novou generaci rentgenových přístrojů s vysokou citlivostí a velmi širokým zorným polem. Díky tomu bude schopna prozkoumat oblohu, kde má hledat silné záblesky rentgenového záření, které pocházejí z otazníky opředených kosmických objektů jako jsou neutronové hvězdy nebo černé díry. Einstein Probe je společným dílem Čínské akademie věd, Evropské kosmické agentury ESA a německého Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (MPE).
Kamera FOC byla významným příspěvkem Evropské kosmické agentury do projektu Hubbleova kosmického teleskopu. Tento přístroj nabízel největší možné rozlišení ze všech, které v dané době na teleskopu byly. Tato kamera se mohla pochlubit 7× větším rozlišením, než jaké měla kombinovaná širokoúhlá a planetární kamera WF/PC. Kamera FOC navíc ze všech přístrojů první generace zůstala na palubě Hubbleova teleskopu nejdéle – vyjmuta byla až při čtvrté servisní misi v roce 2002.
Nová evropská raketa Ariane 6 bude na svém centrálním i horním stupni v raketových motorech spalovat směs kapalného kyslíku a kapalného vodíku. Zastavme se na chvilku u zmíněného paliva. Vodík v plynném skupenství se na Zemi vyskytuje jen velmi zřídka a proto je v současné době na kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně vyráběn metodou parního reformingu metanolu. Vodík se však dá vyrábět i jinak a ostatní metody jsou udržitelnější. Proto by agentury ESA a CNES rády přešly na metodu elektrolýzy vody, přičemž potřebnou elektřinu by vyráběly fotovoltaické články. Tato metoda by mohla až pětinásobně snížit množství oxidu uhličitého, které vzniká při výrobě vodíku.
Štědrý den a večer by chtěl každý trávit s rodinou a blízkými. Většině z nás se toto přání splní, ale zástupci různých profesí stráví tento sváteční čas na svých pracovištích. Mezi takové lidi patří i posádka Mezinárodní kosmické stanice, která na orbitálním komplexu ve výšce 420 kilometrů nad Zemí tráví půlroční misi. Čtveřice obyvatel západního segmentu stanice, jmenovitě Dán Andreas Mogensen, Američanka Jasmin Moghbelli, její krajanka Loral O’Hara a Japonec Satoši Furukawa natočili v japonském modulu Kibó zprávu o tom, jak stráví netypické svátky na oběžné dráze. Vzpomeňte si na ně, až budete obírat kosti u večeře, nebo rozbalovat dárky pod stromečkem.
Uteklo dalších sedm dní a nastala skutečně sváteční neděle. Samozřejmě i na Štědrý den jsme pro vás připravili přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí. V tomto svátečním Kosmotýdeníku se tak můžete těšit například na zhodnocení úspěšného návratu suborbitálního nosiče New Shepard od společnosti Blue Origin. Věnovat se budeme také částečně neúspěšnému startu rakety Alpha společnosti Firefly. V dalších tématech nás čeká třeba rekordní let prvního stupně B1058 rakety Falcon 9, anebo se zaměříme na provoz u Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Astronautka Nicole Mann a její kolega Douglas Wheelock se nedávno zúčastnili zkoušek zmenšeného modelu výtahu pro lunární Starship, která má být použita jako pilotovaný lunární lander pro mise Artemis III a Artemis IV. Starship v rámci těchto misí dopraví vždy dva astronauty z lodi Orion na povrch Měsíce, kde jim poslouží jako obytný modul během přibližně týdenního pobytu na povrchu Měsíce, než dojde k jejich návratu zpět do Orionu. Výtah má sloužit k přesunu vybavení i posádky mezi obytnou částí Starship, která se nachází v horní části landeru, na povrch Měsíce, kde astronauti provedou lunární vycházky. Aktuální zkouška umožnila astronautům interakci s návrhem výtahového systému, který má být velmi podobný letovému typu. Zkouška tedy posloužila jednak jako demonstrace fungování hardwaru, ale zároveň poskytla možnost získat cennou zpětnou vazbu z pohledu uživatelů.
Webbův dalekohled už si za svou krátkou dobu činnosti připsal mnoho pozoruhodných objevů. Od nesmírně zajímavých spekter exoplanet přes zajímavé informace o Sluneční soustavě a hvězdách v naší Galaxii až po zkoumání vzdálenějšího vesmíru. Už se například podařilo pozorovat zajímavé gravitační čočky ve vzdálenostech miliard světelných let, extrémně vzdálené, ba dokonce rekordní galaxie či mimořádně vzdálené kvasary. Dnes se však podíváme na neobvyklé pozorování jedné černé díry, kterou JWST pozoroval společně s rentgenovým teleskopem Chandra, jenž už létá v kosmickém prostoru téměř čtvrt století a za tu dobu má na kontě stovky význačných objevů. Zmíněné pozorování černé díry patří mezi ně, neboť se jedná o rekordně vzdálenou supermasivní černou díru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.