ThrustMe
ThrustMe, společnost zabývající se družicovým pohonem se sídlem ve Franci, se snaží prosadit na americkém trhu. Společnost 4. února oznámila, že podepsala smlouvy s různorodým souborem amerických firem.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
ThrustMe, společnost zabývající se družicovým pohonem se sídlem ve Franci, se snaží prosadit na americkém trhu. Společnost 4. února oznámila, že podepsala smlouvy s různorodým souborem amerických firem.
Reprezentantka Zoe Lofgren zveřejnila 3. února dopisy, které zaslala úřadující správkyni NASA Janet Petro a dalším vědeckým agenturám ve kterých žádá o informace o tom, jak dodržují prezidentské exekutivní příkazy týkající se opatření pro diverzitu.
Startup OurSky v Los Angeles oznámil 4. února fúzi s výrobcem dalekohledů PlaneWave Instruments. Cílem fúze je vytvoření Observable Space, vertikálně integrované společnosti pro softwarové a hardwarové produkty.
NASA nařídila řadě vědeckých výborů, aby pozastavily svou práci, s odvoláním na nedávné výkonné příkazy prezidentské administrativy. V memorandu se uvádí, že NASA potřebuje zjistit, zda aktivity skupin odpovídají novým výkonným nařízením.
U.S. Space Force uděluje společnosti Viasat kontrakt na poskytování družicových služeb v hodnotě 3,5 milionu dolarů. Kontrakt spadá pod smlouvu o poskytování družicových služeb Proliferated Low Earth Orbit (PLEO).
Kanadský startup Wyvern začal 3. února veřejně sdílet snímky z pozorování Země ze svých družicových senzorů s vysokým rozlišením v rámci programu Open Data Program.
Společnost Boeing oznámila ztráty v programu CST-100 Starliner za rok 2024 více než půl miliardy dolarů. Kumulované ztráty programu tak přesáhly 2 miliardy dolarů.
Články
Kosmické agentury pokračují ve vývoji nafukovacích tepelných štítů, které by podle nich mohly být nejen klíčové pro budoucí mise k Marsu, ale mohou také otevřít cestu k plně znovupoužitelným raketám, či dopravě velkých nákladů na Zemi. Už od začátku kosmické éry lidstva jsou pevné aerodynamické konstrukce základem pro bezpečný návrat osob i nákladu do atmosféry pomocí padáků a motorického brždění. Tato metoda je však limitována tvarem aerodynamického krytu nosných raket. Rozměry tak nemohou být v současné době větší než čtyři až pět metrů.
Příběh pilotované testovací mise kosmické lodě Starliner, která měla u ISS strávit jen pár dní, ale už u orbitálního komplexu pobývá skoro dva měsíce, se možná blíží ke svému rozuzlení. Experti z firmy Boeing i kosmické agentury NASA totiž o víkendu (27. a 28. července) dokončili zkoušky týkající se orientačních raketových motorů, které jsou umístěny na servisním modulu kosmické lodě Starliner. Termín návratu této lodi s dvoučlennou posádkou sice zatím ještě určen nebyl, ale ukončení testů je velmi důležitým krokem, aby mohl být tento termín vybrán.
Americká lunární sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) dokázala hned dvakrát vypálit laserový puls k japonskému landeru SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) na povrchu Měsíce. Oba laserové pulsy zasáhly koutový odražeč o velikosti sušenky a k LRO se tak signál mohl vrátit. 24. května sonda LRO při dvou po sobě následujících obězích prolétávala cca 71 kilometrů nad landerem SLIM. Této příležitosti využila k tomu, aby zkusila s pomocí svého laserového výškoměru zasáhnout lander SLIM. O něco podobného se sonda LRO pokusila již osmkrát, ale teprve až nyní se laserový puls odrazil od koutového odražeče na japonském landeru.
Inženýři na Johnsonově středisku nyní využívají zkoušky, aby optimalizovali komunikační vybavení pro stanici Gateway, která má (kromě jiného) podpořit průzkum Měsíce v rámci programu Artemis. První kosmická stanice na oběžné dráze Měsíce poslouží průzkumu hlubšího vesmíru, ale bude také výchozím stanovištěm pro průzkum Měsíce. Gateway pomůže NASA a jejím mezinárodním partnerům vybudovat zázemí pro udržitelnou přítomnost lidí u Měsíce, kde se budou chystat na další velký skok – pilotovanou výpravu k Marsu. Vysokoziskové antény budou důležitou součástí komunikačního a sledovacího systému stanice Gateway, které propojují činnosti probíhající daleko od sebe – informace tak budou putovat z jižního pólu Měsíce na Gateway kroužící kolem Měsíce k Zemi a zase zpět.
Start evropské rakety Ariane 6 představoval důležitý milník evropské kosmonautiky. Evropa má opět přístup do kosmického prostoru. My si postupně představujeme jednotlivé položky nesmírně pestrého nákladu, který při tomto letu dostala Ariane 6 do kosmického prostoru. Tentokrát naším tématem bude družicový deployer. Jeden jsme si už představili v jednom z předchozích dílů, ale i tento stojí za pozornost. Opět se jedná o originální přístup firmy, která jej vyrobila, a opět se tu setkáváme s pokusem o inspiraci mladé generace. Tentokrát stopu na tomto kosmickém zařízení zanechaly vůbec nejmladší děti. Nejmladšímu dokonce byl jen jeden rok! A všichni jsou z jednoho města. Pojďte s námi prozkoumat deployer RAMI.
Společnost United Launch Aliance plánuje na 30. července stý start pro armádu Spojených států. Mimo jiné se bude jednat také o poslední armádní misi pro rakety Atlas V. Ta od tohoto startu bude létat pouze ve dvou konfiguracích. N22 s kosmickou lodí Starliner nebo 551, tedy ta, co poletí i při zítřejší misi – 5 urychlovacích stupňů, jeden motor na stupni Centaur a aerodynamický kryt o průměru 5 metrů. Jelikož se pod Aerodynamickým krytem nachází armádní družice, nevíme o ní téměř nic. Pouze to, že bude vynesena na geosynchronní oběžnou dráhu.
Před cca dvěma měsíci vypuštěná evropsko-japonská družice EarthCARE již dříve na Zemi poslala data pocházející ze dvou ze čtyř palubních vědeckých přístrojů. Nedávno se podařilo také poslat první snímky z jejího multispektrálního snímače, který zachycuje různé typy mraků i jejich teploty po celém světě. Tento přístroj má přidat cenný kontext pro data pořízená ostatními přístroji na EarthCARE. Družice je vybavena špičkovými instrumenty – radarem k profilování mraků, atmosférickým lidarem, širokopásmovým radiometrem a multispektrálním snímačem. Díky nim může EarthCARE souběžně provádět široké spektrum různých měření. Získaná data mají pomoci porozumět tomu, jak mraky a aerosoly odrážejí přicházející energii ze Slunce zpět do kosmického prostoru a jak zachytávají odcházející infračervené záření.
9. července si nová evropská raketa Ariane 6 odbyla svou premiéru. Aby k tomu ale mohlo dojít, bylo potřeba udělat celou řadu kroků, z nichž některé byly vidět více než ostatní, ale všechny bez výjimky byly velmi důležité. Na připomínku stovek lidí z mnoha různých států, kteří v posledních měsících pomohli nové evropské raketě odstartovat. Na jejich počest Evropská kosmická agentura vytvořila povedený sestřih zachycující všechny důležité momenty spojené s přípravou prvního startu Ariane 6. Pokud tedy máte volných osm a půl minuty, pohodlně se usaďte a vychutnejte si přiložené video.
Ani v tomto týdnu se v kosmonautice nezahálelo a děla se celá řada zajímavých událostí. V Kosmotýdeníku si jako již tradičně shrneme ty nejzajímavější kosmonautické události uplynulých sedmi dní. Tentokrát bude hlavním tématem dění kolem lodi Starliner, která je stále připojena k Mezinárodní kosmické stanici. Kdy se vrátí a jak dopadly testy jejích motorů? Podíváme se také na doručení družice Sentinel 2C na evropský kosmodrom, čeká nás návrat rakety Falcon 9 do služby i přípravy na pátý integrovaný let Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
