NIAC – Sny o budoucnosti #15 Radioisotope Thermoradiative Cell Power Generator

Jak už bývá v tomto seriálu zvykem, dnes se opět podíváme na zoubek technologii, která je zatím v plenkách a nedá se u ní v blízké době čekat praktické uplatnění. Přesto však v sobě ukrývá potenciál a proto NASA podporuje její prvotní rozvoj. Ten už prošel první fází podpory a nyní je ve druhém kole. Jeho tvůrci chtějí pokračovat v započaté práci na vývoji a demonstraci proveditelnosti revolučního zdroje energie pro mise k vnějším planetám s využitím nového způsobu tepelné přeměny energie, termoradiativního článku (TRC – thermoradiative cell).

Technologie funguje v podstatě jako fotovoltaický článek, jen obráceně. TRC přeměňuje teplo z radioizotopového zdroje na infračervené záření, které je vysíláno do chladného vesmíru a při tomto procesu je vyráběna elektřina. V první fázi inženýři dokázali, že z 62,5 W peletky plutonia 238 je možné získat 8 W elektrického výkonu z univerzálního zdroje tepla pomocí TRC s pásem zakázaných energií 0,28 eV  při teplotě 600 K. Potřebná soustava zahrnuje 1 125 cm² článků TRC, což je něco přes 50 % plochy 6U CubeSatu. Při hmotnosti (zdroj tepla + TRC) 622 g je možné dosáhnout hmotnostního měrného výkonu 12,7 W/kg, což je více než 4,5násobné zlepšení oproti používaným radioizotopovým termoelektrickým generátorům (MMRTG). Na základě výsledků z první fáze se autoři domnívají, že zde existuje ještě mnohem větší potenciál, který lze odhalit.

Při použití materiálů III-V s nízkou propustností (jako je InAsSb) v nanostrukturovaných polích k omezení potenciálních ztrátových mechanismů lze podle prvních odhadů dosáhnout 25násobného zlepšení hmotnostního měrného výkonu a čtyřnásobného snížení objemu oproti MMRTG. V závislosti na provozních podmínkách je možné dosáhnout vyššího výkonu. Technologie TRC umožní rozšíření malých univerzálních sond s požadavky na výkon, které nesplňují fotovoltaická pole nebo objemné a neefektivní systémy MMRTG. To přímo umožní mise malých družic k vnějším planetám i činnosti v trvalém stínu, například v polárních měsíčních kráterech.

Studie ve druhé fázi prostuduje termodynamiku a realizovatelnost vývoje radioizotopového termoradiativního zdroje energie se zaměřením na velikost, hmotnost a výkon systému, přičemž bude pokračovat integrace účinků potenciálních mechanismů ztráty výkonu a účinnosti vyvinutých ve fázi I. Experimentálně budou pěstovány materiály a zařízení TRC, včetně supermřížek typu II na bázi InAsSb pomocí epitaxe z kovových anorganických par (MOVPE) s cílem zaměřit se na materiály s nízkým rozpětím s potlačenou Augerovou rekombinací. Budou testovány kontakty mezi kovem a polovodičem, které jsou schopny přežít požadované zvýšené teploty. Zařízení TRC budou testována na výkon při zvýšené teplotě v chladném prostředí ve vakuu v modifikovaném testovacím kryostatu vyvinutém v první fázi.

Na závěr proběhne analýza radioizotopového termoradiativního konvertoru pro napájení mise CubeSat k Uranu. Součástí bude inženýrská studie návrhu referenční mise s týmem inženýrů Compass v Glennově výzkumném středisku NASA s odbornými znalostmi o dopadu nových technologií na návrh sond v kontextu celkové mise, zahrnující všechny inženýrské obory a kombinující je na systémové úrovni. Nakonec má být vypracován technologický plán pro nezbytné součásti TRC, které mají pohánět budoucí misi.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/04/radioisotope-thermoradiative-cell-power-generator.jpg

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 10

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

NIAC – Sny o budoucnosti #15 Radioisotope Thermoradiative Cell Power Generator

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
PetrB
PetrB
2 let před

Z clanku vubec neni zrejme na jakem principu to funguje. Originalni clanek NASA to take nevysvetluje. Jiste vysvetleni se nabizi tady v tomto clanku, byt to neni presne tato technologie: https://www.cell.com/cell-reports-physical-science/pdf/S2666-3864(20)30280-0.pdf

Martin_V
Martin_V
2 let před

Zajímavé, ale musím se přiznat, že jsem to úplně nepochopil (ani z originálu). Tady je to rozebrané podrobněji https://doi.org/10.1063/1.4907392 ale nejsem si jist, jestli je článek veřejně dostupný bez předplatného. Měl bych k tomu jednu malou terminologickou připomínku – bandgap se do češtiny překládá jako zakázaný pás, případně pás zakázaných energií, rozhodně ne jako pásmová mezera.

pave69
pave69
2 let před

Bombózní, moc díky za takovéhle články – jde o technologii, která je průlomová! Podle mne je to dobře pochopitelné, i díky popisu z linků co poskytli diskutující. V podstatě u fotovoltaiky přicházející fotony vyráží elektrony na vyšší hladiny (až mimo atomy) a když se tyhle elektrony pošlou drátem, vzniká proud (atd.) Takže ozáření FV vlastně vyrábí mínus pól (elektron je záporný) oproti běžnému materiálu.
Oproti tomu TRC je vlivem přítomného plutonia hodně horké (což je asi jeden z hlavních problémů technologie, mít materiály, co to vydrží) a elektrony jsou excitované nad zakázaným pásem. Ale vyzařováním fotonů z tohoto materiálu se dostáváte pod zakázaný pás, čili vyzařováním fotonů (v podstatě ochlazováním) vyrábíte plus pól. Takže ta definice „funguje to jako FV, ale obráceně“, je přesná. 🙂

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-136)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗