ThrustMe
ThrustMe, společnost zabývající se družicovým pohonem se sídlem ve Franci, se snaží prosadit na americkém trhu. Společnost 4. února oznámila, že podepsala smlouvy s různorodým souborem amerických firem.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
ThrustMe, společnost zabývající se družicovým pohonem se sídlem ve Franci, se snaží prosadit na americkém trhu. Společnost 4. února oznámila, že podepsala smlouvy s různorodým souborem amerických firem.
Reprezentantka Zoe Lofgren zveřejnila 3. února dopisy, které zaslala úřadující správkyni NASA Janet Petro a dalším vědeckým agenturám ve kterých žádá o informace o tom, jak dodržují prezidentské exekutivní příkazy týkající se opatření pro diverzitu.
Startup OurSky v Los Angeles oznámil 4. února fúzi s výrobcem dalekohledů PlaneWave Instruments. Cílem fúze je vytvoření Observable Space, vertikálně integrované společnosti pro softwarové a hardwarové produkty.
NASA nařídila řadě vědeckých výborů, aby pozastavily svou práci, s odvoláním na nedávné výkonné příkazy prezidentské administrativy. V memorandu se uvádí, že NASA potřebuje zjistit, zda aktivity skupin odpovídají novým výkonným nařízením.
U.S. Space Force uděluje společnosti Viasat kontrakt na poskytování družicových služeb v hodnotě 3,5 milionu dolarů. Kontrakt spadá pod smlouvu o poskytování družicových služeb Proliferated Low Earth Orbit (PLEO).
Kanadský startup Wyvern začal 3. února veřejně sdílet snímky z pozorování Země ze svých družicových senzorů s vysokým rozlišením v rámci programu Open Data Program.
Společnost Boeing oznámila ztráty v programu CST-100 Starliner za rok 2024 více než půl miliardy dolarů. Kumulované ztráty programu tak přesáhly 2 miliardy dolarů.
Články
V předposledním díle našeho seriálu o jednotlivých nákladech prvního startu nové evropské rakety Ariane 6 se vypravíme na střední školu. Nemusíte se bát plného rozvrhu, krátkých svačin ani hodin tělocviku. Budeme se totiž bavit o experimentu, který do kosmického prostoru dostali belgičtí středoškolští studenti! Může střední škola vyprodukovat hodnotný kosmický experiment? Ve svých měřítkách zcela určitě! Zásadní je však přínos a zkušenosti, které to dá skupině žáků, kteří se na něčem takovým mohli podílet. Pojďte s námi prozkoumat experiment Peregrinus, o němž jeho tvůrci trošku tajně doufají, že by jednou mohl přispět malinkatou kapkou k dobré přípravě letu člověka na Mars.
V roce 2022 byl světu představen program Polaris. Jde o soubor tří misí, které si vymyslel miliardář Jared Isaacman. Ten již stál za misí Inspiration4, při níž se v roce 2021 na oběžnou dráhu poprvé vypravila čistě amatérská posádka, tedy ani jeden člen nebyl profesionální astronaut. Při misi Polaris Dawn se ovšem příčka náročnosti zvedá o další úroveň. Dva členové posádky, konkrétně Jared Isaacman a Sarah Gillis provedou první komerční výstup do volného prostoru. Během mise také kosmická loď Crew Dragon zamíří na několik hodin na oběžnou dráhu s rekordním apogeem 1 400 kilometrů, nebo provede demonstrační spojení s družicemi Starlink pomocí laseru. Polaris Dawn je rozhodně výjimečná a zajímavá mise, která stojí za vaši pozornost.
S tím, jak pokračují přípravy na start družice Sentinel-2C, ke kterému by mělo podle aktuálního plánu dojít 4. září, mohly týmy expertů na evropském kosmodromu ve Francouzské Guyaně naposledy zamávat svému cennému nákladu, který byl vzápětí uzavřen do aerodynamického krytu a schoval se tak pohledům okolí. Po dosažení nízké oběžné dráhy naší Zeměkoule bude Sentinel-2C poskytovat snímky zemského povrchu ve vysokém rozlišení pro široké spektrum aplikací v monitorování zemských pevnin, vodních ploch, ale i atmosféry, což už teď dělají jeho starší sourozenci, evropské družice Sentinel-2A a Sentinel-2B.
Některé týdny jsou důležitých kosmonautických událostí opravdu plné – tak jako tento. V pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího kosmonautického dění uplynulých sedmi dní se podíváme na několik z nich. Kosmotýdeník si sice jako hlavní téma vybral průlet sondy Juice kolem Měsíce a Země, ale budeme se věnovat i palčivějším událostem. Ať už půjde o postupující přípravy na start mise Polaris Dawn, tak zejména rozhodnutí NASA o tom, že Starliner poletí od stanice bez posádky. V dalších tématech se můžete těšit i na přípravu prvního letu rakety New Glenn a pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Kosmická loď Starliner dopravila začátkem června na Mezinárodní kosmickou stanici dvoučlennou posádku pilotované testovací mise CFT. Barry Wilmore a Sunita Williams tu měli strávit jen lehce přes týden a pak se měli ve své lodi vrátit na Zemi. Jenže Starliner se během přibližování ke stanici potýkal s technickými problémy manévrovacích motorů na servisním modulu. Kosmická loď si proto prodloužila svůj pobyt u stanice a pozemní týmy tak získaly čas k provádění zkoušek pohonného systému. Získaná data se poté srovnávala s údaji ze zkoušek prováděných na servisním modulu na zemi, který je možné rozebrat. Cílem bylo pochopit, zda pohonný systém lodi nepředstavuje při návratu nebezpečí. Analýza dat nebyla lehká a trvala několik týdnů. Včerejší tisková konference přinesla rozřešení té hlavní otázky – jak se bude Starliner vracet. Dnes už víme, že loď od Boeingu odletí bez posádky a Barry se Sunitou se vrátí na Zemi příští rok v únoru v lodi Crew Dragon.
Z necelé dva týdny trvající pilotované testovací mise CFT kosmické lodi Starliner se stala mise, která trvá už skoro čtvrt roku. Experti agentury NASA i firmy Boeing v průběhu minulých měsíců provedli celou řadu testů pohonného systému lodi a poté vyhodnocovali chování manévrovacích raketových motorů na servisním modulu kosmické lodi. Po provedení testů následovalo vyhodnocení dat a s ním spojené zhodnocení rizik. Veřejnost bude s výsledky tohoto rozhodovacího procesu seznámena v průběhu dnešního večera. V 19:00 začne tisková konference, kterou bude NASA TV vysílat živě. Již dnes bychom se tedy měli dozvědět, zda se Barry Wilmore a Sunita Williams, kteří na ISS přiletěli ve Starlineru, v této lodi také vrátí, či zda na ně bude čekat návrat v Crew Dragonu.
Čtyři lidé, kteří se již brzy vydají na historickou misi, dorazili v pondělí 19. srpna na Floridu. Pod jasně modrou oblohou a obklopení letním vlhkým ovzduším vystoupili čtyři amatérští astronauti ze svých letadel Alpha Jet, které vlastnil velitel mise Jared Isaacman. Společně s ním vyrazí na misi Polaris Dawn také bývalý pilot amerického letectva Scott “Kidd” Poteet a dvě zaměstnankyně SpaceX, řídící letecké inženýrky Anna Menon a Sarah Gillis. Tato čtveřice se jednak vydá dál než kterákoliv pilotovaná mise od ukončení programu Apollo, ale mají také provést první komerční výstup do volného kosmického prostoru.
Agentura NASA oznámila, že vybrala další tři firmy, které budou poskytovat služby v podobě vynášení nákladů v rámci kontraktu VADR (Venture-Class Acquisition of Dedicated and Rideshare). Jde o přístup s pevně stanovenou cenou, dodávkou na dobu neurčitou / množstvím na dobu neurčitou, s objednacím obdobím do 3. února 2027 a maximální celkovou hodnotou 300 milionů dolarů pro všechny smlouvy VADR. NASA vybrala nové poskytovatele startů v souladu s ustanovením VADR, které agentuře umožňuje přidat nové schopnosti, které nebyly k dispozici nebo nebyly identifikovány v době původního zadání. NASA bude podle potřeby vydávat objednávky s pevně stanovenou cenou na služby vypouštění budoucích misí – ať už svých, či těch, na kterých se spolupodílí.
V minulém dílu našeho letního seriálu jsme uzavřeli téma objevů kosmických observatoří. Dnes se zaměříme opět na jedno životopisné téma. Podíváme se totiž na pět fyziků, kteří zásadním způsobem ovlivnili kosmonautiku. Abych předešel otázkám a nepříjemným komentářům, podotýkám rovnou, že jsem vybíral spíše méně známá jména, která by si zasloužila více zpropagovat a také osoby, o nichž jsme na našem webu ještě podrobně nemluvili. Takže fyziky jako Albert Einstein, Isaac Newton, James Clerk Maxwell, Richard Feynman či Douglas Osheroff zde nečekejte. Přesto si myslím, že by vás můj výběr mohl zaujmout.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
