ThrustMe
ThrustMe, společnost zabývající se družicovým pohonem se sídlem ve Franci, se snaží prosadit na americkém trhu. Společnost 4. února oznámila, že podepsala smlouvy s různorodým souborem amerických firem.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
ThrustMe, společnost zabývající se družicovým pohonem se sídlem ve Franci, se snaží prosadit na americkém trhu. Společnost 4. února oznámila, že podepsala smlouvy s různorodým souborem amerických firem.
Reprezentantka Zoe Lofgren zveřejnila 3. února dopisy, které zaslala úřadující správkyni NASA Janet Petro a dalším vědeckým agenturám ve kterých žádá o informace o tom, jak dodržují prezidentské exekutivní příkazy týkající se opatření pro diverzitu.
Startup OurSky v Los Angeles oznámil 4. února fúzi s výrobcem dalekohledů PlaneWave Instruments. Cílem fúze je vytvoření Observable Space, vertikálně integrované společnosti pro softwarové a hardwarové produkty.
NASA nařídila řadě vědeckých výborů, aby pozastavily svou práci, s odvoláním na nedávné výkonné příkazy prezidentské administrativy. V memorandu se uvádí, že NASA potřebuje zjistit, zda aktivity skupin odpovídají novým výkonným nařízením.
U.S. Space Force uděluje společnosti Viasat kontrakt na poskytování družicových služeb v hodnotě 3,5 milionu dolarů. Kontrakt spadá pod smlouvu o poskytování družicových služeb Proliferated Low Earth Orbit (PLEO).
Kanadský startup Wyvern začal 3. února veřejně sdílet snímky z pozorování Země ze svých družicových senzorů s vysokým rozlišením v rámci programu Open Data Program.
Společnost Boeing oznámila ztráty v programu CST-100 Starliner za rok 2024 více než půl miliardy dolarů. Kumulované ztráty programu tak přesáhly 2 miliardy dolarů.
Články
Evropsko-japonská mise BepiColombo se v noci na zítřek ještě před půlnocí prosmýkne kolem první planety Sluneční soustavy. Gravitační manévr přivede sondu 4. září ve 23:48 SELČ do maximální vzdálenosti pouze 165 kilometrů nad povrchem Merkuru. Pro BepiColombo to bude vůbec první možnost spatřit polární oblasti této planety. Na níže přiložen infografice můžete vidět, jak bychom viděli tento průlet, pokud bychom stáli na místě Slunce.
21. června letošního roku jsme Vám přinesli článek o tiskové konferenci projektu Česká cesta do vesmíru, která se o den dříve uskutečnila v Praze. Během letních prázdnin se na projektu pilně pracovalo a tak bylo možné uspořádat 2. září druhou tiskovou konferenci, kterou tentokrát hostilo brněnské planetárium. Termín tiskové konference nebyl na první školní den nového školního roku zvolen náhodně. Projekt Česká cesta do vesmíru má více úrovní a jednou z nich je i zaměření na vzdělávání mladé generace, které chce pomoci najít cestu k technickému vzdělávání a přírodovědným oborům. Tím bude zajištěno, že české firmy a akademická pracoviště zaměřující se na kosmické technologie, budou mít dostatek pracovníků pro všechny smělé projekty. Česko má už teď velmi kvalitní kosmický průmysl, ale nesmíme si nechat ujet vlak.
Pokud se nestane něco nečekaného, uzavře se zítra velmi brzy ráno příběh evropské rakety Vega. Vyrazí totiž na svou úplně poslední cestu k oběžné dráze. Po zítřejším vynesení družice Sentinel-2C bude klasická Vega nahrazena vylepšenou variantou Vega-C. Loučení s nejmenší evropskou orbitální raketou si nemůžeme nechat ujít a proto bude připraven živě a česky komentovaný přenos. Pokud Vás tedy neodradí čas startu ve 3:50 SELČ, rádi Vás vezmeme na virtuální výlet do Jižní Ameriky, konkrétně do Francouzské Guyany.
Jsme na konci našeho vyprávění o tom, co všechno se vešlo pod aerodynamický kryt prvního letu Ariane 6. Představili jsme si studentské, středoškolské, experimentální i motivační projekty. Mezi nimi vyčnívala třeba prakticky profesionální slovenská GRBBeta či jak ze sci-fi vystřižený Replicator. Byla to skvělá příležitost pro projekty, které by jinak musely velmi obtížně hledat peníze na komerční vynesení do kosmu a mnohé z nich by se na palubu nosiče nakonec ani nedostaly. A jak seriál uzavřeme? Hořkosladce, inovativně a se smyslem pro humor a s příslibem velkých věcí od jedné evropské společnosti. Tahle kombinace se totiž skvěle hodí pro projekt Nyx Bikini – návratové těleso, které zůstalo na oběžné dráze a přitom je příslibem nových inovativních evropských technologií, které byste možná ani nečekali.
Právě dnes, 2. září 2024 byla světu oficiálně představena nová česká družice. Jedná se o 1U CubeSat. Stojí za ním středoškolští studenti z týmu LASAR. O původní pětici z týmu jste nejspíš slyšeli v souvislosti s nápadem restartu družic na oběžné dráze pomocí laseru, nebo s výhrou v mezinárodní soutěži Conrad Challenge, kde svým unikátním nápadem dokázali zaujmout nejen veřejnost, ale především odbornou porotu složenou z vědců a inženýrů, kteří v NASA strávili celý svůj život.
V rámci vzájemné výměny vzorků přivezených z různých planetek poskytla americká agentura NASA své japonské kolegyni JAXA část vzorků z planetky Bennu, které na Zemi dopravila americké mise OSIRIS-REx. Vzorky byly oficiálně předány z rukou zástupců NASA během slavnostního ceremoniálu, který se uskutečnil 22. srpna v kampusu agentury JAXA v japonském městě Sagamihara. Tato výměna navazuje na podobný krok, ke kterému došlo v listopadu 2021. Tehdy ale vzorky poskytovali Japonci Američanům. Šlo o materiál z planetky Ryugu, který odebrala japonská sonda Hayabusa 2. Tato vzájemná dohoda umožňuje oběma agenturám sdílet vědecké pokroky a posouvat výzkumnou i technologickou spolupráci na misích pro dopravu vzorků z planetek. Vědecké cíle obou misí se točí kolem porozumění původu a historie jednoduchých, na organické látky bohatých planetek a toho, jakou roli mohly hrát při formování planet.
Srpen byl ve znamení rozhodování o tom, kdy a čím vůbec poletí zpět na Zemi astronauti Sunita Williams a Barry Wilmore. Kromě tohoto rébusu nabídnou Vesmírné výzvy i gravitační dvojprak sondy JUICE, starty nákladních lodí Cygnus NG-21 a Progress MS-28 a také neúspěšné přistání prvního stupně Falconu 9 po hodně dlouhé době. Dále se můžeme těšit na starty družic WorldView Legion, Transporter-11 a ASBM. Na závěr nás čeká představení třetí generace raketových motorů Raptor. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Letní prázdniny se nachýlily ke svému konci a máme tu první zářijovou neděli. Ještě než ale začnou všechny možné školní povinnosti, čeká nás (kromě jiného) také 624. díl Kosmotýdeníku. Ten si v rámci hlavního tématu posvítí na přípravu nového amerického kosmického teleskopu, který bude mít za úkol vyhledávat zatím neznámá blízkozemní tělesa. Poskytne tak lidstvu cenné informace, zda náhodou naší planetě nehrozí srážka s nějakým kosmickým balvanem. Kromě toho ale bude řeč také o neúspěšném pokusu o přistání prvního stupně Falconu 9, následném uzemnění těchto nosičů a jejich rychlém návratu do služby, nebo o tom, proč tento týden neodstartovala velmi zajímavá mise Polaris Dawn.
Ten čas plyne tak rychle! Mám pocit, jako kdybychom portál kosmonautix.cz spouštěli včera, ale pohled do kalendáře mi říká, že už je to dvanáct let. Právě dnes totiž náš web slaví narozeniny, jelikož byl spuštěn 1. září roku 2012. Z původně skromného projektu několika nadšenců se v průběhu let stal portál, který pravidelně přináší informace o dění v kosmonautice. Web je stále středobodem našich činností, ale kromě toho jsme postupně expandovali i na sociální sítě. Dnes nás tak najdete na Facebooku, X (Twitteru), Instagramu, či Threads a kromě toho jsme i na Discordu, YouTube, Spotify a dalších podcastových platformách. Zájemci o informace z kosmonautiky se k nim tak mohou dostat velmi pohodlně. Za to, že všechny tyto služby fungují, upřímně děkuji kolegům z naší úžasné redakce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
