sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Kalifornský startup Xona Space Systems získal od Výzkumné laboratoře leteckých sil (AFRL) zakázku ve výši 4,6 milionu dolarů, aby demonstroval, jak by její služba určování polohy, navigace a časování pomocí družic (PNT) mohla podporovat vojenské operace.
Blue Origin provedla 25. desátý let rakety New Shepard s posádkou označený jako NS-30.
V prohlášení zveřejněném 24. února SpaceX poskytla nové podrobnosti o letu IFT-7, který skončil rozpadem Starship nad Karibikem. Společnost dospěla k závěru, že nejpravděpodobnější příčinou ztráty byla harmonická odezva několikrát silnější za letu několikrát silnější než u předchozích letů. Toto zvýšené namáhání způsobilo úniky pohonné hmoty, které nebylo možné plně odvětrat z motorového prostoru.
Společnost Gilmour Space oznámila 24. února, že startovací okno pro první start rakety Eris, nazvané TestFlight 1, se otevře 15. března z Bowen Orbital Spaceport v severním Queenslandu.
NASA 24. února oznámila, že přidružená administrátorka vývoje průzkumných systémů Cathy Koerner odchází z agentury na konci týdne. Koerner strávila 34 let v NASA v různých pozicích.
BAE Systems získala zakázku od NASA v hodnotě 230,6 milionů dolarů na dodávku družic pro projekt sledování kosmického počasí Lagrange 1 Series pro Národní agentury pro oceán a atmosféru.
Čína v sobotu vypustila na geosynchronní přenosovou dráhu novou komunikační družici ChinaSat-10R, která nahradí stárnoucí ChinaSat-10. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 3B.
Články
Historie rakety Antares je hodně spletitá. Ještě v době, kdy se jmenovala Taurus II pro její první stupeň firma Orbital Sciences Corporation vybrala raketové motory AJ-26 od firmy Aerojet. Zajímavé bylo, že šlo o téměř tři desítky let staré motory NK-33 postavené ještě v Sovětském svazu. Jejich parametry vak byly velmi dobré a proto se měly po drobných úpravách používat na raketách, které dnes známe jako Antares.
Agentura NASA neustále jedná se svými komerčními partnery a postupně upřesňuje harmonogram jejich letů na Mezinárodní kosmickou stanici v roce 2023. Agentura přitom nejedná pouze s firmami SpaceX a Boeing, ale i s ostatními agenturami zapojenými do programu stanice, aby bylo možné naplánovat termíny startů chystaných misí tak, aby byly optimálně naplněny požadavky stanice. Zatímco firma SpaceX bude v roce 2023 pokračovat v dopravě astronautů na ISS v lodích Crew Dragon pro běžnou rotaci posádek, společnost Boeing se připravuje na svou pilotovanou testovací misi, která prokáže připravenost lodi Starliner na ostrý provoz.
2. května letošního roku se raketa Electron vydala na misi There and Back Again (Tam a zase zpátky), při které dopravila na oběžnou dráhu 34 družic pro 6 zákazníků, ale také tehdy proběhl první ostrý pokus o zachycení prvního stupně pomocí vrtulníku. To se sice opravdu podařilo, ale pilot musel zakrátko břemeno uvolnit, jelikož některé parametry zatížení neodpovídaly výsledkům z předešlých testů. Nyní již na novozélandské rampě LC-1B stojí další Electron. Jeho nákladem je švédská družice MATS (Mesospheric Airglow/Aerosol Tomography and Spectroscopy) a celá mise nese označení Catch Me If You Can (Chyť mne, pokud to dokážeš). Je tedy jasné, že se opět v akci představí vrtulník Sikorski S-92. Náš komentovaný přenos bude opět u toho.
2. listopadu v 7:48 SEČ odstartovala z rampy 43/4 na kosmodromu Pleseck raketa Sojuz-2.1b. Pod svým aerodynamickým krytem měla schovanou šestou družici pro nový ruský systém včasné výstrahy. Jakmile náklad dosáhl oběžné dráhy, dostal krycí označení v tradičním formátu – Kosmos 2563. Řada pojmenovaná Tundra, Kupol či EKS představuje novou generaci ruských družic systému včasné výstrahy. Jejich úkolem je nahradit starší systémy US-K a US-KMO, které patřily pod systém Oko-1.
Malá americká sonda CAPSTONE 27. října úspěšně provedla manévr pro korekci své trajektorie. Vše je tedy na nejlepší cestě k tomu, aby tato sonda 13. listopadu mohla dorazit k Měsíci. Zvládnutí tohoto korekčního manévru se dá považovat za jednoznačný důkaz, že CAPSTONE už definitivně opustil tzv. bezpečný režim, který byl začátkem září vyvolán závadou, kvůli které začala sonda rotovat. Týmům se již podařilo identifikovat pravděpodobnou příčinu tohoto problému. Závada se s velkou pravděpodobností týkala ventilu na jednom z osmi malých raketových motorů. Specialisté proto budou plánovat příští manévry tak, aby při nich pamatovali na tento ventil.
Před více než osmi lety se k planetě Mars vydala malá, na první pohled nevýrazná planetární sonda Mangalyaan (Mangalaján) známá spíše pod označením MOM (Mars Orbiter Mission). Tehdy jen pár lidí skutečně věřilo, že se jednou zapíše do historie. Je všeobecně známé, že lety do kosmu nejsou jednoduchá disciplína, ale vyslat automatickou sondu a usadit jí na oběžné dráze rudé planety je už skutečně vyšší dívčí a zkuste ještě uspět hned na první pokus. Do roku 2014 to ostatně žádná jiná země nedokázala! Často vysmívaná a ve světě spíše podceňovaná agentuře ISRO se to ale povedlo, a „maličká“ MOM fungovala nad Marsem téměř 8 let. Navržena byla přitom tak, aby zvládla 6 měsíců v provozu. Jenže nic netrvá věčně. Cesta sondy Mangalayan, díky které se Indie stala první zemí v Asii, která dosáhla oběžné dráhy Marsu, oficiálně skončila. ISRO začátkem října potvrdilo to, o čem se již pár měsíců spekulovalo. Není tedy od věci abychom se za touto neuvěřitelnou misí ohlédli. Tento dvoudílný článek přináší podrobné informace o sondě
15. října vynesla raketa Falcon 9 na oběžnou dráhu družici Eutelsat Hotbird 13F. Ta však tvoří jen první polovinu dua komunikačních družic, které budou plnit podobné úkoly. Druhou do páru je 4,5 tuny těžká družice Eutelsat Hotbird 13G, kterou opět vynese Falcon 9. Raketa již stojí na floridské rampě číslo 40, odkud by měla odstartovat ve čtvrtek ve 4:26 našeho času. SpaceX pro tuto misi vybrala první stupeň, který poletí už posedmé. Také součástí této mise bude pokus o jeho přistání – tentokrát uvidíme v akci mořskou plošinu Just Read the Instructions.
I říjen byl bohatý na starty raket. K čínské kosmické stanici se vydal laboratorní modul Mengtian. Na ISS se vystřídaly posádky. Na stanici dorazili astronauti z mise Crew-5 a na Zemi se vrátila posádka Crew-4. I OneWeb se dočkal startu, tentokrát na raketě LVM-3. Do kosmu se podívala raketa Alpha. Zásoby na ISS dovezl Progress MS-21. Na závěr několik komerčních aktivit. Na svou misi se vydaly Intelsat Galaxy 33 a 34, Eutelsat Hotbird 13F a tři várky konstelace Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
V roce 1877 objevil americký astronom Asaph Hall dva malé měsíčky obíhající kolem planety Mars, které později dostaly jména Phobos a Deimos, což jsou řecké výrazy pro strach a hrůzu. Ovšem nebyl to strach ani hrůza, ale spíše vzrušení, když evropská sonda Mars Express zažila blízký průlet kolem Phobosu před letošním Halloweenem. Nedávný průlet kolem většího ze dvou marsovských měsíců nabídl skvělou příležitost otestovat jedno z nejnovějších vylepšení této již 19 let staré sondy. Přístroj MARSIS na palubě Mars Expressu byl původně navržen ke studiu vnitřní struktury Marsu. Byl navržen tak, aby se dal použít při typické vzdálenosti sondy od povrchu, tedy více než 250 kilometrů. Ovšem nedávno dostal výraznou softwarovou aktualizaci, která umožnila, aby byl používán na mnohem menší vzdálenosti. Vědci tušili, že by tato změna mohla pomoci posvítit si na tajemný původ měsíce Phobosu. Jako náhledový snímek článku jsme použili fotku Phobosu pořízenou sondou Mars Express v roce 2010.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu
V minulém dílu jsme psali, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně konat mediální akce před odesláním
Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
