2. listopadu v 7:48 SEČ odstartovala z rampy 43/4 na kosmodromu Pleseck raketa Sojuz-2.1b. Pod svým aerodynamickým krytem měla schovanou šestou družici pro nový ruský systém včasné výstrahy. Jakmile náklad dosáhl oběžné dráhy, dostal krycí označení v tradičním formátu – Kosmos 2563. Řada pojmenovaná Tundra, Kupol či EKS představuje novou generaci ruských družic systému včasné výstrahy. Jejich úkolem je nahradit starší systémy US-K a US-KMO, které patřily pod systém Oko-1.
Družice Kupol jsou součástí vývojového programu družic včasné výstrahy, které mají identifikovat start případné balistické střely, čímž doplňují radarové systémy včasné výstrahy jako je třeba Voroněž. Tato síť včasné výstrahy má dát svému majiteli rychlou informaci o potenciálním jaderném útoku a také poskytnout informace pro obranné systémy, které chrání Moskvu a další potenciální cíle na území Ruska včetně systémů raketové obrany a středisek k protiútokům.
Vývoj systému EKS započal v roce 2000, ovšem ministerstvo obrany nepřidělilo tomuto projektu kontrakt až do roku 2007. Tehdy byla RKK Eněrgija pověřena návrhem družicové platformy, přičemž k prvnímu startu mělo dojít v roce 2009. Projekt však potkalo několik problémů včetně změn požadavků, dokonce došlo i na soudní spor. To vše vedlo k odkladům prvního startu až na 11. listopadu 2015.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Sojuz-2.1b je jednou ze tří v současné době aktivních variant raket z rodiny Sojuz a velmi připomíná starší verze raket Sojuz. Její centrální tělo totiž obklopují čtyři pomocné stupně na kapalné pohonné látky. Stejné uspořádání najdeme i na verzi Sojuz-2.1a, ovšem verze Sojuz-2.1v už postranní stupně neobsahuje. Raketa Sojuz byla poprvé představena v roce 1966, kdy vznikla odvozením z nosiče Vostok, který sám vycházel z mezikontinentální balistické rakety R-7. Ačkoliv první čtyři starty sice skončily havárií, raketa nakonec úspěšně dosáhla oběžné dráhy. Mezi dalšími variantami rakety Vostok najdeme i verzi Molnija, která dostala dodatečný čtvrtý stupeň, který jí umožnil dosahovat výrazně protáhlé oběžné dráhy, která nese její jméno.
Při středečním startu byl využit i horní stupeň Fregat. Plány na přepracování Sojuzu pro tento nový stupeň byly představeny v 90. letech minulého století a vycházelo se z pohonného modulu meziplanetárních sond Phobos. Ruská kosmická agentura sice plány schválila (a souhlas udělilo i ruské ministerstvo obrany), ale nedostatek financí tehdy zabránil realizaci. Založení společnosti Starsem, která začala nabízet starty raket Sojuz na mezinárodním trhu, umožnilo vytvořit méně ambiciozní raketu – Sojuz-U/Fregat, označované také jako Sojuz-Fregat. Sojuz-U/Fregat disponoval horním stupněm Fregat, který se používal na už existující raketě Sojuz-U. Nosič tak získal nosnost 1350 kg na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární.
Zdroj: https://www.esa.int/
Navzdory předešlým problémům byla nosná raketa Sojuz nakonec vyřazena z provozu a nahradila ji nová rodina raket – Sojuz-2. Tyto nosiče už používají digitální řídící systém a disponují vylepšeným třetím stupněm, který pohání nový motor. Raketa tak může na stejnou dráhu přechodovou ke dráze geostacionární dopravit 3250 kilogramů. Rakety Sojuz-U a Sojuz-FG létaly do roku 2017, potažmo 2019. Poslední mise rakety Sojuz-FG dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz MS-15.
Středeční mise odstartovala z rampy 43/4 na kosmodromu Pleseck. Tato základna je jedním ze tří kosmodromů, které v současné době používá ruská armáda, ale i státní kosmická agentura Roskosmos. Zbylé dva kosmodromy, které Rusko využívá, jsou Bajkonur v Kazachstánu, který dříve bývalý součástí Sovětského svazu, a Vostočnyj na ruském Dálném východě. V 60. letech byly původní rampy pro armádní nosiče R-7 předělány, aby umožnily starty kosmickým raketám odvozeným z původní R-7. První orbitální let z kosmodromu Pleseck proběhl 17. března 1966, když raketa Vostok-2 vypustila družici Kosmos-112, což byla družice pro první sovětský optický průzkumný systém na nízké oběžné dráze Země.
Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/10/10102022-Soyuz-2-Glonass-k-10.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/11/upscaled.jpg
https://www.esa.int/…/Fregat_upper_stage_diagram_pillars.jpg
Proč verze Sojuz-2.1v neobsahuje postranní stupně? – jinak podle obrázků vypadá stejně.
To je velká zpráva, že ten původní Sojuz byl konečně vyřazen, vždyť to byl už veterán.
Vypadá to, že koncepčně je verze 2 stejná jako verze 1.
Sojuz bez bočních stupňů má výrazně menší nosnost – je to lehká raketa a la Vega, podobnou Rusové nemají – starých balistických mají málo kvůli Ukrajině – nespolupráce firem na přestavbě. Nové balistické jsou drahé. Lehká Angara je ještě dražší.
Systém včasné výstrahy je dobrá zpráva pro bezpečí světa – Rusko bylo hodně nervózní, když systém nefungoval, a s paranoidním Putinem a spol. to bylo ještě horší.
„Sojuz bez bočních stupňů má výrazně menší nosnost“. Sojuz bez bočních stupňů se ani neodlepí z rampy.
Snad se nepletu. Hmotnost centrálního stupně je 105t, tah RD-108 779kN (79,4t). TWR: 79,4 / 105 = 0.75 a to nepočítám s horním stupněm.
Sypu si popel na hlavu, unikla mi existence verze Sojuz 2.1v.
V ruské kosmonautice těch novinek není tolik, aby se to vyplatilo sledovat :-). Pravda je, že Sojuz 2.1v není „Sojuz 2.1b bez postranních stupňů“, ale spíš jiná raketa. Má motor NK-33 s tahem na hladině moře přes 1,5MN, což řeší problém s neodlepením od země. Fakticky je to spíš přerostlý druhý stupeň Sojuzů, než původní první bez boosterů. Ostatně tak nějak to píše i anglická wiki: https://en.wikipedia.org/wiki/Soyuz-2-1v.
Přál jsem Rusku, aby mise selhala. Jako u všech jejich vojenských akcí.
Tiše s vámi souhlasím.
Tak hlavně, aby ta družice teď neselhala, tedy aby neposlala signál o údajném startu neexistujících balistických raket, který si vydedukuje z výrazných červánků na dalekém horizontu. Ve velíně raketového vojska by nemusel sedět druhý Petrov, který by se taky rozhodl mašinérii okamžitého odvetného útoku zastavit.
Sledovací systémy jsou naštěstí jištěné.
Zajímavé jak někteří lidé ve dvou větách dokážou odhalit světu svůj mindrák, informační bublinu a ještě vymytý mozek… 😀
Ano, to se vám podařilo.
Pánové, bez těch osobních invektiv!
Přijde mi, že článek je spíš o nosné raketě Sojuz než o družici Tundra. Chápu, že jde o překlad, ale tuto pasáž bych klidně oželel a raději viděl statistiku startů družic systému Kupol a třeba srovnání se starším systémem Oko a obdobnými americkými systémy. A to zejména i s ohledem na to, že dle nadpisu je nový systém dokončen.
Bohužel nemohu v tomto směru posloužit. V časové nouzi jsem zpracoval to, co bylo zrovna k dispozici. Třeba se navrženého pohledu na téma ujme nějaký jiný člen redakce.