Lagrange 1
BAE Systems získala zakázku od NASA v hodnotě 230,6 milionů dolarů na dodávku družic pro projekt sledování kosmického počasí Lagrange 1 Series pro Národní agentury pro oceán a atmosféru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
BAE Systems získala zakázku od NASA v hodnotě 230,6 milionů dolarů na dodávku družic pro projekt sledování kosmického počasí Lagrange 1 Series pro Národní agentury pro oceán a atmosféru.
Čína v sobotu vypustila na geosynchronní přenosovou dráhu novou komunikační družici ChinaSat-10R, která nahradí stárnoucí ChinaSat-10. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 3B.
KBR získala kontrakt v hodnotě 176 milionů dolarů na údržbu a modernizaci optického a počítačového pracoviště Air Force Maui, vysokohorského zařízení, které slouží jako klíčový uzel v síti americké armády pro sledování vesmíru.
Zaměstnanci NASA a z celé federální vlády obdrželi 22. února e-mail od OPM, aby odpověděli seznamem svých úspěchů za poslední týden. Zpráva přišla několik hodin po příspěvku na sociálních sítích od Elona Muska. NASA doporučila na e-mail neodpovídat. Zaměstnance zpráva značně znepokojila.
V dopise z 21. února úřadujícímu administrátorovi NASA, Janet Petro, tři členové vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů uvedli, že odpověď agentury na dřívější dopis o tom, co DOGE v NASA dělala, je nedostatečná. Zároveň požadují ochranu citlivých údajů a systémů před jakýmkoli přístupem dle oficiálních zákonů.
NASA 21. února oznámila, že prostřednictvím kontraktu NASA Launch Services II udělila
zakázku na vynesení vesmírného dalekohledu Near Earth Orbit (NEO) Surveyor na raketě Falcon 9. Tato zakázka má hodnotu přibližně 100 milionů dolarů.
V prohlášení z konce února NASA oznámila, že Associate Administrator Jim Free odejde z agentury s účinností od 22. února. Free byl od odchodu Boba Cabany do důchodu na konci roku 2023 pomocným administrátorem, což je nejvyšší státní služba v agentuře.
Články
V dnešním tradičně krátkém předstartovním článku, se zaměříme na další start Falconu 9 s další várkou družic Starlink. Ovšem, tentokrát bude tento start zpestřený tím, že pod aerodynamickým krytem se nebudou ukrývat jen Starlinky, ale i sekundární náklad, v podobě orbitálního tahače D-Orbit ION SCV009. A jelikož se jedná o misi mířící do druhé orbitální slupky, která má sklon vůči rovníku 70°, tak start proběhne z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii. O přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You se pokusí první stupeň s výrobním číslem B1071, který poletí posedmé. Náš přenos spustíme klasicky zhruba patnáct minut před startem tedy okolo 17:30.
V minulém díle jsme si popsali cestu pohonných látek (kapalného kyslíku a leteckého petroleje) motorem RD-170. Dospěli jsme až ke vstřikovací hlavici. Právě tam dnes začneme a podrobně si popíšeme celou kriticky důležitou součást tohoto motoru – od vstřikovací hlavy a vstřikovačů, přes spalovací komoru až po trysku. Kromě toho se budeme věnovat i popisu nastartování tohoto raketového motoru.
Jen málokdo dnes nezná neutronové hvězdy. Ještě před sto lety ovšem vědci ani netušili, že existují samotné neutrony, natožpak hvězdy z nich složené. První takové objekty našli astronomové až v 60. letech minulého století a rozpoutali tím hotovou tsunami. Od té doby probíhá nesmírně intenzivní výzkum neutronových hvězd a jejich jednotlivých typů. O těchto objektech jsme získali spoustu znalostí a zjistili jsme, že jsou ještě mnohem podivnější, než jsme se vůbec odvážili doufat. Dnes si některé z již dlouho známých informací, ale i nových objevů o neutronových hvězdách představíme více dopodrobna. Začít ale musíme u toho, jak fyzikové objevili částice zvané neutrony.
Ani v novém roce 2023 neopustíme staré dobré tradice. A pokud něco funguje 4 roky, tak to už za tradici považovat můžeme. Pokec s kosmonautixem totiž poprvé vyšel v lednu 2019 a už tehdy se jednalo o poslední pátek v měsíci. Také dnes se proto od osmi hodin večer sejdeme u přímého přenosu, ke kterému jste samozřejmě všichni zváni – ba co víc, bez Vás by tento formát nemohl existovat. Podstatou Pokecu s kosmonautixem je totiž naše odpovídání na dotazy Vás, diváků. Pokud tedy máte nějaký dotaz ohledně kosmonautiky, nebo chodu našeho portálu, stačí jej napsat do chatu. Už se na vás všechny moc těšíme.
Kosmická agentura NASA společně s Agenturou ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA = Defense Advanced Research Projects Agency) oznámily 24. ledna spolupráci, která má vést k demonstraci jaderného motoru v kosmickém prostoru. Jeho realizace by měla významně usnadnit pilotovanou výpravu k Marsu pod taktovkou NASA. Obě státní organizace se mají věnovat projektu, který dostal označení DRACO (Demonstration Rocket for Agile Cislunar Operations). Tato nevratná dohoda, která má být přínosem pro obě agentury, popisuje role, odpovědnosti a postupy, jejichž cílem je urychlit vývoj a koncentrovat úsilí na potřebné aspekty.
V budově Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku mají technici plné ruce práce s evropským servisním modulem, který bude vyslán s pilotovanou kosmickou lodí Orion na misi Artemis II. V rámci pokračujících prací byl servisní modul 13. ledna přesunut na zvedací stanoviště. Právě tady mají technici dobrý přístup ke spodní části servisního modulu, což bylo nezbytné k dalšímu kroku – instalaci trysky hlavního motoru, který dříve létal na raketoplánu jako součást systému OMS. K této instalaci došlo 16. ledna. Servisní modul obstarává pro loď Orion schopnost manévrování v kosmickém prostoru, ale zajišťuje i dodávky elektrické energie, či komodit nezbytných pro systém podpory života astronautů.
Poslední čtvrtek v měsíci lednu NASA každoročně pořádá Day of Remembrance, Den vzpomínek. Tedy připomínku posádek kosmických lodí, které neměly to štěstí se vrátit domů. Všechny tři největší americké tragédie v oblasti pilotovaných letů se staly v rozpětí několika dní na přelomu ledna a února. V pátek 27. ledna 1967 uhořela trojice astronautů v lodi Apollo 204 (později překřtěné na Apollo 1). V úterý 28. ledna 1986 byl v 73. sekundě letu nad Floridou zničený raketoplán Challenger se sedmi astronauty na palubě. A nakonec v sobotu 1. února 2003 shořel během přistávacího manévru raketoplán Columbia. Opět se sedmičlennou posádkou.
Už čtyřikrát jsme v roce 2023 viděli startovat Falcon 9 a jednou dokonce i majestátní Falcon Heavy. První měsíc se už sice chýlí ke konci, ale zdá se, že bychom se v jeho zbývajících dnech mohli dočkat ještě tří startů s družicemi Starlink – to by znamenalo, že by v lednu SpaceX provedla osm startů svých raket. Ale zatím hezky postupně. Šestým lednovým startem firmy SpaceX má být mise Starlink 5-2, v rámci které poletí na oběžnou dráhu další porce komunikačních družic. Raketa odstartuje 26. ledna v 10:22 z floridské rampy SLC-40 a podeváté použitý stupeň se pokusí přistát na mořské plošině ASOG. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi vás přivítáme u našeho zítřejšího dopoledního přenosu.
Ve fyzice a ve vědě obecně už to tak bývá, že když zodpovíme nějakou otázku, spousta jiných se vynoří. Přesto je pochopitelně nesmírně pozitivní, že se nám občas podaří nějaký dlouho nevyřešený problém objasnit. Něco podobného se děje možná právě teď. Japonský fyzik Jutaka Fujita publikoval odbornou práci v níž vysvětluje záhadu takzvaných Fermiho bublin. Zatím je samozřejmě příliš brzy na komplexní zhodnocení správnosti jeho myšlenky, přesto neuškodí si ji stručně představit.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu
V minulém dílu jsme psali, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně konat mediální akce před odesláním
Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.