Airbus Defence and Space
Airbus Defence and Space získal kontrakt na stavbu dvojice radarových zobrazovacích družic se syntetickou aperturou (SAR) jako součást úsilí Spojeného království vybudovat své vojenské kapacity pro průzkum vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Airbus Defence and Space získal kontrakt na stavbu dvojice radarových zobrazovacích družic se syntetickou aperturou (SAR) jako součást úsilí Spojeného království vybudovat své vojenské kapacity pro průzkum vesmíru.
Společnost Redwire získala kontrakt na dodávku družicového tahače Mako. Platforma má sloužit pro experiment s doplňováním paliva na oběžné dráze vesmírných sil Tetra-6. Start je plánován na rok 2027.
Arianespace pracuje na startu rakety Ariane 6 v termínu 26. února. Raketa má vynést průzkumnou družici CSO-3 pro francouzskou armádu. Start rakety z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně bude prvním startem rakety od jejího inauguračního letu loni v červenci.
NASA 11. února oznámila, že pro nadcházející misi Crew-10 k ISS použije kosmickou loď Crew Dragon Endurance namísto nové kosmické lodi Crew Dragon, jak bylo původně plánováno. Start Crew-10 je v současnosti naplánován nejdříve na 12. března
Čína úspešne vypustila dňa 11.2.2024 o 10:30 hod. SEČ raketu CZ-8A s várkou deviatich družíc Guowang slúžiacich na šírenie internetu z kozmodrómu WSLC. Jedná sa o prvý štart tejto verzie rakety.
Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) a Komise pro výzkum vesmíru a horní atmosféry (Suparco) podepsaly 5. února Memorandum o porozumění, které umožňuje prvnímu pákistánskému roveru letět na Chang’e-8 k Měsíci.
Agentura pro obranné pokročilé výzkumné projekty vybrala California Institute of Technology a University of Illinois Urbana-Champaign, aby vedla konečnou fázi programu NOM4D (Novel Orbital and Moon Manufacturing, Materials, and Mass-efficient Design).
Články
Společnost Rocket Lab připravuje start své rakety Electron s dodatečným stupněm Kick stage z rampy LC-1 na novozélandském kosmodromu Mahia. Zákazníkem tohoto startu bude americká firma Capella Space, která provozuje družice vybavené radarem se syntetickou aperturou určené ke snímkování Země. Mise pojmenovaná We Will Never Desert You bude již třetím letošním startem firmy Rocket Lab pro společnost Capella a půjde také o druhý start z celkem čtyř domluvených misí, které mají na nízkou oběžnou dráhu Země dopravit nové družice Acadia. Zajímavostí je, že půjde také o 40. start rakety Electron. Firma Rocket Lab pro všechny starty určené pro společnost Capella dodává i separační systémy, které zajistí připojení každé družice k hornímu stupni a na oběžné dráze se postarají o jeho oddělení.
Atmosféra Slunce se jmenuje koróna a je tvořena plazmatem, tedy elektricky nabitým plynem, s teplotou okolo milionu stupňů Celsia. Právě tato teplota je pro vědce záhadou, jelikož povrch Slunce má „pouze“ okolo 6 000 °C. Koróna by měla být chladnější než povrch, protože energie Slunce pochází z termojaderných reakcí v jeho jádru a věci přirozeně chladnou tím víc, čím dále jsou od zdroje tepla. A i přesto je koróna více než 150× teplejší než povrch Slunce. Vědci tedy už dlouho tuší, že zde musí hrát roli nějaká jiná metoda přenosu energie do plazmatu, ale nikdo zatím neprokázal, oč by mohlo jít. Teorií bylo mnoho, ale žádná nebyla průkazná.
Podnikatelský inkubátor Evropské kosmické agentury ESA BIC Czech Republic opět podpoří startupy, které pracují s kosmickými technologiemi. Začínající podnikatelé získají 50 tisíc EUR a další podporu pro rozvoj svých nápadů. Hlásit se mohou do 22. září a mají tak možnost zapojit se do podpůrného programu, který jim poskytne příhodné prostředí k rozvoji a otevře dveře mnohým příležitostem.
Týden utekl jako voda a v pravé nedělní poledne vám k obědu doteklo aktuální vydání těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V hlavním článku se Kosmotýdeník zaměřil na první úspěšný start rakety Alpha soukromé společnosti Firefly. Součástí letu byl i zajímavý náklad. Společnost je zajímavá nejen tím, že uvedla další malý nosič do světové rodiny raket, ale i přípravou lunárního landeru, který bude na povrch Měsíce dopravovat náklad pro NASA. V dalších tématech se zaměříme na fotografie ze startu Sojuzu MS-24, unikátní objev dalekohledu Jamese Webba nebo na nový evropský rover Idefix. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dokonale sehraná kombinace primárního a sekundárního zrcadla dává Hubbleovu teleskopu schopnost pozorovat hlubiny vesmíru. Takzvaná optická soustava vyžadovala extrémní preciznost při výrobě, ale realita se nakonec od plánů v několika případech odchýlila. Byla to právě odchylka kónické konstanty primárního zrcadla, která způsobila, že že v prvních letech provozu byly snímky z Hubbleova kosmického dalekohledu rozmazané.
V programu Vesmírného dalekohledu Jamese Webba se věnuje dosti velká pozornost problematice vzniku a vývoje galaxií. A to jak prvních, které vůbec ve vesmíru existovaly, tak i těch co vznikly později. I u nich je totiž velmi užitečné vidět, jak se rodily. Hodnotná pozorování mohl sice provádět již dříve Hubbleův dalekohled, ale Webb nám otevřel úplně nové možnosti. Není proto divu, že výzkum evoluce galaxií patří mezi čtyři body, které vědci pro Webbův teleskop stanovili jako hlavní směry a cíle bádání.
Páteční večer bude ve znamení pilotované mise k Mezinárodní vesmírné stanici. Řeč je samozřejmě o startu rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-24, na jejíž palubě se budou nacházet tři kosmonauti. Velitelem mise je ruský kosmonaut Oleg Kononěnko. Ten se na ISS ve věku 59 let podívá již po páté, přičemž jeho poslední dlouhodobá expedice na ISS byla 57/58/59. Letovým inženýrem je Nikolaj Čub, který byl dříve nominován jako člen posádky Sojuzu MS-17, tehdy byl ale nahrazen Americkou astronautkou Kathleen Rubins a do vesmíru se tak podívá poprvé. Poslední členkou posádky je americká astronautka Loral O´Hara, která se stejně jako Čub podívá do vesmíru poprvé. Do oddílu astronautů byla vybrána v červnu 2017 a na svůj první let čeká od 10. ledna 2020. Připojení kosmické lodi k Mezinárodní vesmírné stanici se očekává kolem 20:56 a i z něj Vám poskytneme komentovaný přenos.
Poté, co 8. září zasáhlo Maroko silné zemětřesení, byla v rámci mezinárodní listiny Vesmír a velké katastrofy (Space and Major Disasters) zpřístupněna družicová data, která mají pomoci záchranářům v terénu. Kromě toho se evropská družice Sentinel-1 používá k analýze, jak se vlivem zemětřesení posunul zemský povrch, což nejen pomůže naplánovat případnou rekonstrukci, ale také prohloubí vědecký výzkum. Zemětřesení o intenzitě 6,8. magnitudy zasáhlo večer 8. září pohoří Atlas asi 75 kilometrů od Marrakéše. K otřesům došlo v oblasti, která se nachází podél rozhraní evropské a africké tektonické desky, ale i tak šlo v západním Maroku o vzácnou událost.
Pátek 15. září by mohl být pro fanoušky kosmonautiky a našich živě a česky komentovaných přenosů velmi atraktivní, jelikož na tento den plánujeme hned tři živá vysílání. Startu a připojení Sojuzu MS-24 se budeme věnovat až v zítřejším odpoledním článku, ale nyní Vás chci pozvat na první přenos, který nás bude čekat už ráno. V 6:03 našeho času by měl z floridské rampy SLC-40 odstartovat Falcon 9 na misi Starlink 6-16 s 22 komunikačními družicemi. Jeho zatím neupřesněný první stupeň se jako obvykle pokusí o přistání na mořské plošině – tentokrát se v akci představí plošina Just Read the Instructions.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
